Výtěr ve volné přírodě ovlivňuje celá řada faktorů, takže na jednotlivých místech naší republiky, od sebe vzdálených přes 200 km, mohou být třeba i šestitýdenní rozdíly v době zahájení výtěru stejného rybího druhu.

Ilustrační foto: Ing. Pavel Dvořák, Ph.D.

Březen – duben

  • pstruh duhový – samice vytloukají do štěrkovitého dna v proudném úseku prohlubeň, kam jsou kladeny jikry (žluté až pomerančové, až 4 mm).

Březen – květen

  • lipan podhorní – tření probíhá v proudných úsecích na kamenité, písčité nebo štěrkovité dno v době, kdy se teplota vody přes den pohybuje kolem 8°C. Lipani se třou v párech, přičemž samice během tří dnů postupně vystřídá několik partnerů. Samec při tření část jiker zahrabává pod písek.
  • štika obecná – velké samice mají až přes 120 tisíc jiker žlutooranžové barvy, které se při tření přilepují na měkké rostlinstvo v příbřežních partiích.
  • bolen dravý – k výtěru potřebuje teplotu vody kolem 7°C a mírně proudné úseky se štěrkovým nebo čistým písčitým dnem. Samice má až půl milionu žlutých jiker o průměru cca 2 mm.

Duben – květen

  • candát obecný – velká samice může mít až milion jiker o velikosti 1,5 mm. Před třením vystaví samci hnízda o průměru 50 – 100 cm, samec pak hnízdo s jikrami hlídá.
  • okoun říční – samice mívá až 300 tisíc bezbarvých jiker, jejichž pentle jsou zachycovány podél břehů na kameny, větve, rostliny apod.
  • plotice obecná – plotice kladou jikry na cokoliv (rostlinstvo, kameny, větve...), barvu mají lehce nažloutlou až šedavou. Jsou schopny se křížit s dalšími bílými rybami, např. s cejnem, cejnkem, perlínem, jesenem či ostroretkou.
  • jelec proudník – jikry klade na kořínky pobřežní vegetace či do hustějšího rostlinstva, v nouzi i na štěrk.
  • ježdík obecný – nemá zvláštní požadavky na prostor, v němž se hodlá vytírat, stačí mu větvičky, kameny nebo jen čisté dno.
  • vranka obecná – snůška jiker se nachází na spodní straně kamenů. Osmicentimetrová samice může mít až 90 jiker, které samec stráží.
  • jelec jesen – jeseni se třou na rostlinstvo nebo písčité dno, mohou se křížit s jinými druhy. Bylo prokázáno i křížení s bolenem.
  • ostroretka stěhovavá – za trdliště vyhledává peřejnaté úseky se tvrdým štěrkovitým dnem, třecí orgie jsou bouřlivé a probíhají v početných hejnech.
  • sumeček americký – tření probíhá do vyhloubeného hnízda ve dně, samec ochraňuje jikry a vykulený plůdek.

Květen–červen

  • jelec tloušť – potřebuje k výtěru vodu teplou zhruba 15°C. Samice mají až 100 tisíc lepkavých jiker průsvitně–oranžové barvy, vytírají se na dno v proudu. Tloušti se mohou křížit s jinými druhy, některá literatura dokonce uvádí, že i s kaprem!
  • střevle potoční – na tření vytahují až do těch nejmenších potůčků, jikry jsou kladeny na dno i do rostlin. Samice má až několik tisíc jiker o průměru až 1,5 mm.
  • perlín ostrobřichý – na samici připadá až 100 tisíc lepkavých jiker, které jsou kladeny na rostlinstvo. Kříží se hlavně s ploticí, cejnkem malým a ouklejí.
  • hrouzek obecný – na samici připadá až 3000 většinou bezbarvých jiker, které jsou kladeny na písčité dno (či rostlinstvo)
  • parma obecná – tření probíhá hromadně při teplotě vody nad 15°C v proudnicích řek s kamenitým dnem. Jikry mají asi 3 mm průměr, jsou nelepkavé.
  • ouklej obecná – tře se v hejnech na rostliny, kameny nebo písčitý podklad.
  • cejnek malý – lepkavé jikry o průměru 2 mm jsou lepeny na rostlinstvo.
  • cejn velký – samice mohou mít až 900 tisíc jiker, výtěr probíhá v pobřežních partiích na vodní rostlinstvo. Při dobrých klimatických podmínkách může být výtěr započat již v dubnu.
  • podoustev říční – samice má až 200 tisíc žlutě–pomerančových jiker, před třením podniká dlouhé tahy na trdliště v peřejnatých místech s kamenitým dnem.
  • karas obecný – vytírá se na rostlinstvo v pobřežních partiích
  • karas stříbřitý – tento rybí druh u nás tvoří pouze monosexuální populace, ve kterých jsou zastoupeny jen samice! Ty se rozmnožují gynogenezí (= samice se vytírají se samci jiných kaprovitých druhů – z takto oplozených jiker se rodí opět jen samice karase stříbřitého).
  • sumec velký – vytírá se při teplotě vody nad 18°C. Sumci se třou v párech na obnažené kořeny nebo zaplavenou vegetaci. Samec pak jikry hlídá a očišťuje je ploutvemi. V té době je velmi agresivní.

Červen–červenec

  • kapr obecný – samice mají lepkavé, nažloutlé jikry o průměru 1,5 mm, mohou jich mít až přes jeden milion. Vytírají se do čerstvě zaplavené vegetace v pobřežních zónách.
  • lín obecný – optimální teplota vody pro výtěr lína je 20–23°C. Má lehce nazelenalé jikry o průměru až 2 mm, které ulpívají na vodním rostlinstvu v příbřežních partiích.

Říjen – prosinec

  • siven americký – v proudných úsecích do miskovitých prohlubní (nažloutlé, až 4 mm)
  • pstruh obecný – pstruzi táhnou do vyšších úseků, kde samice vytlouká v písčitém nebo štěrkovitém dně prohlubeň, kam klade jikry (žluté až pomerančové, až 5 mm)
  • maréna (síh severní) – vytírá se na podzim v hlubokých místech s tvrdým dnem (oranžové jikry), když teplota vody poklesne na přibližně 5°C.

Listopad – únor

  • mník jednovousý – samci a samice vytvářejí v mělčí studené vodě (štěrkovité dno) klubka, při které jsou jikry uvolňovány do vodního sloupce. Oplodněné je pak proud unáší a postupně ukládá na dno...