Články o rybách, rybářích a rybaření

Seřazeno podle počtu zobrazení

Woblery alá Přichy – výroba tělíček

Je zima a kde kdo z nás rybářů už dávno svoje nádobíčko opečoval, vyleštil pruty, vyčistil navijáky, zkontroloval vlasce, šnůry, připravil splávky, olůvka, háčky a případně dokoupil všemožnou rybářskou veteš. Zde člověk narazí na možné úskalí v podobě nedostatku finančních prostředků. Zvlášť vláčkaři mi jistě dají za pravdu, že dokoupit utržené rotačky, "gumy", nebo dokonce woblery je většinou dost radikální zásah do rozpočtu rodiny. Právě v tento okamžik jsem se rozhodl, že vyrobit si nějaký ten wobler není od věci...

Parmy – královny z proudu

Když jsem poprvé přišel k řece a spatřil rybáře, jak bojuje s neznámým protivníkem, který mu ohýbá prut a občas vytáhne i nějaký ten metr vlasce, byl jsem moc zvědavý, co je to za bojovníka. Po pár minutách se ryba přibližovala ke břehu a i v malé hloubce se „lepila“ na dno...

Tipovací soutěž

Poslední dobou se nám tu v diskuzích rozmohlo tipování délek ulovených ryb. Jak je vidět, některé lidičky to docela baví a tak tu pro ně máme speciální tipařskou soutěž. Aby byla na očích a snadno se organizovala, má podobu čtenářského článku.

Lov štik na menších a středních řekách

Určitě nejsnadněji se štika vyhledává na malých a středních řekách. Zde se často zdržuje na místech, která bych označil za učebnicová – u padlých kmenů, vývratů, stulíkových či leknínových ostrůvků, mostních pilířů, za balvany, na hraně proudu a tišiny, kde se tvoří tzv. vracáky, v tůních pod jezy, pod převislými korunami stromů, v klidnějších místech pod podemletými břehy apod. Vždy je přitom na dostřel drobným rybkám.

Putování za orlickými okouny – Bukovanská zátoka.

Již delší čas jsme uvažovali o návštěvě Orlické přehrady. Cíl byl jasný – ulovit některého z orlických okounů. Naše téměř nulové znalosti o této lokalitě jsme se pokusili vylepšit pomocí otázky na serveru www.chytej.cz. I když jsme neočekávali, že se dozvíme přesný popis okouních lokalit na Orlíku, tak velkou nechuť podělit se o informace jsme neočekávali. Každopádně dík těm pár rybářům, kteří odpověděli. Tak trošku v nadsázce jsme v diskusi slíbili, že Orlík prolezeme s pruty skrz naskrz a naše zážitky postupně zveřejníme. Tak vznikl i tento krátký průvodce po Bukovanské zátoce, kterou jsme zvolili jako první bod naší pouti po Orlíku. Tuto zátoku jsme si vybrali na základě jednoho článku z internetu. Zalíbila se nám i její značná rozloha a příjemné prostředí, jak se alespoň zdálo z fotografií.

Naše ryby v akváriu

Ryby mě provázejí od útlého dětství a prakticky ve všech myslitelných formách. Dokonce i k akvaristice jsem přičichl a řadu let měl doma dvě nádrže s běžnými rybkami. Když jsem studoval, měl jsem už nádrž jedinou, ale postupem času se v ní vystřídala řada druhů našich ryb. Zjistil jsem, že jsou v mnoha ohledech zajímavější a osobitější než barevné tropické rybky, které chová kdekdo.
Po přestěhování na jih Čech jsem už nikdy akvárium neměl, ale poměrně brzy jsem objevil, že v suterénu Prácheňského muzea v Písku existuje velká expozice studenovodních akvárií s našimi rybami.

Trubičkové mušky – vláčecí streamery

V dnešní lekci si ukážeme jak vyrobit zatížené tělíčko a streamer určený díky své váze především k vláčení. V jednom z předchozích dílů jsme vázaly trubičkové streamery na speciální zatížené trubičky. Dnes budeme vázat něco podobného, s tím rozdílem, že na tělíčko budou použity dvě trubičky namísto jedné...

Tlouští pobláznění 8. (závěr)

Snad každý, kdo aspoň jednou vyrazil cíleně na tlouště, ví, co to dá práce a přemlouvání nějakou rybu přinutit k výpadu. Jenže co dělat, když se jim nechce vůbec? Je celkem těžké objevit správný recept na tlouští netečnost. Každý vláčkař by měl mít v záloze „nouzovou strategii“, kterou vytáhne, když je opravdu zle. V první fázi je potřeba se obrnit trpělivostí a vyburcovat v sobě schopnost s danou situací se vyrovnat. Pak nastává ta pravá chvíle pro improvizaci.
Jelikož už je skoro sezóna za námi, tak je na čase trochu bilancovat a shrnout úspěchy a samozřejmě i neúspěchy. Rekapitulace výsledků lovu vede k získání nových zkušeností pro následující sezony...

S udicí po řece Sázavě - 2. díl

Zdravím čtenáře u druhého a zároveň závěrečného dílu svého putování po středním toku Sázavy. Dnes budeme pokračovat stále níž po proudu a navštívíme další půvabné úseky jedné z nejkrásnějších českých řek.

Láká Vás muškařina a nevíte jak na to? Zkuste bublinu!

Jste vláčkařem, feedristou, plavačkářem nebo skalním kaprařem? Staňte se muškařem! Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho rybářů láká lov na mušky a neví jak na to a neví jak začít. Většinou je odradí investiční náklady do tohoto pro ně neznámého způsobu lovu, protože si myslí, že bez muškařské šňůry, muškařského prutu, broďáků a dalších nezbytných propriet to zkrátka nejde. Chyba lávky! Ono to jde i bez těchto poněkud dražších věcí! Stačí Vám obyčejné tenisky, téměř jakýkoliv prut, umět nahazovat a můžete mít krásné zážitky z muškaření. Lov s pomocí bubliny není ta pravá muškařina, ale je to takový přechodový můstek, se k této krásné disciplíně dostat a porozumět jí...

Zubatý svět - Má cenu pouštět štiky?

Ve výklenku skříně v rohu mého pokoje leží hromádka ohmataných sešitů. Jejich stránky jsou plné záznamů o docházkách k vodě a dosažených úlovcích. Mezi strohými statistikami se najdou různé zajímavé postřehy, nápady či poznámky o mimořádných zážitcích, nákresy montáží, zkušenosti s vláčecími nástrahami i drobná varování, připomínající na co si dát příště pozor...

Rybářská dílna: Krabice na splávky

V jednom starším díle „rybářské dílny“ (který ale na serveru Chytej.cz nebyl zatím zveřejněn, momentálně se pracuje na nových a pěknějších fotografiích) jsem popisoval návod na výrobu anglických splávků.
A právě ve zmiňovaném článku jsem upozorňoval, že by byla velká škoda vyrobené splávky poničit při přepravě, manipulaci nebo podobně. Proto je zde nyní článek, který popisuje postup výroby krabice na splávky. Určení „na splávky“ ale může být zavádějící, krabici totiž můžeme použít na spoustu jiných (nejen rybářských) potřeb.

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 8.

V dnešním díle se na čas rozloučíme s obdobím první republiky, které bylo zakončeno druhou světovou válkou, vítězstvím komunistické strany a následným znárodněním v roce 1948. Ani zdaleka jsme si nepředstavili všechny výrobce, kteří se na naší scéně v letech 1931 až 1948 objevili. U některých chybí dostatek ověřených informací nebo není zhotovená fotodokumentace. K některým firmám se zcela určitě ještě vrátíme, nyní se pokusím alespoň o stručnější přehled úspěšných výrobců a v příštím díle se již přeneseme do let padesátých...

Výroba achátových oček

Achátová očka jsou ve vzpomínkách rybářů především spojena s bambusovými pruty. Právě na nich se používala buď jako vodící očka, nebo rovněž byla osazena po celé délce prutu. Achát se používal a používá proto, že je svojí tvrdostí (kolem 7 na Mohsově stupnici tvrdosti) přijatelný pro opracování a tím i dostatečně odolný proti otěru. Dalším výrazným znakem achátu je jeho pestrobarevnost...

Pstruhové potůčky

Jelikož jsem Plzeňák a kolem Plzně moc pstruhových řek není, většina vycházek se odehrává na potocích a potůčcích. Dnes již mohu říct, že jsem si malý potůček, zasazený do krajiny, nad kterým se sklánějí větve vrb a olší, zamiloval. Občas se mi zasteskne po větší vodě, kde mohu nahodit i přes hlavu, to pak řeším Střelou, ale stejně se pak na malé potoky rád vracím...

Velká škola malého plavidla - lov candátů z boatu

Někdy se sám sebe ptám, co je na candátech tak magicky přitažlivé. Je to elegance dokonalých dravců? Záhadnost jejich nočního života? Je to tajemná atmosféra lovu?

Hurá na candáty! (3. díl)

Dnešním tématem bude: Vyhledávání candátích stezek a přirozené nástrahy k lovu. Abychom se dočkali vytoužených záběrů, tak je nutné nahazovat do míst, kde se lze dravce očekávat. Vzhledem k tomu, že candáti jsou docela slušní kočovníci, ne vždy se to povede...

Překvapení na říčce Bílině

Severočeská říčka Bílina nebo „Běla“, jak ji u nás nazýváme, je říčka, která má pramen v Krušných horách a vlévá se do naší největší řeky Labe v Ústí nad Labem. Na šířku má průměrně okolo 5-7m a hloubka je většinou od 0,5 m do 1,5m. Některá místa jsou ale daleko hlubší a může tam být i 2 – 3 m vody. Na Běle, i když se zdá být malá, se dají chytat od jara až do podzimu docela veliké ryby jako je třeba kapr, sumec velký, karas, cejn velký, cejnek malý, štika, jelec tloušť, proudník, jesen, plotice, perlín a někdy se objeví i úhoř, okoun a lín. Díky tomu se na tomto revíru dá zažít nejedno překvapení. O dvou zajímavých vycházkách z uplynulé sezóny bych vám rád vyprávěl.

Základy feederu – 8. díl - Krmítka a zátěže

Pokud byste se pokusili přeložit slovo „feeder“ do češtiny, bude to něco jako „krmič“ nebo při volnějším překladu „krmítkový prut“. Je tedy primárně určen pro lov s krmítky a těch je řada druhů. Navíc ne vždy je krmítko při lovu třeba a pak se dá použít celá řada zátěží – podle toho co, kde a jak se lovící pokouší chytit.
Malá exkurze do světa krmítek a zátěží proto nemůže v seriálu věnovaném lovu na feeder v žádném případě chybět.

Moje pstruhové zahájení

Nevím proč, ale mám ve zvyku snažit se vnímat všechno kolem sebe. Někdy je to dar, někdy prokletí. Zajímavé je, že když se pohybuji kolem vody, tahle schopnost se zostřuje a dovoluje mi sledovat několik věcí najednou a přemýšlet o všem možném...

předchozí další

Stránky: první ... 88 87 86 85 84 ...