Články o rybách, rybářích a rybaření

Seřazeno podle počtu zobrazení

Naše rybářská výprava na Asuán

Na tu týdenní výpravu jsem se chystal skoro po roce klidu. Myslel jsem, že když sebou vezmu svoji holku, tak jí pobyt v přírodě jen prospěje a utuží to náš vztah. Ó, jak jsem se mýlil...

Chytání na řasy

Poslední dobou mám pocit, že rybařina se topí v záplavě nových metod, technik a přístupů. Přitom její základ je a bude neměnný – najdete ryby, předložíte jim něco, co jsou ochotny pozřít a chytíte je. Naši předkové byli geniální v tom, že jak se snažili minimalizovat náklady na to, aby dovlekli do kuchyně nějakou tu šupinu, tak si všímali věcí kolem a lovili na to, co bylo v danou dobu a na tom či onom místě nejdostupnější. Za horkých letních dnů v podjezí a pod proudy se jako levná a dostupná nástraha nabízely řasy, mezi rybáři často označované jako "bahýnko". A že to je v daných podmínkách top nástraha, to potvrdí snad každý, kdo to s nimi párkrát zkusil.

Regulace – je nutné to dělat pořád stejně?

Regulace koryta, to je osud, který postihl značnou část našich řek. Úseků, kde zejména větší toky mohou ještě volně téct v meandrujícím korytě, je u nás opravdu málo, o něco lepší je to u menších říček a potoků. A protože se už dávno zjistilo, že regulovaná koryta mají zničující dopad na život ve vodě i kolem a také protipovodňový účinek těchto úprav je sporný, začaly se některé úseky toků v poslední době opět revitalizovat. Jinde jsou naopak regulovaná koryta dále udržována ve své dokonalé sterilitě.

Vychází kniha Václava Fikara: Přívlač na mimopstruhových vodách

Nakladatelství Fraus uvede 23. listopadu na knižní trh knihu Václava Fikara "Přívlač na mimopstruhových vodách". Jedná se o první titul z ojedinělé knižní edice "Průvodce sportovního rybáře" (výjimečnost této edice spočívá v tom, že nejde o překlady zahraničních autorů, nýbrž o původní díla zkušených českých rybářů)...

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 2.

Wenzel Thöner SOL Děčín
V tomto seriálu si postupně představíme vývoj rybářského sportu a výrobu rybářských potřeb v naší vlasti. V pomyslném stroji času se přeneseme na přelom devatenáctého a dvacátého století, kdy se na březích vod začali objevovat první proutkaři. Podrobně prozkoumáme období první republiky, které lze právem považovat za zlatou éru výroby rybářských potřeb. Rozkvět bohužel utlumila druhá světová válka, převrat a znárodnění. Výroba rybářských potřeb však pokračovala i za socializmu a výrobky se exportovaly takřka do celého světa. Od roku 1931 byla československá rybařina zcela nezávislá. Slavnou éru ukončila až revoluce a nástup kapitalizmu v roce 1989, kdy se do naší vlasti začalo dovážet levné zboží, které tuzemské výrobce zlikvidovalo. Na šikovnost českých ručiček se však nedá jen tak zapomenout...

Lekce 10 - Křidélka ze snopečků srsti

Při vázání křidélek na suché a mokré mušky se vždy nepoužívají jen materiály s přesnou siluetou a tvarem. Často jsou křidélka navázána z různých druhů srstí. Tento způsob se používá u vzorů, které budou určeny do rychlejších proudů. Ryba uvidí na hladině jen hrubou siluetu mušky. Celá muška tak bude objemnější a na rozdíl od tenkých jemných vzorů bude i lépe plavat v rychlejších proudech...

Kroužkování - lekce č. 6

Kroužkování je další významnou vázací technikou, bez které se při vázání mušek prostě neobejdeme. Na první pohled se zdá, že je tato technika poměrně jednoduchá, nicméně začátečníci s ní mívají občas problémy. Jako každá vázací operace má svá úskalí, na která se v dnešní lekci zaměříme. K čemu ale vlastně kroužkování slouží?...

Rousnice – královská nástraha (2. díl)

V dalším pokračování představím originální recept na dlouhodobé uchovávání rousnic. Jen díky němu mi letos žížaly vydržely od jarního sběru, přes extrémně suché léto, až do podzimu. Teprve po podzimních deštích jsem jejich počet mohl doplňovat, abych měl dešťovky k dispozici i v zimě. Podobnou zásobu jsem si před lety vytvořil i na rybářský výlet na španělské Ebro, kdy jsem potřeboval přes půl Evropy "propašovat" více než 500 tuzemských rousnic...

Boleni na Balatonu

Začátkem listopadu jsem měl tu čest navštívit prezentaci novinek firem Daiwa a Cormoran v maďarském městě Siófok na břehu Balatonu. Kromě seznamování se s novými technologiemi i jejich konkrétní realizací v podobě rybářského náčiní jsem samozřejmě chtěl vidět alespoň něco málo ze samotného jezera, případně i nějaké jeho šupinaté obyvatele.

NÁSTRAHY S TROCHOU NOSTALGIE

Jako každý rok se s mírným předstihem začínám připravovat na novou rybářskou sezónu a otevírám skříň, kam všechny nezbytnosti ukládám k přezimování. Postupně se probírám krabicemi s nástrahami a pečlivě přebrušuji háčky na woblerech, třpytkách a twisterech. Háčky a kroužky, které jsou zohýbané, nebo jinak zničené nekompromisními čelistmi štik a bolenů vyměním, u rotaček v rámci možností poopravím střapce na trojháčcích a jak tak beru do ruky jednu nástrahu za druhou, s úsměvem na rtu se neubráním vzpomínkám, které jsem s každou z těchto nástrah u vody prožil...

Tomáš Rozsypal: Mrzí mne lidská nenažranost, závist a pomluvy

Jak jsme již dříve slíbili, přinášíme nyní pokračování rozhovoru s šéfredaktorem časopisu Kajman a vyznavačem přívlače Tomášem Rozsypalem. Víc už ho představovat nebudu, myslím, že je dostatečně znám...

Skandinávská Odysea - 3. díl

Vyprávění o nočních lovech, mlhavých ránech a královské místnosti. Jak to dopadá, když se rybaří na nejzapadlejší leknínové řece. A o tom, jak se mi opět potvrdilo pravidlo: „Jsi-li spokojen se svou řekou, vždy si krásně zachytáš! Na dobrý rybolov stačí i krátký čas!“

Lov na povrchové nástrahy

Mezi rybáři je rozšířen názor, že velké ryby se u hladiny nedají ulovit. Určitá skupina rybářů, především muškařů, specialistů kaprařů a sumcařů se již přesvědčila o opaku. Jako příznivci přívlače se mi zdálo, že přívlač po hladině nebo těsně pod hladinou je dobrá tak pro zábavu, ale rozhodně ne pro větší ryby...

Když na prutu chybí očko

Dnešní rybářské pruty jsou tenké lehké zázraky vyrobené z uhlíkových vláken stmelených pryskyřicí. Už jsme si zvykli, že krásně pracují v ohybu, ale jsou relativně zranitelné nárazem nebo namáháním z více směrů v malé oblasti (já tomu říkám „střih“). Aby se síly působící na blank rovnoměrně rozložily po celé jeho délce, k tomu slouží očka. Ta by měla být rovnoměrně rozložena právě s ohledem na to, aby pokryla ohybovou křivku blanku. No a my se teď podíváme, co se stane, když nějaké očko z té přesně propočítané řady „vypadne“.

Japonské rybí klobásy

Dnes vám nabídnu další tradiční recept, který pochází ze „Země vycházejícího slunce“. Získala jsem ho před lety od japonských kamarádek, se kterými jsem se přátelila při svém pobytu v Londýně. Nechtělo se mi věřit, že by šla z rybiny udělat uzenina, která by byla prostá drobných kostiček a typického rybího zápachu. Pak jsem ochutnala originální domácí výrobek a okamžitě jsem změnila názor. Rybí klobásy se v přímořských oblastech Japonska dělaly odnepaměti především z tučných mořských ryb – tuňáků, makrel a úhořů. Vzhledem k úbytku těchto ryb a díky jejich rostoucí ceně, začala se jako základní surovina postupně využívat i „sladkovodní“ rybina, buď z dovezených druhů - pangasů, siamských kaprů, amurů a tolstolobců, nebo také z domácích koi kaprů...

III. muškařský vázací víkend – očima abstinenta.

Je právě 18. 2. 2007, 11:00 a já dorazil domů. Tomu se snad ani nedá věřit, že je to již rok co jsme opustili ledové království ve Vranicích, kde se konal II. muškařský víkend a už za sebou máme ročník třetí. Ač jsem tak jako každý rok avizoval, že na organizování další akce už nemám sílu, rok se s rokem sešel a já opět začal přemýšlet o nějaké víkendové akcičce. V očekávání dlouhé zimy jsem neomylně zavětřil a počal přemýšlet, jak naložím s dlouhými zimními večery a tak jako každý rok jsem si uvědomil, že celou zimu proležím u televize na gauči a budu bulit jak želva že nemůžu k vodě...

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 11.

Národní podnik TOKOZ, Žďár nad Sázavou, se stal v letech 1950 – 1992, největším výrobcem rybářských potřeb v tehdejším Československu. Zatímco ve výrobě prutům „konkurovaly“ podniky Vysočina, Ryna nebo Lověna, u navijáků měl Tokoz výhradní postavení. Jedinou výjimkou byl národní podnik ČKD s navijákem Proud, družstvo Rybochov nebo průmyslový kombinát ONV. Výroba navijáků v těchto podnicích však měla jepičí život, a trh velmi brzy ovládly navijáky Tokoz. Některé si rybáři oblíbili, jiné upadly v zapomnění...

Jak jsem se nestal závodníkem

Kde a jak bych měl začít? Jako vždy ze široka, jinak to snad ani nejde!
Především se nechci tímto článkem dotknout nikoho za závodníků v přívlači. Po svých zkušenostech obdivuji, jak se dokáží vypořádat s každým tipem vody u nás i ve světě a co především – umí chytit rybky!

Stříbrná zkáza

Lehké kroužky kolem splávku a jeho následující pomalé pokládání. To musí být on, pomyslím si. Touha zaseknout prvního letošního "obecňáka" se mnou začíná šít, ale ze zkušenosti z této lokality vím, že je důležité zásek neuspěchat. V duchu napočítám do tří a zaseknu. Je tam, konečně!

Jak je to s hájením mníka a jesena?

Mník jednovousý a jelec jesen – ryby, které toho na první pohled nemají příliš mnoho společného. Každá z nich patří do jiné čeledi a svými životními i potravními návyky se od sebe také značně liší. A přece bychom u nich mohli najít některé společné rysy, a to i v souvislosti se sportovním lovem ryb. Oba druhy spojuje například to, že v minulosti téměř zmizely z našich vod – příčinou jejich razantního úbytku bylo zejména plošné znečištění a zásahy do původní tváře vodních toků. To vedlo až k tomu, že byli v 90. letech minulého století mníci i jeseni zařazeni mezi ohrožené a tedy v našich vodách celoročně hájené druhy...

předchozí další

Stránky: první ... 51 50 49 48 47 ...