Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER

Jak je to s hájením mníka a jesena? necteno

4.3.2017 | Legislativa | 7.016 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 15

Jak je to s hájením mníka a jesena?Mník jednovousý a jelec jesen – ryby, které toho na první pohled nemají příliš mnoho společného. Každá z nich patří do jiné čeledi a svými životními i potravními návyky se od sebe také značně liší. A přece bychom u nich mohli najít některé společné rysy, a to i v souvislosti se sportovním lovem ryb. Oba druhy spojuje například to, že v minulosti téměř zmizely z našich vod – příčinou jejich razantního úbytku bylo zejména plošné znečištění a zásahy do původní tváře vodních toků. To vedlo až k tomu, že byli v 90. letech minulého století mníci i jeseni zařazeni mezi ohrožené a tedy v našich vodách celoročně hájené druhy...

 

V posledních desetiletích se však zejména díky zlepšení čistoty vod a umělému vysazování jejich stavy v našich vodách zdá se stabilizovaly a někde dokonce jejich počty stoupají. To se samozřejmě projevuje také tím, že se stávají častější kořistí rybářů. Nakonec i na stránkách tohoto serveru bylo v poslední době publikováno několik článků, které popisují mníky či jeseny jako zajímavé ryby s nesporným sportovně-rybářským potenciálem. V čem však mnoho rybářů stále tápe, je odpověď na otázku, zda jsou tyto ryby nadále celoročně hájeny, či je jejich lov někde (nebo všude) již povolen. 

 

hajeni.jpg

 

hajeni.jpg

Mník jednovousý (foto 1) a jelec jesen (foto 2) toho na první pohled nemají příliš mnoho společného. Přesto příběh jejich života v našich vodách nese jisté společné rysy.

 

Abychom si mohli odpovědět na tuto otázku, musíme mít základní povědomí o platných právních předpisech této země a také se musíme umět orientovat v důležitých rybářských dokumentech, což – bohužel – není vždy úplně jednoduché.

 

Jak číst důležité dokumenty?

Z diskuzí mezi rybáři, ale například i z internetových polemik týkajících se nejasností ohledně celoročního hájení mníka jednovousého či jesena, lze vyvodit, že mezi řadovými členy rybářských svazů panuje značná neznalost pravidel pro lov ryb, ale co hůř, že se mnoho rybářů dnes neumí v základních rybářských dokumentech správně orientovat a dopouštějí se tak – často zcela nevědomky – přestupků vůči platné legislativě. Proto je velmi důležité naučit se číst v základních rybářských dokumentech, a to především v brožuře, která kromě soupisu jednotlivých revírů obsahuje i bližší podmínky výkonu rybářského práva pro lov ryb v příslušných rybářských svazech (tato brožura je součástí povolenky a každý rybář ji tedy musí mít při lovu s sebou). Bližší podmínky (zkráceně BP) samy tvoří jakýsi kompilát zákonných ustanovení a vnitřních směrnic jednotlivých rybářských svazů a měly by v přehledné formě obsahovat vše podstatné, co každý rybář o pravidlech lovu ryb potřebuje znát (říkám schválně měly, protože, jak si ještě ukážeme, skutečnost je bohužel poněkud jiná). A jako se rybář, aby byl úspěšný a dosáhl bohatých úlovků, musí naučit tzv. číst vodu, je stejně tak zapotřebí umět správně přečíst i základní rybářské dokumenty, které ho k lovu ryb opravňují a dávají jeho koníčku zákonné mantinely.

 

Dva svazy

Problém je už v tom, že si stále část rybářů vůbec neuvědomuje, že v naší zemi existují dva zcela samostatné rybářské svazy: Český rybářský svaz (ČRS), pokrývající území Čech, severu Moravy a Slezska a Moravský rybářský Svaz (MRS), který vznikl na začátku 90. let minulého století oddělením Jihomoravského územního svazu od ČRS. 

Kromě svazových dnes už existují i mnozí soukromí vykonavatelé rybářského práva, provozující tzv. poplatkový lov ryb na udici. Na těchto vodách si jejich provozovatelé pravidla pro lov ryb do značné míry určují sami. Ani oni však nemají úplně volné ruce, protože i provozovatelé soukromých revírů se musejí při výkonu rybářského práva řídit platnými zákony této země. 

Vraťme se však k svazovému rybolovu, který je dosud páteří našeho sportovního rybářství a prakticky každý z nás je tak členem některé z organizací rybářského svazu.

Přestože se všichni rybáři u nás musí řídit platnou legislativou, vnitřní pravidla upravující podmínky výkonu rybářského práva mohou být v jednotlivých svazech různá (například v MRS na rozdíl od ČRS je omezen úlovek kapra na jeden kus denně).

ČRS se na rozdíl od MRS dále dělí na jednotlivé územní svazy (Středočeský, Západočeský atd.). Toto organizační členění je velmi důležité a i proto má brožura (nazývejme ji Bližší podmínky – BP) se základními pravidly pro lov ryb v jednotlivých svazech poněkud jinou podobu.

Například v ČRS se skládá hned ze 4 podstatných částí:

1. Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona o rybářství (99/2004 Sb.) a jeho vyhlášky (197/2004 Sb.).

2. Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS (vycházející nejen ze zmíněného zákona, ale i z jiné platné legislativy – například z vyhlášky zákona o ochraně přírody a krajiny, určující celoroční chránění některých druhů ryb). 

3. Bližší podmínky výkonu rybářského práva příslušného územního svazu (které upřesňují pravidla pro lov na revírech konkrétního územního svazu).

4. Soupis revírů příslušného územního svazu (upřesňující pravidla lovu na daném revíru).

Jak se na základě těchto skutečností v BP správně orientovat, si nyní uveďme na několika konkrétních případech.

 

Jak rozumět zvýšení míry kapra?

V minulém roce došlo například k zákonnému zvýšení kapra z 35 na 40 cm. Mnoho rybářů si však v této souvislosti může říct: Co je to za nesmysl, vždyť na revírech, kde kapry lovím, mají tyto ryby (zákon nezákon) míru 40 cm už několik desítek let! Je tomu skutečně tak, neboť oba rybářské svazy přistoupily už v minulosti na základě svých vnitřních směrnic ke zvýšení míry kapra na svých revírech nad jeho nejnižší zákonnou míru. A tak reálně v okamžiku, kdy se ze zákona zvedla míra kapra na 40 cm, už u nás neexistovala svazová voda, z níž by si rybář mohl pětatřiceticentimetrového kapříka odnést (i když mu to zákon zdánlivě umožňoval). 

K tomu je však třeba dodat jednu velmi podstatnou věc: pro zpřísnění pravidel lovu (jako je například zvýšení lovné míry nebo již zmíněné omezení denního úlovku kapra) není třeba žádat o výjimku ze zákona (stačí jen ohlašovací povinnost), zatímco pro zmírnění zákona je nutné získat výjimku z platné legislativy. 

V případě zvýšení míry kapra šlo tedy v podstatně jen o kodifikaci (uzákonění) stavu, který na svazových revírech už dávno existoval před touto změnou zákona. 

Složitější situace však nastává v okamžiku, kdy se jedná o zmírnění závazných právních předpisů, nebo v tom případě, kdy se výkon rybářského práva bezprostředně netýká jen zákona o rybářství, ale i jiných platných zákonů, s nimiž navíc není v souladu. A tato situace nastává právě v otázce celoročního hájení některých druhů ryb. Zde se opravdu pohybujeme na velmi tenkém ledě a poměrně snadno se můžeme dostat do rozporu s platnými zákony této země. 

 

Smí se lovit?

Při hledání odpovědi na otázku, zda lze v našich vodách lovit (a ponechávat si) mníky a jeseny, musíme vycházet ze současné platné legislativy. Jde především o již zmíněný zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 395/1992 Sb.), v jehož vyhlášce jsou tyto ryby vedeny jako ohrožené druhy (například vedle ježdíka žlutého, střevle potoční nebo vranky obecné). 

Máme tu však také platný zákon o rybářství, v jehož prováděcí vyhlášce (č. 197/2004 Sb.) je mník jednovousý uveden mezi rybami s nejmenší lovnou mírou (30 cm) a dobou hájení od 1. ledna do 15. března kalendářního roku, jelec jesen pak jako ryba s lovnou mírou 25 cm a dobou hájení od 16. března do 15. června. Tato ustanovení se zdají být v rozporu se zněním zákona o ochraně přírody a krajiny. Důležité však je, že tento zákon samozřejmě nijak nezneplatňují, a proto nadále platí, že mník i jesen jsou v České republice chráněnými živočišnými druhy a jako takoví se nesmí lovit!

Přesto i v tuzemsku existují revíry, kde je legálně lovit lze, a to všude tam, kde byla Krajskými úřady udělena výjimka ze zákona. Týká se to například některých revírů ČRS ÚS města Prahy, nebo plošně všech revíru v působnosti KŮ Jihočeského kraje (tato skutečnost je uvedena v BP daných územních svazů). 

 

hajeni.jpg

Díky zlepšení čistoty vod a umělému vysazování se jesen stává na mnoha revírech i celkem běžným úlovkem rybářů lovících na drobné vláčecí nástrahy.

 

hajeni.jpg

Také početní stavy mníků v našich vodách jsou dnes, zdá se, stabilní.

 

Abychom si to vysvětlili zcela polopatisticky, uveďme nyní dva konkrétní příklady, týkající se jelce jesena, na kterých si zároveň ukažme, jak musí rybář postupovat při zjišťování, zda si úlovek smí nebo nesmí ponechat.

 

Věc jesen: Příklad první

Představte si, že jste dejme tomu členem MO ČRS v Českých Budějovicích, jdete lovit v červenci na řeku Malši a chytnete na revíru Malše 1 čtyřiceticentimetrového jesena. Smíte si tento úlovek ponechat? 

V první části BP se dočtete, že podle vyhlášky zákona o rybářství má jelec jesen míru 25 cm a dobu hájení v mimopstruhovém revíru od 16. března do 15. června.

V Bližších podmínkách výkonu rybářského práva se však hned v bodě I. naopak dočtete, že jelec jesen je na revírech ČRS hájený celoročně.

 

hajeni.jpg

Bližší podmínky pro výkon rybářského práva na revírech ČRS a MRS mají nejen různou podobu, ale do značné míry i odlišný obsah.

 

Postoupíte-li však dál k třetí části bližších podmínek, která upřesňuje pravidla lovu na revírech Jihočeského územního svazu, je zde v bodě 13 uvedeno, že na základě udělení výjimky KÚ Jihočeského kraje se na revírech v působnosti tohoto KÚ lov jelce jesena povoluje (s jistými omezeními, jako je například právo ponechat si maximálně 1 kus této ryby denně).

A konečně v soupisu revírů není v popisu revíru Malše 1 o lovu jelce jesena ani zmínka.

 

hajeni.jpg

Čtyřiceticentimetrového jesena uloveného v červenci si smíme přivlastnit. Ovšem rozhodně ne všude!

 

Jak máte jako řadový rybář tyto informace zpracovat a převést si je do běžné mluvy?

Musíte si říct asi toto:

Podle zákona o rybářství má jelec jesen míru 25 cm a dobu hájení od 16. března do 15. června. Bližší podmínky pro revíry ČRS však lov jelce jesena celoročně zakazují, protože musí respektovat i jiné zákony – v tomto případě vyhlášku zákona o ochraně přírody a krajiny, kde je jelec jesen stále řazen mezi ohrožené živočichy. 

Jihočeskému územnímu svazu, jehož jsem členem, se však podařilo získat výjimku na lov jelce jesena z K.Ú. Jihočeského kraje, na základě které si mohu ponechat jednoho jesena denně (míra a doba se však i nadále musí řídit platným zákonem o rybářství). 

Na revíru Malše 1, kde se mi rybu podařilo ulovit, není žádné další omezení lovu jelce jesena.

Resumé tedy zní: Revír Malše 1 leží v Jihočeském kraji, a tudíž pokud jsem v červenci ulovil jesena 40 cm a jedná se o první rybu tohoto druhu, mohu si tento úlovek ponechat!

 

Věc jesen: příklad druhý

Úplně jiná však nastává situace, pokud se vám totéž přihodí jako členovi některé z brněnských organizací MRS, který loví ryby dejme tomu na revíru Svratka 4.

Bližší podmínky MRS jsou koncipovány poněkud jinak, než jsou ty ČRS. Tvoří jeden souvislý text, v jehož „preambuli“ se praví, že BP vycházejí z ustanovení zákona o rybářství a jeho vyhlášky a současně respektují další právní předpisy a vědecké poznatky. 

Hned v bodě I. tu máme dobu hájení jednotlivých druhů ryb (jesen je hájen od 16. března do 15. června) a v bodě V. míry jednotlivých druhů ryb (míra jesena 25 cm). Toto ustanovení vychází z vyhlášky zákona o rybářství.

V bodě III. je tu však odkaz na vyhlášku zákona o ochraně přírody a krajiny, v níž, jak už víme, je jelec jesen stále veden jako ohrožený a tedy celoročně chráněný druh.

O žádné výjimce KÚ Jihomoravského kraje se v BP nehovoří a v popisu revíru Svratka 3 není taktéž o jesenovi ani zmínka.

 

hajeni.jpg

Mník jednovousý se na revírech MRS běžně loví a je dokonce i vykazován ve statistikách úlovků.

 

Jako rybář, který v červenci ulovil čtyřiceticentimetrového jesena na revíru Svratka 4, si tedy musím svoji situaci vyložit takto: 

Jesen, jak se dočtu v BP, není ze zákona o rybářství v červenci hájen. Zároveň však je v BP odkaz na zákon o ochraně přírody a krajiny, a zde je jesen řazen v ČR mezi ohrožené a tedy celoročně chráněné druhy. Jak je i psáno v úvodu BP, tyto musí respektovat také další platné právní předpisy, v tomto případě tedy i zákon o ochraně přírody a krajiny a jeho vyhlášku. Protože mi není nic známo o tom, že by Krajským úřadem byla pro Jihomoravský kraj udělena výjimka ze zákona, musím svého jelce jesena pustit, neboť je na revírech MRS celoročně chráněný!

 

hajeni.jpg

Celoroční hájení jesena nebo mníka není v BP pro revíry MRS explicitně uvedeno. Nalezneme tu pouze jednovětý odkaz na zákon o ochraně přírody a krajiny.

 

Za zmínku ovšem stojí zvolená formulace v Bližších podmínkách pro revíry MRS, která zákon o rybářství přímo cituje, zatímco k zákonu o ochraně přírody a krajiny (kterým se musíme řídit v konečném důsledku) jenom odkazuje. 

Takto formulovaná ustanovení jsou jednoznačně zcela zavádějící a matoucí, a to nejen pro běžného rybáře, ale dokonce i pro mnohé činovníky Moravského rybářského svazu, kteří paradoxně BP sami schvalují. Výsledkem toho je skutečnost, že se celoročně hájené ryby na revírech MRS vesele chytají a jsou dokonce i oficiálně vykazovány v statistikách úlovků. Pro příklad v roce 2012 se na MP revírech MRS podle oficiálních statistik (a na pohled tedy zcela legálně!) ulovilo 223 ks mníka o váze 166 kg (meziroční nárůst + 17,4%). Navíc je veřejným tajemstvím, že v otázce hájení mníka a jesena nemají jasno ani mnozí svazoví činovníci a například někteří členové rybářské stráže jsou instruováni tak, aby v případě zjištění úlovku těchto ryb dělali tzv. mrtvé brouky a záležitost s rybáři nijak neřešili. 

  

Závěrem

Jistý vysoce postavený představitel české justice se před časem vyjádřil, že zákony v Česku jsou tak komplikované a neprovázané, že se v nich obtížně orientují už i samotní soudci. Legislativa dotýkající se našeho rybářství je toho bohužel důkazem. My rybáři se však v zákonech orientovat musíme, protože nás neznalost jak známo neomlouvá a v případě porušování zákonných pravidel se tak můžeme snadno dostat do velmi prekérní situace. Máslo na hlavě však mají i představitelé našich svazů, kteří v BP formulují pravidla pro výkon rybářského práva často nesrozumitelným, nebo dokonce i zavádějícím způsobem.

Je povinností každého rybáře číst pečlivě Bližší podmínky pro výkon rybářského práva a další důležité dokumenty upravující pravidla lovu ryb na příslušných revírech. V případě nejasností je pak nejlepší obrátit se s žádostí o vysvětlení na odpovědná místa.

 

hajeni.jpg

Orientovat se v naší rybářské legislativě není nic jednoduchého ani pro členy rybářské stráže.

 

Úkolem rybářských svazů je pak předkládat členské základně důležité dokumenty v co nejpřehlednější a nejsrozumitelnější formě a zároveň iniciovat takové zákonné změny, které by naši rybářskou legislativu zjednodušili a sladili i s dalšími právními předpisy této země. 

 

Text: Tomáš Lotocki

Foto: autor, Karel Halačka, Tomáš Rozsypal

   

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

8 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 8. března 2017 v 10:10® jepice-zruseno

reload> Obrátil jsem s dotazem na MŽP. Až přijde odpověď, rád jí zde přetlumočím.

Středa 8. března 2017 v 9:50® jepice-zruseno

reload> Také podle mých starších informací MŽP připravovalo v rámci novely vypuštění mníka jednovousého a jelce jesena ze seznamu ohrožených druhů již před několika lety. A také mě udivilo, když i po poslední novele tyto druhy na seznamu zůstaly. Podle plánu přípravy vyhlášek na rok 2017 to vypadá, že další novela je připravována až na samotný závěr tohoto roku. Je ale otázka, jestli jelec jesen a mník ze seznamu zmizí, nebo ne. https://www.vlada.cz/…sek-2017.pdf

Středa 8. března 2017 v 8:26@ Juraj234

jepice: často jsem si o tobě mysle, že si vůl. Teď už to vím.

Středa 8. března 2017 v 7:43® reload

HaD: Díky za články na toto téma. Většina rybářů v tom má zmatek a o nějakých dalších vyhláškách/zákonech netuší. Z lidí kolem mě téměř nikdo. Mluvil jsem o tom s i jedním hospodářem a on se mě ptal, jak to vlastně je.

Pan Habán (tajemník MRS) na můj dotaz ohledně mníka před měsícem odpověděl:

„viz. zákon 99/2004 Sb. a jeho prováděcí předpis vyhl. 197/2004 Sb. Bližší podmínky výkonu rybářského práva v podstatě citují jednotlivá ust. dříve citovaných právních předpisů. V otázce mníka a jesena nutno konstatovat, že měl MRS kdysi výjimku ze zákona na ochranu přírody a krajiny (zák. 114/1992 Sb. vyhl. 395/1992 Sb.), která byla časově omezena a již neplatí a novou nelze získat z důvodu připravované novely, ve které již tyto druhy jako chráněny již nebudou figurovat. Otázka je, kdy novela vejde v platnost.“

Netušíte někdo, jak je to s tou novelou?

Úterý 7. března 2017 ve 13:52® Jíra2

František má pravdu.Pokud uživatel revíru požádá o vyjímku ze zákona,bývá mu zpravidla vyhověno.Pak se to objeví v BPVRP. Jepice – Jardo,proč se zbytečně se..š do D.H.,když tomu nevíš hlavu ani patu?Známe se ze závodů a do teď jsem o Tobě měl jiné minění.

Pondělí 6. března 2017 ve 21:23® František
František

Díky za „přežvýkání“ nestravitelné řeči paragrafů do podoby lidského sdělení. Nejsem úplný analfabet, ale raději lovím než bádám nad sbírkami zákonů, tak ještě jednou dík.

Pondělí 6. března 2017 v 18:23® HaD
HaD

jepice> I ten, koho si dobrovolně zvolím za „soupeře“, může být „soupeř“. A na naší schůzi to byl střet názorů a argumentů nejen s vedením, ale i členy. Nehodnoť to, o čem víš úplný kulový. A argumentovat tím, že to nevíš, je úplně mimo mísu. Na druhou stranu Ty teoreticky znáš takřka vše, že…

Kdyby bylo obvyklé, že členi mechanismy znají a na schůze chodí ve většinovém počtu, nic bych o tom nepsal a klidně s Tebou souhlasil. Nicméně republikový průměr je cca 5–10%. Víc k tomu nemám. Hrách, na zeď házet nebudu. Povídej si s někým jiným.

Tento příspěvek byl editován Pondělí 6. března 2017 ve 21:12 uživatelem HaD.
Pondělí 6. března 2017 v 17:25® jepice-zruseno

HaD> Jsem z části názorového spektra, které má ten názor, že účastnit se členských schůzí svého zájmového spolku je vcelku normální a součástí bývá i přednášení případných návrhů a následné hlasování. Osobně bych to nenazval velkým vítězstvím, protože vítězství se obvykle nedá dosáhnout bez boje. A zde jaksi chyběli protivníci. Nedozvěděl jsem se, proti komu těch deset lidí bojovalo. Proti vlastní MO? Nebo proti celému vlastnímu svazu? To by jste bojovali sami proti sobě. Proti „starým svazovým matadorům“, kteří chodí na schůze pravidelně? Nebo snad proti těm, které jste si sami zvolili do výboru? Podle mých dosavadních zkušeností bývá výsledkem podobných schůzí většinou „velký kompromis“ a je to tak snad i správné.

Pondělí 6. března 2017 v 17:02® jepice-zruseno

Tomlot> Nesdílím ten názor, že jsou mezi rybáři samí nevzdělanci, kteří si neumí přečíst knížku, kterou dostanou od svého zájmového spolku při nákupu povolenky. Já jsem naprosto řadový rybář a mám pocit, že to dokážu. Jsem ale rád, že jsem někoho pobavil. V tom případě ale autor mohl doplnit analogickým způsobem do článku ještě např. lososa obecného – atlantského, který má míru 50 cm a dobu hájení od 1. září do 15. dubna podle vyhlášky č. 197/2004 Sb. Kromě toho je podle BP ČRS celoročně hájený. Podobně míra amura bílého není součástí vyhlášky, ale BP ČRS a míra lipana podhorního je podle vyhlášky 30 cm a podle BP 40 cm v celém ČRS. Alespoň pro mne jsou to podobné případy.

Tento příspěvek byl editován Pondělí 6. března 2017 v 16:05 uživatelem jepice-zruseno.
Pondělí 6. března 2017 ve 14:47® Tomlot

jepice> :-)Tak to jsi mě tedy opravdu pobavil, tvoje argumentace je vskutku unikátní. A můžeš mi prosím říct, kolik procent z řadových rybářů, kterým je tento článek určen především, má v této věci jasno jako ty, notabene když v této otázce mají maglajz i vysocí svazoví činovníci? Ano, Ameriku (oficiálně pro Evropu)objevil Kryštof Columbus, ale pokud si valná část lidí stále myslí, že Amerika leží v Asii a za indiány létají do Indie, pak je dobré čas od času připomenout, jak se věci doopravdy mají, nemyslíš?

Pondělí 6. března 2017 ve 14:46® HaD
HaD

jepice> Já jsem se příteli nevychválil. Sdělil jsem s radostí, co cca 10-ti členný tým lidí z Tábora dokázal. Pro mnoho lidí je to inspirativní, někteří lidé tuto činnost přijali s povděkem. Ale jsou samozřejmě i tací, kteří se jí vysmějí. Díky za sdělení, ze které části názorového spektra jsi.

Pondělí 6. března 2017 ve 13:59® jepice-zruseno

To zase někdo objevil Ameriku. Po tom, kdy David Havlíček zjistil, že může jít na výroční členskou schůzi svojí MO a dokázal se tady za to vychválit až do nebe, nastoupil někdo další, kdo zjistil, že vedle právních předpisů v oblasti rybářství existují ještě právní předpisy v oblasti ochrany přírody … :-D

Sobota 4. března 2017 v 9:43® johnywq

málo kdo si vyhledá vyhlášku č. 395/1992 Sb. aby zjistil že ji stejně neporozuměl. zde je seznam cejn perleťový drsek menší drsek větší jelec jesen ježdík žlutý kapr obecný (sazan) hrouzek Kesslerův piskoř pruhovaný plotice lesklá vranka obecná vranka pruhoploutvá ostrucha křivočará ouklejka pruhovaná mník jednovousý mihule potoční mihule ukrajinská sekavčík horský sekavec písečný střevle potoční

Sobota 4. března 2017 v 9:37® kakr

Co slovo, to perla – Kromě svazových dnes už existují i mnozí soukromí vykonavatelé rybářského práva, provozující tzv. poplatkový lov ryb na udici.

Sobota 4. března 2017 v 9:19® johnywq

málo kdo si vyhledá vyhlášku č. 395/1992 Sb. aby zjistil že ji stejně neporozuměl