Články o rybách, rybářích a rybaření

Seřazeno podle data publikování

Červnové štiky

16. červen - den, kdy se začínají lovit dravci. Téměř celé jaro se na tento den připravuji. Dokupuji třpytky, twistery a jiné vláčecí nástrahy. Téměř tři roky se pokouším ulovit štiku. Navíc jsem si tento rok koupil povolenku na rybník patřící místní organizaci a jsem chtěl zjistit, jak je na tom s dravci.

Mušky z PH wings

PH wings je další z řady zajímavých a hlavně univerzálních materiálů, které můžete využít k vázání mušek. Univerzální je hlavně díky svému všestrannému využití. Jako jeden z mála materiálů jej můžete bez obav použít k vázání suchých mušek, nymf, pakomárů, blešivců, pošvatek atd. Na první pohled je PH wings podobný švýcarské slámě (Swiss straw), o které jste se mohli dočíst v předchozích lekcích. Jedná se však o něco jiného, byť je PH wing na přírodní bázi.

Fotosoutěž Podvečerní lov - vyhodnocení

Konečně se dostáváme k vyhodnocení soutěže Podvečerní lov. Jeho termín oddálila celá řada událostí počínaje srazem a konče mou osobou, která bohužel není stroj a v poslední době začíná narážet na hranice svých fyzických možností.
Nicméně o tom tento článek není. Pojďme se raději podívat, jak si vedly jednotlivé soutěžící snímky a jak se k nim postavila naše porota.

Základy feederu – 9. díl - Montáže

Po několikaměsíční pauze pokračuje seriál o lovu na feeder dalším dílem. Po tom, co jsme si osahali většinu feederového „hardwaru“ se dnes vydáme více na pole teoretických úvah. Obecně rozebereme problematiku montáží, což jsou sice reálné výtvory, ale jejich funkce a chování už jsou oblastí, kde se dá skutečně dost teoretizovat.
Cílem článku bude ukázat, na čem při sestavování montáží záleží, aby si každý zájemce mohl své sestavičky vytunit sám k plné spokojenosti.

Vody „No name“

Revíry, které nejsou na soupisu, těžko někoho osloví. Obzvláště v dnešní době, kdy se každý honí za rekordními úlovky. Tyto malé zapomenuté tůně, ramena, pískovny a podobné vodní plochy nebudou asi obývány kapitálními exempláři ryb. Ty z vás, kteří se také počítají mezi takové blázny a mají rádi podobné vody jako já, zvu ke čtení těchto řádků. Nosil jsem tuto myšlenku v hlavě už dlouho, ale znáte to – člověk míní… Teď mě k tomu donutily okolnosti v podobě nepřízně počasí.

Závodní přívlač ano či ne? III.

Závodní přívlač má celou řadu přívrženců, ale neméně velké množství odpůrců. V poslední části celé trilogie se pokusím některá domnělá i opravdová negativa popsat včetně několika nápadů pro budoucnost, kterou si závodní přívlač rozhodně zaslouží. Prostor pro maximální objektivitu dostanou i bývalý závodník a rybář, který se závodům věnovat nerozhodl. Jedním z nejčastějších argumentů je mortalita, tedy úmrtnost ulovených ryb. Jak ji minimalizovat?

Některé věci se nemění

Nedávno jsem zase jednou zavadil pohledem o staré odřené sešity, do nichž jsem si psal co, kde, kdy a jak jsem chytil. Vždycky z nich na mě dýchne závan nostalgie. Jsou v nich ukryty stovky příběhů i velká část mé cesty, která vede odnikud nikam, ale většinu trasy se točí kolem vody a ryb.
Občas je otvírám a připomínám si, že i v těch dobách, kdy zarybnění bylo kapku jinde než dnes, jsem většinou chytal slušnější ryby po jedné. Možná mi to tak už zůstalo.

Závodní přívlač ano či ne? II.

V první části trilogie o závodní přívlači jsem vás obeznámil s okolnostmi, jak se milovník sumcařiny a dravých ryb dostal k disciplíně, kde se úlovky dravců poměřují s ostatními soupeři. Dnes bych vás rád seznámil s technickými detaily a s principy závodů v přívlači. Než se k tomu dostaneme, zamyslím se nejdříve nad obecnými motivy k vstupu do závodního světa...

Závodní přívlač ano či ne? I.

Neočekávám, že řádky, které jsem se rozhodl vyplodit, přinesou rozuzlení, či dokonce smíření nesmiřitelných příznivců a odpůrců závodní přívlače. Přesto si myslím, že má smysl trochu podstatu, principy, pozitiva i negativa popsat a třeba otevřeně hledat všechna ano i ne, pro tuto, zejména v poslední době, stále populárnější a současně kritizovanou disciplínu. V první části se zaměřím na důvody, proč jsem se této disciplíně začal věnovat...

Mník jednovousý

Už jste někdy v zimě neměli doma stání a chtěli už konečně vypadnout na ryby, ale vaše pohodlnější já kladlo argumenty typu: nic nechytíš, nic nebere, do té zimy pro nic za nic a nakonec jste zůstali doma? Tak to už neplatí. V tomto článku bych chtěl popsat nádhernou rybu, mníka jednovousého a své zkušenosti s jeho lovem.

Chytejsraz 2012

Za devatero horami a devatero lesy, nějakou tou řekou a blíže neurčeným počtem kilometrů poměrně hustě osídlené krajiny je údolí a v něm... díra v zemi. Není to jen tak obyčejná díra. Je poměrně velká, hluboká, usazená v příjemně zarostlém okolí a ke všemu ještě plná vody.

Na jejím okraji se počátkem září 2012 sešla už podeváté tlupa lidiček, kteří se většinou scházejí na Internetu, ale čas od času cítí potřebu potkat se i naživo. Tedy - někteří z nich.
I já jsem se sešel a teď nabízím těm, kteří tu možnost neměli, nahlédnout alespoň trošku za oponu toho, co se tam u té vody vlastně dělo.

Atomová střevle

V posledních letech se rybáři stále častěji prezentují trofejními úlovky mnoha rybích druhů a proto bych i já rád přispěl svou troškou do mlýna. Obejdu se ovšem bez veškerého rozpažování a předpažování, protože mým trofejním úlovkem není žádný obr, ale jeden z největších exemplářů střevle potoční, které byly v naší republice zdokumentovány.

Na rybách je líp jak na světě

Je sobota ráno, kdybych nevěděl, že je konec dubna, tipoval bych to na červenec. Už od rána to valí. Kdyby jen ten vítr tolik nefoukal! Manželka od rána fotí svatbu, takže mám celý den pro sebe. Provětrám tedy pstruhy. Pstruzi už čtrnáct dnů zase vědí, čemu se mají úspěšně vyhýbat, tak to bude o něco složitější, ale jak říkám – je to výzva! Nebudu nic vymýšlet, Mohelka je dlouhá, pojedu na ni.

Malovýroba masných červů

Téměř každý, kdo chytá (a nejen na feeder) používá často jako nástrahu masné červy. Samozřejmě, že se dají koupit v obchodě, jako v dnešní době téměř vše. Je to pohodlnější, ale problém nastane, když je potřebuje člověk ještě několik dní po nákupu. Buďto musí opět do obchodu, kde je zcela určitě nemají – a to pravidelně, nejčastěji pak v pátek odpoledne, kdy odjíždíte k vodě nebo na chatu.

Vnadění a vše co s tím souvisí - III. Živé návnady

V první části našeho povídání o vnadění a přípravě vnadících směsí jsem zmínil živé návnady. Nyní si o nich tedy povíme trošku podrobněji. Probereme si, jaké živé návnady používáme a jak se o ně musíme postarat, abychom je udrželi naživu a v co nejlepší kondici, protože to může rozhodnout závod. V neposlední řadě se budeme věnovat i tomu, jak živou složku krmení pro lov připravujeme a upravujeme.

Vznik a historie rybníku Včelínek

Jsem v hlavní sezóně téměř každodenním návštěvníkem rybníku Včelínek v Břeclavi (revír Dyje 3A) a protože tam chodím nejen chytat ryby, ale i jen tak si odpočinout do přírody, napadlo mne jednou, že si po příchodu domů vyhledám informace o této lokalitě na Internetu.V dnešní době to jistě nebude žádný problém, myslel jsem si.

Už zase skáču přes kaluže!

Není to tak dlouho, co jsem na jednom rybářském serveru narazil na vyhrocenou diskuzi, zda ryby bolí nebo nebolí píchnutí háčkem. Podle mého účastnci polemiky řešili zbytečnou otázku. Myslím si totiž, že kdyby ryby byly takové fajnovky, tak by určitě do huby nebraly tak tvrdé předměty jako třeba opancéřované raky, plže i s ulitami, ostnoploutvé ryby apod. Už proto jsem spíše zastáncem názoru, že ryba, coby primitivní obratlovec, bolest sice vnímá jako nepříjemný pocit, ale určitě ji necítí tak intenzivně jako člověk. A to o napíchnutí na vlastní kůži něco vím…

Lakušník – zázračná rostlina

Když jsem poprvé viděl Otavu, fascinovaně jsem zíral na její mělké proudy s nazlátlou vodou, v níž se jeden vedle druhého táhly dlouhé zelené trsy vodního rostlinstva. Většina jiných řek, které jsem do té doby poznal, byla hlubších a měla zelenavou kalnou vodu. Tahle ne. Tady bylo do té vody vidět a doslova kypěla životem. A věcí, kolem níž se ten život točil, byly ty svěže zelené povlávající trsy. V naprosté většině případů se jednalo o lakušník. Pravděpodobně lakušník vzplývavý, ale možná nejen on – roste jich u nás víc druhů a já nikdy nebyl moc dobrý botanik.

Liehový varič z plechovky od piva

Nechtiac som si vypočul rozhovor dvoch mladých „trampov“. Jeden bol nešťastný, že si na čundri nemôže nič uvariť, pretože nemá peniaze, aby si mohol kúpiť varič a že teda na výpravu nepôjde.
Ach kde sú tie časy, keď nám stačil ešus a ako správny tramp som si spravil malý ohníček kdekoľvek a keď som si navaril, dal som všetko doporiadku tak, že nikto ani len netušil, že tam včera bol zapálený oheň. Áno, je pravda, že nie všade je možnosť klásť oheň, ale to neznamená, že budem svoju účasť na čundri podmieňovať kúpou profi variča. Zvlášť ak ten chalan práve pil už druhú plechovku piva.

Alandské štiky I

Poprvé jsem se se zmínkou o souostroví Alandy setkal někdy v devadesátých letech na stránkách rybářských časopisů. Čeští rybáři v té době objevovali kouzlo lovu v zahraničí a vycházely první články o dnes již klasických destinacích – počínaje Norskem a konče třeba mongolskými řekami. Alandy měly v tomto seznamu jednu z čestných pozic a byly označovány za štikařský ráj. V průběhu let se ale začaly objevovat zprávy, že to s tím rájem není zas tak růžové.

novější starší

Stránky: nejnovější ... 60 59 58 57 56 ...