Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

Závodní přívlač ano či ne? II. necteno

12.9.2012 | Závody | 16.295 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 205

Závodní přívlač ano či ne? II.V první části trilogie o závodní přívlači jsem vás obeznámil s okolnostmi, jak se milovník sumcařiny a dravých ryb dostal k disciplíně, kde se úlovky dravců poměřují s ostatními soupeři. Dnes bych vás rád seznámil s technickými detaily a s principy závodů v přívlači. Než se k tomu dostaneme, zamyslím se nejdříve nad obecnými motivy k vstupu do závodního světa...

JSME MISTŘI EXTRALIGY 2012!

r1.jpg

V posledním kole jsme obsadili druhé místo

r2.jpg

celou sezónu se nám podařilo vyhrát

r3.jpg

radost byla neskutečně obrovská

"Můj výběr závodníků na MS bude vycházet ze žebříčku z předchozího roku - prvních pět závodníků v pořadí. Také budu přihlížet k dlouhodobému žebříčku tak, aby závodník byl umístěn v tříletém žebříčku do 12. místa (stabilní výsledky)... Jiří Špáda, státní trenér"

p19.jpg

Jaké tedy mohou být motivy k závodní přívlači? 

Pokusím se vypsat všechny možné. Je samozřejmé, že u každého závodníka to může být kombinace několika z nich a jiná. Na některé jsem si možná nevzpomněl.

- přirozená soutěživost

- radost ze společného rybolovu

- možnost setkání se zajímavými lidmi

- adrenalin z lovu, taktizování

- příležitost naučit se něco nového

- reprezentování nějaké značky a osobní profit nejčastěji v materiální formě 

 

p21.jpg

Na závodech se často sejde parta fajn lidí

p46.jpg

Pro někoho může být smyslem cíl nejvyšší - reprezentace na mistrovství světa


Podstata závodní přívlače

Je v podstatě velmi jednoduchá. Závodníkovi je losem určeno na daný časový úsek místo, kde bude lovit. Zde musí odhadnout, jaké dravce v sektoru může mít a zvolit optimální strategii, jak ulovit co nejvíce bodovaných ryb, respektive jak získat co nejvíce bodů. Bodované ryby mohou mít organizátorem nastavenou nejmenší míru. Úlovky jsou rozhodčími na základě daných pravidel bodovány (většinou mm = bod, někde ryba = bod, jindy cm = bod). Podle typu soutěže může mít každý závodník vlastního rozhodčího (např. ligové soutěže ČRS), nebo má jeden rozhodčí na starosti více závodníků (pohárové závody na soukromých revírech). Po skončení závodu jsou tyto body provnány a závodník s nejvyšším bodovým hodnocením vítězí. Ligové závody bývají převážně vícekolové, kdy se sčítají umístění v jednotlivých kolech a vítězem se stává závodník či družstvo s nejnižším součtem umístnění. Krátkodobou variantou je sčítání dosažených bodů a vítězí účastník s nejvyšším počtem bodů. 

Na většině pohárových i ligových závodech dochází po určitém časovém úseku k rotaci závodního pole. Na pohárových závodech to bývá většinou po hodině čtyřikrát - tedy o čtvrtinu.  V praxi to znamená, že pokud by bylo 100 startovních míst, bude závodník s losem 1 lovit na sektorech 1, 26, 51 a 76. Sektory bývají na pohárových závodech 10-15 metrů široké.

Na ligových soutěžích probíhá rotace jen jednou (po 90-120 minutách - určí pořadatel) a je o polovinu závodního pole. Sektory bývají dlouhé 50-100 metrů, v ojedinělých případech až 200 m. Na těchto soutěžích, kde soupeří týmy, vždy jeden z týmu chytá a druhý dělá měřiče jinému závodníkovi. Jedno ligové kolo se skládá ze dvou dnů (čtyři závodů, vždy jeden ranní a jeden odpolední).

Rozdíl oproti běžné přívlači: závodník si nemůže vybrat ani čas ani místo, kde bude lovit. Běžně se ani nemůže zaměřit na lov velkých ryb. Musí se naopak pokusit ulovit co nejvíce ryb v místě a čase, které mu bylo určeno.


Příprava závodníků

Je velmi rozdílná. Znám celou řadu závodníků, jejichž celá příprava spočívá v tom, že naháží věci do auta a na závod přijedou až po tréninku, nastoupí do závodu, nachytají ryby a udělají výsledek. Samozřejmě jsou to již zkušení matadoři, rybáři, kteří prostě mají jakýsi šestý smysl. Umí vycítit, co je v dané situaci vhodné, umí přečíst vodu, umí s nadsázkou myslet jako ryba. Je v tom i určitá dávka kreativity a možná i absence strachu vybočit z řady a zkusit něco, co by "jen" nadrilované závodníky nenapadlo. Jako příklad bych mohl vzpomenout na Michala Tichého, kterému zabrala při závodě na rotačku velká štika, ale spadla. Většina závodníků by chytala dál a snažila se o jinou rybu. On však bleskově popadl druhý prut s velkým twisterem a na první hod ji vytáhl. Dokázal změnit nástrahu, dokázal odhadnout směr, kam se po nezdařeném útoku štika vydala, dokázal jí nástrahu předložit tak, jak bylo potřeba a vyndal jí. Měla tuším 74 cm.

Druhým extrémem je skupina závodníků, kteří chodí k vodě velmi často, trénují nahazování, zdolávání, podebírání, připravují tisíce nástrah. A pořád dokola. Jaksi strojově. A i na opravdu malých rybách. A stejně strojově pak chytají o závodech. Abych se přiznal, i když se i tímto způsobem dá dosáhnout výsledku, mě to moc sympatické není.

Jak se říkává: "zlatý střed". To znamená, že kdo chce být úspěšný, měl by alespoň částečně pochopit, jak ryby ve vodě fungují a na závody se materiálně i fyzicky nějak připravovat. Fyzicky mám na mysli umět přesně nahazovat (nejen na volném prostranství, ale i pod větvemi, za větru apod.), bezpečně ryby zdolávat, umět podebírat. A to vše by závodník měl umět dělat rychle. Jak se říkává - dokud je nástraha ve vodě, má rybář šanci. A zde například rozhoduje, jak rychle umí závodník nahazovat - pokud si před nahozením deset vteřin uklidňuje nástrahu a pak rozvážně nahodí, ztratí za celý závod mnoho minut, kdy mohla být nástraha ve vodě a mohl ulovit i několik ryb. A ti skutečně dobří, kteří se umísťují pravidelně vysoko, to umí vesměs pekelně dobře. Je běžné, že špičkový závodník dokáže nahodit během dvou tří vteřin od vytažení nástrahy z vody. 

Na některých závodech je klíčová i strategie lovu - nějčastěji závodník přemýšlí, zda na řece postupovat proti proudu či po proudu, zda lovit u dna či u hladiny, ve březích či na volné vodě. Klíčové bývá, jak rychle přijde na to, kde je to nejlepší a zda se dokáže na tato hot místa včas vracet. Já jsem si například kdysi ta nejlepší místa nechával na konec. Dnes se obvykle vrhnu na to nejslibnější a pokud funguje, pak se na něj i několikrát vracím. V tomto směru je potřeba, aby měl závodník letité rybářské zkušenosti. Dobře nahazovat se může každý naučit s trochou dobré vůle během sezóny, dobře pochopit ryby ani za celý život.

Z krátkodobého hlediska celá příprava nemusí mít zásadní význam a i v nejvyšší soutěži se mohou objevit závodníci, kteří díky dobrému losu, štěstí apod. jeden závod sice vyhrají, ale tu stejnou nebo další sezónu se ještě potýkají se sestupem, či rovnou sestoupí. Z toho důvodu osobně mnohem více uznávám výsledky dlouhodobých vícekolových stoutěží (jak týmové, tak jednotlivce), které mají mnohem vyšší vypovídající hodnotu.

A pokud by vás zajímalo, jak se na závody připravuji já, tak odpovím, že volím zlatý střed. Vyrobím si a přípravím předpokládané nástrahy, zajedu si na závodní lokalitu většinou jednou zachytat a mezi tím chodím normálně na ryby. Rychlost a přesnost házení jsem si za ty roky tak nějak osvojil, byť není na nejvyšší úrovni a u vody se pak snažím přemýšlet tak trochu po vzoru těch osvícených a občas experimentuji. Strojově a tabulkově chytat neumím a ani mě to nebaví. Někdy to neklapne a někdy mi můj přístup dokonce přináší ovoce :-)

Rozdíl oproti běžné přívlači: část činností, které musí závodník zvládat, si může normální rybář odpustit. I když, pokud chce být úspěšný, nahazovat by umět měl. Když např. berou okouni ráno jen pár desítek minut, měl by to umět i rychle. Nebo když jde na ryby s kolegou, který je pořád o krok napřed :-) A co se materiálního vybavení týká (nástrahy), i zde se na ryby úspěšní rybáři připravují a nad vším alespoň trochu přemýšlí. Pokud tedy nemají totálně shůry dáno a nejde jim to tak nějak samo...

p20.jpg

Jirka Škeřík - nestor české závodní přívlače, který vychoval a učil celou řadu závodníků, kteří jsou dlouhodobě na špici. Sám již druhým rokem nezávodí.

p26.jpg

Úlovek při pomyslném tréninku. Žádný rybí potěr :-)


Velikost lovených ryb

Většinou, zjednodušeně řečeno, se loví ryby všechny, včetně těch malých. Je samozřejmě otázkou strategie, jak centimetry či milimetry „nahonit“. Je logické, že má - li závodník v úseku např. okouní hrad, kde je schopen vytáhnout deset okounů okolo 20 cm a získat tak 2000 cipsbodů (1mm = 1 tzv. CIPS bod), nebude se snažit o úlovek třičtvrtěmetrové štiky. Jsou ale tací závodníci, kteří takových okounů vydolují osm a pak velkou zubatou či sumce s obřím woblerem cíleně zkusí, uloví a zvítězí. Mezi ně patří např. vynikající rybáři bratři Michal a Tomáš Tichý. Osobně si těchto závodníků, kteří jsou především vynikající rybáři, velmi vážím a skláním se před jejich jakýmsi šestým smyslem, který je odlišuje od závodníka, který chytá jen strojově s nadrilovanou rychlostí a přesností.

p22.jpg

p23.jpg

Jsou samozřejmě i opačné extrémy, kdy se někteří uchylují k marmyškám, mikro jigům a jejich počínání připomíná spíše muškaření či plavanou, než přívlač. Občasný lov pidirybek je ale bohužel součást závodní přívlače a kdo chce být úspěšný, musí být univerzální a musí se dokázat přizpůsobit a prostě lovit to, co ve vodě je. Věřím, že by většina ráda poměřovala své umění přelstít dravce umělotinami na okounech 40+, velkých štikách, candátech apod. Ale ruku na srdce – kolik je revírů, kde by se takto dalo zápolit. Neznám ani jeden.

p24.jpg

p25.jpg

Přesto se při ligových závodech pravidelně chytají pěkné ryby; ať již náhodně či cíleně – okouni okolo 40 cm, štiky přes 70cm, boleni, půlmetroví tloušti, občas se zapřáhne sumec či candát. Hlavní rybou však zůstávají tloušti, okouni, pstruzi a štiky.

Jinou kapitolou jsou závody konané na duhákodromech. Tam se paradoxně většinou loví ryby větší a více. Ovšem umění jde částečně stranou. Technika a přesnost hodu, strategie prolovení, odhad stanoviště, opatrný přístup k vodě apod. zde nemá velký význam a jde hlavně o rychlost a správně zvolenou nástrahu. Samozřejmě i o odhad, zda budou ryby ve sloupci, u dna či u hladiny, ale rozhodně ne tolik, jako na přírodní řece.

Rozdíl oproti běžné přívlači: jelikož existuje více skupin rybářů, tak od vyznavačů lehké a ultralehké přívlače se nikterak neliší, naproti tomu existuje zásadní rozdíl mezi závodníky a lovci velkých a trofejních ryb, kteří se lovu malých ryb zcela vyhýbají. 

 

Vybavení závodníka

Obecně se dá říci, že k závodu potřebuje závodník prut s navijákem a kvalitním vlascem, podběrák raketový a plavačkový (se šetrnou síťovinou bez uzlů), odpovídající nástrahy, peán a polarizační brýle. Samozřejmě odpovídající oblečení: rybářská vesta či můj oblíbený baťůžek, kšiltovka apod. V případě, že se brodí, tak broďáky, případně vezírek. Praktické je na ligových závodech mít ve vybavení i rybářskou židličku pro chvíle, kdy nechytající závodník zastává funkci rozhodčího. 

p27.jpg

S takovouhle výbavou si na většině závodů obyvkle vystačím

p28.jpg

Když se chytá málo ryb, přijde rozhodčímu vhod i pohodlnější zařízení, než obyčejná rybářská židlička :-)

p29.jpg

Tomáš Krejča přechází po závodním úseku - čtyři pruty, podběrák, vesta se základním materiálním vybavením a taška s rezervami.

Pruty, navijáky a vlasce

Nemusí být o mnoho jiné, než u běžného vláčkaře lovícího lehkou a ultralehkou přívlačí. Rozdílné je spíše množství a někdy i kvalita některých částí sestavy. Někteří závodníci používají špičkové pruty osazené těmi nejlepšími navijáky a to v hojném počtu. Je zcela běžné, že závodník má v sektoru připraveno 3-5 prutů. Strategie bývají různé. Existují závodníci, kteří mají všechny či téměř všechny pruty stejné, se stejnými navijáky a liší se jen síla vlasce a připravené nástrahy. Vtip spočívá v tom, že v případě změny prutu si závodník nemusí v několika hodech zvykat na nový cajk a háže tedy rychleji, s nástrahou pracuje kvalitněji a ryby zdolává bezpečněji. Mě např. ale vyhovuje spíše několik rozdílných prutů s tím, že mám zvolen jeden hlavní a ostatní jsou spíše záložní a připraveny na případnou změnu strategie. Jako příklad mohu uvést závod na Labi v Poděbradech, kde jsem měl připraven prut 1,8 m 1-3 g s vlascem 0,12 mm pro lov lov okounů při zabrození na rotačky, cyankály a smáčky. Jako druhý prut jsem měl model 2,7 m s gramáží 5-10 g a vlascem 0,12 mm pro lov před zabrozením okolo příbřežních stulíků a třetí prut byl 2,10 m 2-7 g se stejným vlascem pro lov s woblírkem. Záložním prutem pro krajní nouzi byl ultrajemný model 2,4 m s vlascem 0,08 mm pro případný lov marmyškou mezi stulíky.

Ačkoliv s oblibou tvrdím, že pravidleně se dá dosahovat velmi dobrých výsledků s jedním prutem, tak zrovna v tomto závodě, kde jsem většinu ryb nachytal prvně zmíněným prutem, jsem využil všechny čtyři pruty a pouze změna na woblírkový proutek se nevyplatila. Delší prut mi přinesl několik ryb z okolí stulíků, kde bych s krátkým prutem bez rizika rozplašení lovit nemohl a ultrajemný prut jsem využil k lovu s malým kopýtkem v konci závodu, kdy již ryby nebraly a jen díky slabému vlasci jsem dokázal lovit i v proudné části úseku v třímetrové hloubce a výsledek se dostavil.

p30.jpg

Stařičký TwinPower, starý Pezon Michell a vlasec dvanáctka Stroft.
Tahle sestavička mě spolehlivě na rybách a na závodech provází již dlouhá léta. A mnohdy jsem ani po jiném prutu nesáhl.


Nástrahy

Pojednání o závodních nástrahách a nástrahách na dravce obecně by mohlo být skutečně velmi rozsáhlé. Existuje totiž nepřeberné množství nejrůznějších dravčích šidítek ať již typově či barevně a závodníci jsou navíc typičtí tím, že si celou řadu nástrah vyrábí sami a ty tovární nejrůznějšími způsoby upravují, modifikují, vylepšují či kompletně přestavují. Asi nejfrekventovanější nástrahou jsou rotační třpytky. Dnes již snad všichni závodníci u továrně vyráběných rotaček minimálně vymění trojháček. Ať tak, že původní kleštěmi odstřihnou a přes mikrokroužek upevní nový (nejčastěji zn. Owner), nebo rotačku částečně rozeberou a znovu s novým háčkem složí. Ti velmi zodpovědní dnes už nepoužívají ani špičkové háčky Owner, které samy o sobě přinesou podstatně více zužitkovaných záběrů, ale háčky si sami vyrábí či takto "handmejd" háčky nakupují. Nejčastěji se jedná o trojháčky vyrobené letováním muškařských háčků, které jsou ještě ostřejší, pevnější a mohou mít i výhodnější tvar. Ryby se na takto upravené nástrahy doslova přilepí samy a mnohem méně padají. Samozřejmostí je, že jsou všechny tyto háčky bez protihrotů a pokud je původně měly, tak se zamačkávají, či zabrušují modelářskými bruskami.

p37.jpg

Takto obvykle vypadá stolek na ubytovnách předvečer závodů

p31.jpg

Závodnické minimum - výměna trojháčků za kvalitnější a bez protihrotů

p34.jpg

Protihroty se dají i zamačkat - kulatými kleštěmi to jde nejlépe, resp. nejkvalitněji

 

Vyšší level je kompletní "novostavba" rotaček. Je již zcela běžné, že tovární rotačku u závodníka z vyšší soutěže nenajdete. Dlouhé zimní večery a i večery před závody se tráví stavbou nových rotaček s nejrůznějšími vlastnostmi - ultralehké do mělkých vod, ultratěžké s wolframem do hloubek, nejrůznější skladba korálků, upravená křidélka, tenčí drátky apod. Já se poslední dva roky dost věnuji výrobě různých rotaček typu cyankála a slavím s nimi slušné úspěchy. K vidění jsou mnohdy i různé hybridy, mikrorotačky atd.

p35.jpg


p32.jpg

"Hand made" lehká rotačka

p33.jpg

Malá rotačka a cyankála z mé dílny 


Co se woblírků týče, zde se většinou jen mění trojháčky a ladí chod, je jen velmi málo závodníků, kteří by si woblery sami vyráběli. Mimořádně velká pozornost je však u některých závodníků věnována jigovým hlavičkám pro lov s gumičkami jako jsou twistříky, kopýtka, smáčci či různé nymfy. Mimo  laborování s olověnými jigy (nejrůznější váhy, tvary, délky a typy háčků) se mnoho závodníků věnuje stavbě jigových hlaviček s wolframovou zátěží. Jigovky se staví většinou na strímrových háčcích a s nejrůznějším záměrem - pro nejrůznější hloubky, proudy a různé nástrahy. Je to docela věda, ale přináší to výsledky - nástrahy pracují většinou lépe, ryby na vhodně vybraných háčcích lépe drží, lépe se zasekávají - zkrátka úlovků je při správném použití více a o to jde.

p36.jpg

U woblerů se většinou jen mění trojáčky

Rozdíl oproti běžné přívlači: velká většina rybářů o nástrahách na přívlač příliš nepřemýšlí a důvěřuje výrobcům. Závodník je nucen používat co nejlépe fungující nástrahy a proto je někdy upravuje či si je sám vyrábí.

 

Měření ryb

Probíhá, pokud nejsou umožněny pořadatelem vezírky, okamžitě v měřícím korýtku. Ta jsou vesměs vyrobena z podélně rozříznuté  novodurové trubky v délce 50 nebo 100 cm o průměru odhadem 15 cm, která je opatřena "čelem". Na dně korýtka je vlepen metr s milimetrovou stupnicí. Pokud jsou korýtka jen půlmetrová, je dalších 50 cm metru zahnuto na spodní stranu, kde je obvykle přichycen suchým zipem. Měřená ryba se po vložení do korýtka "opře" hlavou o čelo korýtka a bez problému se s milimetrovou přesností odečte přesná délka. Na většině závodů je povinnost korýtko před měřením namočit, aby nedocházelo k poškození ryby. V případě, že je namočení komplikované, může pořadatel uložit měřičovi povinnost mít k dospozici např. pet lahev s vodou a korýtko před měřením namočit. Já se při měření většinou snažím měřit rybu nad mokrým podběrákem, aby se v případě, že z korýtka vyskočí, nepoškodila.

p47.jpg

Každý závodník má v ligových soutěžích svého měřiče / rozhodčího

p38.jpg

CHYBA - v tomto případě závodník ani měřič korýtko dostatečně nenamočili

p39.jpg

Milimetry se dají odečíst celkem přesně

Ačkoliv si nemyslím, že by ryby rychlé změření nějak zvlášť poškodilo, domnívám se, že bychom si v tomto směru mohli vzít příklad u slovenských kolegů, kde ryby losovité nejsou měřeny vůbec a počítá se každá ulovená ryba za jeden bod a ryby nelososovité se hodnotí do 15 cm = 1 bod, do 20 cm = 1,5 bodu atd. Domnívám se, že dochází k menšímu množství sporných situací, rychlejšímu změření, což je šetrnější vůči rybám a myslím i spravedlivější - ono ovlivnit zda např. chytám okouny o průměrné velikosti 155 mm nebo 158 mm dost dobře nejde.

Rozdíl oproti běžné přívlači: ačkoliv znám mezi rybáři mnoho "měřičů", tak běžný rybář většinou úlovek, který hodlá pustit, neměří. Závodní měří bodované ryby všechny.

 

Protihroty

S oblibou tvrdím, že závodní přívlač vnáší do světa přívlače i některá pozitiva.  Jedním z nich je několik let i částečná propagace používání nástrah s háčky bez protihrotů, které se již stalo závodním standardem. Pravdou je, že když jsem před lety BL (barbless = bez protihrotu) prosazoval, setkal jsem se s poměrně velkým odporem, nicméně dnes s tím již podle mého názoru nikdo nemá problém. Existují i závody na pstruhových vodách, kde je zakázáno používat trojháčky a povolený je pouze jednoháček bez protihrotu.

Rozdíl oproti běžné přívlači: rybářů, kteří používají BL háčky je každým rokem více a více, nicméně jich je stále zlomek. Závodníci je používají povině při závodech i tréninku a většinou i při běžném rybolovu vyjma lovu velkých ryb.

 

Vezírky

Jak jsem již uvedl, existují závody, kdy pořadatel může při závodě, kde se brodí, povolit přenosné vezírky pro dočasné uchování neušlechtilých ryb. Jejich počet je obvykle pět kusů. To znamená, že při ulovení páté ryby musí závodník vybrodit, ryby změřit a pak znovu může lovit. Osobně tuto možnost považuji až na totální výjimky za nesmyslnou a několik let proszuji její zrušení. Zejména na proudných vodách jsou totiž ryby zcela nesmyslně a zbytečně poškozovány. Bohužel je ale část závodníků proti a boj za šetrnější zachování s rybou a zrušení vezírků se mi zatím nedaří. 

p48.jpg

I když to není příliš častý jev, tak takto je to samozřejmě naprosto špatně a z tohoto důvodu proti vezírkům brojím. 

Rozdíl oproti běžné přívlači: běžní rybáři vezírky při přívlači nepoužívají.

 

Nyní již znáte motivy mé i ostatních stát se závodníkem v přívlači a jak to na závodech chodí a probíhá. Příště se v poslední části podíváme na pozitiva a negativa závodní přívlače.

 

Text a foto: David Havlíček, Miroslav Horáček

 

První část naleznete zde: http://www.chytej.cz/clanky/1226/zavodni-privlac-ano-ci-ne-i

Třetí část: http://www.chytej.cz/clanky/1255/zavodni-privlac-ano-ci-ne-iii/

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

13 hodnocení, v průměru 3.9 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Neděle 16. září 2012 v 10:06® Mrknato

Balkansky_Kral> Ano, jsem ale tichej blázen…) blatník. Tak to o nás alespoň říkají a budou říkat, pokud si to renomé nezačneme kazit.

Sobota 15. září 2012 v 18:53® Balkansky_Kral
Balkansky_Kral

Mrknato> Ty opravdu nejsi fanatik, Ty jsi blázen…

Sobota 15. září 2012 ve 13:18® HaD
HaD

Barr> když už tedy „musíš“, stojíš doufám na břehu a nehamtáš po dně plném živočichů a na konci šňůry zajisté nemáš žádnou nástrahu. Ještě bych doporučil třikrát otčenáš a možná i nasadit cilici.

Sobota 15. září 2012 ve 12:51® HaD
HaD

MP-E65mm> Nic ve zlém, ale kolik jsi odchytal závodů, že dokážeš srovnávat?

Mrknato> Tím nekonečným nekonečnem pro mě bohužel fanatik jsi. BTW: můžeš mi jako totálnímu hlupákovi (tedy velmi jednoduše) vysvětlit, proč by měli vláčkaři začít používat vezírky? Beru zpět. Vím že nemohl. Tak se o to prosím ani nepokoušej.

Jdu spustit poslední díl. Dejte mi 10 minut.

Sobota 15. září 2012 ve 12:26® MP-E65mm
MP-E65mm

Martin Chmelík> Když člověk neche pochopit jaký je rozdíl mezi závodním rybolovem a normálním rybolovem ( čekám, že se mě zase někdo zeptá co je normální rybolov) přitom to tu bylo minimálně dvakrát věcně zmíněno, tak se opravdu nikam nedostanem. Možná tak ke zbytečným řečem o zelených, Greenpeace a zahazování prutů. Myslím, že je to naprosto zbytečný.

Sobota 15. září 2012 v 9:46® Mrknato

Plot> Neřeš to, dej si radši panáka, to tě srovná.

Sobota 15. září 2012 v 9:32® Mrknato

Martin Chmelík> Ještě jeden komentář, ve kterém s vámi souhlasím. Ano, potěší mě, když přijdu k vodě a zachytám si. Většinou odchytám, mám své limity a řády, no a jdu domů. Ale co si budeme nalhávat, horší se to… Proto souhlasím s opatřeními, které hlavně u původních druhů činí uživatel, pokud není současně nucen k jiným „zvěrstvům“. Kormorán, volavky, vydry, kapř krmený mými financemi, K70, soukromé revíry MO ČRS, bianko šek Radě na jejich zarybnění, vč. profiRS, pytláci a závodníci mi to komplikují. Nejsem fanatik, ale když je o tom řeč, tak svůj názor vyslovím. Oproti vám Vás nenutím demonstrativně vystoupit ze svazu, dát se k „zeleným, žlutým“, nebo hloubat nad bolestmi kořisti…

Sobota 15. září 2012 v 8:53® Mrknato

Martin Chmelík> Děkuji za návod, co a jak mám dělat, je to milé a vážím si toho. Jistě že provozuji lov a působím tím kořisti jisté trauna, ale tak to funguje odjakživa. To asi nikdo nekritizuje, ale součástí dnešního lovu je i být v relativně zachovalé přírodě, vědět, že se tam budu moci zase vrátit a když ne ekosystém, tak uživatel za peníze rybářů obsádku obnoví a nedopustí její znehodnocování.

Možná nevíte, že určité druhy lovu jsou zakázány. Je to kupříkladu lov šípy, pod ledem, na víc než dvě udice, do vrší, v době všeobecnoého hájení, tu přívlačí, tu samosekem, tu více než tři dny v týdnu, ulovit a ponechat si více, než stanovený počet ryb, lovit nemohou pytláci, ti kterým byla povolenka zadržena, protože lovili v rozporu se zákonem. Tento výčet zákazů chápu tak, že je snaha podpořit původní populace, obsádku a ne ji systematicky likvidovat a furt přepočítávat. No a bohužel závodníci loví (pokud to budeme považovat za lov) tak, že by jim osobou úřední, která má na VRP dohlížet, měla být povolenka zadržena a pověřenou obcí vysloven zákaz této činnosti. Jistě se najde někdo, kdo by se zeptal, proč by závodníkům měla být zadržena povolenka. No a ten, který se tak zeptá by měl jít na přezkoušení základních znalostí zákona a předpisů, pro vydání prvního RL, protože asi chyběl, když se to probíralo. (Závodníci si vyhrazují místa k lovu, přivlastňují si ryby, aniž by je zapsali, pokud je umístí do vezírku, loví a do vezírku umísťují ryby hájené, nedosahující lovných měr, překračují povolený kusový a váhový limit. Dále porušují zákonné BP svým zacházením a uchováváním ryb.) To, že se to nestane a povolenka jim i po takovém závodě zůstane, byť RS tomu mnohde přihlíží víme oba, stejně tak nikdo nezatkne a nezavře tuneláře, zloděje, nad kterými kdosi drží ruku, stejně jako nad závodníky.

Žádný lovec neloví ze zábavy, pro body ať už lev, vlk, žralok, ani statkář při smyslech neznehodnotí svůj chov, tím, že s ním bude pořádat koridu, jízdu na býcích, lovit je do zblbnutí lázem, pořádat kohoutí zápasy, či dostihy chovných kusů. Ani zemědělec nebude na svém poli pořádat plochou dráhu, nebo závody teréních motorek.

A když to sečtu a podtrhnu, tak výsledek z tohoto prosazování cíle svazu vede k tomu, že se rybáři-závodníci chovají všude jako na „závodních tratích“, dávají mládeži špatný příklad tím, že mohou ulovit cokoliv a jakkoliv, byť to není v souladu s legislativou. Pak se nabízí otázka, proč svaz honí pytláky a rybáře, co si na ně hrají a CIPSy si nosí domů, místo medajlí a pohárů?

Sobota 15. září 2012 v 8:33@ heger

Máte štěstí, že ten gruppenchlast nebyl později a na Moravě. To by tady bylo pusto. Většina pacientů by měla nárok na bílou hůl.

Sobota 15. září 2012 v 7:41® Martin Chmelík

Mrknato> Pane kolego, kritizujete neco, co sam provozujete. Tedy ryboLOV. Vsimte si toho LOV. I vy zpusobujete rybam trauma! Nebo mi chcete namluvit, ze jste jiny rybar nez ten zavodni? To asi ne, protoze i vasim cilem je ulovit rybu. A ne jednu. Uplne stejne jak u toho zavodniho rybare. Jen s tim rozdilem, ze vam se vysledky nepocitaji do vysledkove listiny. I kdyz take, do sumare vaseho ulovkoveho listu. Pokud mate s ryboLOVem problem, zahodte pruty, dejte se ke Greenpeace a mate klid. A proc chcete ve vodach vice ryb? Odpovim si za vas. Abyste jich mohl vice chytat. LOVU ZDAR!

Pátek 14. září 2012 ve 22:44@ Plot

Mrknato> Nech už těch blábolu…

Pátek 14. září 2012 ve 22:23® Mrknato

David Havlíček> Ještě detail. Píšeš, že běžní rybáři vezírky u přívlače nepoužívají. Možná po přečtení tohoto článku je začnou používat. Stejně tak po pár článcích o bolelís, ho začali používat i ti, co kapra v životě nepotkali a neznali.

Pátek 14. září 2012 ve 22:04® Mrknato

Barr> No jo, ale nebudeš lovit, nebudeš mít peníze pro fabriky na ryby..... Nejsem blázen, ale potočáků, lipanů, parem, okounů, podouství, plotic, línů, ostroretek a už i tloušťů ubývá horempádem, jak je chceš jinak chránit? Když se ryby přirozeně nerozmnožují, tak potom jen a jen akvakulturou..... a pak je nelovit je takovým, jak píše David, přivazováním se ke stromům na Šumavě, nebo skandováním hesel u Temelína. No a to závodění je pak otázkou peněz, a ne cílů svazu..... tam by na závodění už svazopeníze a podpora být neměla.

Pátek 14. září 2012 ve 21:46® Barr

Mrknato> tak jo,ale je-li některých živočišných druhů – ryb málo,chráním je ,nelovím.Ani bez protihrotů.Odpustím si to neodolatelné vzrušení.

Pátek 14. září 2012 ve 21:36® Mrknato

Barr> Správně, snížím spotřebu. Ale já bych snížil spotřebu zrekvírováním rozpočtů MO, vč. brigád, Rady, přehodnocením cílů svazu, ne omezením rybolovu.

Dojde uhlí, vymyslíme jiný zdroj, také správě. V rybařině ty zdroje jsou. Duháci, siveni, u kaprů se tomu nebráníme a i další ryby, které lze intenzivně odchovat. Zcela jistě bych neodchovával svazofenoména…)

Pátek 14. září 2012 ve 21:17® Barr

Mrknato> dochází uhlí,budeme omezovat svícení…vymyslíme jiný zdroj. U ryb to nejde,musíme si vystačit s tím,co příroda vyvinula. Když máš něčeho málo,nesnižuješ spotřebu nebo jedeš beze změn nadoraz ?

Pátek 14. září 2012 ve 20:51® Mrknato

David Havlíček> Ano, to logické není, ale já u Temelína neprotestuju, ani netupím na Šumavě dřevorubcům pily tím, že jim nastavím své údy…

Pátek 14. září 2012 ve 20:48® Mrknato

Barr> Já ti nevím… Dochází uhlí, tak budeme omezovat svícení a topení? Dochází ropa, tak omezíme dopravu? Ryby se nerozmnožují, začneme závodit a nebo omezíme rybolov?

Na konkurenčním webu si jeden pseudopravičák, dříve lampasák posteskl, že je tragédií, že všichni mohou volit a psát na web......

Pátek 14. září 2012 ve 20:28® Barr

S těmi lipany je to výborný příklad.Já to mám vyřešeno možná lehce,nechytám nebo když už musím a chci jít(řidič,dopro­vod,nosič,radil,his­torik,vypravěč dob minulých a vazač)držím se šimkovského,že i házení uspokojuje.Zachytal jsem si je předtím,před – a tady si dosaďte to co vidíte na našich vodách – a nebo si ušetřím a jedu tam kde jsou,takže ne ČR,s tím,že jsem tam mnohem víc omezen v lovu než u nás – protihroty,po­čet+cena povolenek,množství rybářů na určitý úsek,počet mušek,druh atd. A to je na vodách mnohem větších než naše řeky,ve státech kde je mnohem víc řek,jezer.Chytnu si pár ryb a pak si spíš šimkovsky házím,protože ani sám se sebou už tak 30let nezávodím. Nevidím u nás jinou cestu než omezování lovu.Přesně to již před lety popsal pan Kudlák.Doby kdy jsme mohli všichni všechno,jsou pryč.Spousta věcí u českého rybolovu se musí změnit. Musím se vrátit k myslivcům,ne k těm střílecím a ojedinělým orgiím jednou za rok na špatně létající bažanty ,ale k běžným členům…kolikrát si za rok zaloví,jak dlouho na to čekají,že nemohou cokoliv a kolik práce za celý rok musí odvést. My chceme pořád a cokoliv a ještě si na tom zazávodíme..

Pátek 14. září 2012 ve 20:27® HaD
HaD

Mrknato> Me zase přivazování se ke stromu v lese, který se kácí. Nebo demonstrace před Temelinem. Par fanatickych extrémistů… Dva? Tři? Odpovídající bežné společnosti…

Pátek 14. září 2012 v 19:39® Mrknato

pepa-č> Mně tahle diskuse trohu připomíná diskuse z před několika let s prosazovači K70. Mohlo se argumetovat do alejuja, všechno přebil chtíč a vymyté mozky. Je zajímavé, že ti co K70 začali prosazovat, se dnes drží za hlavu a znova by do toho určitě nešli.

Pátek 14. září 2012 v 19:26® Mrknato

osprey> To co popisuješ není jeden konflikt závodníků a nezávodníků. On to ani není konflikt, ale nesoulad jak zájmů rybářů, tak i přírody s lidmi, i financí.

To samé je mezi kapraři a ostatními, mezi muškaři a ostatními, mezi soukromými revíry MO a revíry ÚS. Mezi územními revíry a revíry Rady, které fungují z podstaty. Další střet je mezi BP, které BP nejsou a vlivem rybářských orgánů vč. MZe. Konflikt může být i o příjem z brigád a o nalhávání si pohádky o levné svazorybě a dobrácích, co ji chovají zadarmo.

Další konflikt může začít při výběrových řízeních a já si myslím, že je potřeba nechtít vše co má někdo okolo. Soukromé revíry v Rakousku a Anglii, Lov 24 na Slovensku, samovýtěr lososa ve Švédsku, zákaz pouštění jednou ulovené ryby ve Švýcarsku, oblibu rybářských závodů v Holandsku, lov za pár šupů jako v USA, bivakování jako na soukromácích. No a další střet nás čeká v roce 2014, kdy se budou měnit stanovy z důvodu platnosti nového OZ a vzniknou spolky. Budou spolky hlavní a pobočné a sázejte se, kdo bude ten hlavní…

Já bych si nejdřív položil otázku, jestli je možný rybolov, jako byl v roce cca 1990. Pokud ano, tak za jakých podmínek. Ty podmínky budou určitě jiné, než byly v roce 1990 a nebude stačit ryby hájit, a nechat je přirozeně rozmnožovat. To je podle mě další konflikt.

Záležitosti, které tu rybářské veřejnosti podskrkuje David je akorát šťourání do vosího hnízda a nalhávání si, že něčemu pomůže, stejně jako si nalhávali ti, co prosazovali K70.....

Pátek 14. září 2012 v 17:38® Kazan

osprey> Nevím, i když se tu diskuze trochu vyostřila, pořád věřím na slušnost ,,chytejáků,, a to, že nikdo nemá za potřebí zášť vůči druhému. Ono by to vlastně nakonec ani nikam nevedlo, skončily by tu dvě rozhádané skupiny a nic by se stejně nevyřešilo. Myslím že to do budoucna vygraduje v nějaký kompromis, závody se sice nezruší jak by si někteří přáli ale snad dojde k úpravě pravidel pro lepší šetrnější zacházení, možná i to slovenské bodování, způsob závodění co zmínil jiris je asi v současné době utopie, i když mě se to poměrně zamlouvalo.
Možná článek, nebo spíš tato diskuze pod mín bude mít vliv i na spousty rybářů a přehodnotí lov Ulkem a pidinástrahami. Nemyslím ho zavrhnout ale omezit a lovit s ním ve vhodnou chvíli a ne stáda pidirybek.
Pokud by se i toto podařilo, byl by to velký krok dopředu.

Pátek 14. září 2012 v 17:23® osprey
osprey

pepa-č> Tvá otázka na Davida mě vyprovokovala k reakci. Co čekáš za odpověď?

Vyslovené usilování o podměrečnou rybu tam není – loví se, co je. Vyhýbat se ulovení ryby je na závodech nesmysl a měření není v tomto případě zbytečná manipulace.

To už bychom to pitvali. Ať už ti David odpoví cokoli, nic to neřeší.

Prostě na závodech je třeba chytat co se dá a pokud možno co nejvíc. My tak nechytáme a tento přístup nepovažujeme za správný. O tom je celý tento konflikt. Bohužel je součástí daleko většího balíku problémů a my ho tu nevyřešíme. Pouze se nám daří vytvářet atmosféru plnou osobní zášti – i když se nad to snažím povznést ze všech sil.

A ještě jedna věc. Šel jsem na lipany. Lipan tady má míru 40 cm. Prakticky žádný jí nedosahuje. Lovil jsem tedy cíleně podměrečné ryby. Cíleně jsem si hodil i po několika 20+, což jsou malé ryby i v rámci zdejší populace. A několik jsem jich vyfotil, což je zbytečná manipulace. Porušil jsem tedy všechno, co uvádíš ve svém příspěvku. Jediný rozdíl je, že jsem se jich nesnažil ulovit co nejvíc. A co teď se mnou?

Mám z toho všeho dost často takovej kyselej pocit. Ono se to rybaření ani nějak extra dobře dělat nedá. Měli bychom spíš hledat cíl a cestu, jak se k němu dostat. Tohle je o ničem.

Pátek 14. září 2012 v 16:32® Barr

David Havlíček> O chycení velké ryby se můžeme pokoušet všelijak,ale mně osobně je jedno jestli malá či velká,zkrátka závody v lovu ryb,ne. Různé nuance v pravidlech,ve­likosti nástrah atd.,jsou pak pro mě bezvýznamné.

Pátek 14. září 2012 v 15:52profil byl smazán

David Havlíček> lovíte cíleně (tj usilujete o jejich ulovení) při závodech podměrečné ryby? (ano/ne)

snažíte se při závodech vyhýbat se lovu malých a podměrečných ryb? (ano/ne)

domníváš se, že závodním přeměřováním apod porušuteje nařízení RŘ "Rybu, která se vrací zpět do vody, je potřeba uvolnit z háčku bez zbytečné manipulace, pokud možno ve vodě. " ? (ano/ne)

Prosím, aby tvoje odpověď měla 3 slova a to kombinaci slov ano a ne. díky

Pátek 14. září 2012 v 15:39® Piscicapus

David Havlíček> to ty jsi kapitán a majitel tohoto plavidla, se vším, co k tomu patří.
Takže tě neobviňuji, protože důkazy už nejspíš neexistují a logicky po tobě nechci tvou zpověď. Mě stačí, že oba víme kde je pravda a že víš, že vím.

Své jsem napsal, k tématu se vyjádřil a na závěr děkuji za prostor.

Pátek 14. září 2012 v 15:27® Mrknato

David Havlíček> Proč bych se prosím tě vykrucoval ze svých názorů? Má to logiku?

Pátek 14. září 2012 ve 14:56® HaD
HaD

Barr> Byl jsi s námi někdy na závodech, abys mohl prokázat, že se nikdo nepokusí o velkou rybu? Příklad jednoznačně do očí bijící lži s velkým L. Tečka.

Pátek 14. září 2012 ve 14:52® Barr

David Havlíček> jistě,ty tady určuješ co je správné…? Podle mě je to přesné a pravdivé a tvé argumenty pokulhávají.A ob­hajuješ pro mě neobhajitelné,ry­bářské závody. Sťastnou cestu a zazávoď si na houbách.Bude to adrealin.

novější starší
Stránky:   7 6 5 ...