Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

Vznik a historie rybníku Včelínek necteno

24.8.2012 | Zajímavosti | 19.347 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 4

Vznik a historie rybníku VčelínekJsem v hlavní sezóně téměř každodenním návštěvníkem rybníku Včelínek v Břeclavi (revír Dyje 3A) a protože tam chodím nejen chytat ryby, ale i jen tak si odpočinout do přírody, napadlo mne jednou, že si po příchodu domů vyhledám informace o této lokalitě na Internetu.V dnešní době to jistě nebude žádný problém, myslel jsem si.



Ve vyhledávačích jsem skutečně některé informace našel, ale jen velmi obecné a to zejména o tom, že je to revír oblíbený i u mimobřeclavských rybářů, o čemž jsem samozřejmě věděl již dávno. Tak začalo mé pátrání, abych se nejen já, ale třeba i ostatní rybáři dozvěděli, jak to tedy s tím Včelínkem je.


Jak jsem již napsal, Včelínek (v popisech revíru označovaný jako Včelín) se nachází v Břeclavi, v podstatě přímo ve městě. Jedná se o běžnou svazovou vodu, která je součástí revíru Dyje 3A pod správou MO MRS Břeclav. Rybník má rozlohu zhruba 6 ha, průměrnou hloubku kolem 2 m a písčitobahnité dno, takže ryby z něj nezapáchají. Jedinou změnou oproti většině svazových revírů je míra kapra stanovená na 45 - 70 cm. Proto tu je celkem dost velkých ryb, ale jsou velmi opatrné a ulovit je není nic snadného.

Je to poměrně mladá voda s krátkou a zajímavou historií, o čemž ještě bude dál řeč.
003.jpg

Včelínek na mapách Google Earth - stav v roce 2009

 

Toto město má přívlastek „vstupní brána do Lednicko - Valtického areálu“. Břeclav je však především městem, které leží na místě lužních lesů. V dnešní době tu lze stále nalézt taková místa, které si pojmenování lužní les zaslouží. Z uvedeného je tedy jasné, že půda je jen velmi nízko nad hladinou spodní vody. Tato zmínka je důležitá k dalšímu popisu vzniku rybníku Včelínek.

9.jpg

6.jpg

Celkový pohled na rybník

 

Ještě v nedávné době bylo v Břeclavi a okolí mnoho míst protkaných potůčky a jezírky. Jezírka byla napájena právě spodní vodou. Dnes je však již situace jiná. Mnoho původních potoků a jezírek je zasypáno a odvodněno a to především stavbou odlehčovacího ramene řeky Dyje. Z mnoha jezírek můžeme zmínit dvě. Jedno bylo v místech dnešní benzínky a druhé v místě skladu hutního materiálu. Tato místa můžete vidět při příjezdu k rybníku. I samotná řeka Dyje, která Břeclaví protéká, již dávno neteče ve svém původním korytu. Jen okrajově, část řeky Dyje tekla v místech, kde se dnes nachází ulice U Stadionu.
Z potoků, které byly a jsou v převážné většině bezejmenné, musím především zmínit potok Včelínek. Právě jeho zásluhou máme dnes i rybník Včelínek. Potok Včelínek tekl v místě dnešního rybníku Včelínek ve dvou hlavních ramenech. Jedno rameno teklo po dnešním západním břehu a druhé po východním břehu rybníku. Po něm samotném však v té době nebylo ani památky.

001.jpg

Stav z roku 1953 - červená tečka označuje bunkr nacházející se dnes na ostrůvku uprostřed rybníka

 

002.jpg

Překrytí staré a současné mapy



V místech, kde se dnes rozprostírá rybník, byly především louky, pak nějaké to políčko, ale i neudržovaná podmáčená plocha. Tato podmáčená plocha byla na hranici spodních vod. Jedná se o jižní stranu dnešního rybníku Včelínek.

Samotný rybník Včelínek  musíme rozdělit ohledně vzniku na dvě části. Jižní je od břehu u silnice Břeclav - Poštorná, směrem na sever zhruba 50 metrů od dnešního ostrůvku, na kterém je dominanta rybníku, bunkr. Od severní hranice jižní části rybníku pak leží druhá část, až k odlehčovacímu ramenu.

Vznik jižní části nelze přesněji datovat, protože v archivech o tom není žádná informace. Musel jsem se tedy obrátit na pamětníky. Zde ovšem nastal problém. Každý pamětník si místo dnešního rybníku pamatuje trochu jinak. I ohledně míst, kde byla ona dvě hlavní ramena potoku Včelínek. Dále pak se různí i názory na to, kde byla kdysi jezírka. S ohledem na to, že Břeclav je uprostřed lužních lesů, však můžeme věřit všem pamětníkům. Především na jaře totiž docházelo v Břeclavi a vlastně i širokém okolí k povodním. Pamětníci vzpomínají, že i v místech okolo vodárny, na náměstí P. Bezruče, jezdili coby kluci v době povodní ve „vaštrokách“.  Za rozdíly v tom, kam pamětníci umisťují různé krajinné prvky na území dnešního rybníku, tedy mohou povodně. Voda se vylila a než opět klesla, původní rameno potoku se zaneslo naplavenou půdou a na jiném místě si potok našel novou cestu a zase z jiného místa zeminu odplavil. Tak se vytvářela jezírka - na místě původního koryta, které bylo zaneseno, vznikla část, která zanesena nebyla. Tento jev je možné pozorovat i jinde na světě, především v místech člověkem nedotčených.


K povodním zde docházelo vícekrát za rok, například v letech 1939 a 1948 k tomuto vybřežení došlo až devětkrát během roku. To přinášelo řadu problémů a lidé se povodním bránili opevňováním břehů, pročišťováním koryt apod. V roce 1968 se začal budovat průkop, respektive odlehčovací rameno řeky Dyje. První etapa začala v místech dnešního soutoku odlehčovacího ramena a řeky Dyje až po jez v Poštorné. Tuto část budoval především n. p. Ingstav. Druhá etapa pak byla od jezu Poštorná po ústí do ramene. Investorem a uživatelem díla pak bylo a stále je Povodí Moravy. Když práce byly v plném proudu, přišla povodeň, která dosavadní vybudované hráze podemlela a zemina byla odplavena. Pro stavbyvedoucího Ing. Jana Varadínka nastal problém, kde vzít zeminu na výstavbu nových hrází. Po ústní dohodě s místními členy rybářské organizace tak začal bez projektu, v podstatě načerno, těžit zeminu z míst, kde je nyní jižní část rybníku Včelínek. Avšak již před tím zde docházelo k těžbě naplaveného písku, který se zde vyskytoval v jednotlivých ložiskách. Rovněž bez nějakého povolení si zde písek těžili místní občané pro stavby rodinných domů.

N. p. Ingstav  vybagroval zeminu, která se ovšem nedala ihned ke stavbě hráze použít, protože byla mokrá. Zemina se musela několikrát přehrnovat, až byla natolik prosušená, že už jejímu použití nic nebránilo.
Spokojenost byla na obou stranách. Ingstav měl vyřešen problém se zeminou a místní rybáři zase nový rybník. Avšak potok Včelínek by tudy jen protékal, aniž by jámu po bagrování významněji zaplnil vodou.Tak byla vybudována Ingstavem  hráz, která vodu zadržovala. Tato hráz byla jinde než je hráz rybníku Včelínek dnes, nacházela se blíže hrázi odlehčovacího ramena. Přes hráz přetékala voda do tehdejšího koryta potoku Včelínek, jehož koryto bylo prohrnuto a rozšířeno a následně pak do odlehčovacího ramena přes trubku 40 cm. Hladina vody však nebyla tak vysoko jako dnes. Pamětníci odhadují že asi 1 metr.

Napájení rybníku pak bylo z řešeno pomocí roury 80 cm a klapky z odlehčovacího ramene, protože odlehčovací rameno přeťalo původní potok Včelínek. Protože zde ještě v té době nebyla severní část rybníku, tekla voda do jižní části prohrnutým korytem potoku Včelínek v místech poblíž Knížecí cesty. Vtok do samotného rybníku pak byl v místě, kterému se dnes říká Velké vápno, tedy někde na úrovni jižní hranice dnešního ostrůvku s bunkrem.

7.jpg

Dnešní podoba místa, odkud je rybník napájen

 

Až potud se musíme především spoléhat na informace od pamětníků, protože v archivech jsem toho o vzniku jižní části našel jen málo. Jak jsem již předeslal, vybudování jižní části rybníku bylo provedeno v podstatě jako nouzové řešení, kdy byla potřeba zemina. Samozřejmě tato černá stavba neprošla jen tak, bez povšimnutí tehdejších funkcionářů okresu a města a tak měl  Ing. Varadínek na krku problém s hrozbou vězení pro černou stavbu. Projekt pak byl dodatečně vypracován právě samotným Ing. Varadínkem.

Nyní se vrátím k odlehčovacímu ramenu. Stavební povolení ke stavbě odlehčovacího ramene bylo vydáno na základě projektu v roce 1967. Odlehčovací rameno začíná ústím v místech, kde bylo vybudováno napájecí koryto pro mlýn. Tento mlýn je v těsném sousedství břeclavského zámku. Odlehčovací rameno se připojuje k řece Dyji jižně od Břeclavi, v místě, které je nazýváno Soutok a je oblíbeným místem břeclavských rybářů.

Rovněž se musel řešit problém s napájením rybníku Bruksa, který je poblíž rybníku Včelínek. V projektu bylo napájení obou rybníků řešeno  pomocí klapek a trubek. Voda by tak tekla z odlehčovacího ramena.Tato klapka však je vybudována jen u Včelínku, zatímco napájení Bruksy je řešeno nakonec jinak. Samotný projekt však  byl jak jsem již předeslal, přepracován a to dodatečně, fakticky až po zahájení prací na těžbě zeminy z míst dnešní jižní části rybníku. V prvním projektu žádné vyjádření MO není, avšak v dodatečném vyhotovení nového projektu lze nalézt souhlas MO Břeclav k vypuštění rybníku Včelínek z roku 1968. Toto povolení je evidentně dodáno později než byla těžba zeminy zahájena, už i proto, že je ve složce s novějším projektem. Máme zde tedy důkaz, že černé vybagrování jižní části rybníku Včelínek muselo být uskutečněno v roce 1968.

Práce na samotném odlehčovacím ramenu byly ukončeny v roce 1973. Severní část rybníku Včelínek musíme spojit se vznikem protipovodňové hráze ve směru Poštorná - Charvátská Nová Ves. Tuto stavbu již prováděla firma Vodohospodářské stavby. Zahájení stavby, tedy i počátek bagrování severní části rybníku bylo v červenci roku 1978, ukončení pak v měsíci dubnu 1980. Toto bagrování už bylo v souladu s plány a tak se na něj vztahovalo i stavební povolení. Zajímavostí je, že k bagrování museli dát souhlas i pyrotechnici tehdejší Veřejné Bezpečnosti s ohledem na to, že tato oblast byla omylem bombardována 20.11.1944 15th USAAF. Cílem bombardování měla být továrna a sklad munice v Poštorné. Obojí pak při rychlém ústupu německá vojska vyhodila do vzduchu, takže granáty, především dělostřelecké, bylo možno nalézt dlouho po válce v širokém okolí.

Po dokončení prací byl rybník napuštěn vodou z odlehčovacího ramena, tedy vodou z řeky Dyje. Toto napájení přes klapku a trubku funguje dodnes. Ovšem po napuštění rybníku zde nebyl jen jeden ostrov, jak je tomu dnes. Ostrovy zde byly tři. Jeden ostrůvek byl jižněji od ostrůvku s bunkrem a druhý severovýchodně. Tyto ostrůvky vznikly tak, že na těchto místech stálo několik stromů a tak se jim bagr vyhnul. Po těchto ostrůvcích dnes není viditelná stopa, protože podmáčené stromy stejně uhynuly a ostrůvky pak voda, která rybníkem Včelínek vlastně protéká, podemlela. Ostatně stejný osud čeká i ostrov s bunkrem. Každým rokem se tento ostrůvek zmenšuje.

8.jpg

Ostrůvek s bunkrem ztrácejícím se v zeleni



Ani tehdejší podoba rybníku po ukončení prací a zmizení ostrůvků nebyla definitivní. Původní kamenný jez byl přebudován členy MO Břeclav a to tak, že příjezdová cesta k dnešní budově byla rozšířena a hráz zvýšena. Tím byla upravena i hladina v rybníku. Původní potok Včelínek odvádí vodu z rybníku přes rybochovné zařízení, o kterém se ještě zmíním. Další práce na úpravě rybníku jsou patrné na západním a jižním břehu rybníku. Aby se zabránilo podemílání břehů, byly břehy vyztuženy kameny a betonovými bloky. Tyto bloky jsou však zasypány zeminou, kvůli vegetaci. V poslední době se proslýchá, že k vyztužení břehu byly rovněž použity náhrobní kameny z židovského hřbitova. Vedení MO tento fakt  popírá.

Zpevnění břehů bude nutné i na východním a severním břehu. Je pouhým okem pozorovatelné, jak neupravené břehy každým rokem ustupují. Kdy k úpravě dojde, si ale netroufám odhadnout. Výbor MRO o problému ví, avšak v našem případě nehledejme za vším ženu, ale finance.

Úpravou prošlo i místo zvané Špice. Zde je vidět, jak je ve vodě u břehů spousta kůlů. Mezi kůly je výplet z vrbového proutí, z části však již byl nahrazen jiným materiálem. K těmto úpravám docházelo na rozhraní milénia.

Ještě dříve však členové MO Břeclav svépomocí vybudovali rybochov.

5.jpg

Současný pohled na objekt rybochovu

 

Stavební povolení k úpravám a výstavbě bylo vydáno v roce 1979 a kolaudace hotového díla pak proběhla v roce 1983. V dalších letech pak byl rybochov intenzivně využíván. Vytíral se jak kapr, tak štiky a sumci. Na odchovu vlastních ryb měl největší zásluhu dlouholetý hospodář Karol Smaženka, který je hospodářem dodnes. V dnešní době již rybochov není v podstatě nijak využíván, co se týká odchovu kapra a to především z finančních důvodů. Občas se ještě odchová sumec či štika.

4.jpg

Budova MO Břeclav

 

V rybníku Včelínek je však zastoupena široká paleta druhů ryb, které nevyžadují rychle proudící vodu. Dominují kapři, ale jsou tu i dravé ryby.

V posledních letech je zde k vidění i bobr.

11.jpg

 

Rybník má i slušné zázemí pro pobyt návštěvníků ze vzdálenějších míst. Jsou tu k pronájmu obytné chatky i bufet s možností posezení u teplých i studených nápojů.

1.jpg

3.jpg



V letošním roce se pokračuje na pracích okolo Včelínku. Na jaře bylo vykáceno mnoho starých stromů. Můžeme se těšit na nový lesopark, který má dle územního plánu být v těsné blízkosti rybníku. Přejme si, aby jak samotný Včelínek, tak i blízká příroda zůstaly oázou klidu nejen pro rybáře.


Text i foto:  milans13

 

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

4 hodnocení, v průměru 3.8 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Úterý 16. července v 8:40@ Honza-II

Pěkný článek, díky autorovi, opravdu podrobně rozepsáno. jako že to znám od dětství a všechny popisované etapy, tedy vyjma bombardování

Sobota 15. června 2013 ve 22:35@ K.

Včelínek v minulosti musel mít ještě jedno napájení, když se jde od křižovatky u benzinky k poštorenské Dyjii, tak je tam pod cestou skoro zasypaný propustek a od něho směrem k zimáku vede koryto, které se podle všeho napojovalo na járek směrem od bezinky. Jak se má letos dělat „rekultivace“ a omlazení lesa okolo pivovaru, tak se má jaksi ten tok obnovit

Pátek 24. srpna 2012 v 11:06® milans13
milans13

Dejwík2504> Pravda je,že s vykácením stromů je u vody větší hluk od hlavní silnice.Hodně lidí si na to stěžuje,ale to není v kompetenci MRO.To je záležitost lesáků.Díky za názor.

Pátek 24. srpna 2012 v 0:12® Dejwík2504
Dejwík2504

Trochu to tam znám. K odpočinku bych ale vyhledával jiné místa. Přece jenom kvílející brzdy nebo houkající sanitka moc ke klidu nepřidají. Zmínil bych i enormní tlak rybářů. Ve všední dny se to dá, ale o víkendech je to opravdu hlava na hlavě. Parádní článek, ale Včelínek bych jako „ráj“ neprezentoval. Ale je to můj subjektivní názor.