Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

Závodní přívlač ano či ne? I. necteno

9.9.2012 | Přívlač | 12.243 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 77

Závodní přívlač ano či ne? I.Neočekávám, že řádky, které jsem se rozhodl vyplodit, přinesou rozuzlení, či dokonce smíření nesmiřitelných příznivců a odpůrců závodní přívlače. Přesto si myslím, že má smysl trochu podstatu, principy, pozitiva i negativa popsat a třeba otevřeně hledat všechna ano i ne, pro tuto, zejména v poslední době, stále populárnější a současně kritizovanou disciplínu. V první části se zaměřím na důvody, proč jsem se této disciplíně začal věnovat...

 

Původně jsem zamýšlel naťukat prostřednictvím mé, popelem zasypané, klávesnice duel. Nejsem si ale jist, že by mělo smysl na jedné straně popisovat závodní přívlač a na druhé pak tu běžnou, která je notoricky známá. Spíše bych se rád zaměřil na rozdíly, pozitiva a snaha bude neopomenout ani negativa a mé určité vize a cíle pro budoucnost. Pokud snad na něco zapomenu, prostor pod článkem je v komentářích dostatečný, abychom se dobrali komplexního konce. Ačkoliv se u tohoto věčně kontroverzního tématu asi nelze vyhnout střetům, byl bych rád, kdybychom si zachovali určitou diskusní a zejména věcnou úroveň.

 

Proč vlastně závodím?

Ještě než se dostanu k technickým detailům, pozitivům a nešvarům závodní přívlače, trocha filosofie, vzpomínek a zamyšlení. Závodní přívlači se věnuji již téměř deset let a ligovým soutěžím pod hlavičkou ČRS od roku 2005 a byl jsem i členem reprezentačního týmu. Myslím si, že jsem již tedy nasbíral dostatek zkušeností k tomu, abych se mohl nad závodní přívlačí hlouběji zamyslet.

Za ta léta, která se přívlači, kdy se úlovky se soupeři poměřují, věnuji, jsem prošel několika fázemi. Ta počáteční by se dala nazvat "nadšení a obdiv". Možnost setkat se a dokonce poměřit síly s vynikajícími rybáři, které jsem znal jen z časopisů, mě uchvátila. Kdo by si taky nechtěl zachytat s rybáři se zvučnými jmény jako třeba s bratry Rozsypaly, Aldou Zábojníkem, Radimem Křepelkou či bratry Ticháčky? Já jsem navíc měl pár let před tím možnost stát se členem tzv. Bratrstva Křetínských ježatců, kde se jednou ročně velká vláčkařská "rodina", složená z těchto ikon, scházela. Celý víkend jsme lovili okouny a společně se bavili a předávali si zkušenosti.

p1.jpg

p3.jpg

Naše vláčkařská partička s názvem "Bratrstvo Křetínských ježatců" (2005 a 2006)

 

p3.jpg

společný rybolov byl samozřejmostí :-)

p16.jpg

Na Křetínce jsem se v té době naučil celkem obstojně chytat okouny

 

V rybářském umění mne to neuvěřitelně posunulo a bylo to neskutečně zábavné. Ale jen jednou ročně. I proto jsem úžasnou nabídku mého kamaráda a rybářského učitele Tomáše Rozsypala na účast v závodním týmu přijal s nadšením. Představa, že s ním a dalšími budu u vody další tři víkendy v roce plné legrace, historek a rybolovu, mne nadchla. Těšil jsem se na každý závod jako malý kluk. Ukojil jsem přirozenou soutěživost a naučil spoustu nových věcí. Ale především se sešel s príma partou rybářů a společně si s nimi užíval rybolovu a zábavy.

p2.jpg

Společná večeře (2005)

p5.jpg

Hned první sezóna znamenala sladké vítězství a postup o level výše

Co čert nechtěl, sezóna nám vyšla a postoupili jsme do první ligy. A já se těšil znovu. Na večírky, na společné tréninky, závody. Na kamarády, kteří mi klidně v průběhu závodu dají nástrahu, poradí a naučí. Pár kluků z druhé ligy mě ale varovalo, že v nejvyšší soutěži už to není takové. Že už se nástrahy tají, společné večírky se konají jen omezeně, zkrátka že už je to víc o závodění a méně o partě. Nevěřil jsem. A nebo možná i věřil, ale říkal jsem si "jaké si to uděláš, takové to máš" a s touto filozofií jsem do vyšší soutěže nastoupil. Mezi elitu. A udělali jsme si to zábavné. Možná až moc. Žádné extra přípravy, v podstatě žádné trénování.

Až na to, že jsme se v 1. lize málem neudrželi, jsme si to užili.

p4.jpg

Společná fotka ze závěru jedné z prvních sezón

Další fází mého závodnického vývoje byly následující roky. Dala by se nazvat „více zodpovědnosti“. S postupujícím časem a větší praxí se začaly dostavovat lepší výsledky. Čím dál více jsem si dokázal o chytání ryb popovídat s těmi nejlepšími, vznikala nová přátelství, užil jsem si spoustu legrace. Dokonce jsem začal i mimo závody chodit k vodě a trénovat lov ryb.

Musím ale říci, že slovo "trénink" nemám v této souvislosti moc rád. Za trénink bych spíše považoval, kdybych se učil nahazovat přesně na cíl (což jsem vlastně na suchu několikrát dělal), běhal kolem vody apod. Já jsem prostě vždy vyrazil na ryby a snažil se objevovat nová rybí stanoviště, ukecat přesným hodem k záběru opatrné tlouště, zjistit jakou barvu nástrahy mi pstruh sebere nejochotněji. 

p8.jpg

p8.jpg
"Tréninkoví" okouni

 

A výsledky se opět lepšily a náš tým CHYTEJ.cz se postupem let propracovával k vyšším příčkám a dokonce jsme i příležitostně obsadili stupně vítězů.

p15.jpg

Tomáš s úlovkem "závodní" štiky

p8.jpg

Náš tým průběžně posílili i náhradníci Jiris, později Prutos

p8.jpg

Jeden z úspěchů - na Vltavě v Rožmberku

Na pomyslném vrcholu našeho původního týmu (já a Tomáš Rozsypal) jsem dostal závodnickou ránu. Tomáš se totiž po mnoha a mnoha letech závodění rozhodl, že se závoděním, i přesto, že jsme vybojovali postup do nejvyšší soutěže Extraliga, skončí. Čím dál více se totiž projevoval závodní duch všech zúčastněných a čím dál více se ze závodů vytrácela ta původní pohoda a legrace. A co si budeme povídat, přibývalo závodů, kde dominoval lov tloušťů (a to i v menších velikostech). A o Tomášovi je známo, že tlouště ho prostě chytat nebaví :-)

p11.jpg

V roce 2006 ještě téměř žádné týmy nechytaly pod něčí vlajkou

Při hledání náhrady se mi podařilo najít parťáka a závodníka s velkým "Z" - Tomáše Krejču, který dosahoval vynikajících výsledků a byl členem reprezentace na několika Mistrovstvích světa. Tím jsem se posunul do další závodnické fáze "směrem k vrcholu". Na závody jsme se začali s Tomášem K. zodpovědně připravovat, dlouhé hodiny jsme připravovali a diskutovali nástrahy, zkoušeli je u vody. A s velmi dobrým výsledkem! Hned první sezónu jsme stanuli na celkových stupních vítězů.

p12.jpg

p14.jpg

Společný úspěch - vítězství v Boršově nad Vltavou

p13.jpg

Na Jizeře jsme vybojovali druhé místo a celkově skončili třetí v sezóně 2010

A onu i další sezónu i následující jsme si užili. Sice jinak, než když jsem začínal, protože z původní party se stalo několik menších skupinek, mnohdy i znepřátelených, ale soutěživý duch v nás zůstal a v průběhu závodů jsme se věnovali jen těm pozitivním věcem a dokázali se, i když jen skupinově, bavit.

V mezidobí jsem ale celou řadu věcí kritizoval a udělal pár chyb, nadělal si spoustu nepřátel. Do závodní přívlače totiž v posledních letech přišly ve větší míře přehnané ambice některých jednotlivců, hnidopišství a mnohdy mi přijde, že se vytrácí zdravý selský rozum a ta původní radost z rybolovu. A také z kamarádského poměřování ve sportu, kde jak s oblibou říkám: "jde o hovno". Omlouvám se za ten výraz, ale občas mám teď z dění kolem závodů prostě pocit, že jde o miliony dolarů. Dokonce jsem již kvůli tomu před letošní sezónou vážně uvažoval, že se závoděním skončím. Stejně jako řada skvělých rybářů přede mnou. Namátkou Tomáš Rozsypal, Radim Křepelka, Milan Rozsypal a další.

p17.jpg

Např. Radim Křepelka již nezávodí

Nakonec jsem se ale prozatím rozhodl pokračovat. Svůj nesouhlas s některými věcmi vyjadřuji ale nadále a to i novým názvem týmu CHYTEJ.cz - REBELS 2012 v novém složení. Mým novým stájovým kolegou je David Maixner, bývalý letitý trenér české reprezentace a docela nám to jde. Podařilo se nám nakonec v extraligovém klání zvítězit.

p18.jpg


Po přečtení předchozích řádků se možná čtenář zeptá: "A proč ten Havlíček tedy dál závodí a nevykašle se na to?" Odpověď je jednoduchá. Prostě je na závodech stále dost fajnových lidiček, člověk se pokaždé naučí něco nového a to zápolení mě prostě baví. Ještě stále se mi stává, že se mi při první rybě vyplaví do krve adrenalin, roztřesou se mi ruce, vyschne v krku... A za tyhle pocity, které se těžko dají vyprávět, které se prostě musí zažít, mi to stále stojí. A po pravdě: daří se nám, což navozuje další příjemné pocity, pramenící ze spokojenosti, uznání...

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

22 hodnocení, v průměru 4 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 10. října 2012 ve 12:28® caroorchy
caroorchy

jepice> Dávám ti za pravdu že se moc o žákovské lize nepíše můj syn Roman je v žákovské lize a i v Awa-shima cup 2012.Na Pražské třpytce jsme byli na Kyjským rybníku bylo fajn chytání Romča tam dostal 4 okouny a skončil tam na 5.místu v Pražské třpytce a Awa-shima cup na 4. místě Jediný kdo se zajímá o dětské závody je Vydra.cz(točí to jen jednou kamerou) což je dost škoda že se o to chytej.cz nezajímá.Davide koukej s tím něco udělat a v roce 2013 se těšíme že v tom překonáš Vydru.cz

Středa 10. října 2012 ve 12:13® caroorchy
caroorchy

Ahojky přívlač bere celou nasí rodinu,muj syn Roman je členem žákovské ligy v přívlači.Jsem ráda že jsem se mohla s Davidem setkat na rybářských závodech v Kloužovicích na Valchaři a pozorovat jeho techniku byl odemne jen kousek mezi nami byl jen můj starší syn Pavel a naproti nám můj syn Roman ačkoliv jsme tam jako David nezabodovali tak mi to nevadilo mimochodem nebyli jsme v tom sami.Chci jen říct že nám bylo ctí s Davidem Havlíčkem závodit

Úterý 11. září 2012 v 18:15® Martin Chmelík

David Havlíček> Trefné přirovnání s tím feederem. Já se se zaměřuji na větší ryby (ale radost mi udělá každá chycená) a dlouho mi feeder nic neříkal. Až jsem ho jednou zkusil. Hned se povedl kapr 86 cm a bylo to nádherné zdolávání. Tedy nejdříve ten kapr zdolával mne, až po půl hodině jsem začal mít s tím návazcem 0,12 navrch. Pak jsem zase feeder odložil, mám pocit, že jsem dosáhl maxima a chybí motiv. Jediný kaz zážitku, ten kapr byl ze soukromáku. A na nich mi chycené ryby až takovou radost nedělají. Proto se poslední dobou na soukromáky vydávám čím dál méně, či spíše ze zoufalosti. Tedy v době, kdy dlouho nic nechytnu a chci poznat pocit ze zdolávání. Sportovní terminologií si to vykládám tak, že jedu-li na soukromák, je to vlastně koupený zápas. :-)

Úterý 11. září 2012 v 17:09® HaD
HaD

Segoves> Upřímně: jak kdy. Pokud je závod o tom, že musím chytat i maličké tlouštíky, nebo okouny pod 15 cm, je tam více radosti z výsledku a méně z rybolovu, byť je to mnohem náročnější. Je potřeba mnohem preciznější práce s nástrahou, mnohem kvalitnější nástraha apod.. Takže jistý druh rybářského uspokojení je tam také, protože jsem tyhle ryby nachytat dokázal. V mnohých to možná vyvolá pousmání, ale lehké to opravdu není… Přesto mě to štve a byl bych pro zvýšení všech měr.

Pokud je to závod, kde si prostě zachytám – tzn. jsou tam hezké ryby, pak mám ze závodu příjemné pocity i z rybářského hlediska. Letos jsem si z osmi závodů opravdu pěkně zachytal celkem 6×. Je jasné, že někoho by tloušti 25–35 cm (s šancí na rybu 40–45cm+) a třeba okouni 22–30 cm nebavili, ale mě to s jemným cajkem baví. Podobnost nalézám ve feederu – je to vlastně příjemná a účinná jemná až ultra jemná položená (slaboučký návazec, maličký háček, malá nástraha), kdy se chytá spoustu malých ryb a když je v revíru velká, tak je šance ji takto také ulovit a zdolat.

Úterý 11. září 2012 v 15:31® Segoves
Segoves

David Havlíček> Davide mě by zajímalo jak prožíváš nějaký dobrý umístění při závodech? Jestli je tam furt radost z těch ryb co se ti podařilo nachytat nebo je to už víc o tom že si byl lepší než ostatní a ty ryby sou k tomu nástroj…ptám se proto že mě tohle od závodění odrazuje to že už by mi nedělaly radost samotný ryby

Úterý 11. září 2012 v 15:16® Udo

Jen se ptám, aby mi nic neuniklo …

Úterý 11. září 2012 v 15:04® HaD
HaD

Udo> v tomto díle mnoho ne, ale např. že se loví jen „pidiryby“. U někoho může být mýtem, že důvodem pro vstup do závodní přívlače je jen egohoničství. Každý je na tom s mýty rozdílně.

Sleduješ svými dotazy něco konkrétního, nebo mne jen budeš chytat za slovo?

Úterý 11. září 2012 v 15:00® Udo

Jaký mýtus jsi vyvrátil v této části ? :-)

Úterý 11. září 2012 ve 14:16® HaD
HaD

Hammer> Zpočátku jsem Tě měl celkem rád a uznával, pak jsi mě začal vytáčet a v současné době jsi mi tak volný, jako sexuální život nějaké krysy v Ústí nad Labem v kanále. Nesnaž se už tedy, stejně Tě budeme jen mazat. Nikoho už ani nerozesměješ.

Úterý 11. září 2012 ve 12:41® HaD
HaD

Udo> smyslem článku je seznámit rybářskou veřejnost se závodní přívlačí a vyvrátit některé mýty.

Úterý 11. září 2012 v 8:29® Udo

Nějak nerozumím tomu co tento článek má vlastně „udělat“. Přesvědčovat někoho, komu závodní přívlač nesedí a nebo je dokonce proti, to mi připadá absurdní. Vždy bude mít někdo jiný názor a nebo bude kategoricky nesouhlasit. To je statistika … Je to vlastně dobře, protože rybařina je rozmanitá a každý z nás si tam najde svoji část, svůj šálek kávy a ten si užívá. Proto kdo závodí ať závodí, kdo nezávodí ať si chytá v klidu a pohodě. :-)

Pondělí 10. září 2012 ve 22:36profil byl smazán

David Havlíček:No,prek­vapilo ma skôr to,že si si dal starosť takýto článok napísať.Vždy si tu dával referát z MS,tento rok z Polska tu článok od teba nebol(neviem,oprav ma,ak sa mýlim).Tak som myslel,že si na závodenie a následnú propagáciu trochu zanevrel.

Pondělí 10. září 2012 ve 22:33® Ouklejobijec
Ouklejobijec

Mno … hezký článek. Závodění je fajn, ale co když mě někdo ráno nepozdraví neboť jsem den předem nachytal o dva bandity víc? … :) pár feederzávodů už jsem zažil, ale … ale přívlač je přívlač, takže to po loňském nezdaru (začátečnickém) zkusím teď na podzim znovu a uvidím jestli bude mít smysl se s tím vážněji zabývat i příští rok z jara :) … vlastně celé léto jen vláčím s nemalými úspěchy … ale když se člověk má poměřovat, tak to fishky poznají a zařídí se podle toho :)))

Pondělí 10. září 2012 ve 20:31® jepice-zruseno

Nevím z jakých? Prostě reportáž, i když divná, jiná není, nebo snad jo?

Pondělí 10. září 2012 ve 20:29® HaD
HaD

jepice> z jistých důvodů jsem odkaz smazal. Vysvětlení příp. osobně.

Pondělí 10. září 2012 ve 20:28® jepice-zruseno

Pro děti je mistrovství ČR, kam se musí děti nominovat v krajském závodě a pak je Awashima cup, což je série závodů v různých krajích.

Pondělí 10. září 2012 ve 20:25® jepice-zruseno

Pro děti je tu v přívlači např. awašima cup (se závody v různých místech)nebo letní přívlačový tábor. Dále zmíněné mistroství ČR. To, že se o tom nedozvíme zde je možná trochu chyba, na druhou stranu o jiných závodech se zde také nedozvíme. Zde je reportáž z Pražské třpytky. Ta se měla původně konat na Vltavě, ale kalná voda nakonec vedla k přeložení na Kyjský rybník, kde se možná i vinou velkého vedra nechtělo okounům zabírat.

Pondělí 10. září 2012 ve 20:11® osprey
osprey

David Havlíček> Motýly jsem krátce sbíral. Vhodný objekt pro lov se síťkou je sameček martináčka bukového. Létá nízko, klikatě a dost rychle. Pokud chceš, sdělím ti podrobnosti a vysvětlím co a jak. Běhat už budeš sám. :-))

Pondělí 10. září 2012 v 19:52® Fryw
Fryw

Know how bych měl, ale ne a ne se donutit. A funguje to. Jen 4 roky nezřizenyho žraní ten výsledek celkem zmaří :-D

Pondělí 10. září 2012 v 18:29® Martin Chmelík

David Havlíček> Musíme se sejít, posedíme u vody a dáme hlavy dohromady. Plány jsou, je potřeba natočit motor aby se vše rozjelo tím správným směrem. Je potřeba kout železo dokud je žhavé. :-)

Pondělí 10. září 2012 v 18:26® Martin Chmelík

Kazan> Supééér, koukám že nápad se zamlouvá. Takže Davide, mám název: CHYTEJ SVÉHO MOTÝLA aneb zhubni s CHYTEJ.cz. :-) Jdu pilovat know-how.

Pondělí 10. září 2012 v 18:13® HaD
HaD

Martin Chmelík> do motýlů půjdu taky! 15 kilo dolů by bodlo! :-D

Pondělí 10. září 2012 v 18:04® Kazan

Martin Chmelík> až budeš dávat ty motýly tak dej vědět, taky potřebuju něco sundat dolů :-D

Pondělí 10. září 2012 v 18:04® HaD
HaD

Martin Chmelík> já už taky nad nějakou akcí pro děti uvažoval…

Pondělí 10. září 2012 v 17:58® Martin Chmelík

David Havlíček> Takže s tím něco uděláme, ne? V listopadu se na MR pokusím práci s mládeží někam nasměrovat. To si asi zase nabiju tlamu. :-)

Pondělí 10. září 2012 v 17:57® Martin Chmelík

Jinak ať se závodí třeba i v lovu motýlů. Když budou lidé běhat se síťkama po lukách a hájích, ubude obézních lidí (tedy i já bych mohl závodit) a především obézních dětí. To je velmi závažný problém. Možná by MZ ČR a VZP mohlo přihodit nějakou sponzorskou korunu, bo prevence je vždy ekonomičtější než řešení následných komplikací. To jen na odlehčení stavu věci.

Pondělí 10. září 2012 v 17:54® HaD
HaD

Martin Chmelík> no bohužel to tak je :-(

Pondělí 10. září 2012 v 17:49® Martin Chmelík

David Havlíček> jjj, kdyby ta „gulášovka“ neměla příznivce, nebyl by potenciální závodník ochoten platit desítky tisíc vložného. Pokud se akce zúčastňují firmy, chápu to. Je to skvělá marketingová příležitost, pokud se hlásí jedinci, nechápu to. Ale je to můj problém. Co se té mládeže týče, pokud existuje co píšeš, je smutné, že o tom pravidelně neinformují rybářská média, kterých máme v ČR hafo. Zrovna tak ale i rybářské servery. Pak se divíme, že děti znají jenom toho pohádkáře blonďáka. A proč ho znají? Protože má dobře propacované know-how vč. PR a celého marketingu. A děti neřeší, zda je či není, to či ono pravda.

Pondělí 10. září 2012 v 17:40® HaD
HaD

Martin Chmelík> I ta gulášovka o sto táců má své příznivce :-)

Žákovská liga, juniorské závody a mistrovství se pořádají. Jen o tom není moc slyšet. Nebo spíš vůbec. Ono nás, kdo mají chuť občas něco na toto téma napsat totiž moc není…

Pondělí 10. září 2012 v 17:39® HaD
HaD

Kazan> možná… Ono je těch možná celkově dost… Rozhodně by to nebylo nic snadného především z hlediska objektivity. Těch velkých ryb totiž rozhodně není na každých 50–70 metrech ani přibližně stejně. Mimochodem-na velkých řekách se chytá taky a např. na Labi se zdolávalo několik sumců od metru do metru a půl. Jenže chytáme s BL háčky a většinou prostě spadnou. Ale taky ne vždy. O závodech už se opravdu chytlo dost a dost pěkných ryb…

novější starší
Stránky:   3 2 1