Články uživatele "osprey"

Jerkování 1

V posledních letech k nám postupně pronikají nejrůznější vláčecí techniky, které jsou sice v zahraničí známé už spoustu let, ale u nás nemají tradici a tak jsme se s nimi na našich revírech setkávali jen okrajově. Jerkování je typickým příkladem. Ačkoli je známé desítky let, na našich vodách se mu dlouhou dobu věnoval jen úzký okruh zasvěcených, kteří ani neměli žádný velký zájem, aby se tato technika masově rozšířila.
Tyhle ve své podstatě staré zlaté časy (a věřte, že to byly zlaté časy) vzaly za své s rozvojem Internetu, díky snaze časopisů přijít s něčím zajímavým a také v souvislosti s potřebou obchodníků nabízet a prodávat co nejširší škálu náčiní.

Slovenská řeka Belá

Už jsem kdesi psal, že od dětství mě provází slabost pro fotografie Slávy Štochla. Vlastně na tom není nic divného. V oněch dobách byla o pěkné snímky s rybářskou tématikou docela nouze a obejít takovou veličinu v oboru prostě ani nebylo možné.
Mezi snímky ryb, rybářů a různých zákoutí u vody jsem občas narazil i na obrázky divoké podhorské řeky s obrovskými lavicemi naplaveného štěrku, zarostlými břehy a s pečlivě zakomponovanými impozantními vrcholy na pozadí. Tak jsem poprvé poznal slovenskou řeku Belou.

Improvizované vyvěšení nástražní rybky

V tomto kratičkém příspěvku se pokusím udělat radost „rybičkářům“. S popisovanou vychytávkou jsem se setkal na jedné jihočeské pískovně a i když jsem na ni napřed docela koukal, nakonec jsem ocenil kreativitu jejího autora. Protože ten nápad má něco do sebe, nabízím ho tu všem, kdo by ho mohli případně ocenit.

Základy feederu – Feeder a ostatní techniky

V diskuzích pod svými články jsem se setkal s názory zejména starších rybářů, kteří tvrdí, že se kolem toho feederu zbytečně moc nadělá, že už to tu v jiných podobách dávno bylo a že se nechá stejně dobře zachytat i s jinými technikami. V některých ohledech měli pravdu a určitě tedy bude stát za to podívat se, do jaké míry se feeder liší od ostatních technik a jak dalece mají staří praktikové pravdu.
Někomu přijde následující text zbytečný, ale je dobré vědět, kdy má lov na feeder smysl, jak se prolíná s ostatními technikami, umět si "půjčovat" dovednosti a triky z jiných oblastí rybařiny a také se naučit poznat okamžiky, kdy už je lepší nechat feeder feederem a chytat jinak.

Kayakfishing 2

Není to tak dávno, co jsem se tady na stránkách CHYTEJ.cz pokusil prezentovat nový druh plavidla pronikající postupně na hladiny našich revírů – rybářský kajak. Měl jsem možnost vidět celou řadu plavidel sloužících k lovu ryb - lodě malé i velké, dřevěné, laminátové i plechové, pramice, nafukovací čluny, belly boaty, ponton boaty a já nevím, co ještě, ale kajak je první plavidlo, které bych si byl s ohledem na své možnosti, potřeby a způsob života ochotný pořídit. Fascinuje mě na něm rychlost, ovladatelnost a mobilita spojené s poměrně snadným transportem. Proto se poslední dobou o kajaky docela zajímám a i když pořád ještě žádný nemám, na několika typech už jsem se svezl a dokonce si i zachytal.

Malé vnitrozemské revíry jižního Švédska

Švédsko je pro většinu z nás spojeno s představou velkých vodních ploch – jezer a mořských zálivů s brakickou vodou anebo potom poměrně velkých a často i prudkých řek. Samozřejmě, že si každý uvědomuje, že tam budou i vody malé. Potoky a říčky široké pár metrů, tůně, jezírka a stará ramena. Ale kdo by marnil čas a peníze na to, aby si na nich zachytal, když jsou k dispozici daleko lákavější lokality.

Račí mor

Byly doby, kdy raci nebyli v našich řekách žádnou vzácností. Bylo jich všude dost a stali se i běžným objektem rybářského práva – včetně toho, že měli vypsanou minimální lovnou délku, dobu hájení a počet kusů, které si směl rybář denně odnést.
I na povolené techniky lovu rybářské předpisy pamatovaly.
Pak ale nastal zlom a z raků se stala vzácná stvoření obývající jen některé čisté toky a nádrže. První ze dvou hlavních příčin jejich úbytku byl prudký nárůst znečištění vody dík poválečnému rozvoji průmyslu a druhou zavlečení nebezpečné choroby označované jako račí mor.

Základy feederu – 1. díl - úvod

Kdysi dávno, v dobách, kdy se feeder teprve pozvolna začal šířit mezi českými rybáři, jsem napsal o této technice několik článků, čímž jsem se pasoval na feedraře. Když jsem se z pohledu své osoby vyrovnal s většinou zákulisí této techniky, dospěl jsem ke zjištění, že přívlač je prostě přívlač a na feederovém poli jsem svoje aktivity do značné míry utlumil. Dokonce jsem se někde vyjádřil, že už nemám, co dalšího bych o feederu napsal. Přesto se teď pouštím do poměrně rozsáhlého projektu – postupně na těchto stránkách zveřejním poměrně obsáhlý seriál věnovaný této technice. Důvod je prostý. Psaní mě živí, server neúprosně vyžaduje stálý přísun psaného slova a krom toho, tady na CHYTEJ.cz rozsáhlejší soubor informací věnovaný feederu prostě chybí.

Čtyřicítka

Čtyřicítka, ať už to číslo znamená cokoli, není sama o sobě nic magického. Čtyřicítka noha, to je někde mezi ženskou a chlapem, čtyřicítka slivovice je standardní konzumní produkt a rozhodně nic extra, čtyřicítky horečky jsem měl párkrát a nijak po nich netoužím a skutečnost, že se mi čtyřicítka objevila v kolonce „věk“ taky nepovažuju za žádné štěstí. Ale čtyřicítku okouna jsem vždycky chtěl.
Zvlášť potom, co jsem kdysi u nás na řece zdolal už třetího krasavce o délce 39,5 cm.

Ostroretky na jihu Čech

Naše malá zemička je zajímavá tím, že se nachází na hlavním evropském rozvodí a voda z našeho území odtéká do tří různých moří. Naše území tak lze rozdělit na povodí tří velkých řek – Labe, Dunaje a Odry. Kdysi dávno byla tato území z pohledu rybí obsádky striktně rozdělena a zejména řeky povodí Dunaje se svou obsádkou výrazně lišily od těch ostatních. Vyskytovali se tu jeseteři několika druhů, hlavatka, kapr – na zbytku našeho území nepůvodní a také celá řada menších nebo středně velkých ryb. Jednou z nich byla i ostroretka stěhovavá.

Kanibalismus štiček

Ten, kdo už nějakou dobu sleduje mé publicistické aktivity, ví, že jednou z mých nejoblíbenějších ryb je štika. Zajímám se o ni nejen z pohledu lovce, ale přitahuje mě i její biologie, chování a vůbec celý její život. Ani nevím, kdy se ten zájem poprvé projevil, ale pamatuji si, že už jako malý kluk jsem si v obecní knihovně půjčoval knihy s fotografiemi Slávy Štochla, tenkrát jednoho z nejslavnějších fotografů divoké přírody a také ryb. Spoustu jeho fotek si pamatuji od té doby až dodnes a jedny z těch, co mi nejvíce utkvěly v paměti, jsou snímky kanibalismu malých štiček.

Přístav v Rostocku

Tisíce českých rybářů putují každoročně na sever za svými sny. Jejich cíle jsou různé – norské fjordy, lososí řeky, finská či švédská jezera nebo brakické vody na pobřeží Baltu. Existuje ale místo, kde se velká část těch, kdo v daný okamžik vyrazili, na krátkou dobu sejdou – tím místem je paluba trajektu směřujícího obvykle z některého německého přístavu do švédského Trelleborgu. Obvykle se jezdívá z Rostocku a ze Sassnitzu, přičemž Rostock je daleko větší přístav, kde je toho mnohem víc k vidění.

Výroba štikových návazců

Nedávno jsem v jednom článku zde na CHYTEJ.cz rozebíral problematiku návazců na dravce a slíbil, že se ještě vrátíme k jejich výrobě.
Je fakt, že trh nabízí obrovské množství různých hotových návazců pro lov štik a tak je otázkou, zda se vůbec vyplatí nějaké vyrábět. Odpověď je jednoduchá – vyplatí se to, protože si můžete vyrobit návazce podle svých potřeb. Vyrobíte si je v takové délce, z takových materiálů a s takovými doplňky (karabinky, obratlíky, kroužky), aby zcela splňovaly vaše představy. A pokud opravdu víte, co chcete, pravděpodobně u výroby vlastních návazců dříve či později opravdu skončíte.

8. sraz CHYTEJ.CZ - letos opět v Jestřabicích

Doba nám pokročila. Sníh roztál, kormoráni odletěli na sever, pstruhové zahájení je za námi a do toho mimopstruhového zbývá už jen pár dnů. Je tedy čas pomalu začít myslet na vyvrcholení chytejácké sezóny a tím je nepochybně každoroční sraz.
Ten letošní se odehraje na moravské polovině hřiště a pro velký úspěch předchozích ročníků se bude opět konat v Jestřabicích.

Rozhovor s tvůrci pořadu Jak na ryby

Od poloviny dubna běží na televizních obrazovkách pokračování seriálu „Jak na ryby s Rudolfem Hrušínským“. Následující rozhovor s jeho tvůrci byl nedávno zveřejněn v časopisu Rybářství, ale protože ne každý návštěvník našich stránek tento časopis odebírá, snad se najde dost těch, které bude rozhovor s hlavními osobnostmi pořadu zajímat.

Poprvé ve Švédsku

Švédsko je země rybářům zaslíbená a článků o lovu v tamních vodách už byly napsány kvanta. Tenhle bude trochu jiný. Vzhledem k tomu, že jsem při své první návštěvě severského rybářského ráje zas tak moc ryb neulovil, nebudu nikoho omračovat výčtem svých úlovků a hrdinských skutků. Spíš bych chtěl napsat pár slov o tom, jak jsem strávil týden v zemi, která, i když jsem toho o ní přečetl spousty, mě dokázala okouzlit, nespočetněkrát překvapit a každou chvíli se zamýšlet nad věcmi, které mi kdysi připadaly samozřejmé. Přitom jsem z ní viděl jen malý kousek, byť i na švédské poměry jeden z těch opravdu pěkných.

Tření okounů

Doby, kdy byl okoun považován za plevelnou rybu, jsou dávno pryč. Z všudypřítomného škůdce se postupně stal ceněnou sportovní rybou, které navíc na mnoha místech výrazně ubývá. To je i důvod, proč se v poslední době v některých oblastech přikračuje k hájení okouna v době jeho výtěru.
Kromě snahy nechat okouny v klidu vytřít je důvodem těchto opatření i to, že ryby jsou v tomto období snáze ulovitelné a je možné jejich počty dost výrazně zdecimovat.

Návazce pro lov dravců

Dnešní doba nabízí rybářům náčiní, které je doslova ztělesněním současné úrovně technologického pokroku. Nejnovější technologie zpracování uhlíkového vlákna umožnily výrobu tenkých lehkých a pružných blanků pro stavbu prutů, pokročilé metody obrábění a přesného odlévání vysoce ušlechtilých materiálů udělaly z navijáků esteticky i funkčně dokonalé stroje, ale vlákno, které by bylo tenké, mimořádně pevné, pod vodou neviditelné, dokonale přenášelo záběry, nevydávalo příliš silnou vibrační stopu a odolávalo všem typům opotřebení, zatím nikdo nevymyslel. Ani není divu, ony ty nároky kladené na materiál, který by měl tohle všechno vydržet, jsou skutečně mimořádné.

Rychlená štička

Během natáčení reportáže v objektu pokusnictví Střední rybářské školy ve Vodňanech jsem spolu s ostatními procházel kolem rybníčku s rychlenou štičkou. Stovky půldruhacentimetrových „nití“ se vyhřívaly v mělké vodě u kraje a při pohledu na jejich idylku jsem dostal nápad. Vlastně dva. O tom prvním zatím pomlčím, i když pravidelný a všudevlezný návštěvník našich stránek by mohl vědět, o co jde. Druhý nápad byl daleko prostší – zajedu se podívat na výlov mrňavých zubatic a připravím z něj reportáž. Výlov kaprového rybníka viděl kdekdo. Výlov třícentimetrových štiček asi ne.

Vláčkař na výstavách

Tak jako loni jsem se i letos zúčastnil obou rybářských výstav – pražské i brněnské. Samozřejmě jsem využil příležitosti a podíval se, co je na trhu nového nebo alespoň zajímavého. Ačkoli jsem si prohlédl spoustu věcí, nějak zásadněji hodnotit si troufám jen na poli přívlače. Loni jsem sice po výstavách zveřejnil i článek pro feedraře, ale musím říct, že se mi feeder jako technika tak trochu vzdaluje a navíc jsem ani letos neviděl dost zajímavých věcí, aby to dalo na nějaký článek.
Pokud jde o přívlač, tam jsem nakonec snad i pár zajímavých věcí viděl. Samozřejmě je docela dobře možné, že někoho zaujaly jiné výrobky, ale o tom si můžeme klidně na závěr podiskutovat, protože jsme na Internetu a tohle je jedna z jeho největších výhod.
Navíc stejně jako loni věnuji celý článek málo známým výrobcům a produktům, kolem nichž spousta lidí jen prošla, aniž by jim věnovala větší pozornost.

novější starší

Stránky: nejnovější ... 8 7 6 5 4 ...

Počasí

Oblačno až zataženo, místy déšť nebo přeháňky, zpočátku v Čechách místy i bouřky, na jihovýchodě Moravy až polojasno a beze srážek. K ránu na severozápadě ustávání srážek. Nejnižší teploty 15 až 11 °C, v severozápadní polovině Čech 11 až 7 °C. Mírný západní až severozápadní, ve východní polovině území zpočátku jihozápadní vítr 2 až 6 m/s v bouřkách přechodně bude zesilovat.

Slunce vychází v 05:33, zapadá ve 20:19

Aktuální vodní stavy Mapka

více o počasí »

Kalendář rybářských akcí

**Květen 2025**
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
			1	2	3	4
5	6	7	8	9	10	11
12	13	14	15	16	17	18
19	20	21	22	23	24	25
26	27	28	29	30	31

přidat akci všechny akce »

Vyhledávání