Články uživatele "osprey"

Chytání sleďů – lov nebo těžba?

Musím se přiznat, že ve vztahu k rybám jsem v jistém ohledu sběratel. Rád využiju možnost chytit si něco, co jsem zatím na prutu neměl a pokud se naskytne příležitost, jsem schopen vyvinout značné úsilí a neuvěřitelně improvizovat, jen abych si svou sbírku úlovků rozšířil. U sledě to ale nebylo zapotřebí. To je ryba, která se chytá sama - pokud najdete hejno. Na druhou stranu jsem ale při lovu tohoto druhu zažil rybařinu, s jakou jsem se zatím jinde nesetkal.

Tření tloušťů

Před časem mi vyprávěl jeden známý, jak byl pracovně ve Skotsku a během hovoru s hostiteli došla řeč i na rybařinu. Známý se mimo jiné zajímal o to, jak je to na místních řekách s vysazováním.
Odpovědí mu byl nechápavý výraz a následně věta asi v tomto duchu:
„Víte, ony se ty ryby, jaksi… tak nějak… prostě rozmnožují samy.“

Až do padnutí

Jedním z nejatraktivnějších prvků rybařiny jsou souboje se zdolávanými rybami. Čím delší, napínavější a vyrovnanější souboj, tím větší je to zážitek pro rybáře a mnozí proto rádi používají jemné náčiní a „dávají rybám šanci“. Protože ryby hodně pouštím, nerad jim dávám moc šancí, aby mi nečekaně pláchly s háčkem nebo vláčecí nástrahou v tlamě a stejně nerad protahuji souboje na zbytečnou délku. Proč pouštět rybu zmordovanou hodinou přetahování na tenkém vlasci?
Snad i proto už se mi už hezky dlouho nestalo, abych se musel s nějakým šupinatým protějškem potýkat tak dlouho.

Fotosoutěž Kaprařina - vyhodnocení

Máme tu vyhodnocení další soutěže. Tentokrát se fotografovalo mezi stojany a mnoha snímkům vévodily vysoké zlatavé boky mohutných šupináčů nebo vzácněji i lysců. Tématem prostě byla kaprařina.

Vyznáte se v očkách?

Očka na prutech jsou vynález, který umožnil použití prutu v kombinaci s navijákem a výrazně tak rozšířil možnosti lovu ryb. Za dobu své existence prodělala obrovský vývoj a dnes se vyrábějí z nejkvalitnějších materiálů a jsou plnohodnotnou součástí technologického zázraku, který představuje soudobé rybářské náčiní. Přesto si troufám tvrdit, že o nich zas tak moc nevíme. Není to jen vina nás rybářů. Sami výrobci a distributoři rybářských prutů nám situaci nijak neulehčují a když se chce člověk něco konkrétního dozvědět, dá mu to skutečně hodně práce a v řadě případů ani danou informaci nedokáže sehnat v českém jazyce.

Kormorán na Slovensku – přednáška z konference v Plzni

Stejně jako Česká republika se i Slovensko potýká s nálety kormoránů. Některé slovenské vody jsou díky nim v ještě horším stavu, než můžeme pozorovat u nás a snad i proto jsou Slováci v boji s tímto přemnoženým ptákem o krůček napřed. To byl možná i důvod, proč na únorové konferenci o kormoránovi vystoupil s přednáškou zástupce Slovenského rybárskeho zväzu.
Rozhodně stojí za to se podívat, jak se s celou problematikou potýkají naši sousedé. Musím říct, že Slováci v posledních letech v mnoha záležitostech ukázali, že na rozdíl od nás Čechů dovedou být ráznější a tak pohled za naši východní hranici může mimo jiné vypovídat něco o tom, jak se asi bude v nejbližší budoucnosti vyvíjet situace u nás.

9. sraz CHYTEJ.cz se uskuteční na novém revíru

Stojí psáno, že začátkem září každého roku by se chytejáci měli srazit. Rýpaví jedinci by mohli začít bádat nad tím, kdeže je to psáno a kdo to vlastně napsal. Abychom předešli těmto dohadům, budiž to psáno zde, mou do klávesnice bušící rukou.
Letos bychom se měli setkat někde v Čechách, protože Moravákům za humny jsme se slézali loni. Otázkou bylo, zda sežereme, pardon seženeme…
Vidíte, už je to tu. Jasně je vidět, s čím si člověk všechny ty dosavadní srazy spojuje. Ještě jednou se omlouvám. Není otázkou, zda sežereme, vždycky jsme sežrali. Ale skutečně jsme teď bádali nad tím, kde seženeme vhodnou vodu s dostatečným zázemím. Taková vodní plocha pro uspořádání srazu musí být přiměřeně velká, slušně zarybněná a s dostatkem místa pro ubytování desítek osob. Navíc musí majitel souhlasit s tím, že mu jeho privátní louži bude po celý víkend okupovat naše sešlost.
Letos se takovou vodou stalo Jezero u Radnic. A protože máme lokalitu i termín, je načase sepsat obvyklý motivační článek. Zde je.

Potok

Několik posledních let jsem vlastníkem celoroční pstruhové povolenky. Tenhle kus papíru mi otevřel úžasné možnosti – zejména díky němu můžu vláčet už od dubna. Když jsem si bral svou první celoroční P povolenku, lákaly mě k tomu obrázky nádherných potočáků, lipanů a parem, které v nedaleké říčce chytával kolega Sander a také pěkné štiky, co se daly chytit v některých vzdálenějších pstruhových revírech. Ono je docela znát, když se někde nesmí lovit na rybku a přívlač je tu omezena jen na období do konce srpna.

Fotosoutěž Přívlač - vyhodnocení

Musím se všem, kdo pravidelně sledují naše fotosoutěže, omluvit. Dubnové kolo, respektive jeho vyhodnocení, se mi podařilo zpracovat s poměrně velkým zpožděním. Hlavní příčinou byly naše rybářské výpravy, díky nimž se porota sešla později než v předchozích měsících. Pokusím se to napravit tím, že tentokrát bude článek ještě o něco obsáhlejší než obvykle.

Jeden den v servisu SPRO

V posledních letech píšu poměrně hodně recenzí na rybářské náčiní. Snažím se to dělat poctivě a zodpovědně a skutečně po pravdě. Cítím, že abych si byl více jist tím, co píšu, potřebuji dál rozvíjet své znalosti ať už obecně technického rázu nebo přímo spjaté s rybářským náčiním. Minulý rok jsem proto vyvinul celkem slušnou snahu dostat se do servisu některé z velkých firem a strávit tam nějakou dobu. Chtěl jsem sledovat servisního technika při práci a sem tam se ho na něco zeptat. Vlastně ne na něco, ale na spoustu věcí. Sliboval jsem si o toho, že si tímto způsobem rozšířím obzory a navíc získám materiál pro zajímavý článek.

Příroda na Alandech

Letos a loni jsem podniknul dvě návštěvy celkem vyhlášené zahraniční lokality – souostroví Aland, počeštěně Alandy. Tato destinace se proslavila zejména početnými úlovky štik v jarním období, ale loví se tu i další druhy ryb. Jako publicista jsem samozřejmě svůj pobyt náležitě využil a proto se tady postupně setkáte se sérií článků popisujících tamní přírodní podmínky, specifika lovu i samotné zážitky s ním spojené. Někomu to může připadat jako nošení dříví do lesa, ale zjistil jsem, že řada lidí, která se do těchto vzdálených končin vypravila, vyjíždí s nereálnými představami a vrací se zklamána, protože realita je ve většině případů naprosto odlišná od toho, co si na základě článků a snímků publikovaných v časopisech nebo na Internetu dotyčný vysnil.

Parma štikovitá - jak je to doopravdy?

Na světě žije několik desítek tisíc druhů ryb. Většina je spíš drobných, ale celá řada z nich dorůstá hmotnosti přes 100 kg a reálně se o nich přitom moc neví.
Jedním takovým druhem je i parma štikovitá. V poslední době se o ní mezi českými rybáři opět začíná mluvit. Jednak se obecně rozšiřuje povědomí o málo známých druzích, jednak přibývá dobrodruhů, kteří by rádi chytili něco, s čím se rozhodně každý pochlubit nemůže.

Když na prutu chybí očko

Dnešní rybářské pruty jsou tenké lehké zázraky vyrobené z uhlíkových vláken stmelených pryskyřicí. Už jsme si zvykli, že krásně pracují v ohybu, ale jsou relativně zranitelné nárazem nebo namáháním z více směrů v malé oblasti (já tomu říkám „střih“). Aby se síly působící na blank rovnoměrně rozložily po celé jeho délce, k tomu slouží očka. Ta by měla být rovnoměrně rozložena právě s ohledem na to, aby pokryla ohybovou křivku blanku. No a my se teď podíváme, co se stane, když nějaké očko z té přesně propočítané řady „vypadne“.

Touha je zázrak

Časné květnové ráno, parkoviště na periferii hlavního města. Slunce se sotva vykulilo nad obzor, statečně se prodírá mezi mraky a zlatí jim střapaté okraje. Paprsky hladí rašící zeleň a navzdory všemu tomu asfaltu a betonu kolem nás dýchá z okolní scenérie pocit jakési nevyřčené naděje. Nakládám poslední kus své bagáže do zavazadlového prostoru šedivé dodávky a loučím se s tátou, který odveze domů moje auto.
Nacpu se na místo mě určené a na sedadlo vedle mě vklouzne štíhlá postava kolegy Prutose.
Vlasta vzadu zabouchne dveře a to bouchnutí je jak tečka za vším co bylo. Není cesty zpět. Jen před námi barví ranní slunce pruh asfaltu, který se vzápětí dává do pohybu a zrychluje a zrychluje...

Vyhodnocení fotosoutěže - zvířata na rybách

Musím říct, že březnová fotosoutěž na téma "Zvířata na rybách" nám udělala radost. Sešlo se přes 170 obrázků a mnohé byly opravdu hodně pěkné.
Tentokrát se účastnili i fotografové lepší než já a tak se se svými komentáři ohledně kvalit jednotlivých snímků možná vydám na tenký led. Ale co, ono to nějak dopadne.
Důležité je, že když už máme tu úžasnou digitální dobu, kdy fotí kdejaká chytrá krabička, neměli bychom zapomínat na to, že o kvalitách snímku rozhoduje stále v největší míře jeho autor a nikdy nebude na škodu podiskutovat nad tím, jak vlastně taková dobrá fotka vypadá.

Základy feederu – 8. díl - Krmítka a zátěže

Pokud byste se pokusili přeložit slovo „feeder“ do češtiny, bude to něco jako „krmič“ nebo při volnějším překladu „krmítkový prut“. Je tedy primárně určen pro lov s krmítky a těch je řada druhů. Navíc ne vždy je krmítko při lovu třeba a pak se dá použít celá řada zátěží – podle toho co, kde a jak se lovící pokouší chytit.
Malá exkurze do světa krmítek a zátěží proto nemůže v seriálu věnovaném lovu na feeder v žádném případě chybět.

Úhoří monté dorazilo

Český rybářský svaz nám poskytl materiály týkající se letošní dodávky úhořího monté. I letos bylo dovezeno poměrně značné množství malých úhoříků. Projekt je podporován financemi ze zdrojů EU, takže oproti letům nedávno minulým se skutečně vysazuje výrazně více a je tak naděje, že se v našich vodách budeme s úhořem setkávat častěji.

Příčiny úbytku lipana v bavorských řekách

V článku o konferenci věnované kormoránovi a pořádané ČRS v Plzni koncem února 2012 jsem slíbil, že se pokusím zpracovat formou čtenářských článků obsah některých přednášek.
Myslím, že rybářská veřejnost by v současnosti měla kromě informací o tom, jak tahat ryby z vody, vstřebat i informace o tom, jak zařídit, aby v té vodě vůbec nějaké ryby byly.
Tento článek je jakýmsi přepisem přednášky Dr. Bernharda Laggerbauera z Bavorského zemského rybářského spolku. Autorovy myšlenky si dovolím průběžně komentovat a místy i srovnávat s českou realitou.

Fotosoutěž Lov na dírkách - vyhodnocení

Měsíc utekl jako voda a je tu vyhlášení dalšího kola naší fotosoutěže.
V únoru se soutěžilo na téma Lov na dírkách a jak se zdá, přece jen zatím nemá tato disciplína takový počet vyznavačů jako jiné rybolovné techniky, takže počet soutěžních snímků byl tentokrát o něco nižší.

Naše ryby v akváriu

Ryby mě provázejí od útlého dětství a prakticky ve všech myslitelných formách. Dokonce i k akvaristice jsem přičichl a řadu let měl doma dvě nádrže s běžnými rybkami. Když jsem studoval, měl jsem už nádrž jedinou, ale postupem času se v ní vystřídala řada druhů našich ryb. Zjistil jsem, že jsou v mnoha ohledech zajímavější a osobitější než barevné tropické rybky, které chová kdekdo.
Po přestěhování na jih Čech jsem už nikdy akvárium neměl, ale poměrně brzy jsem objevil, že v suterénu Prácheňského muzea v Písku existuje velká expozice studenovodních akvárií s našimi rybami.

novější starší

Stránky: nejnovější ... 10 9 8 7 ...

Počasí

Polojasno až oblačno a ojediněle přeháňky nebo i bouřky. Během dne přibývání oblačnosti a odpoledne a večer místy přeháňky a bouřky, na severu a východě ojediněle i silné. Nejvyšší teploty 23 až 28 °C, na severu a západě Čech kolem 21 °C, v 1000 m na horách kolem 19 °C, na severu kolem 16 °C. Slabý, během dne mírný jihozápadní až západní vítr 3 až 7 m/s, v bouřkách přechodně zesílí. KOMENTÁŘ METEOROLOGA: Bouřky mohou být ojediněle i silné doprovázené kroupami do 2 cm a nárazy větru až 20 m/s (70 km/h).

Slunce vychází v 05:35, zapadá ve 20:18

Aktuální vodní stavy Mapka

více o počasí »

Kalendář rybářských akcí

**Květen 2025**
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
			1	2	3	4
5	6	7	8	9	10	11
12	13	14	15	16	17	18
19	20	21	22	23	24	25
26	27	28	29	30	31

přidat akci všechny akce »

Vyhledávání