Články o rybách, rybářích a rybaření

Seřazeno podle data publikování

Je třeba se bát fluorescenčních barev?

Zvláštní podmnožinu v duhové množině umělých vláčecích nástrah, pakliže hovoříme o barevných vzorech, tvoří fluorescenční nástrahy. Jak už název napovídá, takové nástrahy na sebe poutají pozornost svým signálním vzezřením (nejčastěji se jedná o pět základních barev v „křiklavých” tónech, které se různě kombinují – žlutá, oranžová, růžová, červená a zelená). Na první pohled působí tyto nástrahy až příliš výrazně, takže mohou nejednoho rybáře děsit. Jenže… Jaký je ten druhý pohled? Je skutečně nutné bát se fluorescenčních barev?

Úhoři chycení na bílé červy

Čtyřikrát jsem si se svým švagrem vyjel v květnu na cejny. Už dlouho je chytáme na plavanou ze břehu, a to na místě, kde jsou necelé dva metry hloubky. A neděláme z toho rybolovu vědu. Zakrmíme vnadící směsí (šrot, chléb a lněné semínko), a pak nastražujeme bílé červy. Jenže letos jsme vůbec poprvé kromě plotic a cejnů tahali i úhoře!

Výsledky LRU–PŘÍVLAČ 2001

31.5.2002 | Závody | 4.113 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 0

Velké štiky na velkých nádržích

Nechranice, Vranov, Jesenice, Lipno, Orlík, Novomlýnská, Seč… Co mají tyto přehradní nádrže společného? Každá z nich už „vyprodukovala” nejednu trofejní štiku, o čemž svědčí historické záznamy (statistiku kapitálních štik za posledních 10 let sledujte na těchto stránkách v odkazu „Trofejní úlovky” v pravém sloupci nahoře).

Vyčistil rybník na návsi

Vesnickou náves v Třebnicích na Domažlicku oživil Antonín Zvonař.

První Mistrovství ČR v LRU–FEEDER je za námi

KLECÁNKY – V sobotu 25. května se uskutečnilo historicky první Mistrovství ČR v LRU-feeder. Závodilo se jak v jednotlivcích (muži i ženy společně), tak v družstvech. A jak to dopadlo?

Dali jí jméno TORPÉDO

Na březnové rybářské výstavě v Brně (2002) jsem se náhodou potkal s vynikajícím vláčkařem a zároveň šéfredaktorem polského časopisu Wedkarski Swiat Jackem Kolendowiczem (dík patří kamarádovi Tomáši Rozsypalovi, který mne na jeho přítomnost ihned upozornil). Hovořili jsme spolu nepřetržitě asi 30 minut (někde jsme si vystačili sami, jinde musel pomoci tlumočník) a během toho samozřejmě došlo na naši společnou lásku – boleny. A Jacek (zasvěcení znají jeho kvalitní knihy, které vyšly i u nás) mi prozradil, jaká nástraha se stala loňským bolenovým hitem v Polsku. Té nástraze říkají TORPÉDO…

S rotačkami za okouny – na řeku

Vláčet rotační třpytku na řece je v určitém ohledu o něco náročnější než na rybníku. Rybář se jednak musí vyrovnat s proměnlivou silou proudu (zejména pod přehradními nádržemi), a tomu přizpůsobit tvar, velikost a hmotnost třpytky. Navíc – obzvlášť na menších řekách a potocích – zde eventuální úspěch záleží na přesnosti několika prvních náhozů. Takže je to o citu v rukou, zkušenostech a rybolovné technice.

Kde hledat parmu, silného dělníka dna?

Parma je fascinující sportovní ryba po všech stránkách. Tím, jak dokáže táhnout proti silným proudům, tím, jak přerývá oblázky na dně v honbě za potravou, tím, jak se dokáže rvát, když je zaseknutá rybářem…

Členové rybářské stráže provedli noční razii

22.5.2002 | Legislativa | 8.842 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 2

CHEBSKO – V pomyslné síti, kterou v noci z pátku na sobotu roztáhli příslušníci rybářské stráže při MO ČRS Cheb a Policie ČR na březích chebských přehrad Skalka a Jesenice, uvízla nejedna „ryba”.

Barva "štikového" woblera? V zásadě různá

Asi každý z nás – ctitelů štikové přívlače – už někdy dostal otázku: „A jakou barvu na ně používáš?” Ta otázka je fér, protože na každé vodě může na štiky platit jiná barva. Tam spíše žlutě tónovaná, jinde stříbrnější a onde zas třeba fluorescenčně oranžová…

Štika a wobler... Ano, to se rýmuje!

Pokud jde o štiky, jsou woblery mou zřejmě nejoblíbenější nástrahou ze všech. Používám je na přehradách i na řekách, používám je často a používám je s úspěchem. Přitom sázím zejména na značky Nils Master, Rapala (obě Finsko) a Salmo (Polsko), a dále pak na WFS (ČR) a Dorado (Polsko).

Úhoř ulovený v únoru

Až do letošního února jsem nikdy neulovil úhoře dříve než v polovině dubna. Vlastně jsem to ani nezkoušel. Na úhoře totiž chodím podle teplot, a to vždy tehdy, když už je cítit jaro ve vzduchu a když se alespoň pět dnů drží denní teploty na úrovni 13–17°C. Pak to jdu zkusit – poprvé v té, či oné sezóně. Jinak ale naplno chodím na úhoře až od začátku května. To už se nechají chytit i pěkné kousky, navíc ryby berou pravidelně. Letos v únoru jsem ale zažil šok!