woblery Mně se ale na takovou otázku neodpovídá snadno. Ne, že bych se bál prozradit barvy svých favoritů – s tím skutečně problém nemám. Můj „problém” spočívá v tom, že dnes už štiky chytám prakticky na všechny barevné vzory, jaké se u nás dají sehnat. Opravdu. Ne na všechny, ale na většinu rozhodně. Proto neumím na otázku typu – Jakou barvu na ně používáš? – jednoznačně odpovědět.

Jinak ale mám okruh preferovaných barev, to je pochopitelné. Jsou to:

  • Namodralé, nazelenalé či našedlé imitace bílých ryb
  • Světlejší imitace okouna
  • Oranžové boky
  • Světlé boky a fluorescenčně–žlutý hřbet
  • Imitace štiky
  • Imitace pstruha duhového
  • Světlé boky a fialový hřbet
  • Imitace makrely s fluorescenčně–zeleným hřbetem

Na druhou stranu na štiky nepoužívám barevnou imitaci pstruha potočního a perleťově bílé tělo s rudou hlavou, i když vím, že právě posledně jmenovaná kombinace má i v naší zemi řadu příznivců. To všechno jen potvrzuje mé tvrzení, že barva nástrahy není při lovu štik tím nejdůležitějším, přestože je důležitá. Tím nejdůležitějším je technika vedení nástrahy, která prostě musí dravce vyprovokovat k útoku. Někdy to může být takzvané jerkování, jindy plynulé vedení nade dnem, jindy zas nepravidelné „zobání” apod. To už se však odbočujeme někam jinam.