Ještě před šesti lety jsem byl striktním zastáncem používání takových barev, které mají co nejblíže k přírodním vzorům. Pak se ale začalo stávat, že přírodní vzory, používané prakticky kdekým, začaly na některých revírech selhávat. A tak jsem v roce 1996 sebral odvahu a dal se do experimentování s fluorescenčními nástrahami.
První sezóna přinesla jen velmi skromné výsledky. I když jsem fluorescenční nástrahy nasazoval, nedůvěřoval jsem jim, což není dobré. A tak to chodilo tak, že po pár hodech s fluorescenčním woblerem, kdy nepřišel záběr, jsem přezbrojil zpět na osvědčené nástrahy. To má svou logiku, jenomže ony ty záběry někdy nepřišly ani na mé tradiční favority.
Proto jsem si následující sezónu nařídil, že celou řadu z mnoha mých vycházek k vodě budu věnovat pouze křiklavým nástrahám. A najednou, jakmile dostaly mou důvěru (klid a čas), jsem na ně začal tahat dravé ryby. V následujících čtyřech letech (1998 a 2001) jsem svůj kufr a krabičky doplnil celou řadou nejrůznějších fluo–nástrah (woblery, rotačky, twistery i plandavky) a s nimi objížděl revíry na západě a severu Čech. A dnes už si troufám tvrdit, že vím, na kterém z těch revírů jak která nástraha zabírá (a na koho). Vím také, že „křiklavé” vzory nemusí pokaždé fungovat jen v tmavých či zakalených vodách, ale dají se používat třeba i za slunečného počasí na relativně čisté vodě (pochopitelně, že jak kde).
Zatímco v cizině se často hovoří o velmi rozšířeném barevném vzoru RH (=rudá hlava a perleťově bílé tělo) jako o jednom z největších štičích favoritů vůbec, já mám poněkud jinou zkušenost.
Mými hvězdami jsou zejména barevné variace SFC (= fluorescenční žlutý hřbet a bílé boky), GFR (= fluo–oranžové provedení) a CLN (= rudá hlava a fluorescenčí žluté tělo). Musím však rovnou říct, že ani jedna z těchto barev nefunguje na všech revírech. Třeba GFR je doslova „horkou” štičí nástrahou na jedné nádrži (revír úmyslně nejmenuji – mohu jen říct, že kdykoliv ji tady použiji, vždycky nějakou „zubajdu” chytím), na několika ostatních však nezabírá. A podobně to je možné říct i o ostatních.
Barvu SFC jsem pro změnu začal používat na candáty, leč vyklubal se z ní docela slušný magnet na štiky. Jak už jsem ale uvedl, jen na určitých vodách...
Jak na ně dravci reagují?
Zkušenosti, o kterých se zde zmiňuji, jsem načerpal v uplynulých letech na 4 přehradách, 3 řekách a jednom lomu (vše v západních a severních Čechách). Na těchto vodách jsem zjistil, jak dravci na které barvy zabírají:
- GFR = štika a candát
- CLN = candát, štika, okoun (řídce) a sumec
- SFC = štika, candát a bolen (řídce)
- FT (FM) = candát, štika, sumec (řídce), okoun, bolen, tloušť a pstruh
- RH = štika a candát (řídce)
Dále (barevné vzory Nils Masteru, který nabízí asi nejširší výběr „křiklavých” vzorů mezi woblery – Nils Master nepoužívá pro označení barevných vzorů zkratky z písmen, nýbrž jen čísla):
- 12 = candát, štika, bolen, sumec (řídce) a tloušť (řídce)
- 22 = sumec, štika, bolen (řídce) a okoun (řídce)
- 70 = štika, candát, okoun (řídce) a pstruh (řídce)
- 90 = candát, štika (řídce) a tloušť (řídce)
- 98 = štika, candát, okoun a sumec (řídce)
Co říci závěrem? Fluorescenčních vzorů se nemusíme bát, jelikož dokáží s úspěchem zastoupit tradiční (konzervativní) barvy. Stačí jim dát důvěru. Já to učinil, a dnes mají v mém arzenálu vláčecích nástrah rovnoprávné postavení jako vzory přírodní...