Ještě před šesti lety jsem byl striktním zastáncem používání takových barev, které mají co nejblíže k přírodním vzorům. Pak se ale začalo stávat, že přírodní vzory, používané prakticky kdekým, začaly na některých revírech selhávat. A tak jsem v roce 1996 sebral odvahu a dal se do experimentování s fluorescenčními nástrahami.

První sezóna přinesla jen velmi skromné výsledky. I když jsem fluorescenční nástrahy nasazoval, nedůvěřoval jsem jim, což není dobré. A tak to chodilo tak, že po pár hodech s fluorescenčním woblerem, kdy nepřišel záběr, jsem přezbrojil zpět na osvědčené nástrahy. To má svou logiku, jenomže ony ty záběry někdy nepřišly ani na mé tradiční favority.

Foto: V. Fikar Proto jsem si následující sezónu nařídil, že celou řadu z mnoha mých vycházek k vodě budu věnovat pouze křiklavým nástrahám. A najednou, jakmile dostaly mou důvěru (klid a čas), jsem na ně začal tahat dravé ryby. V následujících čtyřech letech (1998 a 2001) jsem svůj kufr a krabičky doplnil celou řadou nejrůznějších fluo–nástrah (woblery, rotačky, twistery i plandavky) a s nimi objížděl revíry na západě a severu Čech. A dnes už si troufám tvrdit, že vím, na kterém z těch revírů jak která nástraha zabírá (a na koho). Vím také, že „křiklavé” vzory nemusí pokaždé fungovat jen v tmavých či zakalených vodách, ale dají se používat třeba i za slunečného počasí na relativně čisté vodě (pochopitelně, že jak kde).

Zatímco v cizině se často hovoří o velmi rozšířeném barevném vzoru RH (=rudá hlava a perleťově bílé tělo) jako o jednom z největších štičích favoritů vůbec, já mám poněkud jinou zkušenost.

Mými hvězdami jsou zejména barevné variace SFC (= fluorescenční žlutý hřbet a bílé boky), GFR (= fluo–oranžové provedení) a CLN (= rudá hlava a fluorescenčí žluté tělo). Musím však rovnou říct, že ani jedna z těchto barev nefunguje na všech revírech. Třeba GFR je doslova „horkou” štičí nástrahou na jedné nádrži (revír úmyslně nejmenuji – mohu jen říct, že kdykoliv ji tady použiji, vždycky nějakou „zubajdu” chytím), na několika ostatních však nezabírá. A podobně to je možné říct i o ostatních.

Barvu SFC jsem pro změnu začal používat na candáty, leč vyklubal se z ní docela slušný magnet na štiky. Jak už jsem ale uvedl, jen na určitých vodách...

Jak na ně dravci reagují?

Zkušenosti, o kterých se zde zmiňuji, jsem načerpal v uplynulých letech na 4 přehradách, 3 řekách a jednom lomu (vše v západních a severních Čechách). Na těchto vodách jsem zjistil, jak dravci na které barvy zabírají:

  • GFR = štika a candát
  • CLN = candát, štika, okoun (řídce) a sumec
  • SFC = štika, candát a bolen (řídce)
  • FT (FM) = candát, štika, sumec (řídce), okoun, bolen, tloušť a pstruh
  • RH = štika a candát (řídce)

Dále (barevné vzory Nils Masteru, který nabízí asi nejširší výběr „křiklavých” vzorů mezi woblery – Nils Master nepoužívá pro označení barevných vzorů zkratky z písmen, nýbrž jen čísla):

  • 12 = candát, štika, bolen, sumec (řídce) a tloušť (řídce)
  • 22 = sumec, štika, bolen (řídce) a okoun (řídce)
  • 70 = štika, candát, okoun (řídce) a pstruh (řídce)
  • 90 = candát, štika (řídce) a tloušť (řídce)
  • 98 = štika, candát, okoun a sumec (řídce)

Co říci závěrem? Fluorescenčních vzorů se nemusíme bát, jelikož dokáží s úspěchem zastoupit tradiční (konzervativní) barvy. Stačí jim dát důvěru. Já to učinil, a dnes mají v mém arzenálu vláčecích nástrah rovnoprávné postavení jako vzory přírodní...