Jigová hlavička s nálitkem vs. Jigová hlavička bez nálitku

Jigová hlavička s nálitkem

Jigovky s nálitkem jsou myslím skoro stejně staré jako "gumová přívlač". I když, jak na tím tak přemýšlím, tipl bych si, že když bylo gumování v plenkách, byly jigovky napřed bez nálitku a praxe  - sklouzávání nástrah - donutila výrobce nálitky dělat.

Nálitky, které zajišťují lepší držení nástrahy na háčku - tedy aby nesklouzávala, na dnešních jigovkách nalezneme v nejrůznějších tvarech. Některé jsou pouze jakési zesílení háčku, některé na sobě mají nejrůznější drážky, či je nálitek oddělen od hlavičky. Poměrně často se lze ještě setkat i s nálitkem s jakýmsi "protihrotem", který by měl nástrahu držet ještě pevněji.

Když jsem však začínal chytat přívlačí a hltal rozumy od mých učitelů, všiml jsem si už tenkrát, že tyto "protihroty" někteří odstraňují. Bylo tomu tak hlavně při chytání na menší banja, twistery a smáčky. Vadilo jim totiž, že nejde nástrahu bez zásadního poškození vyměnit. Současně, zejména při lovu okounů nebo např. duháků, kdy je obvykle záběrů více, se nástraha rychleji v hlavové části trhala (díky častému stržení) a paradoxně vydržela poměrně málo ryb.

V dnešní jsou na pultech k vidění stále jigovky s tímto nálitkem až "nesmyslně" velkým "zobákem", který si zaslouží zamáčknutí peánem, případně odbroušení. Současně jsou ale k dispozici už i hlavičky s podobným typem nálitku (např. jigovky SASAME), který je celkově štíhlejší a zobáček má mnohem menší. Tyto jigovky jsou použitelné i pro lov s jemnějšími nástrahami, kdy nedojde k deformaci tvaru, nicméně zobáček je natolik ostrý, že např. výměna smáčka na jigovce téměř nepřipadá v úvahu.

Jigovky s nálitkem jistě do krabičky vláčkaře patří, zejména pokud hodlá lovit s masivnějšími a většími nástrahami, které by mohly už při náhozu sklouzávat a nehrozí u nich riziko roztržení hlavové části (nástraha musí mít v této části dostatek materiálu). Pokud rybář nehodlá na hlavičce nástrahy měnit, je podle mých zkušeností ideální tvar pouhé zesílení s drážkami, bez zobáčku, případně nálitek s drobnějším zobáčkem.

Ačkoliv by měl nálitek, ať už je jakýkoliv, nástrahu u hlavičky pevně držet, znám rybáře a občas se mezi ně také řadím, kteří stejně vždy nástrahu k hlavičce lepí vteřinovým lepidlem. Pokud se totiž nahazuje mimořádně energicky a ryby nástrahy nehltají až do jícnu, dochází postupně k uvolnění nástrahy na jakémkoliv nálitku. A vzhledem k tomu, že hlavičky s nálitkem nejsou vhodné k měnění nástrah, je použití vteřinového lepidla rozhodně na místě.

Jako drobnou výhodu vidím fakt, že hlavička s nálitkem je při stejném rozměru o něco těžší - část olova se ukrývá v nástraze a je možné, že díky mírně jinému těžišti se nástraha chová trochu jinak. Výrazný praktický význam ale při lovu nevnímám.

Jigová hlavička bez nálitku

Jigové hlavičky bez nálitku jsou v poslední době stále populárnější a jejich nabídka roste. Dříve byly k vidění spíše v malých velikostech, v současnosti jsou dostupné v nejrozličnějších velikostech a gramážích.

Podle mého názoru má používání hlaviček bez nálitku velký význam zejména u jemných nástrah typu smáček, nymfa, malé twistry a subtilní malá kopýtka a ripery. Dobře je smysl takového počínání vidět u závodníků, v jejichž krabičkách naleznete nejčastěji jigovky bez nálitku - buď olověné, nebo wolframové.

Díky absenci nálitku nástrahy sice mají občas tendenci sklouzávat, ale je možné je bez poškození přímo na háčku pohodlně měnit. Jsou dny, kdy je potřeba zkoušet a člověku se nechce pořád převazovat a tak nechává navázanou jigovku a jen na ní mění nástrahu. Alespoň já to tak někdy dělám. A k tomu je potřeba jigovka bez nálitku a pokud možno s co nejmenším protihrotem.

Současně, a to považuji za nejdůležitější, nejsou nástrahy nepřirozeně deformovány. Zejména ty jemné. V dobách minulých, když se objevili první smáčci Berkley, jsem měl hlavičky pouze s obřím nálitkem a smáček po nastražení vypadal, jako by měl v hlavičce nádor. Současně se celkem často stávalo, že hlavička nástrahy po chvilce podélně praskla a smáček přestal držet úplně. A tak je to u některých nástrah i v současnosti - materiál nápor nálitku nevydrží a dojde k podélnému roztržení. Koneček lze samozřejmě odstřihnout (odkousnout) a nastražit znovu, ovšem pokud to bude opět na jigovku s nálitkem, problém se bude opakovat.

Sklouzávání nástrahy z jigovky bez nálitku může být někdy dost otravné, zejména u déle používané nástrahy, která zažila více útoků od dravců. Osobně to řeším tak, že v takový okamžik použiji vteřinové lepidlo. Stačí kapička mezi hlavičku a nástrahu, na pár vteřin přitlačit a nástraha je takřka "nesmrtelná". Tedy pokud se např. nepřilepí ka dnu... 

Pokud lepidlo nemám k dispozici, nástrahu napřed zpravidla přepíchnu do "čerstvé" gumy a snažím se nahazovat více s citem. Pokud je sklouzávání neúnosné, nástrahu jednoduše vyměním a tu "klouzavou" uložím k dalšímu použití, až bude lepidlo v batůžku :-)

Hlavičky bez nálitku mají mj. menší styčnou plochu s tělem háčku, což u některých modelů a výrobců zapříčiňuje tzv. klepání. Jinými slovy se mezi olovem a háčkem vytvoří vůle a olověná hlavička se na háčku začne hýbat, což způsobuje i zvukový efekt. Zda je to pro ryby dobře či špatně nevím, osobně to ale za přednost nepovažuji.

Hlavička bez nálitku má oproti hlavičce s nálitkem také o trochu jiné těžiště, což v praxi znamená kolmější klesání a následně o něco lepší kolmější tzv. "stání" na hlavičce na dně.

Klady

Zápory