Smáček s klasickým ocáskem vs. Smáček s vidličkovým ocáskem

Smáček s klasickým ocáskem

Klasický smáček s jednoduchým ocáskem umožňuje celou řadu způsobů imitace chování rybičky, které mají primární úkol: vydráždit dravce k záběru.

Na jigové hlavičce je možno smáčka vést následujícími způsoby:

Zmatená rybka
Imitace životního projevu zmatené rybky docílíme prudkými pohyby prutu, které se podobají záseku při dravčím záběru. Naviják při tomto způsobu vedení využíváme minimálně, resp. pouze k dopínání vlasce, aby jsme měli s nástrahou kontakt. Smáček se přitom pohybuje opravdu zmateně, poskakuje různě do stran a nahoru a dolů, v závislosti na úhlu vlasce.

Prchající rybka
Toto vedení je podobné předchozímu s tím rozdílem, že využíváme více naviják. Špička prutu by měla dělat pohyby také prudké, ale kratší a současně s pohyby prutu navíjíme vlasec. Intenzita a zmatenost prchající nástrahy závisí na kombinaci rychlosti navíjení a poškubávání prutem.

Umírající rybka
Zde v podstatě kombinujeme zmatenou rybku, tedy prudší kratší poškubání špičkou prutu kombinovanou s několikavteřinovou přestávkou, kdy smáček dopadne na dno, chvíli leží a znovu ho uvedeme do pohybu. Pro tento způsob se hodí spíše lehčí jigová hlavička.

Krmící se rybka
Smáčka necháme na jigové hlavičce dopadnout na dno a mikrotřesem špičkou prutu, který je podobný marmyškování, smáčkem jemně oťukáváme dno. Zde se víří kal a dravec by měl nabýt dojmu, že se jedná o nic netušící rybičku, která se krmí něčím ze dna.

Volně proplouvající rybka
Ačkoliv se oku může zdát, že smáček při tažení bez pohybů špičky prutu nijak nepracuje, není to úplně pravda. Nikdy totiž nedocílíme naprosto plynulého tažení a smáček vytváří drobný pohyb ocásku a změny směru plutí. Napomoci můžeme tak, že budeme plynule navíjet a jemně poklepávat špičkou prutu. 

Všechny tyto pohyby, resp. životní projevy je možné v rámci jednoho náhozu různě kombinovat a například dravci prezentovat smáčka jako rybku, která se krmila a pak si uvědomila jeho přítomnost a začala unikat, což mnohdy i v nedůvěřivých dravcích vyvolá neodolatelnou chuť zaútočit. Přitom by jinak jen nástrahu nástrahu imitující např. ono krmení ze dna jen pozorovali a pak bez útoku odpluli.

Při nastražení na dropshotu můžeme v podstatě imitovat všechny životní projevy obdobným způsobem, jen krmící rybka se imituje obtížně - absence zátěže přímo v nástraze nedovolí dosednutí na dno i při superjemném vedení. Naopak se při použití dropshotového způsobu nastražení snáze docílí dojmu umírající rybky - několik prudších pohybů a úplné povolení vlasce způsobí velmi pomalý a přirozený chaotický pád ke dnu. 

Smáček s jednoduchým ocáskem ve vodě působí, zejména v přírodních barvách, podle mého názoru přirozeněji, ale při vedení, kdy jsou pohyby špičky prutu méně divoké, pracuje o něco méně výrazně a díky absenci zadní ploutvičky má větší tendenci se rychleji a kolměji propadat ke dnu.

Smáček s vidličkovým ocáskem

Smáček s vidličkovým ocáskem se na první pohled zdá být, co se funkčnosti týče, tím samým, co obyčejný smáček. Dlouhou dobu jsem se hadím ocáskům bránil. Připadaly mi nepřirozené a ... jak to říci... zbytečné. Až při pozorování při natáčení pod vodou a při pokusech v akváriu, kdy se mi naskytl rybí (boční) pohled na chod nástrahy, jsem názor dost významně změnil. Stejně jako existuje celá řada způsobů vedení, kdy je podle mého názoru vcelku jedno, jaký typ smáčka použijeme, existují i momenty, kdy se rozdíl projeví a "hadí ocásek" umožní s nástrahou pracovat jinak.

Jestliže jsem u klasického smáčka zmínil možnosti imitace různých životních projevů, tak se u "hadího ocásku" zaměřím na rozdíly.

Zmatená a prchající rybka
Projev zmatené či prchající rybky se podle mých zkušeností se smáčkem s vidličkovým ocáskem napodobuje víceméně stejně a rozdíl mezi oběma typy je minimální. Zde opravdu záleží spíše na špičce prutu a šikovnosti rybáře, jak dobře tento životní projev napodobí. Je možné, že vidlička zafunguje jako ploutev a smáček bude trochu odlišně klouzat do stran, ale při tak zmatených pohybech to podle mne nebude hrát roli.

Umírající rybka

U umírající rybky však již rozdíl zaznamenáme. Díky hydrodynamickým vlastnostem dvojitého ocásku nástraha více "klouže" do stran. Zejména při nastražení na dropshotu či lehké jigové hlavičce při propadu působí méně jako "padající kámen" - pád není tak přímočarý - tudíž působí přirozeněji. 

Krmící se rybka
U tohoto způsobu vedení jsem zaznamenal největší rozdíl a některými pohyby jsem byl doslova fascinován. Zejména při lovu pod lodí, na dírkách, či pod nohami jemný třes smáčkem totiž jednak velmi pěkně rozpohybuje dvojitý ocásek, ale navíc začne ocásek fungovat jako ploutev a smáček se po dně pohybuje. Když pohyb zjemníme, smáček se zastaví a ocásek se začne zvedat plynule kolmo vzhůru. Při pauze si pomalu lehne na bříško a při opakování třesu se začne opět zvedat. Je to opravdu úžasná podívaná a máte-li akvárko, určitě vyzkoušejte. Jakmile se pohyb naučíte, můžete tohoto efektu využít u vody. Pokud budete podobný pohyb vytvářet s nástrahou ve sloupci, tak při velmi jemném pohybu špičkou prutu bude smáček stát na místě, bude vrtět ocáskem, který se bude zvedat směrem vzhůru. Pokud pohyby trochu přiostříte, začne ocásek fungovat jako ploutvičkový pohon a smáček začne opisovat ve vodě kružnici.

Volně proplouvající rybka
Díky ploutvičkovému ocásku se smáček o něco lépe vede ve sloupci (důležité např. na pstruhových stojácích) a ocásek o něco lépe pracuje. Samozřejmě vždy za předpokladu, že např. mikrosmáčka nenastražíme na 5g hlavičku, která ho nekompromisně srazí ke dnu.

Jako výhodu vidličkového ocásku, což samozřejmě nemusí platiti vždy, vidím mimo vizuálních rozdílů i rozdíl v tlakových vlnách, které nástraha vytváří a dravec je vnímá postraní čarou. Logicky by měla vidlička na ocásku vytvářet vlny silnější a tudíž dravce lákat z větší dálky nejen vizuálně, což může být výhodou za šera či kalné vodě.

Při nastražení na dropshotu a jemném vedení lze docílit efektu, kdy se smáček úplně postaví na hlavu, či se rozjede do strany, pak prudce otočí a jede zpět. Všechny tyto pohyby jsou sice jen v rámci několika centimetrů, ale zejména v čisté vodě a u opatrných ryb mohou slavit úspěchy.

Jako nevýhodu vidličkových ocásků vidím větší riziko odkousnutí ocásku při nezdařeném útoku (přeci jen je masivnější a snáze jej dravec udrží v tlamě) a menší přirozenost celé nástrahy. 

Klady

Zápory