Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER

Červený seznam ryb a mihulí ČR necteno

6.2.2019 | Vodní ekologie | 12.743 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 9

Červený seznam ryb a mihulí ČRJen málokterý nástroj používaný v ochraně přírody se zapsal do povědomí odborné i laické veřejnosti tak jako červené seznamy a červené knihy ohrožených rostlin a živočichů. Můžeme je vnímat jako jakýsi nástroj k pochopení a orientaci v problematice ohrožení a nutnosti ochrany určitých skupin rostlin a živočichů, v našem případě ryb a mihulí. U jejich zrodu stála na konci padesátých let minulého století Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), kde vznikly první kartotéky celosvětově ohrožených druhů. Postupně vznikají červené seznamy ohrožených druhů i v rámci jednotlivých zemí, což se týká i ryb a mihulí. I když červené dokumenty nepředstavují legislativní normu a nejsou ani právě závazné (nesmíme si je plést s vyhláškou zákona o ochraně přírody a krajiny a jejím seznamem chráněným druhů, na základě kterého jsou také určité druhy ryb celoročně hájeny), slouží i jako podklady k aktualizaci seznamu zákonem chráněných druhů. Podle stupně ohrožení dělí červené seznamy konkrétní druhy do několika kategorií, od vyhynulých, až po málo dotčené.

Mihule a ryby patří mezi skupiny obratlovců s největším zastoupením ohrožených druhů. Aktuální červený seznam navazuje na předchozí verzi 2010 (Lusk et al. 2011a). V textu jsou zařazeny i určité změny a upřesnění v hodno­cení jednotlivých druhů mihulí a ryb na základě aktuálních poznatků.  Ze 4 druhů mihulí jsou 2 druhy hodnoceny jako vymizelé pro území ČR, 1 druh jako kriticky ohrožený a 1 druh jako zranitelný. Z 57 druhů ryb je 1 druh, který se historicky vyskytoval na našem území, hodnocen jako vyhynulý, 5 druhů a 1 poddruh jako vymizelé pro území ČR, 2 druhy ryb jsou hodnoceny jako vymizelé ve volné přírodě. V kategorii kriticky ohrožený je hodnoceno14 druhů ryb. Jako ohrožené jsou hodnoceny 2 druhy ryb . 7 druhů ryb je hodnoceno jako zranitelných a do kate­gorie téměř ohrožený je zařazeno dalších 8 druhů ryb. Ostatní původní druhy (16 druhů) jsou posouzeny jako málo dotčené. 1 druh je pak hodnocen jako taxon, o němž jsou nedostatečné údaje.

Pojďme si teď jednotlivé druhy podle stupně jejich ohrožení představit a pak si řekněme, co z těchto aktualizovaných seznamů vyplývá – tedy jak se proměňuje naše ichtyofauna v jednotlivých úmořích i v rámci všech našich povodí, jaké jsou v dnešní době nejvýraznější negativní vlivy, mající dopad na stav rozšíření a početnost našich ryb a zaměřme se také na to, jakým způsobem podobu naší ichtyofauny ve volných vodách ovlivňuje rybářství, ať už rybářský management, či přímo naše lovecké aktivity.

1.jpg

Červené seznamy nepředstavují závaznou legislativní normu – i proto je na rozdíl od platné legislativy aktuálními červenými dokumenty vnímaný lipan podhorní.

Výsledky:

1. Druhy vyhynulé

Síh ostrorypý

2.  Druhy vymizelé pro území ČR

Mihule mořská, mihule říční, vyza velká, jeseter velký, placka pomořanská, platýs bradavičnatý, pstruh obecný severomořský, kapr obecný (divoká forma).

3. Druhy vymizelý ve volné přírodě

Hlavatka podunajská, úhoř říční

4. Druhy kriticky ohrožené

Mihule ukrajinská, blatňák tmavý, plotice podunajská, cejn perleťový, karas obecný, hrouzek benátský, slunka obecná, losos obecný, ježdík žlutý, ježdík dunajský, drsek větší, drsek menší, jeseter malý, ostrucha křivočará, sekavčík balkánský.

5. Druhy ohrožené

Piskoř pruhovaný, Sekavec podunajský

6. Druhy zranitelné

Mihule potoční, střevle potoční, lín obecný, ouklejka pruhovaná, lipan podhorní, ostroretka stěhovavá, podoustev říční, hrouzek vladykovův

7. Druhy téměř ohrožené

Jelec jesen, parma obecná, hořavka duhová, cejn siný, mník jednovousý, candát východní, vranka obecná, vranka pruhoploutvá

2.jpg

Jako ohroženější druh, než je ze zákona zvláště chráněný (a tedy i celoročně hájený) jelec jesen.

8. Druhy málo dotčené

Pstruh obecný, štika obecná, candát obecný, okoun říční, sumec velký, bolen dravý, ježdík obecný, cejn velký, cejnek malý, plotice obecná, perlín ostrobřichý, ouklej obecná, hrouzek obecný, jelec tloušť, jelec proudník, mřenka mramorovaná

9. Druh, o němž nejsou dostatečné údaje

Hrouzek dunajský

V předkládané verzi červeného seznamu byly hod­noceny 4 druhy mihulí a 55 druhů ryb, které jsou považovány za původní. Oproti předchozí verzi z roku 2010 se změnila klasifikace hlavačky poloměsíčité, která je nyní hodnocena jako nepůvodní druh, nově byl zařazen blatňák tmavý. Oproti předchozímu červenému seznamu došlo u několika ryb k zásadním změnám v hodnocení míry jejich ohroženosti ve volných vodách, a týká se to i mnoha sportovně cenných druhů. Nejfrapantnější je příklad karasa obecného a slunky obecné, dříve hojných a běžných lovených ryb, které jsou nově hodnoceny jako kriticky ohrožené druhy. Do kategorie kriticky ohrožených je zařazen 1 druh mihule, a 14 druhů ryb, což je téměř čtvrtina všech hodnocených druhů. Oproti předchozím seznamům byla kategorie ohroženosti zvýšena i u dalších rybářsky cenných ryb, jako je lín obecný (z kategorie málo dotčený do kategorie zranitelný) a lipan podhorní (z téměř ohrožený do zranitelný).

3.jpg

Všechny druhy mihulí v našich vodách patří mezi vzácné a chráněné živočichy.

Lín obecný dříve patřil k charakteristickým druhům dolních toků větších řek a jejich záplavo­vého území. Tato ryba se rovněž stala významným objektem chovu a produkce v rybnících. Je trvalou součástí zarybňovacích plánů a tedy vysazovaných násad do vhodných rybářských revírů. Při dlouhodobých výzkumech ve vodách charakteristických pro jeho výskyt však nebyl zaznamenán výskyt jedinců lína, kteří by představovali přirozenou populaci, jejíž existence spočívá ve vlastní reprodukci. Rozšíření, početnost a úlovky lína je proto možné považovat pře­vážně za výsledky trvalého vysazování jeho násad – přesto došlo u tohoto druhu v posledních 25 letech také k poklesu rybářských úlovků, a to o plných 50 %. Lipan podhorní se původně vyskytoval ve vodách České republiky velmi omezeně, výrazně více byl rozšířen v Čechách v povodí Labe než na Moravě v povodí Moravy a Odry.

4.jpg

Klidné vody zarostlé vodní vegetací byly vždy přirozenými útočišti línů. Pokud zde však dnes ulovíme takovéhoto krasavce, jedná se prakticky vždy o násadovou rybu, a ne jedince z přirozeně se rozmnožujících populací.

V průběhu posledních cca 140 let došlo u tohoto druhu především v důsledku přímých i nepřímých vlivů člověka (umělý výtěr, odchov a vysazování násad, druhotná lososová pásma pod přehradami) k výraznému rozšíření výskytu v říční síti ČR, což se projevilo i významným zvýšením jeho úlovků sportovními rybáři (v roce 1955 – 4 tisíce ks, v roce 1990 – přes 110 tisíc ks). Je otázkou, zda a do jaké míry by se tento druh na jednotlivých lokalitách trvale udržel bez pravidelného vysazování násad. V průběhu posledních 25 let nastal naopak výrazný obrat a přes veškeré úsilí ze strany rybářů došlo k výraznému poklesu úlovků tohoto druhu (v registrova­ných úlovcích v rámci rybářských svazů o 95 % ve srovnání s rokem 1990).

Další sportovně atraktivní druhy, jako jsou říční kaprovité ryby (podoustev říční, ostroretka stěhovavá, parma obecná, jelec jesen) jsou nadále hodnoceny jako obecně ohrožené. Specifická je situace u úhoře říčního, který je nově zařazen do kategorie druh vymizelý ve volné přírodě, ačkoliv se s ním stále na většině revírů setkáváme a přes zřetelný pokles jsou stále na revírech ČRS a MRS každoročně uloveny tisíce úhořů. V tomto případě je třeba uvést, že taxon je hodnocený jako vyhynulý ve volné přírodě, jestliže přežívá pouze jako pěstovaný v kultuře, chovaný v lidské péči nebo jako naturalizované populace mimo historický areál. Patří sem tedy druhy, které se v přírodě vyskytují, ovšem z hlediska populace je nutno je považovat za vymřelé. Jejich výskyt ve volné přírodě je totiž dán specifickými lidskými zásahy, ač­koli již nejde o chov pouze v lidské péči. To je příklad i úhoře říčního, jehož výskyt je zcela vázán na vysazování monté, odchyceného v ústí některých ev­ropských řek.

5.jpg

Přestože se úhoři stále loví na většině našich revírů, byl tento druh v nejnovějších červených seznamech zařazen do kategorie druh vymizelý ve volné přírodě.

Rozšíření ryb v jednotlivých úmořích

Jak víme, území ČR, které je plošně malé (78 864 km2), spadá z hlediska hydrologické příslušnosti do úmoří tří moří, která nejsou v současnosti na našem území propojena. Tato skutečnost významně přispívá k poměrně bohaté druhové rozmanitosti ichtyofauny ČR. Největší část území ČR (65,2%) s povodím řeky Labe (Vltavy) patří k úmoří Severního moře. Druhým největším je úmoří Černého moře (25,4%) s povodím řeky Moravy (Dyje). Nejmenším (9,4%) je úmoří Baltského moře s povodím řeky Odry. Na druhou stranu tato skutečnost do určité míry komplikuje hodnocení a klasifikaci stavu u jed­notlivých druhů ryb. Výskyt části původní ichtyofauny je totiž vázán pouze na jedno či dvě uvedená úmoří. V rámci celostátního rozšíření se stav populací ve vodách jednotlivých úmoří u některých druhů výrazně liší. Drtivá většina druhů, hodnocených jako málo dotčené, se celkem běžně vyskytuje ve všech našich úmořích. Naopak značná druhů hodnocených jako kriticky ohrožené se vyskytuje pouze v jednom úmoří, často jen na jediné lokalitě. Týká se to například oblasti soutoku Moravy a Dyje, kde bylo v minulých letech a desetiletích prokázáno mnoho druhů, původních pro úmoří Černého moře a vyskytujících se pouze na této lokalitě (jeseter malý, ježdík žlutý, plotice podunajské, drsek větší a další). V úmoří Severního moře je asi nejvýraznějším počinem (byť zatím s nejistým výsledkem) pokus o reintrodukci lososa obecného do Labe a jeho přítoků.  K obnovenému výskytu výše jmenovaných druhů přispělo především zlepšení kvality povrchových vod. Druhým příznivým faktorem je bezbariérové propojení oblasti soutoku Dyje a Moravy s Dunajem, ale i téměř bezbariérová cesta řeky Labe do Severního moře, umožňující tahy ryb

Hlavní negativní vlivy

V průběhu několika posledních desetiletí došlo k výrazné změně intenzity devastačních a riziko­vých činitelů majících vliv na rozšíření a stav populací jednotlivých druhů naší ichtyofauny. Postupně se omezil zničující vliv znečištění zejména z výrobních provozů, sídelních aglomerací a bodových zdrojů. V podstatě se zastavily úpravy malých toků v rámci tzv. meliorací, ale jejich potřebná revitalizace se uskutečňuje jen velmi omezeně. Zároveň se zatím nepodařilo omezit negativní dopady v minulosti realizo­vaných úprav velkých toků, včetně protipovodňových zásahů v jejich záplavových územích. Právě zde došlo, a stále dochází, k degradaci původních charakteristických aluviálních vodních biotopů hostících nejohroženější rybí společenstva.

Novým negativním fenoménem je zvýšené využívání energe­tického potenciálu vody pomocí malých vodních elektráren a s tím související nepříznivé dopa­dy na průtokový režim vodních toků a migraci ryb. Tento negativní vliv nejvíce ohrožuje obsádky původních lososovitých ryb na pstruhových revírech.

6.jpg

Jezy, fragmentující naši říční síť, stále tvoří nejzásadnější překážku pro volné migrace ryb a mihulí.

Proklamované revitalizace říčních ekosys­témů jsou „realizovány“ téměř výhradně formou výstavby rybích přechodů převážně ve vazbě na energetické využití předmětného profilu, což oslabuje případný přínos zprůchodnění migrač­ní bariéry. Rovněž tzv. protipovodňové úpravy, byť s nesporným společenským opodstatněním, mají obvykle negativní vliv na místní společenstva ryb, stejně jako akce směřující k rozšíření splavnosti řek včetně tzv. rekreační plavby.

7.jpg

Rybí přechody, jako je ten v Břeclavi na Dyji, mají pro naši původní ichtyofaunu jistě pozitivní přínos, nejsou však samospasitelným řešením.

Specifický negativní fenomén pak představují nepůvodní invazivní druhy. Zcela průkazný negativní vliv na některé složky původní ichtyofauny, zejména na karase obecného, má šíření karase stříbřitého. Rovněž i u dalších nepůvodních druhů lze předpokládat v některých aspektech přímý nebo nepřímý negativní vliv vůči domácím druhům. Nově zazname­naným nebezpečím pro rybí společenstva, převážně obývající drobné toky a biotopy v říční nivě velkých toků, představují dlouhá období sucha a zamezení záplavových rozlivů vedoucí někdy až k vysychání dotyčných lokalit. Tomuto jevu je do budoucna předpovídán v souvislosti s klimatickými změnami rostoucí význam.

8.jpg

Invaze nepůvodního karasa stříbřitého má prokazatelně negativní vliv na některé složky naší ichtyofauny.

Výrazný devastační vliv – byť většinou lokálního charakteru – má na populace některých druhů i rozšíření rybožravých predátorů, zejména kormorána velkého a vydry říční. Místně mohou mít negativní vliv na ryby a případně i na mihule také další druhy, jako je volavka popelavá nebo čáp černý.

9.jpg

Rybožravý predátoři, jako je kormorán, mají minimálně na lokální úrovni výrazný negativní vliv na populace mnoha druhů našich ryb.

Vliv rybářství

Specifický problém při hodnocení stavu ichtyofauny formou kritérií pro sestavování červeného se­znamu představují druhy, které jsou objektem zájmu rybníkářství, i nás sportovních rybářů. V České republice jsou prakticky všechny tzv. volné vody součástí rybářských revírů a v rámci jejich obhos­podařování jsou vybrané populace ryb posilovány vysazováním násad získaných v rámci řízeného chovu. Následkem toho vyvstává otázka, jak by dopadlo např. hodnocení areálu rozšíření u řady druhů, pokud bychom vzali v úvahu pouze přirozený výskyt a samoreprodukující populace a jak tyto populace vlastně odlišit. Jak už jsme si výše řekli, zejména u lipana podhorního a lína obecného se situace přirozeně reprodukujících populací jeví jako velmi kritická, když stávající výskyt a početnost je téměř výhradně výsledkem vysazování jejich násad.

Druhy zařazené do kategorie „málo dotčené“ tvoří několik rozdílných druhových uskupení. Je zde několik druhů (pstruh obecný, štika obecná, sumec velký, candát obecný, bolen dravý), které jsou objektem intenzivního rybářského managementu (chov, vysazování násad, sportovní rybolov). U těchto druhů je poměrně obtížné vyhodnotit původní „přírodní“ rozšíření a kvalita­tivní i kvantitativní parametry populací, neboť oba tyto aspekty jsou prakticky zcela určovány člověkem. Plotice obecná, jelec tloušť, cejn velký a okoun říční i přes to, že jsou dotčeny sportovním rybo­lovem, patří ve vyhovujících podmínkách k druhům s vysokou početností a přirozenou věkovou skladbou populací. Jelec proudník, perlín ostrobřichý, ouklej obecná, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, cejnek malý a ježdík obecný leží víceméně mimo hlavní rybářský zájem a rozšíření i struktura jejich populací se jeví jako přirozené.

10.jpg

Rybářská management a intenzivní umělé zarybňování mají naprosto zásadní vliv na podobu naší ichtyofauny.

Závěrem

V tomto článku jsme se vám pokusili představit naší ichtyofaunu z hlediska míry jejího ohrožení a potřeby ochrany jednotlivých druhů ryb a mihulí. Pokud vám ve výčtu ryb chyběly druhy jako karas stříbřitý, amur bílý nebo tolstolobec pestrý, je tomu tak proto, že tyto druhy patří mezi tzv. introdukované a nejsou tedy vnímány jako původní součást naší ichtyofauny (jako původní jsou vnímány druhy, které přirozeně osídlují hydrografický systém, vymezený dnešními hranicemi České republiky po odeznění posledního zalednění, tzn. přibližně před 20 000 lety).

11.jpg

U rybářsky atraktivních druhů, jako je štika obecná, je těžké určit původnost a kvalitativní a kvantitativní parametry populací, neboť tyto aspekty jsou zásadně určovány člověkem.

Ovšem i u mnoha původních ryb vyvstává otázka, jak vlastně hodnotit stav populací ve chvíli, kdy jejich velká část je produktem chovu a umělého vysazování. V důsledku toho, že mnohé druhy jsou předmětem rybníkářských chovů a cílené umělé reprodukce, existují přírodní populace dnes již jen velmi zřídka. Přesuny a vysazování násad ryb z chovu probíhají i u takových druhů, jako je plotice obecná nebo cejn velký, takže ani ty nelze hodnotit jako nedotčené. Proto se mnozí odborníci domnívají, že původní druhová (ale i vnitrodruhová) diverzita naší ichtyofauny byla člověkem změněna natolik, že ve smyslu používaných kritérií došlo k výraznému omezení původního rozšíření nebo dokonce zániku mnohých populací. Je přitom nutné si přiznat, že zásadní roli v těchto změnách hraje právě rybářství. Na jednu stranu je umělé vysazování ryb v situaci, kdy většina vod čelí silnému rybářskému tlaku, aktem nevyhnutelným a chránicích některé druhy před jejich úplným vymizením, na druhou stranu představují naše rybářské i hospodářské aktivity vážná rizika pro původní biodiverzitu ryb na všech úrovních.

12.jpg

Dokonce i u rybích druhů, jako plotice obecná, dochází k vysazování násad a přesunům v rámci volných vod – ani jejich populace tedy nemůžeme hodnotit jako nedotčené.

Co se týče dalších negativních vlivů, pak za nejzávažnější faktory způsobující značné ohrožení jednotlivých druhů vy­mizením jsou považovány úpravy vodních toků a hydrotechnické stavby, které fragmentují říční síť a tvoří překážky volného pohybu mihulí a ryb. V některých oblastech se uplat­ňuje predační tlak rybožravých obratlovců, zvláště kormorána velkého a vydry říční. U některých původních druhů ryb se negativně projevuje vliv nepůvodních invazivních druhů (karas stříbřitý, střevlička východní).

Komplikací ochranářského managementu jsou i změny druhové identity některých stávajících taxonů vyúsťující v popisy nových druhů obtížně určitelných morfologicky. Zásadním problémem je i nedostatečná aktualizace předpisů z oblasti legis­lativní ochrany ichtyofauny.

Autor: Tomáš Lotocki

Foto: autor, Josef Ptáček, Milan Rozsypal

Prameny:

Časopis Příroda (č. 34/2017)

Červený seznam mihulí a ryb České republiky (Lusk et al. 2011a)

Další články

  1. Červený seznam ryb a mihulí ČR
  2. Ohrožené ryby našich vod - Karas obecný
  3. Ohrožené ryby našich vod - Lín obecný

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

5 hodnocení, v průměru 4.4 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Sobota 9. února ve 21:38® matx
matx

Roman1986> ahoj. Mám stejný názor na vydry. Jak jdu na ryby sám na místa kde neni moc velký rybářský tlak tak vidím vydru skoro každou vycházku. Vydry jsou dost přemnožené a bez přirozeného nepřítele. Dnes jsem šel s rodinkou okolo řeky a našel kapra cca 50 cm.

Sobota 9. února ve 21:22@ Roman1986

Tak ohledne mizejících druhu ryb raku a obojživelníku poděkujme ochranářum přírody jelikož vysadili vydry a ty se adaptovali avšechno mizí.Vim ze své zkušenosti.vydry mě vybílily rybník, tak sem nic nevysazoval a od jara sem jen viděl na břehu rybníka skořábky od raku vyžraný žáby,skořábky od škeblí a šupiny od zbýlých ryb.Dnes vidím skoro pokaždé vydru jak loví ryby když jdu časně ráno na ryby jak na řeku nebo rybník.Tak bychom si měli dát taky otázku zda chránit jeden druh (vydru( nebo nechat vymizet spoustu druhu ryb,raku,škeblí,a obojživelníku

Čtvrtek 7. února v 15:46® kakr

Ve výčtu ohrožených ryb chybí kapr.Je tak ohrožený, že rybáři museli pro kapra zavést speciální důchodový systém známý pod zkratkou K70.

Čtvrtek 7. února v 15:18® sunet

Děkuji za velmi kvalitní a věcný příspěvek, který vždy potěší a tento potěšil obzvlášť. Až se mi nechce věřit, že ho čtu právě na tomto webu. Bohužel i opatření, které se zdají být prospěšné přírodě mají často na ní devastující vliv. Což by se dalo pochopit, nikdo není neomylný, spíše je zarážející, že i po špatných rozhodnutích nepřicházejí další, která by korigovala ta předchozí.

No, je toho moc, co se zkazilo, a jen velmi málo toho, co se napravilo. A ještě malá poznámka k úpravě toků. Pořád se ještě „upravují“ horské potoky a bystřiny a to i chráněných krajinných oblastech a to tak, že se kompletně zničí původní koryto, vybetonuje!!!! a zahloubí se dno, břehy se upraví do lichoběžníkového tvaru a vyskládají lomovým kamenem tak, že tvoří skoro monolitickou vrstvu bez jakýchkoliv mezer. Dno se samozřejmě srovná do roviny, takže veškeré tůně zmizely. A to prosím na toku, kde je velký výskyt mihule potoční, pravděpodobně mihule ukrajinské, střevle, vranky obecné a pruhoploutvé a mřenky mramorové a původní společenstva raků říčních. Tohle je neskutečné barbarství, které se děje i v současné době! O ztrátě záchytné kapacity a ochrany před povodněmi nemluvě.

Čtvrtek 7. února ve 14:46® Tomlot

xx> Dobrý den, na fotografii je skutečně hejno jeřábů. Bohužel jsem omylem zaměnil tuto fotku za velmi podobnou, na níž je letící hejno kormoránů. Jak se říká: mea culpa. Děkuji za upozornění a omlouvám se za tuto chybu.

Čtvrtek 7. února ve 14:43® Tomlot

Chytil, pustil> Slunce obecné bude v seriálu o našich ohrožených rybách věnovaný samostatný článek, tedy jen velmi obecně: Ano, slunka je bez jakýchkoli pochybností v našich vodách kriticky ohroženým druhem, který doslova bojuje o přežití. Zatímco ještě v celkem nedávné době se vyskytovala v tisícihlavých hejnech v chovných rybnících, tůních, pískovnách, mírně tekoucích vodách i v některých údolních nádržích, dnes z většiny těchto vod z různých příčin zcela zmizela. Dokládají to mnohé ichtyologické průzkumy, ale je to jasné i nám rybářům z běžné lovecké praxe. Podobně jako v případě karasa obecného bohužel platí, že slunka nepožívá žádné zákonné ochrany a její lov a používání jako nástražní rybky zatím není nijak omezeno (jak už jsem uvedl v článku, červené dokumenty si nesmíme plést s vyhláškou zákona o ochraně přírody a krajiny a jejím seznamem chráněným druhů, na základě kterého jsou také určité druhy ryb celoročně hájeny).

Čtvrtek 7. února v 11:53@ Kenguru1972

Vyrostl jsem na potoku kde byla hojnost pstruhů potočnich,vra­nek,mihulì,mře­nek a občas tam vytáhl i lipan.Od roku 1986,asi tak nějak, kdy byl u nás výlov rybníka skoro bez ryb,a porybný nás děti obvinil,že jsme mu to vypytlačili,prostě přišly vydry.Pak povolily stavbu vodní elektrárny, odpady z kanalizací tekly do potoka,to dělá dodnes hnědý povlak na tůnìch,pořád nejsou peníze na ochranu přírody, nebo je to drahé.......no je mi z toho na nic.Pořád zákony na ochranu přírody, ale pak to v praxi nefunguje,dají se obejít,existují jen na papíře,a aby měly zase pár lidí i s unií o čem kecat, brát za to peníze ,fraška velikà,skutek v nedohlednu.Ba naopak dovolíme územními plány výstavby nových domů,ATD.....­...Lepší mlčet,pozorovat to z dálky .......nevidím nic na zlepšení.....keci a keci......

Čtvrtek 7. února v 9:24@ xx

Dobrý den, na fotografiič.9 nej­sou kormoráni, nýbrž jeřábi popelaví, kteří se živí převážně rostlinou stravou na polích a lukách.

Středa 6. února v 16:12@ Chytil, pustil

…tak by mě zajímalo, kdy byla slunka obecná zařazena mezi kriticky ohrožené druhy, a hlavně na základě čeho????