Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER

Proč (ne)mám rád mníky? necteno

2.3.2015 | Vaše názory | Mník jednovousý | 5.786 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 49

Proč (ne)mám rád mníky?Za svůj dosavadní rybářský život jsem ulovil pěkných pár desítek mníků. Přesto musím přiznat, že dodnes pro mě představuje každý čerstvě chycený kousek opravdový svátek. Mník totiž rozhodně nepatří do kategorie běžných ryb, které bych tahal z vody při každé druhé výpravě. Dost možná právě jeho relativní nespolehlivost v braní je jedním z důvodů, proč ho (ne)mám rád. O to větší potěšení mi potom způsobí každé další společné setkání...

 

mnik_nemam_rad.jpg

Každé společné setkání mě vždy potěší!

 

Král nedochvilnosti

Na mníka není absolutně žádné spolehnutí! Nedodržuje „jízdní řád“ ani náhodou a dělá si, co chce! Velmi často se začne o potravu zajímat až tehdy, kdy se zmrzlý rybář na břehu začne chystat k odchodu, nebo ho od ní vyhání konec lovné doby. 

Už bych ani nespočítal dny a noci, kdy jsem marně čekal, až se mník uráčí dostavit na společné „rande vous“. Přitom jsem pokaždé vybral (podle svého soudu) naprosto ideální načasování schůzek – vždy panoval vyšší stav, voda byla přikalená, obloha zatažená, poprchalo nebo sněžilo a dokonce panoval mrazík. Nicméně „jednovous“ nikde! Ani neráčil vystrčit nos z úkrytu, aby se omluvil...

Jindy naopak mník dokáže postavit všechny obvyklé poznatky vzhůru nohami. Vzpomínám si, jak jsem před pár roky narazil na „spolupracující“ dravce v absolutně atypických podmínkách. 

Přihodilo se to v pozdním odpoledni uprostřed léta. Den byl slunečný, vzduch se tetelil horkem. Voda v řece měla určitě přes dvacet stupňů, byla zapadlá a navíc i brčálově zelená od bujících sinic. Přesto jsem v tento zdánlivě mrtvý čas chytil na červy během pouhé půlhodinky duo velkých mníků! Přitom podle veškerých teorií měli být dravci zašití ve svých podvodních brlozích a užívat si „letní strnulost“. Pamatuji si ještě, že těsně po zdolání druhého mníka mi zavolal brácha lovící o pár kilometrů výš proti proudu, a vzrušeně mi oznamoval, že právě na přívlač pozbyl velkého sumce. Potom ať mi někdo vysvětlí náladové kotrmelce mníčí mentality! 

 

mnik_nemam_rad.jpg

Vzpomínaní letní strakáči.

 

Nevyzpytatelný poutník

Pokud mníci za soumraku vyrazí z bydliště na lov, jejich trasy jsou těžko odhadnutelné. Nedrží se žádného smysluplného směru a nekopírují zlomy ani překážky. Přijde mi, že jen tak bezcílně bloumají vodou, přičemž při slídění nevynechávají ani mělčiny s hloubkou několika centimetrů. Kvůli tomu se na ně nedá předem stanovit žádná logická taktika lovu. Kolikrát si připadám, že se snažím chytat mámivé přeludy nebo duchy! Jednou na ně natrefím, pak si třeba pětkrát po sobě ani neškrtnu. Názorným příkladem budiž historka, která se odehrála před fůrou let v půli prosince. Tenkrát mí kamarádi – Mirek a Olda – kápli čirou náhodou na mníky na řece Jihlavě. 

Vraceli se z neúspěšné výpravy za mušovskými štikami. Když v autě trochu rozmrzli, dohodli se, že ještě zkusí provláčet mrtvými rybkami vývařiště splavu na blízké řece. Jak si usmysleli, tak se i stalo. Ale ani na novém revíru to nebyla žádná hitparáda. Po hodině marného házení si Olda sedl na balvan, zapálil si, a snažil se Mirka zviklat k odjezdu. Jeho našitá rybka se zatím povalovala kousek od břehu u kamenitého dna. Po dokouření se Olda rozhodl balit. Chtěl nástrahu vytáhnout z vody, ale zjistil, že kdesi dole uvízla. Cukl vztekle prutem a vázka povolila. Ke svému překvapení katapultoval na souš bachratého mníka. Když ho vyprostil, okamžitě Mirkovi názorně předváděl, kde dravec zabral. Spustil čerstvou rybku kolmo pod špičku prutu, a jakmile se dotkla dna, ucítil zřetelný klepanec! Situace se navlas opakovala a k nohám zhoupl dalšího „jednovouse“. Úlovek přiměl Mirka, aby vyzkoušel odpozorovaný postup. Zpočátku zkoušel válet rybku po dně ve větší vzdálenosti, ale záhy zjistil, že útoky přicházejí jen v těsné blízkosti břehu, kde byla hloubka sotva pár decimetrů. A záběrů tam byl přehršel! Kamarádi jich prý společně vyfasovali víc než dvacítku! Dohromady se jim ale podařilo vytáhnout ven „jen“ čtrnáct mníků. Na vině byla údajně jejich obava, aby se dravci zbytečně nezažírali, proto raději sekali dřív. I tak to byl nečekaný úspěch. Po příjezdu domů mi po telefonu celý lov detailně popsali. 

Hned následující odpoledne samozřejmě na mníky vyrazili znovu. Tentokrát jsem jel s nimi. Strategie lovu měla být podobná jako předešlý den. Totožné bylo i počasí, stav řeky i lehce „šmrncnutá“ voda. Neúspěch jsme si nepřipouštěli!          

Jenže... Mníci byli opačného mínění. Nechali nás jen řádně vymrznout a na scénu se nedostavil ani jeden. 

 

mnik_nemam_rad.jpg

Zimní soumrak by měl být časem mníků. Kde teda, sakra, jsou!

   

(Ne)vybíravý neotesánek?

Jak kdy! O mnících se tvrdí, že sežerou, na co přijdou. Troufám si pochybovat. Někdy mi spíš připadá, že jsou zmlsaní jako „gaučoví psíci“. Zažil jsem dny, kdy hltavě brali červy, ale naprosto opovrhovali „rybinou“. Jindy zase žížaly nechávali být a všechny záběry přišly na rybky. Už proto pokaždé zezačátku na každý prut nasadím něco jiného, a teprve později (podle konkrétního zájmu dravců) nástrahy ujednotím. Pravdou ovšem je, že když se mníci rozhodnout žrát, jsou jako sarančata! 

Mníci nejlépe berou, když se zkoncentrují ke tření. Hejno mníků v počtu několika desítek (ba i stovek) kusů se pohybuje na relativně malém prostoru (nejčastěji někde v podjezí), a tak dá celkem snadno identifikovat. Bohužel i vychytat! Mníci v houfu jsou zblblí voláním přírody a konkurenčním bojem, takže jsou velmi agresivní. Chňapají po všem, co jen trochu připomíná potravu. 

Čím víc se blíží termín výtěru, tím častěji se na háčky věší štíhlejší a menší samci, ze kterých cáká mlíčí jako z kropicí konve. Jikrnačky už tak žravé nejsou. Není divu, mají břišní dutinu vyplněnou zvětšenými vaječníky, a tím pádem i utisknutý trávicí trakt. Když už něco sezobnou, tak jen nějakou „jednohubku“. Ztracený apetit samička znovu najde až po „vyložení nákladu vajíček“, teprve potom se z ní zase stane obávaný vodní tyrannosaurus.

Z tohoto důvodu se v líhních mníci bedlivě hlídají. Sotva se vytřou, musí se oplodněné jikry z nádrže odsát, nebo se z jejich dosahu alespoň odstraní matečné ryby. Jinak by vážně hrozilo, že „rodičové“ během pár minut zhltají celou snůšku svých doposud nevykulených dětiček. V souvislosti s nekontrolovatelnou mníčí žravostí se mi vybavuje historka, kterou jsem zažil na spodním toku Svratky. 

Ráno, ještě za hluboké tmy, jsem na rybku chytil pěkného strakáče. Protože jsem chtěl dravce zvěčnit až za denního světla, tak jsem ho asi na hodinku strčil do kbelíku s nástražními rybkami. Po rozednění jsem se ale nestačil divit. V nádobě, kde se mník mohl sotva otočit, došlo k „masakru neviňátek“. Mramorovaný zajatec v nestřežené chvíli sežral dobře třetinu uložených rybek! Dokonce mu ještě lezl z jícnu ocásek jedné z obětí. A tak výměnou za píchnutí háčkem, krátké zajetí a za pózování před objektivem si bez námahy nacpal panděro k prasknutí. Po puštění se mu ani nechtělo odbatolit do hloubky.          

 

mnik_nemam_rad.jpg

V příhodné chvíli se umí mník neskutečně přežrat. Potom ale nastává delší období půstu.

 

Zloděj háčků

Pokud se jednou mník rozhodne sousto popadnout do tlamy, rychle je láduje do útrob. Vzhledem k tomu, že vesměs polyká na místě a nikam dál nespěchá, tak se jeho atak nástrahy snadno přehlédne. K propásnutí záběru napomáhá tah vody či poryvy větru, které smýkají špičkou prutu. Samozřejmě na vině bývají i zhoršené světelné podmínky, zvláště pak, když se loví za šera nebo úplně po tmě. Dost mníků tak rybáři na udici objeví až při vytahování montáží z vody. Jenže to už ryby bývají hluboko zažrané. Potom nezbývá nic jiného, než vlasec uříznout a dravce pustit i s háčkem... 

Podle mých zkušeností je ale mník hóóódně „houževnatým tvrďákem“.  Ustřižený jednoháček ve vnitřnostech mu rozhodně uškodí méně, než snaha o jeho násilné vykroucení peánem. K tomuto názoru mě vedou praktické zkušenosti. 

Chytil jsem už pěknou řádku „jednovousů“, kterým z jícnu vyčníval kus vlasce. Přesto museli být ve formě, když měli zálusk na mou nástrahu. A dokonce se dají znovu ulovit nedlouho po puštění. Něco bych o tom věděl... 

Pár let nazad jsme takhle na střídačku s kamarádem chytili (a pustili) jednoho a téhož jedince celkem 3x (slovy třikrát!). Přímým důkazem, že se jednalo pokaždé o stejnou rybu, byly ustřižené vlasce trčící z jeho tlamy. Mník byl navíc snadno k poznání podle zvláštního znamení. Na hlavě měl skvrnu v podobě „ležaté osmičky“ – symbolu nekonečna. Nekonečná byla i jeho hltavost, se kterou do sebe tlačil naše nastražené ouklejky. Bůh ví, jestli bychom ho nedostali ještě po čtvrté, jenže skončila povolená dobu lovu, a tak jsme se museli klidit od vody.

Dvakrát jsem byl také očitým svědkem kuriózních situací, kdy kolegové při vláčení vytáhli cizí utržené šňůry, na nichž viseli mníci. Netuším, jak dlouho byli dravci „oběšení“, ale nevykazovali žádné známky oslabení, ba dokonce ani podvýživy! 

Tyto příklady tedy naznačují, že pokud zaseknuté háčky výrazně nepoškodí nějaké životně důležité orgány (srdce, žábry, játra, ledvinu), tak ryby vnitřní „piercing“ v pohodě rozplavou a dál jsou schopné přijímat potravu. 

Takže nezapomeňte! Pro hluboko chycené mníky je určitě šetrnější, když peán necháte na pokoji a k osvobození ryb radši použijete nůžky na odstřižení vlasce. Má to jen jedinou nevýhodu – chce to vzít k vodě větší zásobu háčků! 

 

mnik_nemam_rad.jpg

Houževnatost mníka potvrzují opakované záběry v krátkém časovém úseku.

 

Vodní poustevník

Větší zásoba háčků se hodí i z jiného důvodu. Mník si rád lebedí ve skrýších všeho druhu. O nechtěné uváznutí a nepříjemné vázky tedy není nouze. Tak jako se poustevníci drželi daleko od lidí v odlehlém lese, podobně žijí i mníci pod vodou. Vyberou si klidnou a odlehlou část plnou překážek, kde tráví většinu času. Když už z úkrytu vylezou, tak jen kvůli vyhledání potravy. Potom prošmejdí nejbližší okolí a zase se vrátí zpět domů. 

Delší výlety podnikají jen kvůli rozmnožování, anebo při povodních. Pokud je vysoká voda navíc ještě kalná, tak mníci opustí svůj domov a dokážou migrovat na velké vzdálenosti. Tato rošáda stanovišť tak může proběhnout kdykoli v průběhu sezóny. Celkem ani nezáleží, co zvednutí toku způsobí – zda jarní tání sněhu, letní přívalová bouřka nebo podzimní vypouštění rybníku ležícího výš proti proudu. Při vysokém stavu a kalné vodě je šance na úlovek mníků mnohonásobně vyšší!     

 

mnik.jpg

Mníčí pevnost na velké řece. Dobýt ji beze ztrát bývá hodně těžké!

 

Nevyzpytatelný milovník plískanic

Traduje se, že mník si libuje v té nejmizernější slotě, která může nastat! Je prý typickou rybou nečasu a déšť, sníh, mlha, mráz – to vše mu jde náramně k duhu. Zvláště pak, když je celková mizérie počasí ještě umocněná černočernou tmou.

Přesto si vzpomenu na nejeden lov, kdy jsem „jednovousy“ načapal v nedbalkách v počasí, které bylo na míle vzdálené doporučovaným ideálním podmínkám. Jediné, co jakžtakž sedělo, že jsem je chytil po tmě. No, i když „po tmě“ je možná trochu scestný výraz. Posuďte sami...

Panuje babí léto typické pro půlku září. Ráno se kolem Dyje plíží hustá mlha, ale v poledne se rozpustí pod náporem ostrých slunečních paprsků. Řeka je padlá hluboko v korytě a proudí v ní křišťálově čistá voda. Dva dny jsem marně usiloval o candátí záběr na rozličné umělé nástrahy. Třetí večer neplodnou přívlač vzdávám. Vláčák převážu na těžko, nachytám do čeřínku ouklejky a jednu z nich nahodím do hlubokého točáku za mostní pilíř. Jen ať pěkně maká za mě! Já se zatím budu oddávat poklidné rybařině a zakoupenému „litránku“ burčáku. 

Jasný den se postupně mění ve stejně jasnou noc. Nad stromy vypluje měsíc jako pecen. Při jeho svitu bych klidně mohl navázat i háček v minivelikosti 22. Silně pochybuji, že se v tom „halogenu“ nějaký dravec odhodlá vystrčit čenich z úkrytu a bude šmejdit po kořisti. Je mi to ale celkem fuk. Pocucávám lahodný mok a přitom každým pórem kůže vnímám vůni a zvuky noční přírody. Sedím bez hnutí, jen si občas poposednu, abych měl konec prutu přímo proti úplňku. Nic se neděje, ale po vláčecím maratónu předchozích dnů zažívám nepopsatelnou pohodu. Jen lituju, že do povolené doby zbývá už jen pár minut. 

Náhle se špička prutu rázně přihne. Rychle hmátnu po rukojeti. Odklopím překlapěč navijáku a vlasec uchopím mezi prsty. Žádná divoká jízda se nekoná, přesto zřetelně ucítím neurvalé zaškubání. Něco tam je! Ale co? Vlasec v ruce na pár sekund zmrtví, po chvíli se však znovu pohne. Vypadá to, jakoby se do něj zamotala nějaká větvička a smýkal s ní proud. Není čas ztrácet čas! Zaklapnu naviják. Ani nesekám, jen pozvednu prut. Na konci cosi ožije. Candát to není ani náhodou! Ucítím typické „kličkování“. Aha, asi malý sumec. Rázně a bez okolků táhnu rybu ke břehu. Na hladině se zamele rotující tělo. Jo, je to on. Snažím se sotva půlmetrovému „miminu“ nacpat palec do tlamky, ale nějak se mi to nedaří. Ryba je moc divoká. Konečně! Až když dravečka vyzvednu z vody, zarazím se. Něco mi na něm nesedí. Vždyť nemá fousy! Natáhnu paži proti zářícímu měsíci. A jsem doma! Je to mník a docela slušný. 

Háček musím uříznout, je pohřbený beznadějně hluboko. Úlovek fofrem vyfotím pod mostem. Rybu následně nořím zpět do proudu. Zabere veslem a je ta tam. Mám nejvyšší čas balit. Vyliju zbytek rybek z kbelíku a už rázuju k chatě. Cestou mě napadne, že jsem si rybolov (i přes celkovou bídu) přece jen parádně užil...      

Co z toho vyplývá? Třeba to, že je třeba mníky zkoušet i v čase, který úplně nekoresponduje s doporučovanými podmínkami. Pro přírodní zákonitosti zkrátka neexistuje žádný manuál, podle kterého se dá řídit. Příroda je pestrá a ne jen černobílá. A to je jen dobře... 

 

mnik_nemam_rad.jpg

Úplňkový mník z pod mostu

 

Malá technická připomínka

Dost možná už jste některou z mých výše uvedených příhod někde četli. Je to docela možné. Vybral jsem totiž záměrně takové historky ze své praxe, které byly něčím zajímavé nebo výjimečné a tudíž mi uvízly v paměti. Upřímně řečeno, kdybych pod každý odstavec napsal: „Vytahuji montáž z vody a visí na ní mramorovaný oběšenec,“ tak by to asi nebylo úplně ono. Bohužel v 90% takhle mníčí záběry končí. Kdo tomu nevěří, ať to zkusí!   

 

Proč je mám rád?

Chytání mníků je o atmosféře, kterou každý smrtelník nepochopí. Kolikrát jsem si říkal, proč to nepohodlí podstupuji, když jsou výsledky snažení tak nejisté. Jenže pak se zamele špička prutu, nebo se splávek začne pomalu propadat ke dnu a v tu ránu mi srdce málem vyskočí z hrudi. A co teprve, když se po záseku na konci vlasce svíjí velký mník! Hned jsou všechna příkoří a strasti předchozích výprav zapomenuté...

 

mnik_nemam_rad.jpg

Atmosféra zimní přírody je na lovu mníků tím největším dobrodružstvím

 

Text: ToRo 

Fota: autor a přátelé  

  

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

17 hodnocení, v průměru 4.4 hvězdičky

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Čtvrtek 5. března 2015 ve 20:12® HaD
HaD

FInnnp> Já ty informace o chladné vodě coby neproblémovém období mám od šéfa jedné z nejvýznamnějších produkčních firem v ČR. A pro ty je to sakra důležité!

Čtvrtek 5. března 2015 v 17:36® Klobasa
Klobasa

FInnnp> Navíc si myslím, že i když ryba o nějaký sliz přijde, časem si ho znovu vytvoří.

Čtvrtek 5. března 2015 v 15:25@ Palive

Mám podobné zkušenosti a podobné, snad větší množství chycených mníků. Osobák mám 82. Je to výborná ryba na konzumaci. Snad nejlepší, co se vyskytuje široko daleko. Na revíru, kde jsem je kdysi těžil, jich je stále jako dřeva v lese, nejsou chránění, ale dovolenými technikami lovu (muška, plavaná na nástrahy rostlinného původu) a přívlač v 11. a 12. měsíci, jsou chytatelní jen obtížně. Pár menších jsem jich chytil jen tak, že jsem namořil strímra navázaného na jigovém háku s velkou hlavou extrémně smradlavým dipem vůně „játra v rozkladu“ a podobnými a popotahoval „to“ po dně. Tomášovi není co vyčítat.

Tento příspěvek byl editován Čtvrtek 5. března 2015 ve 14:26 uživatelem .
Čtvrtek 5. března 2015 ve 13:38® FInnnp

Napíši vám ještě něco o těch plísních.Ryba není člověk a její tělo funguje úplně jinak.Ryba je nejnáchylnější k zárodku zaplísnění ve studené vodě,protože metabolismus ryby je takřka na nule.Když je ryba povrchově zraněná v teplé vodě má šanci,že její obranyschopnost nákazu překoná.Ve studené vodě její šance klesají.Zaplísnění ryb má nasvědomí tzv. Řasovka a ta je aktivní jak ve studené vodě tak v teplé.I když v létě je jí více.Záleží také na samotné vodě.Ve vodách zásaditých takřka k napadení ryb Řasovkou nedochází.Navíc aby došlo k napadení Řasovkou je už zapotřebí řádne zranění do tkáně.Lidé si často myslí,že jak dojde k poruše slizu.Ryba zaplísní a umře.Není to tak.Sliz je ochraný obal ryb a je velmi dumyslný a pracuje v součinosti ze šupinama.Dá se říci,že jak nedojde k porušení šupin.Rybě nic nehrozí…Když teda někdo rybu chytne a dá jí na zem nic se vlastně neděje.Více slizu z ryby sundáte už při podebírání než z manipulací na břehu…Ryba hlavně nesmí být zraněna v měké tkáni.

Úterý 3. března 2015 ve 21:32® Klobasa
Klobasa

mascha> To je dost těžká problematika. Každý nechce chytat jen kapry a pak mi vychází, že jsou skoro všechny druhy ryb vzácný a ohrožený. Asi by stačil jak píšeš lepší komentář k fotce, nebo méně lovců ryb.

Úterý 3. března 2015 ve 21:10® HaD
HaD

mascha> Jak Milana znám, tak je velký milovník přírody, ale není fanatik a tam, kde rybka smysl má, což u mníka má, tak ji použije. Ono je ve finále jedno, jestli je to rybka, nebo rousnice – tu mník zhltne stejně, ovšem vnímána u „ochránců“ ryb bude rozdílně.

Úterý 3. března 2015 ve 20:41® Klobasa
Klobasa

K odstavci král nedochvilnosti bych doplnil vyčtený poznatek z praxe i knížky J. Tomečka Stříbrný lipan, a sice to, že mník je jako signalizátor počasí. Pokud panuje dusno a vedro např. v červenci a je možné vidět mníky v pravé poledne prohánět se na hladině v tůni, (sám jsem je ovšem nikdy neviděl, bo u nás jich asi moc nebude) jistě přijde pořádná buřina a slejvák. Jako by se na to i těšili, nemohli vydržet v brlohu a dostali chuť žrát cokoliv. Před bouřkou je ale akčních více druhů ryb.

Úterý 3. března 2015 v 19:25® Petula
Petula

To co mne vždy fascinuje je holý fakt, že každý dobrý článek vypovídající o tom co se stalo, kdo co prožil, tedy fakt, který se nedá vrátit se musí sprznit bezpředmětnou ubohou diskusí o ničem. Do Tomových článků je zapotřebí ponořit svou mysl a prožít každý příběh s ním, jelikož tak dobře ty články jsou psané. Zeptal bych se kritiků jestli oni sami už někdy vůbec mníka chytili, jelikož cítím z jejich kritiky pouhou závist, že někdo toto štěstí má a umí tuto nádhernou rybu chytit........

Úterý 3. března 2015 v 18:10® Klobasa
Klobasa

Tomlot> Cítím to podobně. Chudák rybka, kterou jsem kdy mokrou rukou omatlal a pustil zpátky do vody, nebo jí nešetrně chytil za hubu, doteď už budu trnout hrůzou i v noci ve spánku, zda vůbec přežije:-)) Nedej bože sem dát vůbec fotku ulovené a přivlastněné ryby dle ryb. řádu, nebo propálit něčí tajný revír nebo flek:-)) Samozřejmě legrace, aby se toho opět někdo nechytil. Ale faktem je, že některých fanatiků nejen z řad rybářů dosti přibývá, což se ale tohoto serveru (až na výjimky) myslím vůbec netýká. Článek jako vždy od autora pěkný, za mě pětihvězda.

Tento příspěvek byl editován Úterý 3. března 2015 v 17:12 uživatelem Klobasa.
Úterý 3. března 2015 v 18:01® kubas
kubas

mascha> Konečně nějaké konstruktivní nehysterické zhodnocení, kdy byl zapojen mozek. Hurá a tleskám :-).

Úterý 3. března 2015 v 17:55® mascha
mascha

Můžu k tomu mít taky jeden (snad) nehysterickej názor? Články od Rozsypalů mám moc rád. Každý je jiný. Z Milanových je cítit obrovská láska k přírodě a rybě, z Tomášových je to spíš láska k lovu. A přesně o tom tenhle článek je – vyznání z lásky k lovu mníků. Kdyby to bylo o lásce k mníkům, tak je autor nebude chytat na rybku, když ví, že jich 90% bude zažraných. Nebude postovat fotky, kterých edukační hodnota pro vychovávání ostatních rybářů je sporná. Moc by mně zajímalo, co si o takovém lovu myslí Milan…

Já nejsem nijak outlocitnej a vím, že fotky jsou historický, ale pak je na místě se zamyslet, jestli nebude lepší takový fotku buď nedávat, nebo patřičně okomentovat. A celý článek tónovat do směru „radši se ten lov mníků vybodněte, tím jim uděláte dobře, lovte radši jiný ryby, který nejsou tak ohrožený.“

Úterý 3. března 2015 v 17:49® kubas
kubas

1Mara> Mně je to buřt, každý dobře sám ví co dělá a nedělá a dokáže si to zhodnotit, akorát mi přijde zbytečné to takto hloupě komentovat, když člověk dělá/dělal to stejné, pak je akorát za šaška a musí se uchýlit místo k řešení věcné roviny ke trapnému a domnělému hodnocení nějakých osobních vztahů. Pobavil jsi ovšem, o tom žádná.

Úterý 3. března 2015 v 17:48@ proud

Tomlot> Souhlas,to ma logiku,i to uplne dole,ale k tomu bych povedel,ze „vocamcad-pocamcad“,jisty dobry navyky by mely bejt a chovani k uloveny rybe k nim patri,toho az fanatizovani jsem si taky vsimnul a moc mi to nevoni.Kdyz to nekdo tak az fanaticky cejti,ze beha kolem vody s dezinfekci a hoji rybam ranky po haccich,budiz,dokud to necpe ostatnim.

Úterý 3. března 2015 v 16:38® Tomlot

David H.> 1Mara> K tomu tématu infekcí bych si trochu přihrál polívčičku a odkázal na 4. a 5. díl seriálu Nemoci ryb, kde se tématu nakažlivých onemocnění přímo věnuju. Jinak ale pravdu má samozřejmě David – mykózy a bakteriózy propukají hlavně v teplém období roku, kdy je plísní a bakterií ve vodě nejvíc. Samozřejmě šíření některých infekcí na jaře výrazně pomáhá to, že jsou ryby po přestálé zimě v špatné kondici a mají oslabený imunitní systém, ale to už je zase trochu jiné téma. Jinak po přečtení některých příspěvků, nejen pod tímto článkem, začínám mít pocit, že bych už do konce života neměl dělat nic jiného, než zpytovat svědomí za to, jak odporně jsem se k rybám choval. Drobný historický exkurz: průser všech civilizací a společností, který stály na pokraji kolapsu, byl mj. v tom, že přestaly rozlišovat, kdo je etikem, a kdo je fanatikem. Mám strach, že nás rybářů se to začíná setsakramentsky tý­kat!

Úterý 3. března 2015 v 15:03® HaD
HaD

1Mara> Budu se držet jen tématu zacházení s rybou. Ostatní opouštím.

Jsi úplně vedle Máro. V zimě je mnohem méně bakterií a procesy jsou mnohem pomalejší, takže riziko zaplísnění je mnohem nižší. V létě je to zcela naopak. Stačí se zeptat jakéhokoliv ichtyologa či rybníkáře a ten to potvrdí. Teď jsem to s jedním konzultoval. Položení na mokré bahno není ideální, ale pokud je vlhké či mokré, tak je to v podstatě bez rizik. Nejhorší je suchý povrch a zejména suché teplé ruce – Tvůj případ. Ryba se po puštění dva tři dny tváří v pohodě a po cca 4 dnech začne mít povlaky a plíseň. Ale zase zejména v létě. Doporučuji se nepouštět do odborných debat bez patřičných znalostí či konzultací s odborníkem. Laický názor je fajn, ale mnohdy zcela mimo.

Úterý 3. března 2015 ve 14:55® 1Mara
1Mara

David H.> No, co vím, tak ryba je hlavně na zaplísnění náchylná v zimním období, kde má mizivou šanci se jí jakékoliv zranění zahojit a je fuk, jestli to je kapr či jiná ryba. Co se týče prouda, nevím, neznám ho a je to jeho názor proti tvému, s tím nemám nic společného, psal jsem to pouze za sebe. ToRovi jsem to vysvětlil, proč jsem tak reagovat a i od něj odpověď dostal, proč si se do toho obul TY , asi tuším, ale to by jsme si vysvětlili spolu někde u piva a nebo u vody, tady je do toho každému houby..

Úterý 3. března 2015 ve 14:51@ proud

David H.> Ok,opravdu nema! Takhle bysme mohli „boxovat“ donekonecna.Cas to uzavrit.

Úterý 3. března 2015 ve 14:49® HaD
HaD

proud> neumíš číst. Ale nevadí. A pokud se někdo ztotožní s tvrzením, že ryba položená na sněhu ukazuje, jaký je Tomáš Rozsypal člověk, tak budiž. Ale je to tak mimo mísu, že to ani víc nejde. Končím. Tahle flaška fakt dno nemá…

Úterý 3. března 2015 ve 14:49@ proud

proud> ® David H.
David H.

kubas> Nesnáším pokrytectví. Xmrti!.......­......proste bomba Dejvy,coz? :-))))))))))

Úterý 3. března 2015 ve 14:46@ proud

David H.> Tohle jde uz „kolem me“,skoncils ve stejny skatulce jako Mysak a Kubas,ani nemusim bejt sprostej,nebo urazet.Pro me poucny,a verim ze i pro dalsi. :-).Nakonec,zdejsi manyry nejdou prehlidnout nikym kdo ma oci k videni.Tvrdit ze jsem pro setrnost k rybam a pritom davat takovy komentare,mluvi samo za sebe :-)

Úterý 3. března 2015 ve 14:42® 1Mara
1Mara

toro> Tak asi jako moje , které sem dal šipkař kubas. Ale od profíka , a to už jsem ti jednou psal, bych čekal ve tvém článku fotky na úrovni, dál se v tom pitvat nebudu a ani nemíním, co jsem chtěl napsat, to jsem napsal.

Úterý 3. března 2015 ve 14:40® HaD
HaD

1Mara> v létě je bakterií mnohem mnohem více. To bys mohl vědět ;-)

Idiotem jsem nazval prouda za hodnocení člověka na základě fotky. Měl bys pečlivěji číst. A za tím idiotem si v tomto kontextu stojím.

Tento příspěvek byl editován Úterý 3. března 2015 ve 13:42 uživatelem HaD.
Úterý 3. března 2015 ve 14:19® 1Mara
1Mara

David H.> Věděl jsem, že se Davide ozveš, ale co jsem netušil, že budeš lidi nazývat idiotmy a tak podobně, mám svůj názor a ten jsem napsal, ty máš svůj a je to v pořádku. Prostě jsem to napsal slušně panu Rozsypalovi tak , jak to vidím já a tudíž mě může oponovat on sám , je určitě velký kluk a své fota si jistě umí obhájit sám. Jinak, nekopu okolo sebe, nemám důvod ........

Úterý 3. března 2015 ve 14:14® 1Mara
1Mara

kubas> Položená ostroretka na mokrým poloshnilím pařezu ve vodě, té rybě přes léto neublíží, za další, okoun položený v mechu v letním období mu taky neublíží a ano, neměl jsem tu fotku sem dávat, ale je to pořád lepší, jak skákat šipky do prdele.............

Tento příspěvek byl editován Úterý 3. března 2015 ve 13:19 uživatelem 1Mara.
Úterý 3. března 2015 v 0:04® HaD
HaD

kubas> Nesnáším pokrytectví. Xmrti!

Úterý 3. března 2015 v 0:03® kubas
kubas

David H.> Nechtěl jsem vypisovat vše, aby se náhodou necítil trapně, když se bude obhajovat :-).

Úterý 3. března 2015 v 0:01® HaD
HaD

kubas> +ryby od sněhu na dírkách, ryba na bahně na podběráku (bahno oky asi neproleze), obalenej a oschlej okoun a sumec… No někdo holt může…

Pondělí 2. března 2015 ve 23:54® kubas
kubas

1Mara> Zato fotky okouna na mechu a jehličí, ostroretky na kmenu je úplně v pořádku. Hahaha :-).

http://www.chytej.cz/…kuze/z_lovu/?…

Pondělí 2. března 2015 ve 23:47® HaD
HaD

kubas> Nemá. Kašlu.

Pondělí 2. března 2015 ve 23:40@ proud

David H.> Nevyhral,nesoutezil jsem,zkus to zmenit a poucit se,hlavne zacit premejslet.

novější starší
Stránky:   2 1