Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

Těžce vydřené, leč darované ryby I. necteno

21.8.2013 | Povídky od vody | Candát obecný | 12.140 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 103

Těžce vydřené, leč darované ryby I.Čím jsem starší, tím častěji mě napadá, že každý člověk má svůj osud nějakým způsobem daný. Neplatí to však jen pro lidi, ale i pro všechny tvory na Zemi. Ryby samozřejmě nevyjímaje. Nemám pro své sentimentální myšlenky žádné vědecké vysvětlení, ale určitě většina z nás zažila věci odporující zdravému rozumu. V poslední době mě tyto filosofické úvahy napadají hlavně při rybaření...

Před hromadou let jsem četl v jednom rybářském časáku zajímavý příspěvek. Autor v něm rozebíral rybářské štěstí a mimo jiné vyslovil názor, že existují dva druhy ryb – ty co jsou nám dané a pak ty druhé, které nám dané nejsou. Z těch se pak stávají tzv. neulovitelné legendy vyhýbající se všem nástrahám. A když už se přece jen spletou, vybojují si (většinou díky nějakému rybářovu kiksu) opět svobodu. 

Po letošní zahájené jsem si na příspěvek o „daných a nedaných“ rybách vzpomněl hned dvakrát. Dostal jsem totiž příležitost střetnout s velkými dravci, kteří měli veškeré výhody na své straně, ale přesto jich nevyužili. I tak jsem se na vítězství nad nimi neskutečně nadřel! Když zpětně a v klidu (bez adrenalinové nálože v žilkách) zrekapituluji prožité souboje, mohu konstatovat, že jsem během nich nasekal tolik amatérských chyb, že by to vyšlo na pár sezón dopředu. Asi mi ty ryby fakt byly dané...     

 

Darovaná ryba I.

Úterý 19. 6. 2013, 19.30 hod., řeka Dyje: Spěchám k vodě, div se nestrhám. Na zahájenou jsem vyhořel, tak jsem řádně natěšený na odvetu. U vody potkávám pár známých tváří. Jejich informace moc optimistické nejsou. Ráno se prý chytilo pár lepších dravců, ale v poledne spadla voda o půl metru a rázem bylo „po žížalkách“! Nedbám pesimistických předpovědí a jdu lovit. Všechna má prověřená místa jsou obsazená. „Sakra, když to tu prej nebere, proč je u vody takovej mumraj!“ kleju v duchu. Nakonec jsem odkázán na volné fleky, kam se nikdo nehrne. Vybírám místo, které je sice hodně nadějné, ale doslova „čpí sírou“. 

Tvoří je dvojice vyvrácených topolů, které leží ve vodě souběžně s břehem. Stromy jsou s pevninou spojené jen několika tlustými kořeny a jejich koruny jsou celé ponořené. Pod nimi je hlubina dobré tři metry! Všude kolem kmenů se blýskají hejna odrostlých ouklejí a u břehu je hustá rybí polévka z letošního potěru. Tahle komfortní zóna nabízí vodním predátorům luxusní úkryty v labyrintu větví, dostatečnou hloubku a žrádla, co hrdlo ráčí! Být dravcem, jsem zaparkovaný právě tady! 

 

p1.jpg

Místo (zlo)činu.

 

Co je růžové pro ryby, obvykle bývá černé pro rybáře. Sápu se v brodkách na slizké kmeny. Po opadnutí vody je jejich povrch pokrytý kluzkým bahýnkem. S náramným úsilím se doškrábu na druhý strom. Zapřu se „pevně“ o jeden kořínek. Dobrá stabilita je při lovu podmínkou zdaru. Něco o tom vím, i když ne z osobní zkušenosti...

 

Vsuvka k tématu:

Kdysi před léty jsem s partou vláčel na řece Moravě. Během noci tehdy hladina spadla o pár decimetrů a mokré kameny v regulaci byly najednou hladké jako sklo. Od rozednění jsme házeli jako o život, ale při poklesu řeky byli dravci zašití bůhvíkde. Kamarád se rozhodl, že vyrazí zkusit štěstí níž po proudu. Skákal po slizkých kamenech jako kamzík. Nevím, co ho to napadlo, ale během „skokochůze“ poslal twister obloukem do řeky. 

A v tom se to stalo! Právě když došlapoval na balvan, jeho chodidlo se už kamene nedotklo. Hned po dopadu gumy do vody ji totiž nasál velký dravec! Vzápětí udělal rychlý výkrut ke dnu. Prudký rybí výpad přetočil rybáře o pětačtyřicet stupňů. Na jedné noze neudržel balanc a po zádech zahučel mezi lomové šutry! Hrůzou se nám zatajil dech! Okamžitě jsme spěchali na pomoc. Ó, jak se nám ulevilo, když jsme spatřili, že hendikepovaný lovec třímá ohnutý prut a snaží se dokonce vleže pumpovat. To by smrtelně raněný asi nedokázal! Pomohli jsme kamarádovi na nohy, aby mohl zdolávat jako člověk. Nakonec vše dopadlo dobře. Vylovený patnáctikilový sumík byl hojivou mastí na potlučená záda. Šťastný rybář dokonce pravil něco ve smyslu: „Cítím se jako po návratu ze sadomaso salónu. Hřbet mám sice samej šrám a modřinu, ale rozhodně to stálo za ten zážitek!“

 

Zpět k ději:

Stojím relativně pevně na kluzkém kmeni topolu a přemýšlím co dál. Naproti přes vodu jsou zabrozeni tři mladí rybáři a snaží se mi naprat nástrahy pod nohy. Nezbývá mi, než gumu spustit přímo pod strom. Rozhodně ji ale nesmím nechat padnout na dno, protože tam bude fůra překážek. Twister s přestávkami nechávám klesat do hlubiny. Když uznám, že se blíží do nebezpečné zóny, stopnu jeho pozvolný pád a začnu navíjet. Nástrahu pozvednu sotva o metr a... Prásk! Prut schytá ostrou šupu! Zápěstím přiseknu. Ihned v paži pocítím slastnou tíhu. Ztěžka sbírám decimetry šňůry na cívku. Kromě pasivního odporu se zatím ryba moc neprojevuje. Nemá snahu silou táhnout ke dnu, ani splouvat po proudu vstříc ponořeným větvím. To je pro mě jen dobře... 

Útočník zdivočí, až ho pozvednu k hladině. Najednou se postaví na hlavu a zabere. Na hladině se vytvoří miniatura atomového hřibu! Brzda zavrčí jak podrážděný pes. První výpad zdárně odrazím. Čekám druhý, ale ryba se zase ochotně poddává mému tahu. Vyrazí na zteč znovu až pod hladinou. Tentokrát ji stačím zahlédnout. Je to candát! Hrubým odhadem něco přes třičtvrtě metru. Pumpuji pomalu vzhůru. Čekám, že každým okamžikem začne vyvádět, ale žádná překotná aktivita se nekoná. Je stále v podezřelém klidu. 

Velký candát najednou leží toporně na hladině a poulí bulvy jako Hurvínek. Pořád od něj čekám nějakou čertovinu. Vše se mi zatím zdá nějak moc snadné. Ryba má určitě v záloze nějaký trumf. Pro sichr povolím víc brzdu. Pak krkolomným způsobem pokleknu na kluzký kmen. Z vesty na zádech odepnu velký rakeťák a hned se s ním natáhnu po dravci. Rybu naberu na první pokus. Jóóó!          

Opatrně se stavím na nohy. Udělám čelem vzad a s těžkým nákladem mířím ke břehu.

Zrovna když mám nekročeno na druhý kmen, candát se probere. Zuřivě sebou zamele. Rozpažím ruce kvůli lepší stabilitě a snažím se bezpečně došlápnout. Dravec jakoby věděl, že jsem bezbranný jak novorozeně, razantně zatřepe hlavou. Svými tesáky rozpárá síť jako torpédo trup lodě. Najednou mu celá hlava dírou čouhá ven! Na chvíli znehybní. Připadá mi, že mě potměšile pozoruje a pochechtává se. Nevím, co dělat dřív. Mám dravce chytit za makovici? Nebo spěchat na břeh? Volím druhou možnost...

Chyba! Sotva udělám další krůček, ryba s sebou znovu energicky zamlátí. Díra v síti se rázem zvětší a „můj úlovek“ přes ni vylítne ven. Praští sebou o strom a sklouzne do škvíry mezi kmeny. Na šňůře se mi houpe podběrák. Zapomenu na obezřetnost a vmžiku pokleknu. Musím konat rychle, než se otřesený dravec vzpamatuje. I přes riziko pohryzání rybě nacpu palec do tlamy. Provedu „jakoustakous“ napodobeninu sumčího úchopu. Candát se probere, až mu vyvrátím pysk. Hryže mi do palce jako doga a ocasem divoce víří hladinu. Nepustím ho, ani kdyby mi měl prst vytrhnout z kloubu!

Tragikomedii však ještě není konec. Roztržená síťka se namotá na jeden kořínek a drží na něm jako přilepená sekunďákem. Nejsem stavu se postavit. Trpělivě čekám, až rybě dojde šťáva a přestane mi drtit palec. Jakmile se trochu uklidní, vztekle škubnu podběrákem. Osvobozuji ho za cenu další díry v síti. Honem na souš!

 

p2.jpg

Síť rakeťáku torpédovaná monster-candátem.

 

Když za pár vteřin stanu na pevné zemi, jsem blahem bez sebe. Cítím přitom, jak mi čurek potu stéká až do žlábku. Candáta složím na zem. Napřed mu z tlamy vyprostím uvězněný prst a vzápětí osvobodím i twister visící pevně v horním patře. Ryba je to monstrózní! Můj prvotní odhad byl hodně podhodnocený. Dravec měří 89 cm! Jak později zjistím, váží lehce přes 6 kg.

 

p3.jpg

To je on, mého srdce šampión!

 

Okamžitě volám bráchovi, který by se měl pohybovat někde v okolí. Když se mi ozve, dozvím se, že už je na chatě. Candáta klepnu a jdu za ním. Milda mi vytvoří pár památečních snímků. Potom provizorně zalátám pletenkou díry v podběráku. Za necelou půlhodinu společně míříme k vodě. Pozdě! Vývrat topolů už je beznadějně obsazený.

 

Co dodat? Rozhodně se nedá říci, že by zvítězil ten lepší. Já měl jen pořádný nášup štěstí a na druhou stranu se candátův anděl strážný asi někde zapomněl... 

 

Pokračování příště

 

Text a fota: ToRo a Milda
 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

31 hodnocení, v průměru 4.6 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:32® malamut
malamut

Tolemarchos> ale ony třeba ve svém původním prostředí invazivní nejsou, protože mají nějaké přirozené nepřátele, to je třeba případ Austrálie a tam dovezených druhů. A fakt nechci moc filozofovat :-)

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:28® HaD
HaD

malamut> když už jsme u toho filosofování, tak je dafakto pouštění všech velkých ryb špatné a naopak by se měly brát z hlediska přínosu pro revír jako takový jen ty velké a malé a průměrné kusy, které mají nejlepší reprodukční schopnosti (tzn. ± kapr 40–70cm, candát 40–70 cm, štika 50–90cm apod.) by měly být chráněné jak řády, tak selským rozumem rybářů. Jenže my rybáři jsme dost sobečtí a právě po pouštění těch trofejních „neperspektivních“ ryb, které jen zabírají životní prostor těm „perspektivním“, voláme. I já. Nicméně z pohledu prospěchu pro přírodu přírody to logice a zdravému rozumu ale zřejmě odporuje…

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:24® Snakei
Snakei

Snakei> samozrejme ne vsichni duchodci jsou takovy.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:21® Snakei
Snakei

68richard> duchodci jsou kapitola sama o sobe. Na MV mame max dve uslechtily ryby tydne, a jen tricet za rok. Pak musis koupit dalsi povolenku. Mira kapra je 45 – 65cm. To by melo byt vsude, jenze pak se nam zas objevujou duchodci, co ryby nepisou a schovavaji do auta, jen aby se jim povolenka vyplatila min dvakrat… At si kazdej vezme rybu, kdyz na ni ma pravo, ale s rozumem. Vzdyt treba sedmikilovej kapr uz ani neni k jidlu…

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:20® Tolemarchos

malamut> Kdyz se ale vratis k te filosofii, tak proc jsou invazivni druhy horsi, jsou prece lepe vybaveni od prirody, vyuzivaji jen svoje schopnosti prezit, podle zakonu prirody maji tedy na zivot vetsi pravo…??? :)

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:14® malamut
malamut

68richard> píšeš, že máte pouštět kapry nad 65cm a pohoršuješ se nad tím, že si nechají kapra 64cm. V čem vidíš problém? Já myslím, že kapr který měří 64cm není větší, než 65cm. Tedy pokud u Vás nemáte i jinak postavenou číselnou řadu, tomu bych docela věřil, protože povinnost pouštět K 65+ je také dost velká podivnost.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:08® malamut
malamut

David H.> já bych to tak filozoficky nebral. Jsou druhy, pokud nepůvodní druhy neškodí, ale naopak přinášejí užitek (nakonec i brambory a rajčata také nejsou původní :-), nebyl bych v zásadě proti. Horší je to, pokud se jedná o invazivní druhy, které vytlačí ty původní, nebo pokud je člověk prosazuje do té míry, že prakticky dojde k tomu samému.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 15:59® Tolemarchos

Autor si privlastnil velkeho candata,jako lovec ho prelstil, premohl, zabil a zuzitkoval jeho maso . Co je na tom spatneho? Co je prirozenejsiho? Proc to porad nekdo chce cenzurovat jako spatny priklad a proc to musi porad nekdo prepirat? Diskuzi na toto tema je snad dostatek jinde, kdo se chce zajimat o moralni aspekty sveho konani tak to nebude hledat pod timto clankem.

mastrof>muj kamarad je vegetarian filosof, neji maso protoze se domniva ze se tim snizi(idealne az budou vsichni vegosi tak nebude zadne zvire) pocet zvirat chovanych v masovych chovech, kdy se casto pro zvirata jedna o zivot na hranici tyrani. Nakupem v tesku podporujes mnohem vic chov ryb jako produktu na pekac, coz asi taky neni fajn.

Jinak asi nechapu zcela filosofii ortodoxnich „chyt a pustaku“, proc jsou tak skalopevne presvedceni o sve jedine spravne ceste? Mnohem spravnejsi mi prijde, aby byli rybari nabadani k mysleni hospodare reviru. Neco vode dam neco si vezmu.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 15:53® 68richard

kingkubik> ahoj trochu s tebou souhlasím. z vlastní zkušenost můžu říct a to jak z pohledu rybářské stráže že zatím největší masařinu provádějí naši starší kolegové a důchodci. několikrát jsem byl svědkem toho když berou tak to vezmeme a je jedno co hlavně když se nám trochu vykompenzuje povolenka. a nedej bože když něco takového řeknete staršímu strejdovy okamžitě to argumentuje já jsem si to zaplatil tak si ty ryby odnesu.na našem rybníku MV máme nařízení že kapry nad 65 pouštíme. myslíte si že když chytnou kapra 64cm že ho pustí to raději rybu prohnou a budou tvrdit že má jen 60cm.Řešení by bylo 20 ušlechtilých ryb za rok a udělat i horní míry. možná že na to mám trochu zkreslený názor ale neustále mě v tom starší kolegové utvrzují. omlouvám se pokud bych tímto příspěvkem urazil někoho staršího kdo se chová k přírodě a rybám tak jak mu svědomí káže.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 15:34® kingkubik

jak jsem zde uz nekolikrat napsal neberu nikomu privlastnenou rybu ale pokud se chceme pohnout dal mely by se clanky nest v malinko jinem duchu i kdyby realita byla jina!ony ty clanky motuvuji spoustu mladych kluku a holek kteri mohou byt lepsi nez my!neni to tak dlouho co jsem nemel internet…chodil na ZS…a netesil se na nic jineho nez na kajmana proto vim jak hodne me to ovlivnilo a neovlivnilo!

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 15:31® Fenwick.master

Myslím si, že se tu řeší žabomyší spory. Každej rybář má právo na přivlastnění úlovku. Pokud se to nezvrhne v masaření, problém v tom nevidím. Tomáš Rozsypal se s tím nikdy netajil, že rybu občas klepne a netají se s tím ani teď i když zřejmě ví, jakou nepopularitu mu to přinese u mnohých jedinců. Já sám ryby téměř vždy pouštím ale jeho přístup je mi milejší než přístup některých pouštěčů, kteří rybu pustí za každou cenu i když je ryba zraněná, spadla jim na zem atd. jen aby si pak mohli řící, že jsou správní kluci a pustili rybu, která pak pošla někde po kamenem. Takovou rybu já bez milosti klepnu taky ať je to štika, kapr, candát nebo cokoliv jiného. A že si rád pochutná na rybě, kterou sám uloví? Jistě,…taková ryba mě chutná taky víc, než granulema živená rychlokvaška ze sádek…

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 14:43® sidla
sidla

kubas> to cos napsal mi jako argument nepřijde jako dobrý postřeh. co kdyby jsme se bavili o té tvojí 195tce? nechcu být urýpaný,ale to mi prostě nezapadlo....­..k článku a k debatě se vyjadřovat nebudu

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 14:11® Snakei
Snakei

Robur> to je doufam vtip.

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 13:10® Robur
Robur

na článku je vlastně vidět, že se rybařina musí vyplatit:-).Zničil si podběrák, tak zmasil candáta a ještě se tomu směje.

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 13:02® 68richard

Zdravím všechny přítomné Koukám že se diskuze celkem zvrhla. Článek je to pěkný pobavil mě a i nadchnul k další vláčce. Já osobně takřka jen vláčím ryb si moc za rok neponechám(doma nadávají že jsou nucený si je kupovat ve zmíněném TESCU) ale když jsem chytil candáta 86cm 7.1kg tak jsem si ho nechal. byl chycen na Berounce. Když se koukám co vše se děje u vody ať to jsou kormoráni nebo jen neohleduplné chování rybářů k rybám. Tak si myslím že jedna rána je stokrát lepší než polomrtvé ryby se zažraným trojhákem nebo oběšené na různých návazcích. Ať si každý sáhne do svědomí jak se chová k rybám a přírodě a pak někoho soudí za to že si podle rybářského práva odnesl úlovek. PS. pro mastrof chytáš na rybky? tak tady máš odkaz na pěkný článek http://www.nachytano.cz/…bicka/a/705/

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:43® HaD
HaD

malamut> Člověk ovlivnil ledacos, ale vzhledem k tomu, že je také součástí tohoto světa, je filosofickou otázkou zda je vlastně něco nepůvodního skutečně nepůvodní. Lze vlastně nějaký druh rozšířený např. ptactvem následně v nových oblastech původně nepůvodních, považovat za původní či nikoliv? A je to jinak, když to udělá člověk? Jak tohle vlastně zcela správně je? Nebo to lze do jisté míry považovat za přirozený vývoj světa? A pokud ano, do jaké? Trocha filosofie, že. Ale k zamyšlení to myslím je…

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:33® malamut
malamut

mastrof> viz. předchozí příspěvek.

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:31® malamut
malamut

David H.> před lety mě, kdosi na konkurenčním webu, přesvědčil, že candát u nás původní není (já měl za to, že je). Ale i kdyby nebyl, vzhledem k chutné svalovině nemám problém s tím, přiznat mu právo na dorůstání do konzumní velikosti v našich vodách :-)

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:28® mastrof

Snakei> uznávám že kapr v celku původní je, ale výskyt jeho původní říční formy je dost sporadický, proto kapří mutanti podle mě patří do rybníků. nejsem váš učitel abych se vás snažil vzdělávat, jen píšu svoje názory, jsou dost extrémní a těžko stravitelný to uznávám.

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:22® mastrof

malamut> hmmm zajímavé,já ale našel toto: http://ceskeryby.info/…ndat-obecny/ ,po době poledové mi příjde tak dávno že bych ho za původní rybu bral.

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:19® Snakei
Snakei

mastrof> Kdyz vezmu v uvahu, ze kapr k nam priplaval z Dunaje, je to puvodne ricni ryba, tak nechapu tvuj argument. Co si nejdriv neco precist, a pak se nas pokouset vzdelavat?

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:08® HaD
HaD

kilbil> já ještě ani jednoho. Nevím, zda za to patří veselý či smutný smajlík. A jestli bych ho pustil? Nevím. Asi jak kdy, kde a podle momentálního rozpoložení..

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:06® HaD
HaD

mastrof> pokud se nepletu, tak kapr je původně říční ryba: http://www.chytej.cz/…jinak-2-dil/

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:03® HaD
HaD

malamut> http://www.chytej.cz/…ndat-obecny/#…

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 12:00® malamut
malamut

mastrof> když už se tu řeší „původnost“ rybích druhů, žijících v našich vodách, jsi si jistej, že candát je původní? http://www.rybareni.com/…m/candat.htm

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 11:56@ kilbil

Chalani, koľko ste už takých zubáčov chytili a púšťali?

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 11:45® mastrof

David H.> s tímto naprostej souhlas

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 11:44® mastrof

Snakei> třeba to že se do vod pomalu nic jiného nenasazuje??? a původní druhy reofilních ryb mizej a tlustý vyžraný kapři se ještě chráněj viz K 70??? řeka plná kaprů přes 70 neuživí mnoho dalších ryb. kapr patří do rybníka řeky nechte ostatním rybám.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 11:43® HaD
HaD

mastrof> taky mám představy jak by ledacos v životě a v přírodě mělo a mohlo fungovat. Můžeme podat reklamaci. K nám lidem. Je nás dost miliard a za většinu jsme zodpovědní my sami…

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 11:39® mastrof

cujo> jediné co mi vadí je že se o tom píšou články, jak chytit mega candoše a zmasit ho. poidstata článku byla asi jinde ale neustále se to opakuje ve většině ToRových článků. to že sme sklouzli pak někam jinam odkud se asi těžko vyhrabem je jiná věc. Já jako kozoroh sem strašně tvrdohlavej a když sem o něčem skalopevně přesvědčen tak názor měnim těžko, to by museli přijít na řadu pádné a rozumné argumenty.

David H.> ja sam mám představu o tom jak by měl zdravý fungující vodní ekosystém vypadat, kapr , duhák, tolstolobik, amur, sumeček, siven do něj prostě nepatří. to neznamená že když nějakou z těchto ryb chytnu tak jí zabiju, já pouštim vše. ale když už bych měl touhu po mase šahl bych po nějákém nepůvodním druhu.