Nástrahy.cz
smartCHYTEJ
Atlas ryb: Candát obecný Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Candát obecný

Candát obecný

  • latinsky: Sander lucioperca
  • slovensky: Zubáč veľkoústy
  • anglicky: Pike perch
  • německy: Zander
  • Původní druh na části našeho území
  • Hájen od 1.1. do 15.6.
  • Minimální lovná délka: 45 cm
  • Není chráněn

Candát obecný

Sander lucioperca (Linnaeus, 1758)

Candat-detail.jpg

Candát obecný je jednou z nejznámějších a nejvyhledávanějších dravých ryb obývajících sladké vody Evropy. Patří mezi ostnoploutvé ryby, což mimo jiné přesvědčivě dokládají dvě hřbetní ploutve, z nichž první podpírají silné špičaté ostny. Při pohledu na ostatní ploutve zaujme vnímavého pozorovatele  nahromadění prsních i břišních ploutví v malém prostoru trupu a břicha těsně za hlavou. Hodně to vypovídá o typickém pohybu této ryby během lovu. Candát se dovede jemnými pohyby ploutví na spodku těla nenápadně pohybovat v blízkosti dna a doslova přikrádat ke svým obětem. Ačkoli ovládá i jiné způsoby lovu, tento je velmi typický a je často zohledňován například specialisty lovícími candáty na nástrahy z měkčených plastů. Poskakování nástrahy po dně a víření obláčků kalu podobných těm, které udělá rybka prudce startující z dosahu candátích čelistí, je jednou z nejběžnějších technik vedení jigů a ripperů (kopyta).

Specializaci pro plíživý lov s výpady na krátkou vzdálenost dokládají i další adaptace, z nichž nejvýraznější jsou candátí oči. Candát je má veliké, posunuté poměrně daleko dopředu a vybavené vysoce odrazivou vrstvou pomáhající zužitkovat i poslední zbytky světla u dna hlubokých nádrží nebo umožňující lovit i během hluboké noci. Ve světle baterky nebo fotoblesku candátí oči nádherně září a opalizují.

Tlama candáta je prostorná se silnými čelistmi a tvrdým patrem. Mezi ozubením najdeme několik výrazných zubů označovaných jako „psí zuby“. Jejich přítomnost je jedním ze znaků, které odlišují tento druh od candáta východního. Druhým znakem dovolujícím oba druhy odlišit je ošupení hlavové části těla. U candáta obecného najdeme šupiny jen v nejhořejší části skřelové kosti, u východního zasahují až do okolí oka.

Candat-57cm-a.jpg

Tělo candáta je dlouhé a protáhlé, daleko štíhlejší než u okouna. Starší ryby postupně nabývají na objemu a nakonec mohou působit i poměrně zavalitým dojmem. Základní barva je šedá s nádechem žlutavých a zelenavých tónů s tmavým hřbetem a bílým břichem.

Na bocích je několik tmavších svislých pruhů, které se s rostoucí velikostí ryby postupně vytrácejí. Drsné ktenoidní šupiny nejsou tak výrazně členité jako u okouna a jsou celkově o poznání jemnější.

Těžiště původního výskytu candáta se nachází ve východní Evropě a zasahuje až do jižní Skandinávie. Na mnoha revírech na našem území není výskyt tohoto druhu původní, ale je obtížné zjistit, jak byl u nás rozšířen před tím, než se začalo s jeho umělým vysazováním. Díky tomu ho dnes najdeme v prakticky každé vhodné vodě v Čechách i na Moravě. Kromě sportovních revírů je i součástí obsádky produkčních rybníků a vysoce ceněnou tržní rybou.

Už koncem 18. století byl zaveden na Třeboňsku jako doplňková ryba v kaprových rybnících a později se stal významnou součástí obsádky nově budovaných přehradních nádrží, kde je dnes místy převládající dravou rybou. Dobré zkušenosti s tímto druhem a vysoká sportovní i kulinářská hodnota vedly k vysazení candáta i v mnoha vodách západní Evropy (Německo, Nizozemsko, Francie, Španělsko) a vysazen byl dokonce i v USA, přestože tam žijí příbuzné druhy.

Candat-vrc.jpg

Candát je považován za poměrně choulostivou rybu náročnou na obsah kyslíku ve vodě a snadno podléhající nešetrné manipulaci.

Na výlovech rybníků je třeba vybírat tento druh z loviště přednostně, při sportovním rybolovu dochází k častému úhynu hlouběji zaseklých jedinců a ryb vytažených z velkých hloubek. Ze strany rybáře proto vyžaduje, má-li být vrácen do revíru, velmi šetrné zacházení.

Candát obecný je dnes u nás intenzivně loveným druhem a mnoho rybářů se na tuto rybu cíleně zaměřuje. Vzhledem k vysoké kvalitě a ceně svého masa je častým objektem nelegálního lovu, který je na některých lokalitách masově rozšířen. Místy je dokonce prováděn organizovanou formou včetně distibuce ulovených ryb do hotelů a restaurací. To všechno vede k poklesu stavů candáta na většině našich vod i ke snižování průměrné velikosti úlovků.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 12 – 15 tvrdých paprsků, druhá hřbetní 1 – 3 tvrdé a 19 – 23 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev obvykle 2 tvrdé a 9 – 12 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev obvykle 15 měkkých paprsků a břišní ploutev jeden tvrdý a 5 měkkých větvených paprsků.

V postranní čáře je 82 – 97 šupin.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • protáhlé tělo, vpředu robustnější, zejména u starších jedinců
  • dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny
  • drobné tuhé a drsné šupiny
  • tmavé, ale nepříliš výrazné pruhy na bocích – dobře patrné hlavně u mladších jedinců, s věkem se rozpadají a postupně mizí
  • ploutve mají barvu podobnou barvě těla, ocasní, řitní a břišní někdy mají bělavé okraje
  • Candat-70cm.jpg

     

  • velká tlama s několika výraznými zuby v přední části (tzv. psí zuby)
  • oči jsou velmi výrazné a ve světle opalizují nebo vysloveně září
  • Candat-psi-zuby.jpg

     

Speciální znaky pro rozlišení od candáta východního:

  • přítomnost psích zubů
  • konec horní čelisti zřetelně přesahuje zadní okraj oka
  • líce (mezi okem a skřelovou kostí) jsou bez šupin
  • pruhy jsou méně výrazné
  • úlovky dosažené v ČR mimo dolní tok Moravy a Dyje jsou prakticky stoprocentně candáti obecní
  • velikost - candát východní překračuje hranici 50 cm naprosto výjimečně

Výskyt v ČR

Je velmi obtížné získat informace o původním rozšíření candáta na našem území. Původně se zřejmě vyskytoval jen na dolních tocích velkých řek, u nás jak v povodí Moravy, tak i Labe, postupně byl zaveden jako doplňková ryba do produkčních rybníků a následně vysazen i do mnoha sportovních revírů.

Zvláště dobře se mu daří v údolních nádržích a rozlehlých pískovnách s čistou vodou a tvrdým dnem.

Prakticky všechny hlubší nádrže jsou nebo byly známými lovišti candátů, z řek je zajímavá například Morava nebo Labe, případně úsek Dyje pod Novomlýnskou nádrží, který je za povodní silně dotován rybami z této rozlehlé stojaté vody.

 

Orlik-candat.jpg

Nejvíc candátů se u nás uloví v údolních nádržích jako je např. Orlík.

 

Dyje-candat.jpg

Existují i vynikají candátové řeky. Jednou z nejznámějších je Dyje, která je ale dnes ve značné míře dotována candáty vyplavenými z Nových Mlýnů.

 

Piskovna-candat.jpg

Rozsáhlé pískovny také ukrývají nejeden zubatý poklad s opalizujícíma očima.

Biologie

Candati-david.jpg

Candát je ryba vyžadující poměrně specifické podmínky – je náročnější na čistotu vody než většina našich ryb, hůře snáší zákal a dost vysoké nároky má i na obsah kyslíku ve vodě. Ideálně se mu tedy daří tam, kde podobné podmínky nalezne – v mírně proudících úsecích nížinných řek, kde převládá kamenité dno, v údolních nádržích a pískovnách i v některých rybnících. Dává přednost hlubším členitým partiím jako je zatopená kamenná navigace, rýhy na dně, pařezovky, staré koryto na dně nádrže apod. Odtud vyrážejí candáti za potravou do sloupce, k hladině nebo do mělčin. Díky mimořádně citlivé sítnici oka jsou schopni lovit i v noci a právě za šera a za tmy bývají zejména v letním období nejaktivnější. Zvláště menší kusy ale dokáží aktivovat v kteroukoli denní dobu a tak už nejednoho lovce candátů překvapila aktivita těchto ryb třeba i uprostřed slunného letního dne.

Candát je hejnová ryba. Mladší ročníky tvoří hejna početná, s rostoucím věkem a velikostí ryb ubývá a nejstrší jedinci se nejednou protloukají závěrem svého života jako samotáři.

Candátí hejna společně loví i tráví chvíle odpočinku, přičemž pro každou z těchto činností volí jiná místa. Candátí odpočivadlo je obvykle klidné hlubší a členité místo. Ryby tu postávají mezi překážkami, skrývají se v kořenech či potopených větvích a na jednom videu jsem viděl hejno candátů trávit siestu v podivné svislé poloze hlavou k hladině. I na tomto odpočivadle je možné ryby lovit. Díky jejich vysoké koncentraci sezejména vláčecí nástraha často dostává do kontaktu s rybami ty, zvláště pokud nejsou příliš „popíchané“ poměrně často reagují útoky.

Candat-na-rybku.jpg

Pokud candátí hejno loví, vyhledává oblasti s výskytem kořisti, kterou představují hejna potěru a menších ryb. Lov může mít různý průběh. Někdy candáti útočí na hejna rybek, která vidí proti světlému nebi, jindy se jejich tlupy vydávají na lov do mělčin, kde natlačují hejna rybiček až do příbřežní zóny a tam je masakrují. Nejmenší členové hejna se vrhají za rybkami do absolutních mělčin, rozhánějí je a nepřímo je natlačují před větší kolegy čeakjící kousek od břehu. Při lovu je část pronásledovaných rybek  vysílena nebo dokonce poraněna a představují snadné oběti pro další členy krmící se smečky. Lovící hejno se zpravidla pomalu posouvá podél břehu a pokud se lov daří, za nějakých 10 – 20 minut může být po všem. Nějakou dobu se potravní aktivita candátů v dané oblasti opakuje, často s téměř hodinářskou přesností, ale je-li hejno rušeno, potravní nabídka se zmenší nebo nastanou jiné člověku zpravidla neznámé okolnosti, candáti náhle zmizí.

Tam, kde candáti netvoří velká hejna, loví často tak, že se nepozorovaně přikrádají ke svým obětem. Využívají svou schopnost kradmého pohybu a útočií na rybky, které pře jejich tlamami vyrážejí ode dna.

Candat-ryba.jpg

Potravou candátů jsou zpočátku planktonní organismy, ale podobně jako plůdek štiky jsou i malí candáti podle literatury už při délce 12 mm schopni i kanibalismu. Dospělí jedinci jsou výhradně dravci.

Narozdíl od štiky preferují poněkud menší potravu a daleko ochotněji sbírají i mrtvé rybky. Snad je to podmíněno i zkušenostmi z hejnových lovů, kde kořist poraněná jedním dravcem představuje snadné sousto pro některého z jeho kolegů.

Se zvětšujícími se rozměry jsou candáti schopni pohltit stále větší kořist a největší exempláře se už jen málokdy účastní lovu drobných rybek u břehu. Museli by v boji o příliš malá sousta uspět v konkurenci menších pohyblivých soukmenovců. Loví proto v hlubších oblastech větší kořist a do jisté míry se stávají mrchožrouty a potravními oportunisty (tj. využívají jakékoli dostupné potravní zdroje – včetně partiklu používaného rybáři pro nalákání kaprů). Při tomto pohledu už není tak nelogické, že se nejeden velký candát uloví na kolínko či na hrách. Také to vysvětluje postupné mizení kresby na bocích starších exemplářů – hluboko pod hladinou, kde neexistuje hra světel a stínů, jsou pruhy zbytečné.

Co se týče velikosti kořisti, exempláře mezi 80 – 110 cm bez potíží zvládají sousta kolem 20 cm a snad jim i dávají přednost.

Dokládá to i zajímavá historka. Skupina rybářů sbírajících poraněné ryby, které za povodní roku 2002 spadly z přepadu jedné z nádrží Vltavské kaskády, posbírala na řece pod přehradou i několik candátů blížících se délkou metrové hranici. Většina měla v žaludku okouny přes 20 cm.

Protože candát loví menší kořist než štika a zpravidla vede výpad na unikající rybku zezadu, je velká část jeho obětí (narozdíl od štiky) pozřena ocasem napřed.

Zajímavý je výsledek jednoho výzkumu, z jehož závěrů vyplývá, že candát za sezónu pozře potravu tvořící 200 – 250 % jeho hmotnosti, přičemž 60 % tohoto množství zkonzumuje v jarních měsících. Krmný koeficient je pak asi 1:5, což znamená, že na 1 kg přírůstku potřebuje 5 kg potravy. Tato čísla platí pro ryby v běžných velikostech, potěr a dožívající jedinci by nepochybně poskytli výrazně odlišná čísla.

Candáti v našich vodách pohlavně dospívají v 3. – 5. roce života, obvykle to závisí na úživnosti lokality a tím pádem na času potřebném k dosažení určité velikosti. Na mimořádně úživných lokalitách dospívají candáti ve 3. roce života. Podobně jako u jiných druhů i u candáta zpravidla dospívají smaci o rok dříve než samice.

Výtěr probíhá v jediné dávce od konce dubna až do června – v závislosti na teplotě vody. Jako trdliště si candáti vybírají mělčí místa s čistým nezabahněným dnem. Na většině lokalit je vyhovující rozmezí hloubek 0,5 – 2 m, místy byl doložen výtěr candáta i z hloubek podstatně větších.

Před výtěrem vybuduje samec candáta hnízdo. Zpravidla přitom vyčistí kus písčitého nebo kamenitého dna od nánosů. Pokud má ale možnost, upřednostňuje kořínky rostlin. Proto byla vytvořena metoda poloumělého odchovu candátů, spočívající v tom, že rybám jsou předložena umělá hnízda z různých rostlinných materiálů a ty se na ně ochotně vytírají. Jikry se pak ve stadiu očních bodů přenášejí i s hnízdem na jiné lokality.

Samec, který má vybudované hnízdo se pak snaží přilákat samici. Pokud výtěr úspěšně proběhne, hlídá samec hnízdo až do vylíhnutí plůdku, neustále ovívá jikry ploutvemi a čistí je od jemných nánosů. Zároveň divoce napadá vše, co v jeho očích ohrožuje budoucnost dosud nenarozeného potomstva. Útočí na ryby všech velikostí a někteří agresívní mlíčáci jsou schopni napadnout jakýkoli objekt včetně člověka. Ke kousnutí lidí candátem hlídajícím jikry občas dojde, útok je to spíš překvapivý než nebezpečný, i když candátí zuby mohou proniknout kůží a zanechat na ní pěkný krvavý šrám.

Candat-vyskok.jpg

Candátí agresivita je ale mnohem nebezpečnější samotným rybám. Na mnoha českých vodách jí rádi využívají pytláci k nelegálnímu lovu, v západní Evropě – např. ve Španělsku se candáti loví v době tření zcela legálně (a samozřejmě s velkým úspěchem).

Asi vrcholnou ukázkou candátí agresivity a pytlácké vynalézavosti je případ ze Slovenska, kdy skupina pytláků navštívila sádky, v nichž probíhal poloumělý výtěr candáta. Pytláci pod rouškou tmy brodili vodou a na bosých nohách měli natažené tlusté vlněné podkolenky. Pokud se samec bránící své hnízdo rozhodl zaútočit, uvázly jeho psí zuby v podkolence. Následně byl uchopen a přemístěn do pytle.

Počet jiker je u candáta relativně velký. Ve vzorku ryb s hmotností 330 – 4 800 g byl zjištěn celkový počet jiker v rozmezí  41 276 – 887 322 kusů. Velká jikernačka by proto mohla snadno překročit i hranici 1 000 000 jiker.

Vývoj jikry trvá při teplotě vody 12 – 15 °C od 10 do 16 dnů.

Pokud jde o význam candáta, pak v našich vodách představuje důležitý, početný a rybářsky nesmírně atraktivní druh. V některých nádržích je dokonce dominantní dravou rybou nebo spíše byl by, pokud by nebyl vystaven extrémnímu rybářskému tlaku včetně nezákonného lovu. Protože je neustále vysazován, není jeho existence nijak ohrožena, ale silné populace s optimální věkovou strukturou se mohou vytvořit pouze tam, kde ryby dostanou šanci dorůst.

Stáří a růst

Candat-psi-zuby-a.jpg

Candát je středněvěká ryba schopná dožít se věku přes 15 let. Většina candátů se ale tohoto věku nikdy nedožije a to ani v podmínkách, kde mohou uhynout sešlostí věkem.

Růstově sice candát zaostává za štikou, ale přesto roste poměrně slušně, samozřejmě s ohledem na množství potravy. Roček candáta může měřit od 10 do 25 cm a už toto rozpětí o lecčems vypovídá.

 

Candat-75.jpg

Na našich revírech dorůstá candát do maximální délky 110 – 115 cm a hmotnosti až 15 kg, ze světa přicházejí ojediněle zprávy o jedincích dlouhých 120 – 130 cm s hmotností kolem 20 kg. Průměrná velikost je samozřejmě daleko nižší a už candát přes 70 cm je dnes na mnoha revírech považován za krásný úlovek.

Přesto se dodnes vzácně loví metrové ryby, ať už na údolních nádržích nebo na dolním toku Vltavy či Labe.

 

Některé úlovky candáta z našeho území

 

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
106 cm 12,44 kg ÚN Orlík 1.8. 2002 chlebová kůrka
103 cm 12,15 kg ÚN Vranov 24. 10. 1998 plotice
105 cm 13,50 kg Labe 8 15.9. 1999 twister

Růst candáta obecného na vybraných lokalitách

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

 

ÚN Slapy (1961 - 52 exemplářů)

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7
Celková délka (mm) 179 259 346 452 572 600 -

 

ÚN Lipno (1964 - 76 exemplářů)

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7
Celková délka (mm) 153 242 369 459 528 584 626

 

V obou tabulkách jsou vidět „skoky“, kdy údaje z jedné lokality předbíhají druhou a naopak. Nejpravděpodobnější vysvětlení je to, že potravní nabídka i početnost jednotlivých věkových skupin candáta se rok od roku mění a rychlost růstu na nich do značné míry závisí. Celkově je nakonec vidět, že Lipno s nadmořskou výškou hladiny přes 700 m n. m. nedokázalo udržet se Slapskou nádrží krok. Právě nadmořská výška je asi hlavním důvodem, proč se na Lipně mezi tisíci ulovených candátů vyskytuje tak málo kusů překračujících metrovou hranici.

Pokud srovnám růst candáta v obou zmíněných nádržích s růstem na malých řekách, kde mám s tímto druhem určité zkušenosti, pak na tomto typu vod rostou candáti výrazně pomaleji a v 6 letech měří něco mezi 40 – 50 cm.

Sportovní rybolov

Candat-detail-david.jpg

Candát je nesmírně žádoucím úlovkem a proto se na jeho lov specializuje celá řada rybářú a také výrobci nabízejí pro lov tohoto druhu speciální náčiní – zejména pro přívlač.

Obecně se dá candát lovit na živou či mrtvou rybku na plavanou i na položenou (včetně možnosti použití feederového prutu), je možné ho lovit přívlačí na celou řadu umělých nástrah, ale také vláčením mrtvé rybky (někteří rybáři vláčejí i živou) a konečně je možné dosáhnout úlovku i za použití muškařského náčiní.

Podstatně zajímavější a náročnější je lov na umělé nástrahy. Lov na rybku je technicky jednodušší a v mnoha případech dává lepší výsledky, takže mu řada zejména starších rybářů dává přednost.

Náčiní by mělo hlavně umožňovat dokonalé zvládnutí techniky lovu. Candát je jen průměrný bojovník, i když některé kusy zaseknuté v mělké vodě na kraji tlamy dovedou klást slušný odpor.

Specialitou candáta je třepání hlavou v závěru souboje, během něhož se háčky z tvrdé tlamy často uvolňují. Proto je při přívlači třeba věnovat velkou pozornost záseku – často už při výběru prutu.

 

Možný výběr náčiní pro lov candáta:

 

Přívlač

Candat-wobbler.jpg

Výběr prutu je s ohledem na použitou nástrahu a podmínky velice pestrý. Zahrnuje pruty pro lov s lehčími měkkými nástrahami včetně prutů s chvějivou špičkou (obvykle prut 300 cm dlouhý do 10 – 20g), pokračuje přes pruty pro lov s těžšími gumami a jigy až po relativně krátké a tvrdé pruty pro lov na těžké jigy z lodi (v Polsku je běžnou nástrahou tzv. „kogut“ – velká jigová hlava s chumáčem peří, zpravidla oživovaná krátkým tvrdým prutem).

 

Pruty pro lov na třpytky a wobblery mohou odpovídat běžnému lehčímu náčiní pro lov štiky (240 – 270 cm/ 10 – 40 g).

Vlasec 0,14 – 0,25 mm – podle podmínek, prutu a nástrahy, případně pletená šňůra co nejmenšího průměru.

Nástrahy: Na prvním místě především gumové a péřové nástrahy (twistery, rippery, smáčci, jigy,…), dále wobblery a plandavky, na některých místech i rotační třpytky.

 

Muškaření

Prut běžně používaný pro strímrování, obvykle 270 až 305 cm - AFTMA 6 až 8.

Návazce 0,18  – 0,20 mm, na vodách s výskytem štiky buď návazec ze silného fluorocarbonu nebo tenké lanko.

Nástrahy: Strímry, jigy a vůbec větší dráždivé mušky.

 

Plavaná

Jakýkoli delší rozumně silný prut – dělený nebo teleskopický. Candátové speciály na plavanou jsou zpravidla třídílné pruty dlouhé 360 cm pro odhozovou zátěž 10 – 40 g.

Vlasec: 0,16  - 0,25 mm.

Nástraha – rybka, nejlépe živá, ve Francii je vypracována i technika pro lov na řece na rousnici.

 

Položená

Candat-feeder.jpg

Prut rozumné síly, ale jinak vcelku libovolný - s ohledem na podmínky lovu, lze použít i feeder kategorie „medium“ až „heavy“.

Monofilní vlasce v rozmezí 0,16 - 0,25 mm.

Nástraha: živá či mrtvá rybka, část rybky, cárek rybáho masa; existují i oblasti, kde candáti pravidelně zabírají na nástrahy určené k lovu nedravých ryb (candát na obrázku byl chycen na kukuřici na feeder).

Candát obecný - fotografie

th-Candat-ryba.jpgth-Candati-david.jpgth-Candat-vyskok.jpgth-Candat-na-rybku.jpgth-Candat-psi-zuby.jpgth-Candat-70cm.jpgth-Candat-wobbler.jpgth-Candat-detail-david.jpgth-Candat-feeder.jpgth-Candat-75.jpgth-Candat-psi-zuby-a.jpgth-Piskovna-candat.jpgth-Orlik-candat.jpgth-Dyje-candat.jpgth-Candat-detail.jpgth-Candat-vrc.jpgth-Candat-57cm-a.jpg

Novinky CORMORAN