Před hromadou let jsem četl v jednom rybářském časáku zajímavý příspěvek. Autor v něm rozebíral rybářské štěstí a mimo jiné vyslovil názor, že existují dva druhy ryb – ty co jsou nám dané a pak ty druhé, které nám dané nejsou. Z těch se pak stávají tzv. neulovitelné legendy vyhýbající se všem nástrahám. A když už se přece jen spletou, vybojují si (většinou díky nějakému rybářovu kiksu) opět svobodu.
Po letošní zahájené jsem si na příspěvek o „daných a nedaných“ rybách vzpomněl hned dvakrát. Dostal jsem totiž příležitost střetnout s velkými dravci, kteří měli veškeré výhody na své straně, ale přesto jich nevyužili. I tak jsem se na vítězství nad nimi neskutečně nadřel! Když zpětně a v klidu (bez adrenalinové nálože v žilkách) zrekapituluji prožité souboje, mohu konstatovat, že jsem během nich nasekal tolik amatérských chyb, že by to vyšlo na pár sezón dopředu. Asi mi ty ryby fakt byly dané...
Darovaná ryba I.
Úterý 19. 6. 2013, 19.30 hod., řeka Dyje: Spěchám k vodě, div se nestrhám. Na zahájenou jsem vyhořel, tak jsem řádně natěšený na odvetu. U vody potkávám pár známých tváří. Jejich informace moc optimistické nejsou. Ráno se prý chytilo pár lepších dravců, ale v poledne spadla voda o půl metru a rázem bylo „po žížalkách“! Nedbám pesimistických předpovědí a jdu lovit. Všechna má prověřená místa jsou obsazená. „Sakra, když to tu prej nebere, proč je u vody takovej mumraj!“ kleju v duchu. Nakonec jsem odkázán na volné fleky, kam se nikdo nehrne. Vybírám místo, které je sice hodně nadějné, ale doslova „čpí sírou“.
Tvoří je dvojice vyvrácených topolů, které leží ve vodě souběžně s břehem. Stromy jsou s pevninou spojené jen několika tlustými kořeny a jejich koruny jsou celé ponořené. Pod nimi je hlubina dobré tři metry! Všude kolem kmenů se blýskají hejna odrostlých ouklejí a u břehu je hustá rybí polévka z letošního potěru. Tahle komfortní zóna nabízí vodním predátorům luxusní úkryty v labyrintu větví, dostatečnou hloubku a žrádla, co hrdlo ráčí! Být dravcem, jsem zaparkovaný právě tady!
Místo (zlo)činu.
Co je růžové pro ryby, obvykle bývá černé pro rybáře. Sápu se v brodkách na slizké kmeny. Po opadnutí vody je jejich povrch pokrytý kluzkým bahýnkem. S náramným úsilím se doškrábu na druhý strom. Zapřu se „pevně“ o jeden kořínek. Dobrá stabilita je při lovu podmínkou zdaru. Něco o tom vím, i když ne z osobní zkušenosti...
Vsuvka k tématu:
Kdysi před léty jsem s partou vláčel na řece Moravě. Během noci tehdy hladina spadla o pár decimetrů a mokré kameny v regulaci byly najednou hladké jako sklo. Od rozednění jsme házeli jako o život, ale při poklesu řeky byli dravci zašití bůhvíkde. Kamarád se rozhodl, že vyrazí zkusit štěstí níž po proudu. Skákal po slizkých kamenech jako kamzík. Nevím, co ho to napadlo, ale během „skokochůze“ poslal twister obloukem do řeky.
A v tom se to stalo! Právě když došlapoval na balvan, jeho chodidlo se už kamene nedotklo. Hned po dopadu gumy do vody ji totiž nasál velký dravec! Vzápětí udělal rychlý výkrut ke dnu. Prudký rybí výpad přetočil rybáře o pětačtyřicet stupňů. Na jedné noze neudržel balanc a po zádech zahučel mezi lomové šutry! Hrůzou se nám zatajil dech! Okamžitě jsme spěchali na pomoc. Ó, jak se nám ulevilo, když jsme spatřili, že hendikepovaný lovec třímá ohnutý prut a snaží se dokonce vleže pumpovat. To by smrtelně raněný asi nedokázal! Pomohli jsme kamarádovi na nohy, aby mohl zdolávat jako člověk. Nakonec vše dopadlo dobře. Vylovený patnáctikilový sumík byl hojivou mastí na potlučená záda. Šťastný rybář dokonce pravil něco ve smyslu: „Cítím se jako po návratu ze sadomaso salónu. Hřbet mám sice samej šrám a modřinu, ale rozhodně to stálo za ten zážitek!“
Zpět k ději:
Stojím relativně pevně na kluzkém kmeni topolu a přemýšlím co dál. Naproti přes vodu jsou zabrozeni tři mladí rybáři a snaží se mi naprat nástrahy pod nohy. Nezbývá mi, než gumu spustit přímo pod strom. Rozhodně ji ale nesmím nechat padnout na dno, protože tam bude fůra překážek. Twister s přestávkami nechávám klesat do hlubiny. Když uznám, že se blíží do nebezpečné zóny, stopnu jeho pozvolný pád a začnu navíjet. Nástrahu pozvednu sotva o metr a... Prásk! Prut schytá ostrou šupu! Zápěstím přiseknu. Ihned v paži pocítím slastnou tíhu. Ztěžka sbírám decimetry šňůry na cívku. Kromě pasivního odporu se zatím ryba moc neprojevuje. Nemá snahu silou táhnout ke dnu, ani splouvat po proudu vstříc ponořeným větvím. To je pro mě jen dobře...
Útočník zdivočí, až ho pozvednu k hladině. Najednou se postaví na hlavu a zabere. Na hladině se vytvoří miniatura atomového hřibu! Brzda zavrčí jak podrážděný pes. První výpad zdárně odrazím. Čekám druhý, ale ryba se zase ochotně poddává mému tahu. Vyrazí na zteč znovu až pod hladinou. Tentokrát ji stačím zahlédnout. Je to candát! Hrubým odhadem něco přes třičtvrtě metru. Pumpuji pomalu vzhůru. Čekám, že každým okamžikem začne vyvádět, ale žádná překotná aktivita se nekoná. Je stále v podezřelém klidu.
Velký candát najednou leží toporně na hladině a poulí bulvy jako Hurvínek. Pořád od něj čekám nějakou čertovinu. Vše se mi zatím zdá nějak moc snadné. Ryba má určitě v záloze nějaký trumf. Pro sichr povolím víc brzdu. Pak krkolomným způsobem pokleknu na kluzký kmen. Z vesty na zádech odepnu velký rakeťák a hned se s ním natáhnu po dravci. Rybu naberu na první pokus. Jóóó!
Opatrně se stavím na nohy. Udělám čelem vzad a s těžkým nákladem mířím ke břehu.
Zrovna když mám nekročeno na druhý kmen, candát se probere. Zuřivě sebou zamele. Rozpažím ruce kvůli lepší stabilitě a snažím se bezpečně došlápnout. Dravec jakoby věděl, že jsem bezbranný jak novorozeně, razantně zatřepe hlavou. Svými tesáky rozpárá síť jako torpédo trup lodě. Najednou mu celá hlava dírou čouhá ven! Na chvíli znehybní. Připadá mi, že mě potměšile pozoruje a pochechtává se. Nevím, co dělat dřív. Mám dravce chytit za makovici? Nebo spěchat na břeh? Volím druhou možnost...
Chyba! Sotva udělám další krůček, ryba s sebou znovu energicky zamlátí. Díra v síti se rázem zvětší a „můj úlovek“ přes ni vylítne ven. Praští sebou o strom a sklouzne do škvíry mezi kmeny. Na šňůře se mi houpe podběrák. Zapomenu na obezřetnost a vmžiku pokleknu. Musím konat rychle, než se otřesený dravec vzpamatuje. I přes riziko pohryzání rybě nacpu palec do tlamy. Provedu „jakoustakous“ napodobeninu sumčího úchopu. Candát se probere, až mu vyvrátím pysk. Hryže mi do palce jako doga a ocasem divoce víří hladinu. Nepustím ho, ani kdyby mi měl prst vytrhnout z kloubu!
Tragikomedii však ještě není konec. Roztržená síťka se namotá na jeden kořínek a drží na něm jako přilepená sekunďákem. Nejsem stavu se postavit. Trpělivě čekám, až rybě dojde šťáva a přestane mi drtit palec. Jakmile se trochu uklidní, vztekle škubnu podběrákem. Osvobozuji ho za cenu další díry v síti. Honem na souš!
Síť rakeťáku torpédovaná monster-candátem.
Když za pár vteřin stanu na pevné zemi, jsem blahem bez sebe. Cítím přitom, jak mi čurek potu stéká až do žlábku. Candáta složím na zem. Napřed mu z tlamy vyprostím uvězněný prst a vzápětí osvobodím i twister visící pevně v horním patře. Ryba je to monstrózní! Můj prvotní odhad byl hodně podhodnocený. Dravec měří 89 cm! Jak později zjistím, váží lehce přes 6 kg.
To je on, mého srdce šampión!
Okamžitě volám bráchovi, který by se měl pohybovat někde v okolí. Když se mi ozve, dozvím se, že už je na chatě. Candáta klepnu a jdu za ním. Milda mi vytvoří pár památečních snímků. Potom provizorně zalátám pletenkou díry v podběráku. Za necelou půlhodinu společně míříme k vodě. Pozdě! Vývrat topolů už je beznadějně obsazený.
Co dodat? Rozhodně se nedá říci, že by zvítězil ten lepší. Já měl jen pořádný nášup štěstí a na druhou stranu se candátův anděl strážný asi někde zapomněl...
Pokračování příště
Text a fota: ToRo a Milda
casper> souhlas :)
Robur> Vsak ja to tak taky chapu… co rybar to jiny testo toda rozum… netreba se stavet do defenzivni polohy. ;-) Me zajima jakej na to ma nazor nekdo jinej, to me muze obohatit. Mlceni me nic neda.
pánové, mně je to úplně šumák, já to uváděl jako další myšlenkový směr.
Robur > promin ,ale nechápu tu Tvou žluč.
ToRo> Pěknej článek,nádherná ryba…gratulace .
Robur> To jsi ale spatne pochopil, ja ryby z valne vetsiny poustim. Beru jen zranene jedince (privlac) konkretne 1× candat, 1× stika, 2× Okoun nebo na pozadani rodiny konkretne letos 4 Kapriky pro Babicku a sestry (v papirech jsem na 5te strance vychazek). Takze ja jsem vlastne na te strane ktere je brano a to ze si nekdo ze „spolecneho policka“ ac s timto terminem nemuzu v zadnem pripade souhlasit vezme bramboru… inu to je jeho pravo a moje skoda ze si bramboru nevezmu sam. Ted to taky neber osobne ale lidi co jim vadi jiny kteri vezmou rybu jsou podle me do jiste miry zasazeni zavisti ze si ji nemuzou vzit sami nebo ulovit sami. Jinak si to vysvetlit neumim. Pritom se jedna pouze o jejich nesikovnost nebo ne takovou schopnost ci absenci stesteny at uz by si rybu sami nechali nebo ji pustili. Zkratka a dobre ten kdo hudruje nad Tomasem ma proste smulu mel stejnou sanci candata ulovit jako on a posleze s nim nalozit jak on sam uzna za vhodne, jednou to ryb. rad umoznuje tak to respektujme. I kdyz pripoustim ze zabiti ryby je vuci ostatnim vice ultimatni nez pusteni do zpet do vodni rise. Snazim se ale respektovat postoje druhyh a pokud se jedna o dovolene zpusoby lovu a dle ryb.radu tak s tim problem nemam.
Robur> hodně blbý přirovnání. U rybařiny je podmínkou rybu ulovit, a je právo lovce, jak s úlovkem naloží v mezích daných RŘ a BPVRP. To, že je někdo hovnochyt a nelíbí se mu, že jiní naloví a konzumují, mu nedává právo komukoliv vnucovat C&R.
paolomaldini> vidíš, taky se nad tím dá zamyslet i jinak. Revír užíváš společně s členy svazu. Kdyby členové měli společné pole brambor, tak by se třeba tolik nerozdávalo. Neber to osobně.
Vůbec nechápu proč se neustále dokola řeší „masařina“. Ač z 99procent ryby pouštim a beru jen na požádání nejbližší rodiny tak ponechání ryby rozhodně neodsuzuju. Pominu-li že je to každého právo za předpokladu splnění ryb. řádů, tak si třeba uvědomit, že prapůvod vzniku rybařiny je právě za ůčelem obživy. Je tedy nepřirozené ryby pouštět, alespoň z tohodle úhlu pohledu. Candát je navic lahůdka jak známo ;-)
ps: fotky z obejváků , verand, zahrad a koupelen samosebou jako fotograf amater odsuzuju… ryba by mela byt na snimku pochopitelne u sveho prirozeneho prostredi. Pak jedine na taliri…
clanek peknej , diky ToRo
Jinak abych neopoměl článek, samo sebou, žej sem ho přečetl a líbila se mi nejvíc ta pasáž, jak mu zabral sumec při chúzi Já ho furt nějak nemůžu chytit, a to sem se o něj letos i pokoušel chvíli cíleně. Nemůžu si stěžovat – místo toho jsem chytil úplně jinou tzv. životní rybu.
Několikrát se tu diskutovalo „nevemu já – veme někdo jiný“. Co takhle se na tento pojem, který bezesporu nemá daleko k pravdě, podívat z jiného úhlu. Když rybu pustím, dělám to v podstatě pro vás ostatní. Samozřejmě, že se úplně nerozdám, nechal jsem si jednoho pstruha, jednoho candáta a pevně věřím, že si letos nechám ještě kapra a několik okounů. Možná i na jedny zavináče dostanu chuť …
Tolemarchos> Lidé dříve regulovali toky a mysleli to v té dobře. To o čem mluvíš, je tzv. tvrdá rakouská škola. Např. okolo roku 1930 žádali starostové obcí v okolí Lužnice pod Třeboní o regulaci řeky (která se uskutečnila až později) kvůli ochraně zemědělské půdy před povodněmi. Vyregulovaným korytem měla voda rychle odtéci a zachránit se tak měla úroda. Ano, v dnešní době se jedná o naprosto nežádoucí jev, chránit takto pole (rozlivovou zónu), jenže tehdy nebyla tak snadná možnost dovážet potraviny v případě nedostatku a úroda mohla mít větší relativní hodnotu, než má u nás dnes. Byl jsem těsně před letošní povodní v Berouně a viděl jsem na vlastní oči, jak se u potoka, obehnaného betonovým břehem na tomto břehu stavěla trvalá protipovodňová zeď, která měla chránit !!!fotbalové hřiště!!!, tedy potenciální rozlivové území. (stejně by mu letos nepomohla, ani kdyby byla dodělaná). Někdo si za pár let bude klepat na hlavu, proč chceme chránit fotbalové hřiště, zoo v Troji a pod., když tím prokazatelně zhoršíme situaci někde jinde. Není dobré nadávat na předky, ale zamyslet se, co je k jejich krokům vedlo a zaměřit se na současnost.
casper> Ten pocit rybu chytit, vykuchat uvařit a sníst. No neřeknu to jinak, než tak, že vlastnoručně chycenou rybu by mě asi nenapadlo jíst u televize :-D Teď vážně – ty kuřeťárny a jatka jsou hrozná věc, ale nedovedu si představit, že by sme se uživili jinak. Neřeknu v ČR, kde je málo lidí, ale světově vzato to prostě teď jinak nejde. Co se ale rýsuje je z kmenových buněk vyrábět rovnou maso jak v továrně. Nedávno byly takto udělaný první hamburgry, kdy zjednodušeně řečeno se povedlo vyrobit hovězí bez krávy. Vyhnout se tomuto trendu by znamenalo jednak zvýšit enormě tlak na krajinu (tudíž návrat k některým nešterným věcem z předválečných dob, kácení lesů a křovin,…) a mnoho práce (chovem králíků počínaje). Vědecko-technickému pokroku, postavenému dosud zejména na uhlí a ropě a majícímu za následek kuřeťárny a velkovepříny, vděčíme za to, že můžeme udržovat krajinu v relativně slušném stavu. Stačí se podívat na letecké fotografie, pořízené v padesátých letech nebo dříve. Nikde ani stromeček nebo keříček. Prý sjou záznamy z 19. století, kdy si lidé stěžují, že musí chodit strašně daleko do lesa, aby vůbec našli hrabanku na topení. Podobně to ale bylo donedávna s kopřivama a vším zeleným vzrostlým – stačí se zeptat babiček. Pořád je mezi námi naštěstí dost mladých lidí, kteří mají doma vepříka Tláču, ovci Sašu, králíka Ferdu, kachny a slepice a nemám pocit, že by v současnosti těchto lidí ubývalo. Sice jim trochu závidím, když vidím, jak ráno nakrmí slepice a daj si vlastní vejce na pánev, ale zase vidím co je za tím práce a nevím, jestli bych to v budoucnu zvládl. Ale je jistota, že by mi bude mít kdo poradit. Určitě by to ale znamenalo chodit na ryby mnohem míň. A když už, tak něco přinýst domů.
Přírodní prostředí a ryby: V mnoha zemích světa je provozován klecový chov ryby a vodních živočichů a to jak třeba lososů v moři, tak sladkovodních ryb včetně kaprů v řekách. To musí bejt, panečku prasárna – zničená voda, utlačovaný nemocný ryby krmený antibiotikama, …, který se pak prodávaj v nějakým korejským tescu.
Za mě moc pěknej článek, stejně jako všechny ostatní od Tomáše R. & spol.. K ponechání si ryby – lidi neblbněte furt s tím C&R! Od pradávna patřila možnost ponechání si úlovku k výsadě rybáře a nechme laskavě dále tuto výsadu na tom, kdo rybu uloví. Regulaci počtu ponechaných ryb by měl provádět svaz a já snad doufám, že provádí a ví co dělá. Osobně bych si ho na základě svých znalostí a zkušeností asi nedovolil kritizovat. Sám patřím k těm, co ryby většinou pouští, ale to jen proto, že mám raději prasátko :-). Nedovolím si kritizovat ani druhé za to, že si rybu ponechají (samozřejmě v rámci BPVRP). Daleko více než ponechání si ryby mi vadí jiné věci – bordel u vody, vyhrazování si lovného místa (třeba pomocí bivaku), ponechávání tzv. bójek (PETek) na vodě aj.. Zkusme se zamylslet napřed nad těmito nešvary a teprve potom přemýšlejme nad zpřísněním možného počtu ponechaných ryb (v případě rozumných argumentů nejsem proti). Jinak děkuji Tomáši R. za pěkný článek a těším se na další! ;-)
fR4Nk13> souhlas! A hlavně jsi mi připomněl, že jsem se vůbec nevyjádřil ke kvalitě článku :-) Za mě super, zhltnul jsem to jak malinu :-D
Pekna prihoda od vody z peknym ulovkom. Niekolko podobnych som zazil tiez, bohuzial nie vzdy zo stastnym koncom. Tesim sa na dalsi clanok a prajem vela dalsich peknych prihod pri vode, prave taketo zazitky ma nutia chodit vlacit. Co sa tyka diskusie, je na kazdom ako z ulovkom nalozi, je to jeho pravo. Nikomu do toho nic nieje. Dalsie obkecavanie nie je na mieste. Osobne som toho roka pustil vode naspet tolko dravcov ze nie jednemu masiarovi by sa zamhlilo pred ocami, ale ak chcem cerstvu rybu a nejaku capnem tak ju zmasim. Problem je ze ked mam chut na dravca ani za toho boha ho neviem chytit, buhehehehe.
David H.> jasně, právě proto jsem psal, že tomu z jistého úhlu pohledu rozumím, ale i když to bude stoprocentní pravda, neuváděl bych to na webu o rybaření…je tu spousta lidí, kteří se snaží naučit například začínající rybáře rozumné fotce, přivlastňování ryb atd a podle mě to svůj smysl určitě má, protože internet je dneska jistě mocnější, než kde jaká kniha…Pro mě prostě i kdybych nachytal na revíru, kde vím, že ty ryby například někdo zmasí, nebo se jim něco stane, nebo je tam vysazují, stejně bych nikdy nenapsal: hele tam se to bere, když jí nevemeš ty, udělá to za měsíc někdo jinej…Dáváme rybám šanci, zamačkáváme protihroty, chytáme na průběžná olova a další a další…takovýmto přístupem to všechno v podstatě dementujeme a zmínkou o takovém revíru ubíráme šanci rybám v revírech jiných…toť můj osobní názor, samozřejmě že to může být i jinak :-)
casper> víceméně souhlas, jen k tomu argumentu – souhlasím s tím, že to zní nešťastně a máš samozřejmě pravdu. V tomto případě je to převážně podle mě opravdu tak a strkat před tím hlavu do písku a dělat si iluze nemá smysl.
no nedá mi to a musím se vyjádřit…já mám pocit, že už jsem něco podobného v nějaké diskuzi psal. Já určitě nejsem ortodoxní CaR, ale masař taky ne. Na druhou stranu si moc rád vezmu duháka (kterého fakt občas chytím na MP vodě), pár kapříků a letos jsem zmasil i candoše. Co mám na tom nejradši je to, že vím, co jím. Člověk, který se tu hádá o tom, jak by rybu pustil, že je trofejní atd vzápětí napíše, že uleželou svíčkovou z mladého býka by nepustil ani omylem…jak je to slovo? Pokrytectví? Kupujeme si v krámě „produkty“ zabalené v igelitových obalech a vůbec netušíme, jak se tam to maso dostalo. Drtivá většina lidí by měla k masu odpor, kdyby viděli, co se s ním děje, než přistane a ten náš pultík někde v albertu a my si ho koupíme v akci a ještě si říkáme jak jsme ušetřili. Díky tomu, že jsme národ tupců vozíme naše kvalitní vyprodukované maso do zahraničí, protože jim daj o pár korun víc na kile a taháme sem to, co by zbytek evropy nedal snad ani prasatům…je to smutný, ale je to tak. Já například přestal jíst „kuřecí“ maso, protože jejich výkrm, podmínky chovu atd se mi naprosto hnusí. Samozřejmě ani v tomto nejsem naprosto ortodoxní, ale nekoupím si to. Chov prasat a krav je samozřejmě o něco lepší, ale zase stres, který zvířata zažijí před porážkou se projevuje i na kvalitě masa a ta porážka jako taková určitě není pro slabé žaludky (ano, udělat si doma zabíjačku je oproti jatkům pohodička). Bohužel tento stres má za následek zhoršenou kvalitu masa, které se pak prodává v akci a samozřejmě všichni dneska slyší na „slevu“ a podobně…no co tím chci říct? Já jsem ryby odmalička nejedl a začal jsem je jíst cca před 2 roky. Furt to pro mě není úplné labůžo, ale občas na tu rybku chuť mám. A mám to právě spojené i s tím, že mám tu obrovskou výhodu a JEDNOU ZA ČAS si můžu dát maso, u kterého vím jak vypadalo, než jsem ho zpracoval, v jakém bylo to zvíře stavu a hlavně vím, že většinu svého života prožilo v naprosto přirozeném prostředí (ano i o tomhle by se dalo polemizovat). Jinak bych ještě rád dodal, že také nesouhlasím s argumentem od Hada že: Nevezmu ho já, vezme ho někdo jiný…Svým způsobem to chápu, na druhou stranu je to naprosto dementní argument, který akorát nahrává masařům – no co, dyť klucí tam na internetu psali, že když si ho nevezmu já, vezme si ho jinej pepík – není to pravda, každý takové ryby chytat neumí a spousta z nich ani nikdy nebude umět! to jen tak pro zamyšlení :-) vzhledem k tomu, že je tu tisíc očí :-D
jepice> moc pěkně napsáno. Je to smutné…
jepice>Staci se podivat na mapu projit si toky velkych rek(Dyje, Morava…). Znicene meandry ci odstavena ramena zaboli na dusi prirodmilce(nebo teda me jo). Rovna „tupa“ koryta rek(se 100 metru vysokejma brehama:). Takovy zasahy vymyslel snad nejakej nekvalifikovanej nouma.
jiris> to jsem nikdy neřekl, že všichni. Ale zeptám se: kolik procent těch chycených velkých (80+) je v těhle místech podle Tebe z přirozeného výtěru v Dyji a kolik shora?
David H.> vážně si myslíš, že všichni velcí candáti z Dyje jsou spad z NM. Proboha, to snad ne.
Na Moravě jsou taky velcí candáti, tak proč by nemohli vyrůst na Dyji.
David H.> No práááávě :-).
David H.> Já slyšel o vytírání duháků v Lipně a v ústí jeho přítoků. Faktem je, že jsem tam kdysi pákrát v létě duháka chytl a měl nějaký jikry. Sporné ale je, jestli se z toho výtěru něco ujme. Jinak se jim tam asi celkem daří, nevím kolik a v jaké velikosti se tam nasazujou, ale Lipno je jedna z vod, kde mi nevaděj. Kde se vzal candát u nás, respektive v západní Evropě, netuším. Faktem ale je, že v literárních zdrojích se na rozdíl od jiných druhů ryb objevil dost pozdě a taky má dost divnej latinskej název lucioperca, naznačující, že ho kdosi označil za cosi mezi štikou a okounem. Zabývám se životním prostředím a po studiu jak ekologie, tak předmětů týkajících se krajinářství nebo lesního a vodního hospodářství jsem jaksi ztratil přírodu. Kamkoliv jdu, vidím jenom krajinu vyvíjející se na základě lidských činů. Je to taková zahrádka, kde si něco pěstujem, něco chováme, něco sekáme a udržujem, stavíme domečky, děláme rybníčky a kopem uhlí, někam hážem odpadky a jinam jenom přiteče nebo nafukne něco od nás a podle toho to tam vypadá. Z té přírody děláme vždycky jenom to, co chceme, akorát někdy se nám to nepovede a uděláme z ní omylem nějakou katastrofu. Zná někdo z vás zachovalou nivu horní Vltavy nebo Lužnice v místech, kde je samej písek, voda průhledná i o povodních a trsy trávy téměř bez kopřiv? Tak takhle nějak prý vypadala ještě před středověkou kolonizací podhůří dnes velmi úrodná Polabská nížina, kde dnes máme úrodnou černozem a místy zbytky kdysi prosperujícího lužního lesa, který zákonem chráníme. Podobné děje svázané s lidskou činností bych ale našel i v novějších dobách. Kdo se nad tím takto zamýšlí, asi o hodně přijde. Přeci jen jsem byl včera u potoka na rybách a poslouchal rozhovory kolemjdoucích, kteří říkali jak je ta příroda krásná a já tam viděl jenom z jedný strany podemletej gabion, který tam po povodních 2002 nainstaloval bagr a šikovně schoval aby nebyl vidět a z druhý strany pomalu se rozpadající práh ve dně, který byl vyroben mnohem šetrnější metodou někdy před 100 lety a drží doteď – už tenkrát si asi v tom místě všimli neobyčejně se zrychlující eroze dna. Ten malý potok se za můj život prohloubil místy o metr a půl a já se mlátím do hlavy, že jsem to nezačal už dávno měřit a dokumentovat – byl by z toho zajímavý vědecký výsledek.
Nákupem v tesku poškozuje většina lidí přírodu mnohem víc, než občasným snězením candáta z řeky.
Tolemarchos> když jsme natáčeli Jak na ryby, měli jsme díl o duhákovi. Jelikož jsem zodpovědný :-))) a na každý díl jsem se celkem dost připravoval, tak jsem zjistil, že údajně ano. Bylo to tuším na Loučné, ale i tak ojediněle (zřejmě tam lokálně je podobný chemismus a teplotní poměry, jaké potřebuje). Proto se obecně udává, že se u nás přirozeně nerozmnožuje. Jak je to v současnosti nevím.
kubas> já se obávám, že většina těžko vůbec tuší.
David H.> No to jo, ale mozna by bylo lepsi kdybychom vic resili tyto otazky a jak posilit vlastni reprodukci ryb v revirech nez nejake usmrceni kapitalniho candose.
BTW v nejake stare „komancske“ knize jsem cetl ze na nekterych revirech se prirozene vytirali Duhaci. Myslis ze je to mozne?
David H.> Tak to je presne to co bych povazoval jako mnohem lepsi ideologii(nez ortodox chyt a pust). Akorat bych chranil i mimina pac by taky do toho produktivniho veku nemusela zadna ryba dorust.
sidla> Čau, situaci máš popsánu radši v osobce, abys nehodnotil nesmyslně neznalý věci, jako většina lidí zde :-).
David H.> v tom máš naprostou pravdu. Pokud by rybáři měli hospodařit, a ne si jen honit ega, RŘ a BPVRP by vypadaly jinak. Bohužel, hospodařit nechce nikdo, každej se chce jen bavit a „sportovat“. Já se zmasením K-80+ nemám nejmenší problém, jsem totiž dobrý hospodář :-)
Na druhou stranu – kolik ryb a kde se dnes samo vytírá, že… ?!
Tolemarchos> ale ony třeba ve svém původním prostředí invazivní nejsou, protože mají nějaké přirozené nepřátele, to je třeba případ Austrálie a tam dovezených druhů. A fakt nechci moc filozofovat :-)
malamut> když už jsme u toho filosofování, tak je dafakto pouštění všech velkých ryb špatné a naopak by se měly brát z hlediska přínosu pro revír jako takový jen ty velké a malé a průměrné kusy, které mají nejlepší reprodukční schopnosti (tzn. ± kapr 40–70cm, candát 40–70 cm, štika 50–90cm apod.) by měly být chráněné jak řády, tak selským rozumem rybářů. Jenže my rybáři jsme dost sobečtí a právě po pouštění těch trofejních „neperspektivních“ ryb, které jen zabírají životní prostor těm „perspektivním“, voláme. I já. Nicméně z pohledu prospěchu pro přírodu přírody to logice a zdravému rozumu ale zřejmě odporuje…
Snakei> samozrejme ne vsichni duchodci jsou takovy.
68richard> duchodci jsou kapitola sama o sobe. Na MV mame max dve uslechtily ryby tydne, a jen tricet za rok. Pak musis koupit dalsi povolenku. Mira kapra je 45 – 65cm. To by melo byt vsude, jenze pak se nam zas objevujou duchodci, co ryby nepisou a schovavaji do auta, jen aby se jim povolenka vyplatila min dvakrat… At si kazdej vezme rybu, kdyz na ni ma pravo, ale s rozumem. Vzdyt treba sedmikilovej kapr uz ani neni k jidlu…
malamut> Kdyz se ale vratis k te filosofii, tak proc jsou invazivni druhy horsi, jsou prece lepe vybaveni od prirody, vyuzivaji jen svoje schopnosti prezit, podle zakonu prirody maji tedy na zivot vetsi pravo…??? :)
68richard> píšeš, že máte pouštět kapry nad 65cm a pohoršuješ se nad tím, že si nechají kapra 64cm. V čem vidíš problém? Já myslím, že kapr který měří 64cm není větší, než 65cm. Tedy pokud u Vás nemáte i jinak postavenou číselnou řadu, tomu bych docela věřil, protože povinnost pouštět K 65+ je také dost velká podivnost.
David H.> já bych to tak filozoficky nebral. Jsou druhy, pokud nepůvodní druhy neškodí, ale naopak přinášejí užitek (nakonec i brambory a rajčata také nejsou původní :-), nebyl bych v zásadě proti. Horší je to, pokud se jedná o invazivní druhy, které vytlačí ty původní, nebo pokud je člověk prosazuje do té míry, že prakticky dojde k tomu samému.
Autor si privlastnil velkeho candata,jako lovec ho prelstil, premohl, zabil a zuzitkoval jeho maso . Co je na tom spatneho? Co je prirozenejsiho? Proc to porad nekdo chce cenzurovat jako spatny priklad a proc to musi porad nekdo prepirat? Diskuzi na toto tema je snad dostatek jinde, kdo se chce zajimat o moralni aspekty sveho konani tak to nebude hledat pod timto clankem.
mastrof>muj kamarad je vegetarian filosof, neji maso protoze se domniva ze se tim snizi(idealne az budou vsichni vegosi tak nebude zadne zvire) pocet zvirat chovanych v masovych chovech, kdy se casto pro zvirata jedna o zivot na hranici tyrani. Nakupem v tesku podporujes mnohem vic chov ryb jako produktu na pekac, coz asi taky neni fajn.
Jinak asi nechapu zcela filosofii ortodoxnich „chyt a pustaku“, proc jsou tak skalopevne presvedceni o sve jedine spravne ceste? Mnohem spravnejsi mi prijde, aby byli rybari nabadani k mysleni hospodare reviru. Neco vode dam neco si vezmu.
kingkubik> ahoj trochu s tebou souhlasím. z vlastní zkušenost můžu říct a to jak z pohledu rybářské stráže že zatím největší masařinu provádějí naši starší kolegové a důchodci. několikrát jsem byl svědkem toho když berou tak to vezmeme a je jedno co hlavně když se nám trochu vykompenzuje povolenka. a nedej bože když něco takového řeknete staršímu strejdovy okamžitě to argumentuje já jsem si to zaplatil tak si ty ryby odnesu.na našem rybníku MV máme nařízení že kapry nad 65 pouštíme. myslíte si že když chytnou kapra 64cm že ho pustí to raději rybu prohnou a budou tvrdit že má jen 60cm.Řešení by bylo 20 ušlechtilých ryb za rok a udělat i horní míry. možná že na to mám trochu zkreslený názor ale neustále mě v tom starší kolegové utvrzují. omlouvám se pokud bych tímto příspěvkem urazil někoho staršího kdo se chová k přírodě a rybám tak jak mu svědomí káže.
jak jsem zde uz nekolikrat napsal neberu nikomu privlastnenou rybu ale pokud se chceme pohnout dal mely by se clanky nest v malinko jinem duchu i kdyby realita byla jina!ony ty clanky motuvuji spoustu mladych kluku a holek kteri mohou byt lepsi nez my!neni to tak dlouho co jsem nemel internet…chodil na ZS…a netesil se na nic jineho nez na kajmana proto vim jak hodne me to ovlivnilo a neovlivnilo!
Myslím si, že se tu řeší žabomyší spory. Každej rybář má právo na přivlastnění úlovku. Pokud se to nezvrhne v masaření, problém v tom nevidím. Tomáš Rozsypal se s tím nikdy netajil, že rybu občas klepne a netají se s tím ani teď i když zřejmě ví, jakou nepopularitu mu to přinese u mnohých jedinců. Já sám ryby téměř vždy pouštím ale jeho přístup je mi milejší než přístup některých pouštěčů, kteří rybu pustí za každou cenu i když je ryba zraněná, spadla jim na zem atd. jen aby si pak mohli řící, že jsou správní kluci a pustili rybu, která pak pošla někde po kamenem. Takovou rybu já bez milosti klepnu taky ať je to štika, kapr, candát nebo cokoliv jiného. A že si rád pochutná na rybě, kterou sám uloví? Jistě,…taková ryba mě chutná taky víc, než granulema živená rychlokvaška ze sádek…
kubas> to cos napsal mi jako argument nepřijde jako dobrý postřeh. co kdyby jsme se bavili o té tvojí 195tce? nechcu být urýpaný,ale to mi prostě nezapadlo......k článku a k debatě se vyjadřovat nebudu
Robur> to je doufam vtip.
na článku je vlastně vidět, že se rybařina musí vyplatit:-).Zničil si podběrák, tak zmasil candáta a ještě se tomu směje.
Zdravím všechny přítomné Koukám že se diskuze celkem zvrhla. Článek je to pěkný pobavil mě a i nadchnul k další vláčce. Já osobně takřka jen vláčím ryb si moc za rok neponechám(doma nadávají že jsou nucený si je kupovat ve zmíněném TESCU) ale když jsem chytil candáta 86cm 7.1kg tak jsem si ho nechal. byl chycen na Berounce. Když se koukám co vše se děje u vody ať to jsou kormoráni nebo jen neohleduplné chování rybářů k rybám. Tak si myslím že jedna rána je stokrát lepší než polomrtvé ryby se zažraným trojhákem nebo oběšené na různých návazcích. Ať si každý sáhne do svědomí jak se chová k rybám a přírodě a pak někoho soudí za to že si podle rybářského práva odnesl úlovek. PS. pro mastrof chytáš na rybky? tak tady máš odkaz na pěkný článek http://www.nachytano.cz/…bicka/a/705/
malamut> Člověk ovlivnil ledacos, ale vzhledem k tomu, že je také součástí tohoto světa, je filosofickou otázkou zda je vlastně něco nepůvodního skutečně nepůvodní. Lze vlastně nějaký druh rozšířený např. ptactvem následně v nových oblastech původně nepůvodních, považovat za původní či nikoliv? A je to jinak, když to udělá člověk? Jak tohle vlastně zcela správně je? Nebo to lze do jisté míry považovat za přirozený vývoj světa? A pokud ano, do jaké? Trocha filosofie, že. Ale k zamyšlení to myslím je…
mastrof> viz. předchozí příspěvek.
David H.> před lety mě, kdosi na konkurenčním webu, přesvědčil, že candát u nás původní není (já měl za to, že je). Ale i kdyby nebyl, vzhledem k chutné svalovině nemám problém s tím, přiznat mu právo na dorůstání do konzumní velikosti v našich vodách :-)
Snakei> uznávám že kapr v celku původní je, ale výskyt jeho původní říční formy je dost sporadický, proto kapří mutanti podle mě patří do rybníků. nejsem váš učitel abych se vás snažil vzdělávat, jen píšu svoje názory, jsou dost extrémní a těžko stravitelný to uznávám.
malamut> hmmm zajímavé,já ale našel toto: http://ceskeryby.info/…ndat-obecny/ ,po době poledové mi příjde tak dávno že bych ho za původní rybu bral.
mastrof> Kdyz vezmu v uvahu, ze kapr k nam priplaval z Dunaje, je to puvodne ricni ryba, tak nechapu tvuj argument. Co si nejdriv neco precist, a pak se nas pokouset vzdelavat?
kilbil> já ještě ani jednoho. Nevím, zda za to patří veselý či smutný smajlík. A jestli bych ho pustil? Nevím. Asi jak kdy, kde a podle momentálního rozpoložení..
mastrof> pokud se nepletu, tak kapr je původně říční ryba: http://www.chytej.cz/…jinak-2-dil/
malamut> http://www.chytej.cz/…ndat-obecny/#…
mastrof> když už se tu řeší „původnost“ rybích druhů, žijících v našich vodách, jsi si jistej, že candát je původní? http://www.rybareni.com/…m/candat.htm
Chalani, koľko ste už takých zubáčov chytili a púšťali?
David H.> s tímto naprostej souhlas
Snakei> třeba to že se do vod pomalu nic jiného nenasazuje??? a původní druhy reofilních ryb mizej a tlustý vyžraný kapři se ještě chráněj viz K 70??? řeka plná kaprů přes 70 neuživí mnoho dalších ryb. kapr patří do rybníka řeky nechte ostatním rybám.
mastrof> taky mám představy jak by ledacos v životě a v přírodě mělo a mohlo fungovat. Můžeme podat reklamaci. K nám lidem. Je nás dost miliard a za většinu jsme zodpovědní my sami…
cujo> jediné co mi vadí je že se o tom píšou články, jak chytit mega candoše a zmasit ho. poidstata článku byla asi jinde ale neustále se to opakuje ve většině ToRových článků. to že sme sklouzli pak někam jinam odkud se asi těžko vyhrabem je jiná věc. Já jako kozoroh sem strašně tvrdohlavej a když sem o něčem skalopevně přesvědčen tak názor měnim těžko, to by museli přijít na řadu pádné a rozumné argumenty.
David H.> ja sam mám představu o tom jak by měl zdravý fungující vodní ekosystém vypadat, kapr , duhák, tolstolobik, amur, sumeček, siven do něj prostě nepatří. to neznamená že když nějakou z těchto ryb chytnu tak jí zabiju, já pouštim vše. ale když už bych měl touhu po mase šahl bych po nějákém nepůvodním druhu.
mastrof> Kdo prosím pěkně rozhodl, které ryby mají právo na život a které ne? Jako že kapr ne a tolstolobik jo? Jako že duhák ne a candát jo? Tahle debata je zřejmě už za hranicemi jejího smyslu…
Mimochodem jak psal cujo. Jsou tu klapky na očích a to, že si z živých ryb děláme trampolíny některé ochránce nechává naprosto klidnými ale ponechání candáta, což je skutečný lov tak jak je tu od počátku světa, je hrdelní čin. Například na Islandu se považuje puštění ryby za barbarsví a mrháním přírodním bohatstvím. To je zdravý rozum, který my tady tím vším C+R potíráme. Zřejmě nevyhnutelně a správně, nicméně potíráme.
mastrof> A co když toho candoša chytnu na rybníku? To taky budeš tvrdit, že beru z „přírody“? Ona celá diskuze s fanatickým zastáncem chyť a pusť je marná, to je jako s nějakým náboženským fanatikem. Jinak když se tak zamyslíš, tak ti nepřijde uchýlný zraňovat rybu háčkem, vystavovat ju stresu a tím pádem zvyšovat riziko uhýnu? Celá rybařina, ať pro nás jakkoliv krásná je vlastně pro ryby „sadistickej“ sport a my se vlastně bavíme ubližováním. No a fanatickým zastáncům chyť a pusť vadí že pár ryb za rok člověk klepne . . . .
mastrof> smim vedet, co te vede k tvrzeni, ze u nas nema kapr co delat?!?
skwor> souhlas.
David H.> doufám že tím nechceš říct, že kdyby si je v tescu nikdo nekoupil tak skončej v řekách. Dostal si mě cca 2× do roka jdu do lesa a vraždim houby. srovnávat to ale se zabitim candoše 70+???? to snad ne? jinak žampiony v tescu kupuju běžně. ryby pouštim a pouštět budu vžýdy a všude. jediné co bych byl schopen zabít je duhák a kapr a stříbrňák. ani jeden nemá u nás co dělat.
Robur> Já právo na přivlastnění ryby samozřejmě nikomu neberu. Spíš jsem měl na mysli to, že před nějakými 9–10 lety jsem Torovo články v Kajmanu fakt hltal. Dneska z toho mám dojmy spíš rozpačité a většinou to přečtu až díky následné diskuzi. To je asi všechno.
petrikveprik> vysvětlil jsem níže. Kdo nezná asi těžko pochopí.
David H.> ..tak jak se tam ten C podle Tebe dostal? Jako ze se tam nasazují napr. Ccka 60+ ?? (tomu se mi nechce verit) BTW argument s tescem také nesdílím, ale ani ten, ze pokud pustím – nekdo jiný chytí. 95% také pouštím, ale takového bych asi vzal..
mastrof> a uvědomuješ si, že velká část ryb co chytáš pochází ze stejných sádek a pro stejnou konzumaci???
Add. Houby: a sbíráš je, nebo si je kupuješ v tescu? Pokud ctíš nějaké principy, předpokládám, že si je jen v lese prohlížíš a fotíš.
Ten argument o někom jiném jsem vysvětlil – jedná se o konkrétní místo. Kdyby to bylo o kilometr severně, nikdy bych nic podobného nevyslovil. Je to asi jako si s klidem vezmu pstruha v Jestřabicích, protože je jeho budoucnost téměř jistá. Stejného někde na Šumavě většinou bez váhání pustím.
kdybych vytáhnul uleženou svíčkovou z mladýho býka tak ji nepustim ani za nic:)))))
David H.> a uvědomuješ si ty že ty ryby z tesca byly vyprodukovaný na sádkách primárně pro konzumaci? je už to hold jejich údělem být sežrán. tak proč zabíjet ryby z volné přírody když se jich mraky mačkaj v akvárkách a sádkách a čekaj na vysvobození? to sou tak moc drahý že by si na ně neměl? nevěřim… houby jim, ale rozhodně né proto že kdybych je nesesbíral já tak je sebere někdo jinej.
cujo> na sever nejezdim, a kdybych jel, tak se určitě nebudu vracet s 15kg zamraženejch filet. pokud ti nevoněj ryby z tesca zkus nějáké sádky, tam budeš mít čerstvou…
mastrof> ok. a uvědomuješ si, že když si v tescu koupíš rybu, že nevyrostla na poli? a hlavně po zakoupení je potřeba doplnit regál – tzn. Znovu rána do hlavy, krev a kuchání… je to jiné, apropo: jíš houby?
mastrof> o co menší cenu má život ryby v Tescu, než život ryby z řeky, popř. ÚN nebo rybníku? Když pojedeš na sever na tresky, tak je taky všechny pustíš a zajdeš si do Tesca? Nebo jim do obchoďáků chodíš ulehčovat trápení, Protože v těch akváriích plavou zubožený chudáci? Navíc je docela luxus koupit např. 4 kg candoša, když u nás stojí 399 kč/kg a k tomu je na tom ledě olezlej . . .
David H.> ja ryby nejim a kdybych je jíst chtěl půjdu si jí koupit do tesca, to že máš asi jinej vztah k přírodě než já neznamená že mi chybí zdravej rozum. proč ty ryby z tesca nenechat na tom ledě schnít když si můžem chytit čerstvou, že? nikomu své názory nenutim ale takové hold jsou.
mastrof> no to je teda hodně uletý -být rybožravecno, chytit třeba čtyřkilovýho candáta, pustit ho a jít si ho koupit do tesca. To už zavání absencí zdravého rozumu. Zamysli se nad tím!
robur, malamut> Naprostej souhlas.
mastrof> Rybu z tesca? To bych v zivote nekoupil. Lezi na ledu x let a pak re to proda. A osobne sem videl, jak si chlap vybral dva pstruhy v akvariu, prodavac je vylovil, za dve minuty prines vykuchany, a kdyz pan odesel, tak ty dva vyloveny zase vratil do vody. Kdyz rybu k jidlu, tak jedine z vody rovnou na panev… Samozrejme ne kazdou, co zkonci na hacku.
mastrof> rybář, hoden toho jména, by neměl v Tescu kupovat ryby, které si může sám ulovit.
skwor> já ne, 1/ jsem lovec, tak mám právo si rybu ponechat, navíc na revíru, který je za tímto účelem zřízen 2/ navíc je zarybnění i v ceně povolenky 3/ se stjenou logikou se za chvíli začne hrát tenis bez míčku a hráči budou jen nazančovat pohyby
Já bych to mastrofovi podepsal…
je to dilema, ale to maso na srazu by taky raději běhalo někde po dvorku:-). Ale argument, nezabiju já, zabije jiný je fakt blbej. Dokázal jsem pustit candáta 70cm, ale fakt je ten, že v ledničce už 2 dny byla 76ka.
mastrof> Tak promiň, omlouvám se. Já to mám trochu jinak. Sice ryb od vody odnesu během roku dost málo, ale o to víc si na nich pošmáknu. Je to takový jiný, než si to koupit.
To co pise mastrof neni tak od veci, musim se priznat, ze bych mel asi hodne vahave ruce, co s takovou rybou udelat, nikdy jsem takovou nelapl a jen doufam, ze bych mel dost velkej moral na to ji pustit. Nejsem ortodoxni poustec a asi ani nikdy nebudu, kazdopadne se ohanet tim, ze pokud ji neseberu je, sebere ji jinej, to je prave to, co dovoluje vsem si vlastne oduvodnovat ponechani ryby. Sam poustim ryby na uplne stejne proflaklych revirech a nedelam si iluze, ze se ryba dozije vyssiho veku, ale co kdyby. Toro pise dobre, rybky chyta krasne, ale je faktem, ze ty zavery jsou vesmes podobne, neni to zadna kritika, ale urcite to pomuze jinym se rozhodnout v neprospech takove ryby, rekneme, ze je to pak precedens ;) Asi vsichni vime, jak to ten kluk mysli a neni preci treba se obhajovat, rozumime vsichni i vlastnim pohnutkam ci chuti na rybu a zrejme i podminkam reviru, ono je to podobne vsude.
jepice> nikomu nenadávám, špatně jsi to pochopil, jen mám jinej přístup, když už bych chtěl náhodou jíst rybu koupil bych si jí v tescu a ty co žijou ve volné přírodě budu pouštět dál… nikomu svůj názor nenutim.
mastrof> Tobě taky nikdo nenadává, že ryby pouštíš. A představ si, že jsou na světě revíry, kde se ryby pouštět nesměj, protože je to chápáno jako bezdůvodné týrání. Ty pohledy na to můžou bejt dost různý, většina z nás včetně mě patří mezi rozumné rybáře, kteří jaksi pustí značnou část ryb aby bylo co chytat a cca 5krát za rok si vezmou domů nějaký masíčko, na kterým si pochutnají.
toro> Nemám žádný důvod se zastávat rybičkářů, sám na rybky skoro nechytám, ale na rybku se dá chytat celkem slušně, aniž by se rabám (vyjma těch nástražních) nějak zvlášť ubližovalo. Samozřejmě když u toho někdo vykouří tři cigára a nechá ten polystyrén odfičet až do půlky přehrady, tak je to blb.
mastrof> on v té řece ale nevyrostl na 99%. Teď to nemyslím zle, ale opravdu ty podmínky neznáš.
David H.> když myslíš, jak je tedy možné že tam ten candát dorostl této velikosti? stejnak bych ho ale pustil ať ho zabije někdo jinej, je to prostě proti mému přesvědčení. psal jsem ti osobku…
sidla> Můžeš, já snesu vše:-).
mastrof> Ale jo, jasně že nemohu. Ale jsou revíry, kde má tu šanci velkou, někde ohromnou, někde ale malou a tady podle mě mizivou.
David H.> nemůžeš vědět že ho chytí někdo jinej a zabije, prostě nemůžeš. proto má cenu mu dát tu šanci dožít si svůj candátí život. nerad bych to tu dál rozpatlával, je to jen můj názor.
mastrof> zcestné to není. Je to realita, před kterou nemá smysl strkat hlavu do písku. Tam rozhodně.
toro> pokud se ti to zdá gentlemanské budiž, mě se to nezamlouvá, na to mám doufám právo. Příští článek si určitě zase s chutí přečtu a věřím že se něco zajímavého přiučím, ryby budu ale pouštět dál. Komentovat už ho ale nebudu. toho co se vám stalo na dyji je mi líto, taky mi před pár lety vypláchnul kyanid labe, tak vím jaké to je…
mastrof> Aby to nebylo jen „o nás – bez nás“. Už jsem to kdysi psal: Mezi kamarády máme gentlemanskou dohodu. Berný je pro nás candát 70 – 89cm (mimo tento rozsah jen očividně krvácející ryby), přičemž se bereme maximálně 1 ks za vycházku. Z toho vyplývá, že vodě ublížíme méně než rybičkář, který si odnese dva padesátníky denně a dalších x kusů zmrší kvůli zažrání. Vzhledem k tomu, že se k vodě dostanu max. jednou za týden (a pokaždé záběr nedostanu), tak není důvod k nějaké panice. Jo, kdybych byl věštec a věděl, že dravci na Dyji pod Mlýny půjdou za měsíc do háje, tak bych asi zhruba dvě desítky menších candátů + jednu 92 nepouštěl… :o(
kubas> můžu rejpnout?
David H.> to bych určitě nechtěl, jen mi přišlo celkem zcestné to o tom že když si ho nevezmu já sežere ho někdo jinej… schůdnější mi příjde vysvětlení že by si ho chtěl sníst, to ale také zaznělo. Opravdu se nechci dohadovat, jen sem měl pocit že téměř každý článek ToRa končí smrtí candáta přes 7O. Neznám ho osobně proto ho tu nechci nijak soudit ani pranýřovat, třeba jich dalších 20 pustí…Byly doby kdy sem jeho články hltal a také sem zabijel pro maso.. jediné co vím jistě, že dnes bych ho já určitě pustil, pokud by nešluk nástrahu do žeber či jícnu…
Panu Rybari gratuluji :-) krasny candos a moc hezky napsany clanek. Petru Zdar
mastrof> a chtěl bys, abych lhal a tvrdil, že bych ho vždy pustil? On se tak chová kdekdo a kdybys někomu třeba nakoukl do úlovkáče, byl bys možná v šoku. Já si do kapsy nelžu. Pouštění ryb je pro mě samozřejmost a navádím k tomu okolí neustále. Ale ne fanaticky a dogmaticky.
Kubas: to je pravda, na druhou stranu se to zase takto nedá brát. Co se stane nikdo nevěděl…
mastrof> Víš kde by ten candát skončil aktuálně tuto sezónu? V kafilerii v Medlově bohužel. Takže debata o ničom :-)…
at si dělá kdo chce co chce, ale já mlčet nebudu když mi to příjde špatné. přístup když ho nezmasim já tak to udělá někdo jinej mi příjde dost mimo, o to víc mě zaráží že to přišlo zrovna od Davida H. nechci se hádat ani ToRovi znechucovat psaní dalších článků.
Podstata článku je někde úplně jinde a byla by škoda diskuzi zaměřit jen na téma, zda je či není OK, že si autor rybu ponechal.
Přemýšlím tady nad tím, zda bych jako téměř notorický pouštěč takovou rybu vzal či nikoliv. Asi bych měl velké dilema, ale přiznám se, že bych si ho tam, co Tomáš chytá, asi vzal bez dlouhého přemýšlení také. Jednak je to jedna z mála ryb, co jsem ochoten s chutí sníst a v tom ukrutném tlaku, co tam panuje, bych stejně neměl iluze, že tam přežije další sezónu. Spíš by skočil do měsíce na jiném pekáči. Ale těžko říct. Je to jen o nejniternějším svědomí každého z nás, zda je veřejně ochoten přiznat, že by si takovou ponechal či jí pustil…
je to věcí názoru, mě příjde opravdu veliká škoda takového candáta zmasit, a ještě o tom napsat článek? právo na to samozřejmě autor měl…
mastrof> však odnést rybu od vody není nic špatnýho . . . .
Pekný článok, je to pravda.
mastrof: Chcel by som vidieť, ako by si ty takého zubáča púšťal LOL
ToRo je jistě skvělý rybář, jeho články jsem vždy hltal a dost se jimi i inspiroval. dnes je mi ale po přečtení jeho článku ouvej, proč zase musel umřít další trofejní candát? takto končí téměř každý jeho článek…