Vyhledávání
Těžce vydřené, leč darované ryby I.
21.8.2013 | Tomáš Rozsypal | Povídky od vody | Candát obecný | 12.945 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 103Čím jsem starší, tím častěji mě napadá, že každý člověk má svůj osud nějakým způsobem daný. Neplatí to však jen pro lidi, ale i pro všechny tvory na Zemi. Ryby samozřejmě nevyjímaje. Nemám pro své sentimentální myšlenky žádné vědecké vysvětlení, ale určitě většina z nás zažila věci odporující zdravému rozumu. V poslední době mě tyto filosofické úvahy napadají hlavně při rybaření...
Před hromadou let jsem četl v jednom rybářském časáku zajímavý příspěvek. Autor v něm rozebíral rybářské štěstí a mimo jiné vyslovil názor, že existují dva druhy ryb – ty co jsou nám dané a pak ty druhé, které nám dané nejsou. Z těch se pak stávají tzv. neulovitelné legendy vyhýbající se všem nástrahám. A když už se přece jen spletou, vybojují si (většinou díky nějakému rybářovu kiksu) opět svobodu.
Po letošní zahájené jsem si na příspěvek o „daných a nedaných“ rybách vzpomněl hned dvakrát. Dostal jsem totiž příležitost střetnout s velkými dravci, kteří měli veškeré výhody na své straně, ale přesto jich nevyužili. I tak jsem se na vítězství nad nimi neskutečně nadřel! Když zpětně a v klidu (bez adrenalinové nálože v žilkách) zrekapituluji prožité souboje, mohu konstatovat, že jsem během nich nasekal tolik amatérských chyb, že by to vyšlo na pár sezón dopředu. Asi mi ty ryby fakt byly dané...
Darovaná ryba I.
Úterý 19. 6. 2013, 19.30 hod., řeka Dyje: Spěchám k vodě, div se nestrhám. Na zahájenou jsem vyhořel, tak jsem řádně natěšený na odvetu. U vody potkávám pár známých tváří. Jejich informace moc optimistické nejsou. Ráno se prý chytilo pár lepších dravců, ale v poledne spadla voda o půl metru a rázem bylo „po žížalkách“! Nedbám pesimistických předpovědí a jdu lovit. Všechna má prověřená místa jsou obsazená. „Sakra, když to tu prej nebere, proč je u vody takovej mumraj!“ kleju v duchu. Nakonec jsem odkázán na volné fleky, kam se nikdo nehrne. Vybírám místo, které je sice hodně nadějné, ale doslova „čpí sírou“.
Tvoří je dvojice vyvrácených topolů, které leží ve vodě souběžně s břehem. Stromy jsou s pevninou spojené jen několika tlustými kořeny a jejich koruny jsou celé ponořené. Pod nimi je hlubina dobré tři metry! Všude kolem kmenů se blýskají hejna odrostlých ouklejí a u břehu je hustá rybí polévka z letošního potěru. Tahle komfortní zóna nabízí vodním predátorům luxusní úkryty v labyrintu větví, dostatečnou hloubku a žrádla, co hrdlo ráčí! Být dravcem, jsem zaparkovaný právě tady!
Místo (zlo)činu.
Co je růžové pro ryby, obvykle bývá černé pro rybáře. Sápu se v brodkách na slizké kmeny. Po opadnutí vody je jejich povrch pokrytý kluzkým bahýnkem. S náramným úsilím se doškrábu na druhý strom. Zapřu se „pevně“ o jeden kořínek. Dobrá stabilita je při lovu podmínkou zdaru. Něco o tom vím, i když ne z osobní zkušenosti...
Vsuvka k tématu:
Kdysi před léty jsem s partou vláčel na řece Moravě. Během noci tehdy hladina spadla o pár decimetrů a mokré kameny v regulaci byly najednou hladké jako sklo. Od rozednění jsme házeli jako o život, ale při poklesu řeky byli dravci zašití bůhvíkde. Kamarád se rozhodl, že vyrazí zkusit štěstí níž po proudu. Skákal po slizkých kamenech jako kamzík. Nevím, co ho to napadlo, ale během „skokochůze“ poslal twister obloukem do řeky.
A v tom se to stalo! Právě když došlapoval na balvan, jeho chodidlo se už kamene nedotklo. Hned po dopadu gumy do vody ji totiž nasál velký dravec! Vzápětí udělal rychlý výkrut ke dnu. Prudký rybí výpad přetočil rybáře o pětačtyřicet stupňů. Na jedné noze neudržel balanc a po zádech zahučel mezi lomové šutry! Hrůzou se nám zatajil dech! Okamžitě jsme spěchali na pomoc. Ó, jak se nám ulevilo, když jsme spatřili, že hendikepovaný lovec třímá ohnutý prut a snaží se dokonce vleže pumpovat. To by smrtelně raněný asi nedokázal! Pomohli jsme kamarádovi na nohy, aby mohl zdolávat jako člověk. Nakonec vše dopadlo dobře. Vylovený patnáctikilový sumík byl hojivou mastí na potlučená záda. Šťastný rybář dokonce pravil něco ve smyslu: „Cítím se jako po návratu ze sadomaso salónu. Hřbet mám sice samej šrám a modřinu, ale rozhodně to stálo za ten zážitek!“
Zpět k ději:
Stojím relativně pevně na kluzkém kmeni topolu a přemýšlím co dál. Naproti přes vodu jsou zabrozeni tři mladí rybáři a snaží se mi naprat nástrahy pod nohy. Nezbývá mi, než gumu spustit přímo pod strom. Rozhodně ji ale nesmím nechat padnout na dno, protože tam bude fůra překážek. Twister s přestávkami nechávám klesat do hlubiny. Když uznám, že se blíží do nebezpečné zóny, stopnu jeho pozvolný pád a začnu navíjet. Nástrahu pozvednu sotva o metr a... Prásk! Prut schytá ostrou šupu! Zápěstím přiseknu. Ihned v paži pocítím slastnou tíhu. Ztěžka sbírám decimetry šňůry na cívku. Kromě pasivního odporu se zatím ryba moc neprojevuje. Nemá snahu silou táhnout ke dnu, ani splouvat po proudu vstříc ponořeným větvím. To je pro mě jen dobře...
Útočník zdivočí, až ho pozvednu k hladině. Najednou se postaví na hlavu a zabere. Na hladině se vytvoří miniatura atomového hřibu! Brzda zavrčí jak podrážděný pes. První výpad zdárně odrazím. Čekám druhý, ale ryba se zase ochotně poddává mému tahu. Vyrazí na zteč znovu až pod hladinou. Tentokrát ji stačím zahlédnout. Je to candát! Hrubým odhadem něco přes třičtvrtě metru. Pumpuji pomalu vzhůru. Čekám, že každým okamžikem začne vyvádět, ale žádná překotná aktivita se nekoná. Je stále v podezřelém klidu.
Velký candát najednou leží toporně na hladině a poulí bulvy jako Hurvínek. Pořád od něj čekám nějakou čertovinu. Vše se mi zatím zdá nějak moc snadné. Ryba má určitě v záloze nějaký trumf. Pro sichr povolím víc brzdu. Pak krkolomným způsobem pokleknu na kluzký kmen. Z vesty na zádech odepnu velký rakeťák a hned se s ním natáhnu po dravci. Rybu naberu na první pokus. Jóóó!
Opatrně se stavím na nohy. Udělám čelem vzad a s těžkým nákladem mířím ke břehu.
Zrovna když mám nekročeno na druhý kmen, candát se probere. Zuřivě sebou zamele. Rozpažím ruce kvůli lepší stabilitě a snažím se bezpečně došlápnout. Dravec jakoby věděl, že jsem bezbranný jak novorozeně, razantně zatřepe hlavou. Svými tesáky rozpárá síť jako torpédo trup lodě. Najednou mu celá hlava dírou čouhá ven! Na chvíli znehybní. Připadá mi, že mě potměšile pozoruje a pochechtává se. Nevím, co dělat dřív. Mám dravce chytit za makovici? Nebo spěchat na břeh? Volím druhou možnost...
Chyba! Sotva udělám další krůček, ryba s sebou znovu energicky zamlátí. Díra v síti se rázem zvětší a „můj úlovek“ přes ni vylítne ven. Praští sebou o strom a sklouzne do škvíry mezi kmeny. Na šňůře se mi houpe podběrák. Zapomenu na obezřetnost a vmžiku pokleknu. Musím konat rychle, než se otřesený dravec vzpamatuje. I přes riziko pohryzání rybě nacpu palec do tlamy. Provedu „jakoustakous“ napodobeninu sumčího úchopu. Candát se probere, až mu vyvrátím pysk. Hryže mi do palce jako doga a ocasem divoce víří hladinu. Nepustím ho, ani kdyby mi měl prst vytrhnout z kloubu!
Tragikomedii však ještě není konec. Roztržená síťka se namotá na jeden kořínek a drží na něm jako přilepená sekunďákem. Nejsem stavu se postavit. Trpělivě čekám, až rybě dojde šťáva a přestane mi drtit palec. Jakmile se trochu uklidní, vztekle škubnu podběrákem. Osvobozuji ho za cenu další díry v síti. Honem na souš!
Síť rakeťáku torpédovaná monster-candátem.
Když za pár vteřin stanu na pevné zemi, jsem blahem bez sebe. Cítím přitom, jak mi čurek potu stéká až do žlábku. Candáta složím na zem. Napřed mu z tlamy vyprostím uvězněný prst a vzápětí osvobodím i twister visící pevně v horním patře. Ryba je to monstrózní! Můj prvotní odhad byl hodně podhodnocený. Dravec měří 89 cm! Jak později zjistím, váží lehce přes 6 kg.
To je on, mého srdce šampión!
Okamžitě volám bráchovi, který by se měl pohybovat někde v okolí. Když se mi ozve, dozvím se, že už je na chatě. Candáta klepnu a jdu za ním. Milda mi vytvoří pár památečních snímků. Potom provizorně zalátám pletenkou díry v podběráku. Za necelou půlhodinu společně míříme k vodě. Pozdě! Vývrat topolů už je beznadějně obsazený.
Co dodat? Rozhodně se nedá říci, že by zvítězil ten lepší. Já měl jen pořádný nášup štěstí a na druhou stranu se candátův anděl strážný asi někde zapomněl...
Pokračování příště
Text a fota: ToRo a Milda
Jak se Vám tento článek líbil?
- bezvýznamný
- nic nepřinášející
- dobrý
- velmi dobrý
- vynikající
31 hodnocení, v průměru
hvězdičekKam dál?
- Candát obecný - atlas ryb
Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz
I vy můžete přidat svůj názor!
Diskuze k článku
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 10:22® HaD
-
mastrof> Kdo prosím pěkně rozhodl, které ryby mají právo na život a které ne? Jako že kapr ne a tolstolobik jo? Jako že duhák ne a candát jo? Tahle debata je zřejmě už za hranicemi jejího smyslu…
Mimochodem jak psal cujo. Jsou tu klapky na očích a to, že si z živých ryb děláme trampolíny některé ochránce nechává naprosto klidnými ale ponechání candáta, což je skutečný lov tak jak je tu od počátku světa, je hrdelní čin. Například na Islandu se považuje puštění ryby za barbarsví a mrháním přírodním bohatstvím. To je zdravý rozum, který my tady tím vším C+R potíráme. Zřejmě nevyhnutelně a správně, nicméně potíráme.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 10:13® cujo
-
mastrof> A co když toho candoša chytnu na rybníku? To taky budeš tvrdit, že beru z „přírody“? Ona celá diskuze s fanatickým zastáncem chyť a pusť je marná, to je jako s nějakým náboženským fanatikem. Jinak když se tak zamyslíš, tak ti nepřijde uchýlný zraňovat rybu háčkem, vystavovat ju stresu a tím pádem zvyšovat riziko uhýnu? Celá rybařina, ať pro nás jakkoliv krásná je vlastně pro ryby „sadistickej“ sport a my se vlastně bavíme ubližováním. No a fanatickým zastáncům chyť a pusť vadí že pár ryb za rok člověk klepne . . . .
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 10:10® Snakei
-
mastrof> smim vedet, co te vede k tvrzeni, ze u nas nema kapr co delat?!?
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 9:45® mastrof
-
skwor> souhlas.
David H.> doufám že tím nechceš říct, že kdyby si je v tescu nikdo nekoupil tak skončej v řekách. Dostal si mě cca 2× do roka jdu do lesa a vraždim houby. srovnávat to ale se zabitim candoše 70+???? to snad ne? jinak žampiony v tescu kupuju běžně. ryby pouštim a pouštět budu vžýdy a všude. jediné co bych byl schopen zabít je duhák a kapr a stříbrňák. ani jeden nemá u nás co dělat.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 9:32® skwor
-
Robur> Já právo na přivlastnění ryby samozřejmě nikomu neberu. Spíš jsem měl na mysli to, že před nějakými 9–10 lety jsem Torovo články v Kajmanu fakt hltal. Dneska z toho mám dojmy spíš rozpačité a většinou to přečtu až díky následné diskuzi. To je asi všechno.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 9:31® HaD
-
petrikveprik> vysvětlil jsem níže. Kdo nezná asi těžko pochopí.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 9:27profil byl smazán
-
David H.> ..tak jak se tam ten C podle Tebe dostal? Jako ze se tam nasazují napr. Ccka 60+ ?? (tomu se mi nechce verit) BTW argument s tescem také nesdílím, ale ani ten, ze pokud pustím – nekdo jiný chytí. 95% také pouštím, ale takového bych asi vzal..
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 9:27® HaD
-
mastrof> a uvědomuješ si, že velká část ryb co chytáš pochází ze stejných sádek a pro stejnou konzumaci???
Add. Houby: a sbíráš je, nebo si je kupuješ v tescu? Pokud ctíš nějaké principy, předpokládám, že si je jen v lese prohlížíš a fotíš.
Ten argument o někom jiném jsem vysvětlil – jedná se o konkrétní místo. Kdyby to bylo o kilometr severně, nikdy bych nic podobného nevyslovil. Je to asi jako si s klidem vezmu pstruha v Jestřabicích, protože je jeho budoucnost téměř jistá. Stejného někde na Šumavě většinou bez váhání pustím.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 9:18® mastrof
-
kdybych vytáhnul uleženou svíčkovou z mladýho býka tak ji nepustim ani za nic:)))))
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 9:15® mastrof
-
David H.> a uvědomuješ si ty že ty ryby z tesca byly vyprodukovaný na sádkách primárně pro konzumaci? je už to hold jejich údělem být sežrán. tak proč zabíjet ryby z volné přírody když se jich mraky mačkaj v akvárkách a sádkách a čekaj na vysvobození? to sou tak moc drahý že by si na ně neměl? nevěřim… houby jim, ale rozhodně né proto že kdybych je nesesbíral já tak je sebere někdo jinej.
cujo> na sever nejezdim, a kdybych jel, tak se určitě nebudu vracet s 15kg zamraženejch filet. pokud ti nevoněj ryby z tesca zkus nějáké sádky, tam budeš mít čerstvou…
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 8:59® HaD
-
mastrof> ok. a uvědomuješ si, že když si v tescu koupíš rybu, že nevyrostla na poli? a hlavně po zakoupení je potřeba doplnit regál – tzn. Znovu rána do hlavy, krev a kuchání… je to jiné, apropo: jíš houby?
Tento příspěvek byl editován Čtvrtek 22. srpna 2013 v 10:01 uživatelem HaD. - Čtvrtek 22. srpna 2013 v 8:58® cujo
-
mastrof> o co menší cenu má život ryby v Tescu, než život ryby z řeky, popř. ÚN nebo rybníku? Když pojedeš na sever na tresky, tak je taky všechny pustíš a zajdeš si do Tesca? Nebo jim do obchoďáků chodíš ulehčovat trápení, Protože v těch akváriích plavou zubožený chudáci? Navíc je docela luxus koupit např. 4 kg candoša, když u nás stojí 399 kč/kg a k tomu je na tom ledě olezlej . . .
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 8:50® mastrof
-
David H.> ja ryby nejim a kdybych je jíst chtěl půjdu si jí koupit do tesca, to že máš asi jinej vztah k přírodě než já neznamená že mi chybí zdravej rozum. proč ty ryby z tesca nenechat na tom ledě schnít když si můžem chytit čerstvou, že? nikomu své názory nenutim ale takové hold jsou.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 8:43® HaD
-
mastrof> no to je teda hodně uletý -být rybožravecno, chytit třeba čtyřkilovýho candáta, pustit ho a jít si ho koupit do tesca. To už zavání absencí zdravého rozumu. Zamysli se nad tím!
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 8:39® Snakei
-
robur, malamut> Naprostej souhlas.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 8:37® Snakei
-
mastrof> Rybu z tesca? To bych v zivote nekoupil. Lezi na ledu x let a pak re to proda. A osobne sem videl, jak si chlap vybral dva pstruhy v akvariu, prodavac je vylovil, za dve minuty prines vykuchany, a kdyz pan odesel, tak ty dva vyloveny zase vratil do vody. Kdyz rybu k jidlu, tak jedine z vody rovnou na panev… Samozrejme ne kazdou, co zkonci na hacku.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 8:37® malamut
-
mastrof> rybář, hoden toho jména, by neměl v Tescu kupovat ryby, které si může sám ulovit.
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 8:24® Robur
-
skwor> já ne, 1/ jsem lovec, tak mám právo si rybu ponechat, navíc na revíru, který je za tímto účelem zřízen 2/ navíc je zarybnění i v ceně povolenky 3/ se stjenou logikou se za chvíli začne hrát tenis bez míčku a hráči budou jen nazančovat pohyby
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 7:57® skwor
-
Já bych to mastrofovi podepsal…
- Čtvrtek 22. srpna 2013 v 7:44® Robur
-
je to dilema, ale to maso na srazu by taky raději běhalo někde po dvorku:-). Ale argument, nezabiju já, zabije jiný je fakt blbej. Dokázal jsem pustit candáta 70cm, ale fakt je ten, že v ledničce už 2 dny byla 76ka.
- Středa 21. srpna 2013 ve 23:39® jepice-zruseno
-
mastrof> Tak promiň, omlouvám se. Já to mám trochu jinak. Sice ryb od vody odnesu během roku dost málo, ale o to víc si na nich pošmáknu. Je to takový jiný, než si to koupit.
- Středa 21. srpna 2013 ve 21:55® Scanix
-
To co pise mastrof neni tak od veci, musim se priznat, ze bych mel asi hodne vahave ruce, co s takovou rybou udelat, nikdy jsem takovou nelapl a jen doufam, ze bych mel dost velkej moral na to ji pustit. Nejsem ortodoxni poustec a asi ani nikdy nebudu, kazdopadne se ohanet tim, ze pokud ji neseberu je, sebere ji jinej, to je prave to, co dovoluje vsem si vlastne oduvodnovat ponechani ryby. Sam poustim ryby na uplne stejne proflaklych revirech a nedelam si iluze, ze se ryba dozije vyssiho veku, ale co kdyby. Toro pise dobre, rybky chyta krasne, ale je faktem, ze ty zavery jsou vesmes podobne, neni to zadna kritika, ale urcite to pomuze jinym se rozhodnout v neprospech takove ryby, rekneme, ze je to pak precedens ;) Asi vsichni vime, jak to ten kluk mysli a neni preci treba se obhajovat, rozumime vsichni i vlastnim pohnutkam ci chuti na rybu a zrejme i podminkam reviru, ono je to podobne vsude.
- Středa 21. srpna 2013 ve 21:28® mastrof
-
jepice> nikomu nenadávám, špatně jsi to pochopil, jen mám jinej přístup, když už bych chtěl náhodou jíst rybu koupil bych si jí v tescu a ty co žijou ve volné přírodě budu pouštět dál… nikomu svůj názor nenutim.
- Středa 21. srpna 2013 ve 21:08® jepice-zruseno
-
mastrof> Tobě taky nikdo nenadává, že ryby pouštíš. A představ si, že jsou na světě revíry, kde se ryby pouštět nesměj, protože je to chápáno jako bezdůvodné týrání. Ty pohledy na to můžou bejt dost různý, většina z nás včetně mě patří mezi rozumné rybáře, kteří jaksi pustí značnou část ryb aby bylo co chytat a cca 5krát za rok si vezmou domů nějaký masíčko, na kterým si pochutnají.
toro> Nemám žádný důvod se zastávat rybičkářů, sám na rybky skoro nechytám, ale na rybku se dá chytat celkem slušně, aniž by se rabám (vyjma těch nástražních) nějak zvlášť ubližovalo. Samozřejmě když u toho někdo vykouří tři cigára a nechá ten polystyrén odfičet až do půlky přehrady, tak je to blb.
- Středa 21. srpna 2013 ve 21:01® HaD
-
mastrof> on v té řece ale nevyrostl na 99%. Teď to nemyslím zle, ale opravdu ty podmínky neznáš.
- Středa 21. srpna 2013 ve 20:51® mastrof
-
David H.> když myslíš, jak je tedy možné že tam ten candát dorostl této velikosti? stejnak bych ho ale pustil ať ho zabije někdo jinej, je to prostě proti mému přesvědčení. psal jsem ti osobku…
- Středa 21. srpna 2013 ve 20:48® kubas
-
sidla> Můžeš, já snesu vše:-).
- Středa 21. srpna 2013 ve 20:42® HaD
-
mastrof> Ale jo, jasně že nemohu. Ale jsou revíry, kde má tu šanci velkou, někde ohromnou, někde ale malou a tady podle mě mizivou.
- Středa 21. srpna 2013 ve 20:35® mastrof
-
David H.> nemůžeš vědět že ho chytí někdo jinej a zabije, prostě nemůžeš. proto má cenu mu dát tu šanci dožít si svůj candátí život. nerad bych to tu dál rozpatlával, je to jen můj názor.
- Středa 21. srpna 2013 ve 20:32® HaD
-
mastrof> zcestné to není. Je to realita, před kterou nemá smysl strkat hlavu do písku. Tam rozhodně.