Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

Těžce vydřené, leč darované ryby I. necteno

21.8.2013 | Povídky od vody | Candát obecný | 11.439 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 103

Těžce vydřené, leč darované ryby I.Čím jsem starší, tím častěji mě napadá, že každý člověk má svůj osud nějakým způsobem daný. Neplatí to však jen pro lidi, ale i pro všechny tvory na Zemi. Ryby samozřejmě nevyjímaje. Nemám pro své sentimentální myšlenky žádné vědecké vysvětlení, ale určitě většina z nás zažila věci odporující zdravému rozumu. V poslední době mě tyto filosofické úvahy napadají hlavně při rybaření...

Před hromadou let jsem četl v jednom rybářském časáku zajímavý příspěvek. Autor v něm rozebíral rybářské štěstí a mimo jiné vyslovil názor, že existují dva druhy ryb – ty co jsou nám dané a pak ty druhé, které nám dané nejsou. Z těch se pak stávají tzv. neulovitelné legendy vyhýbající se všem nástrahám. A když už se přece jen spletou, vybojují si (většinou díky nějakému rybářovu kiksu) opět svobodu. 

Po letošní zahájené jsem si na příspěvek o „daných a nedaných“ rybách vzpomněl hned dvakrát. Dostal jsem totiž příležitost střetnout s velkými dravci, kteří měli veškeré výhody na své straně, ale přesto jich nevyužili. I tak jsem se na vítězství nad nimi neskutečně nadřel! Když zpětně a v klidu (bez adrenalinové nálože v žilkách) zrekapituluji prožité souboje, mohu konstatovat, že jsem během nich nasekal tolik amatérských chyb, že by to vyšlo na pár sezón dopředu. Asi mi ty ryby fakt byly dané...     

 

Darovaná ryba I.

Úterý 19. 6. 2013, 19.30 hod., řeka Dyje: Spěchám k vodě, div se nestrhám. Na zahájenou jsem vyhořel, tak jsem řádně natěšený na odvetu. U vody potkávám pár známých tváří. Jejich informace moc optimistické nejsou. Ráno se prý chytilo pár lepších dravců, ale v poledne spadla voda o půl metru a rázem bylo „po žížalkách“! Nedbám pesimistických předpovědí a jdu lovit. Všechna má prověřená místa jsou obsazená. „Sakra, když to tu prej nebere, proč je u vody takovej mumraj!“ kleju v duchu. Nakonec jsem odkázán na volné fleky, kam se nikdo nehrne. Vybírám místo, které je sice hodně nadějné, ale doslova „čpí sírou“. 

Tvoří je dvojice vyvrácených topolů, které leží ve vodě souběžně s břehem. Stromy jsou s pevninou spojené jen několika tlustými kořeny a jejich koruny jsou celé ponořené. Pod nimi je hlubina dobré tři metry! Všude kolem kmenů se blýskají hejna odrostlých ouklejí a u břehu je hustá rybí polévka z letošního potěru. Tahle komfortní zóna nabízí vodním predátorům luxusní úkryty v labyrintu větví, dostatečnou hloubku a žrádla, co hrdlo ráčí! Být dravcem, jsem zaparkovaný právě tady! 

 

p1.jpg

Místo (zlo)činu.

 

Co je růžové pro ryby, obvykle bývá černé pro rybáře. Sápu se v brodkách na slizké kmeny. Po opadnutí vody je jejich povrch pokrytý kluzkým bahýnkem. S náramným úsilím se doškrábu na druhý strom. Zapřu se „pevně“ o jeden kořínek. Dobrá stabilita je při lovu podmínkou zdaru. Něco o tom vím, i když ne z osobní zkušenosti...

 

Vsuvka k tématu:

Kdysi před léty jsem s partou vláčel na řece Moravě. Během noci tehdy hladina spadla o pár decimetrů a mokré kameny v regulaci byly najednou hladké jako sklo. Od rozednění jsme házeli jako o život, ale při poklesu řeky byli dravci zašití bůhvíkde. Kamarád se rozhodl, že vyrazí zkusit štěstí níž po proudu. Skákal po slizkých kamenech jako kamzík. Nevím, co ho to napadlo, ale během „skokochůze“ poslal twister obloukem do řeky. 

A v tom se to stalo! Právě když došlapoval na balvan, jeho chodidlo se už kamene nedotklo. Hned po dopadu gumy do vody ji totiž nasál velký dravec! Vzápětí udělal rychlý výkrut ke dnu. Prudký rybí výpad přetočil rybáře o pětačtyřicet stupňů. Na jedné noze neudržel balanc a po zádech zahučel mezi lomové šutry! Hrůzou se nám zatajil dech! Okamžitě jsme spěchali na pomoc. Ó, jak se nám ulevilo, když jsme spatřili, že hendikepovaný lovec třímá ohnutý prut a snaží se dokonce vleže pumpovat. To by smrtelně raněný asi nedokázal! Pomohli jsme kamarádovi na nohy, aby mohl zdolávat jako člověk. Nakonec vše dopadlo dobře. Vylovený patnáctikilový sumík byl hojivou mastí na potlučená záda. Šťastný rybář dokonce pravil něco ve smyslu: „Cítím se jako po návratu ze sadomaso salónu. Hřbet mám sice samej šrám a modřinu, ale rozhodně to stálo za ten zážitek!“

 

Zpět k ději:

Stojím relativně pevně na kluzkém kmeni topolu a přemýšlím co dál. Naproti přes vodu jsou zabrozeni tři mladí rybáři a snaží se mi naprat nástrahy pod nohy. Nezbývá mi, než gumu spustit přímo pod strom. Rozhodně ji ale nesmím nechat padnout na dno, protože tam bude fůra překážek. Twister s přestávkami nechávám klesat do hlubiny. Když uznám, že se blíží do nebezpečné zóny, stopnu jeho pozvolný pád a začnu navíjet. Nástrahu pozvednu sotva o metr a... Prásk! Prut schytá ostrou šupu! Zápěstím přiseknu. Ihned v paži pocítím slastnou tíhu. Ztěžka sbírám decimetry šňůry na cívku. Kromě pasivního odporu se zatím ryba moc neprojevuje. Nemá snahu silou táhnout ke dnu, ani splouvat po proudu vstříc ponořeným větvím. To je pro mě jen dobře... 

Útočník zdivočí, až ho pozvednu k hladině. Najednou se postaví na hlavu a zabere. Na hladině se vytvoří miniatura atomového hřibu! Brzda zavrčí jak podrážděný pes. První výpad zdárně odrazím. Čekám druhý, ale ryba se zase ochotně poddává mému tahu. Vyrazí na zteč znovu až pod hladinou. Tentokrát ji stačím zahlédnout. Je to candát! Hrubým odhadem něco přes třičtvrtě metru. Pumpuji pomalu vzhůru. Čekám, že každým okamžikem začne vyvádět, ale žádná překotná aktivita se nekoná. Je stále v podezřelém klidu. 

Velký candát najednou leží toporně na hladině a poulí bulvy jako Hurvínek. Pořád od něj čekám nějakou čertovinu. Vše se mi zatím zdá nějak moc snadné. Ryba má určitě v záloze nějaký trumf. Pro sichr povolím víc brzdu. Pak krkolomným způsobem pokleknu na kluzký kmen. Z vesty na zádech odepnu velký rakeťák a hned se s ním natáhnu po dravci. Rybu naberu na první pokus. Jóóó!          

Opatrně se stavím na nohy. Udělám čelem vzad a s těžkým nákladem mířím ke břehu.

Zrovna když mám nekročeno na druhý kmen, candát se probere. Zuřivě sebou zamele. Rozpažím ruce kvůli lepší stabilitě a snažím se bezpečně došlápnout. Dravec jakoby věděl, že jsem bezbranný jak novorozeně, razantně zatřepe hlavou. Svými tesáky rozpárá síť jako torpédo trup lodě. Najednou mu celá hlava dírou čouhá ven! Na chvíli znehybní. Připadá mi, že mě potměšile pozoruje a pochechtává se. Nevím, co dělat dřív. Mám dravce chytit za makovici? Nebo spěchat na břeh? Volím druhou možnost...

Chyba! Sotva udělám další krůček, ryba s sebou znovu energicky zamlátí. Díra v síti se rázem zvětší a „můj úlovek“ přes ni vylítne ven. Praští sebou o strom a sklouzne do škvíry mezi kmeny. Na šňůře se mi houpe podběrák. Zapomenu na obezřetnost a vmžiku pokleknu. Musím konat rychle, než se otřesený dravec vzpamatuje. I přes riziko pohryzání rybě nacpu palec do tlamy. Provedu „jakoustakous“ napodobeninu sumčího úchopu. Candát se probere, až mu vyvrátím pysk. Hryže mi do palce jako doga a ocasem divoce víří hladinu. Nepustím ho, ani kdyby mi měl prst vytrhnout z kloubu!

Tragikomedii však ještě není konec. Roztržená síťka se namotá na jeden kořínek a drží na něm jako přilepená sekunďákem. Nejsem stavu se postavit. Trpělivě čekám, až rybě dojde šťáva a přestane mi drtit palec. Jakmile se trochu uklidní, vztekle škubnu podběrákem. Osvobozuji ho za cenu další díry v síti. Honem na souš!

 

p2.jpg

Síť rakeťáku torpédovaná monster-candátem.

 

Když za pár vteřin stanu na pevné zemi, jsem blahem bez sebe. Cítím přitom, jak mi čurek potu stéká až do žlábku. Candáta složím na zem. Napřed mu z tlamy vyprostím uvězněný prst a vzápětí osvobodím i twister visící pevně v horním patře. Ryba je to monstrózní! Můj prvotní odhad byl hodně podhodnocený. Dravec měří 89 cm! Jak později zjistím, váží lehce přes 6 kg.

 

p3.jpg

To je on, mého srdce šampión!

 

Okamžitě volám bráchovi, který by se měl pohybovat někde v okolí. Když se mi ozve, dozvím se, že už je na chatě. Candáta klepnu a jdu za ním. Milda mi vytvoří pár památečních snímků. Potom provizorně zalátám pletenkou díry v podběráku. Za necelou půlhodinu společně míříme k vodě. Pozdě! Vývrat topolů už je beznadějně obsazený.

 

Co dodat? Rozhodně se nedá říci, že by zvítězil ten lepší. Já měl jen pořádný nášup štěstí a na druhou stranu se candátův anděl strážný asi někde zapomněl... 

 

Pokračování příště

 

Text a fota: ToRo a Milda
 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

31 hodnocení, v průměru 4.6 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 16. října 2013 ve 14:32® Mary
Mary

casper> souhlas :)

Pondělí 26. srpna 2013 ve 22:59® paolomaldini
paolomaldini

Robur> Vsak ja to tak taky chapu… co rybar to jiny testo toda rozum… netreba se stavet do defenzivni polohy. ;-) Me zajima jakej na to ma nazor nekdo jinej, to me muze obohatit. Mlceni me nic neda.

Tento příspěvek byl editován Pondělí 26. srpna 2013 ve 23:00 uživatelem paolomaldini.
Pondělí 26. srpna 2013 v 19:55® Robur
Robur

pánové, mně je to úplně šumák, já to uváděl jako další myšlenkový směr.

Pondělí 26. srpna 2013 v 19:09® xxoo

Robur > promin ,ale nechápu tu Tvou žluč.

Pondělí 26. srpna 2013 v 19:00® xxoo

ToRo> Pěknej článek,nádherná ryba…gratulace .

Pondělí 26. srpna 2013 v 15:44® paolomaldini
paolomaldini

Robur> To jsi ale spatne pochopil, ja ryby z valne vetsiny poustim. Beru jen zranene jedince (privlac) konkretne 1× candat, 1× stika, 2× Okoun nebo na pozadani rodiny konkretne letos 4 Kapriky pro Babicku a sestry (v papirech jsem na 5te strance vychazek). Takze ja jsem vlastne na te strane ktere je brano a to ze si nekdo ze „spolecneho policka“ ac s timto terminem nemuzu v zadnem pripade souhlasit vezme bramboru… inu to je jeho pravo a moje skoda ze si bramboru nevezmu sam. Ted to taky neber osobne ale lidi co jim vadi jiny kteri vezmou rybu jsou podle me do jiste miry zasazeni zavisti ze si ji nemuzou vzit sami nebo ulovit sami. Jinak si to vysvetlit neumim. Pritom se jedna pouze o jejich nesikovnost nebo ne takovou schopnost ci absenci stesteny at uz by si rybu sami nechali nebo ji pustili. Zkratka a dobre ten kdo hudruje nad Tomasem ma proste smulu mel stejnou sanci candata ulovit jako on a posleze s nim nalozit jak on sam uzna za vhodne, jednou to ryb. rad umoznuje tak to respektujme. I kdyz pripoustim ze zabiti ryby je vuci ostatnim vice ultimatni nez pusteni do zpet do vodni rise. Snazim se ale respektovat postoje druhyh a pokud se jedna o dovolene zpusoby lovu a dle ryb.radu tak s tim problem nemam.

Pondělí 26. srpna 2013 v 15:31® malamut
malamut

Robur> hodně blbý přirovnání. U rybařiny je podmínkou rybu ulovit, a je právo lovce, jak s úlovkem naloží v mezích daných RŘ a BPVRP. To, že je někdo hovnochyt a nelíbí se mu, že jiní naloví a konzumují, mu nedává právo komukoliv vnucovat C&R.

Pondělí 26. srpna 2013 v 10:08® Robur
Robur

paolomaldini> vidíš, taky se nad tím dá zamyslet i jinak. Revír užíváš společně s členy svazu. Kdyby členové měli společné pole brambor, tak by se třeba tolik nerozdávalo. Neber to osobně.

Pátek 23. srpna 2013 ve 22:59® paolomaldini
paolomaldini

Vůbec nechápu proč se neustále dokola řeší „masařina“. Ač z 99procent ryby pouštim a beru jen na požádání nejbližší rodiny tak ponechání ryby rozhodně neodsuzuju. Pominu-li že je to každého právo za předpokladu splnění ryb. řádů, tak si třeba uvědomit, že prapůvod vzniku rybařiny je právě za ůčelem obživy. Je tedy nepřirozené ryby pouštět, alespoň z tohodle úhlu pohledu. Candát je navic lahůdka jak známo ;-)

ps: fotky z obejváků , verand, zahrad a koupelen samosebou jako fotograf amater odsuzuju… ryba by mela byt na snimku pochopitelne u sveho prirozeneho prostredi. Pak jedine na taliri…

clanek peknej , diky ToRo

Pátek 23. srpna 2013 ve 20:39® jepice-zruseno

Jinak abych neopoměl článek, samo sebou, žej sem ho přečetl a líbila se mi nejvíc ta pasáž, jak mu zabral sumec při chúzi Já ho furt nějak nemůžu chytit, a to sem se o něj letos i pokoušel chvíli cíleně. Nemůžu si stěžovat – místo toho jsem chytil úplně jinou tzv. životní rybu.

Pátek 23. srpna 2013 ve 20:34® jepice-zruseno

Několikrát se tu diskutovalo „nevemu já – veme někdo jiný“. Co takhle se na tento pojem, který bezesporu nemá daleko k pravdě, podívat z jiného úhlu. Když rybu pustím, dělám to v podstatě pro vás ostatní. Samozřejmě, že se úplně nerozdám, nechal jsem si jednoho pstruha, jednoho candáta a pevně věřím, že si letos nechám ještě kapra a několik okounů. Možná i na jedny zavináče dostanu chuť …

Tolemarchos> Lidé dříve regulovali toky a mysleli to v té dobře. To o čem mluvíš, je tzv. tvrdá rakouská škola. Např. okolo roku 1930 žádali starostové obcí v okolí Lužnice pod Třeboní o regulaci řeky (která se uskutečnila až později) kvůli ochraně zemědělské půdy před povodněmi. Vyregulovaným korytem měla voda rychle odtéci a zachránit se tak měla úroda. Ano, v dnešní době se jedná o naprosto nežádoucí jev, chránit takto pole (rozlivovou zónu), jenže tehdy nebyla tak snadná možnost dovážet potraviny v případě nedostatku a úroda mohla mít větší relativní hodnotu, než má u nás dnes. Byl jsem těsně před letošní povodní v Berouně a viděl jsem na vlastní oči, jak se u potoka, obehnaného betonovým břehem na tomto břehu stavěla trvalá protipovodňová zeď, která měla chránit !!!fotbalové hřiště!!!, tedy potenciální rozlivové území. (stejně by mu letos nepomohla, ani kdyby byla dodělaná). Někdo si za pár let bude klepat na hlavu, proč chceme chránit fotbalové hřiště, zoo v Troji a pod., když tím prokazatelně zhoršíme situaci někde jinde. Není dobré nadávat na předky, ale zamyslet se, co je k jejich krokům vedlo a zaměřit se na současnost.

casper> Ten pocit rybu chytit, vykuchat uvařit a sníst. No neřeknu to jinak, než tak, že vlastnoručně chycenou rybu by mě asi nenapadlo jíst u televize :-D Teď vážně – ty kuřeťárny a jatka jsou hrozná věc, ale nedovedu si představit, že by sme se uživili jinak. Neřeknu v ČR, kde je málo lidí, ale světově vzato to prostě teď jinak nejde. Co se ale rýsuje je z kmenových buněk vyrábět rovnou maso jak v továrně. Nedávno byly takto udělaný první hamburgry, kdy zjednodušeně řečeno se povedlo vyrobit hovězí bez krávy. Vyhnout se tomuto trendu by znamenalo jednak zvýšit enormě tlak na krajinu (tudíž návrat k některým nešterným věcem z předválečných dob, kácení lesů a křovin,…) a mnoho práce (chovem králíků počínaje). Vědecko-technickému pokroku, postavenému dosud zejména na uhlí a ropě a majícímu za následek kuřeťárny a velkovepříny, vděčíme za to, že můžeme udržovat krajinu v relativně slušném stavu. Stačí se podívat na letecké fotografie, pořízené v padesátých letech nebo dříve. Nikde ani stromeček nebo keříček. Prý sjou záznamy z 19. století, kdy si lidé stěžují, že musí chodit strašně daleko do lesa, aby vůbec našli hrabanku na topení. Podobně to ale bylo donedávna s kopřivama a vším zeleným vzrostlým – stačí se zeptat babiček. Pořád je mezi námi naštěstí dost mladých lidí, kteří mají doma vepříka Tláču, ovci Sašu, králíka Ferdu, kachny a slepice a nemám pocit, že by v současnosti těchto lidí ubývalo. Sice jim trochu závidím, když vidím, jak ráno nakrmí slepice a daj si vlastní vejce na pánev, ale zase vidím co je za tím práce a nevím, jestli bych to v budoucnu zvládl. Ale je jistota, že by mi bude mít kdo poradit. Určitě by to ale znamenalo chodit na ryby mnohem míň. A když už, tak něco přinýst domů.

Přírodní prostředí a ryby: V mnoha zemích světa je provozován klecový chov ryby a vodních živočichů a to jak třeba lososů v moři, tak sladkovodních ryb včetně kaprů v řekách. To musí bejt, panečku prasárna – zničená voda, utlačovaný nemocný ryby krmený antibiotikama, …, který se pak prodávaj v nějakým korejským tescu.

Pátek 23. srpna 2013 v 16:59® iPetulak
iPetulak

Za mě moc pěknej článek, stejně jako všechny ostatní od Tomáše R. & spol.. K ponechání si ryby – lidi neblbněte furt s tím C&R! Od pradávna patřila možnost ponechání si úlovku k výsadě rybáře a nechme laskavě dále tuto výsadu na tom, kdo rybu uloví. Regulaci počtu ponechaných ryb by měl provádět svaz a já snad doufám, že provádí a ví co dělá. Osobně bych si ho na základě svých znalostí a zkušeností asi nedovolil kritizovat. Sám patřím k těm, co ryby většinou pouští, ale to jen proto, že mám raději prasátko :-). Nedovolím si kritizovat ani druhé za to, že si rybu ponechají (samozřejmě v rámci BPVRP). Daleko více než ponechání si ryby mi vadí jiné věci – bordel u vody, vyhrazování si lovného místa (třeba pomocí bivaku), ponechávání tzv. bójek (PETek) na vodě aj.. Zkusme se zamylslet napřed nad těmito nešvary a teprve potom přemýšlejme nad zpřísněním možného počtu ponechaných ryb (v případě rozumných argumentů nejsem proti). Jinak děkuji Tomáši R. za pěkný článek a těším se na další! ;-)

Pátek 23. srpna 2013 ve 12:26® casper
casper

fR4Nk13> souhlas! A hlavně jsi mi připomněl, že jsem se vůbec nevyjádřil ke kvalitě článku :-) Za mě super, zhltnul jsem to jak malinu :-D

Pátek 23. srpna 2013 ve 12:18® fR4Nk13
fR4Nk13

Pekna prihoda od vody z peknym ulovkom. Niekolko podobnych som zazil tiez, bohuzial nie vzdy zo stastnym koncom. Tesim sa na dalsi clanok a prajem vela dalsich peknych prihod pri vode, prave taketo zazitky ma nutia chodit vlacit. Co sa tyka diskusie, je na kazdom ako z ulovkom nalozi, je to jeho pravo. Nikomu do toho nic nieje. Dalsie obkecavanie nie je na mieste. Osobne som toho roka pustil vode naspet tolko dravcov ze nie jednemu masiarovi by sa zamhlilo pred ocami, ale ak chcem cerstvu rybu a nejaku capnem tak ju zmasim. Problem je ze ked mam chut na dravca ani za toho boha ho neviem chytit, buhehehehe.

Pátek 23. srpna 2013 ve 12:16® casper
casper

David H.> jasně, právě proto jsem psal, že tomu z jistého úhlu pohledu rozumím, ale i když to bude stoprocentní pravda, neuváděl bych to na webu o rybaření…je tu spousta lidí, kteří se snaží naučit například začínající rybáře rozumné fotce, přivlastňování ryb atd a podle mě to svůj smysl určitě má, protože internet je dneska jistě mocnější, než kde jaká kniha…Pro mě prostě i kdybych nachytal na revíru, kde vím, že ty ryby například někdo zmasí, nebo se jim něco stane, nebo je tam vysazují, stejně bych nikdy nenapsal: hele tam se to bere, když jí nevemeš ty, udělá to za měsíc někdo jinej…Dáváme rybám šanci, zamačkáváme protihroty, chytáme na průběžná olova a další a další…takovýmto přístupem to všechno v podstatě dementujeme a zmínkou o takovém revíru ubíráme šanci rybám v revírech jiných…toť můj osobní názor, samozřejmě že to může být i jinak :-)

Pátek 23. srpna 2013 v 11:27® HaD
HaD

casper> víceméně souhlas, jen k tomu argumentu – souhlasím s tím, že to zní nešťastně a máš samozřejmě pravdu. V tomto případě je to převážně podle mě opravdu tak a strkat před tím hlavu do písku a dělat si iluze nemá smysl.

Pátek 23. srpna 2013 v 11:05® casper
casper

no nedá mi to a musím se vyjádřit…já mám pocit, že už jsem něco podobného v nějaké diskuzi psal. Já určitě nejsem ortodoxní CaR, ale masař taky ne. Na druhou stranu si moc rád vezmu duháka (kterého fakt občas chytím na MP vodě), pár kapříků a letos jsem zmasil i candoše. Co mám na tom nejradši je to, že vím, co jím. Člověk, který se tu hádá o tom, jak by rybu pustil, že je trofejní atd vzápětí napíše, že uleželou svíčkovou z mladého býka by nepustil ani omylem…jak je to slovo? Pokrytectví? Kupujeme si v krámě „produkty“ zabalené v igelitových obalech a vůbec netušíme, jak se tam to maso dostalo. Drtivá většina lidí by měla k masu odpor, kdyby viděli, co se s ním děje, než přistane a ten náš pultík někde v albertu a my si ho koupíme v akci a ještě si říkáme jak jsme ušetřili. Díky tomu, že jsme národ tupců vozíme naše kvalitní vyprodukované maso do zahraničí, protože jim daj o pár korun víc na kile a taháme sem to, co by zbytek evropy nedal snad ani prasatům…je to smutný, ale je to tak. Já například přestal jíst „kuřecí“ maso, protože jejich výkrm, podmínky chovu atd se mi naprosto hnusí. Samozřejmě ani v tomto nejsem naprosto ortodoxní, ale nekoupím si to. Chov prasat a krav je samozřejmě o něco lepší, ale zase stres, který zvířata zažijí před porážkou se projevuje i na kvalitě masa a ta porážka jako taková určitě není pro slabé žaludky (ano, udělat si doma zabíjačku je oproti jatkům pohodička). Bohužel tento stres má za následek zhoršenou kvalitu masa, které se pak prodává v akci a samozřejmě všichni dneska slyší na „slevu“ a podobně…no co tím chci říct? Já jsem ryby odmalička nejedl a začal jsem je jíst cca před 2 roky. Furt to pro mě není úplné labůžo, ale občas na tu rybku chuť mám. A mám to právě spojené i s tím, že mám tu obrovskou výhodu a JEDNOU ZA ČAS si můžu dát maso, u kterého vím jak vypadalo, než jsem ho zpracoval, v jakém bylo to zvíře stavu a hlavně vím, že většinu svého života prožilo v naprosto přirozeném prostředí (ano i o tomhle by se dalo polemizovat). Jinak bych ještě rád dodal, že také nesouhlasím s argumentem od Hada že: Nevezmu ho já, vezme ho někdo jiný…Svým způsobem to chápu, na druhou stranu je to naprosto dementní argument, který akorát nahrává masařům – no co, dyť klucí tam na internetu psali, že když si ho nevezmu já, vezme si ho jinej pepík – není to pravda, každý takové ryby chytat neumí a spousta z nich ani nikdy nebude umět! to jen tak pro zamyšlení :-) vzhledem k tomu, že je tu tisíc očí :-D

Pátek 23. srpna 2013 v 10:18® HaD
HaD

jepice> moc pěkně napsáno. Je to smutné…

Pátek 23. srpna 2013 v 9:35® Tolemarchos

jepice>Staci se podivat na mapu projit si toky velkych rek(Dyje, Morava…). Znicene meandry ci odstavena ramena zaboli na dusi prirodmilce(nebo teda me jo). Rovna „tupa“ koryta rek(se 100 metru vysokejma brehama:). Takovy zasahy vymyslel snad nejakej nekvalifikova­nej nouma.

Pátek 23. srpna 2013 ve 3:35® HaD
HaD

jiris> to jsem nikdy neřekl, že všichni. Ale zeptám se: kolik procent těch chycených velkých (80+) je v těhle místech podle Tebe z přirozeného výtěru v Dyji a kolik shora?

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 22:59® jiris
jiris

David H.> vážně si myslíš, že všichni velcí candáti z Dyje jsou spad z NM. Proboha, to snad ne.

Na Moravě jsou taky velcí candáti, tak proč by nemohli vyrůst na Dyji.

Čtvrtek 22. srpna 2013 ve 22:14® kubas
kubas

David H.> No práááávě :-).

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 19:51® jepice-zruseno

David H.> Já slyšel o vytírání duháků v Lipně a v ústí jeho přítoků. Faktem je, že jsem tam kdysi pákrát v létě duháka chytl a měl nějaký jikry. Sporné ale je, jestli se z toho výtěru něco ujme. Jinak se jim tam asi celkem daří, nevím kolik a v jaké velikosti se tam nasazujou, ale Lipno je jedna z vod, kde mi nevaděj. Kde se vzal candát u nás, respektive v západní Evropě, netuším. Faktem ale je, že v literárních zdrojích se na rozdíl od jiných druhů ryb objevil dost pozdě a taky má dost divnej latinskej název lucioperca, naznačující, že ho kdosi označil za cosi mezi štikou a okounem. Zabývám se životním prostředím a po studiu jak ekologie, tak předmětů týkajících se krajinářství nebo lesního a vodního hospodářství jsem jaksi ztratil přírodu. Kamkoliv jdu, vidím jenom krajinu vyvíjející se na základě lidských činů. Je to taková zahrádka, kde si něco pěstujem, něco chováme, něco sekáme a udržujem, stavíme domečky, děláme rybníčky a kopem uhlí, někam hážem odpadky a jinam jenom přiteče nebo nafukne něco od nás a podle toho to tam vypadá. Z té přírody děláme vždycky jenom to, co chceme, akorát někdy se nám to nepovede a uděláme z ní omylem nějakou katastrofu. Zná někdo z vás zachovalou nivu horní Vltavy nebo Lužnice v místech, kde je samej písek, voda průhledná i o povodních a trsy trávy téměř bez kopřiv? Tak takhle nějak prý vypadala ještě před středověkou kolonizací podhůří dnes velmi úrodná Polabská nížina, kde dnes máme úrodnou černozem a místy zbytky kdysi prosperujícího lužního lesa, který zákonem chráníme. Podobné děje svázané s lidskou činností bych ale našel i v novějších dobách. Kdo se nad tím takto zamýšlí, asi o hodně přijde. Přeci jen jsem byl včera u potoka na rybách a poslouchal rozhovory kolemjdoucích, kteří říkali jak je ta příroda krásná a já tam viděl jenom z jedný strany podemletej gabion, který tam po povodních 2002 nainstaloval bagr a šikovně schoval aby nebyl vidět a z druhý strany pomalu se rozpadající práh ve dně, který byl vyroben mnohem šetrnější metodou někdy před 100 lety a drží doteď – už tenkrát si asi v tom místě všimli neobyčejně se zrychlující eroze dna. Ten malý potok se za můj život prohloubil místy o metr a půl a já se mlátím do hlavy, že jsem to nezačal už dávno měřit a dokumentovat – byl by z toho zajímavý vědecký výsledek.

Nákupem v tesku poškozuje většina lidí přírodu mnohem víc, než občasným snězením candáta z řeky.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 17:20® HaD
HaD

Tolemarchos> když jsme natáčeli Jak na ryby, měli jsme díl o duhákovi. Jelikož jsem zodpovědný :-))) a na každý díl jsem se celkem dost připravoval, tak jsem zjistil, že údajně ano. Bylo to tuším na Loučné, ale i tak ojediněle (zřejmě tam lokálně je podobný chemismus a teplotní poměry, jaké potřebuje). Proto se obecně udává, že se u nás přirozeně nerozmnožuje. Jak je to v současnosti ne­vím.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 17:17® HaD
HaD

kubas> já se obávám, že většina těžko vůbec tuší.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:56® Tolemarchos

David H.> No to jo, ale mozna by bylo lepsi kdybychom vic resili tyto otazky a jak posilit vlastni reprodukci ryb v revirech nez nejake usmrceni kapitalniho candose.

BTW v nejake stare „komancske“ knize jsem cetl ze na nekterych revirech se prirozene vytirali Duhaci. Myslis ze je to mozne?

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:41® Tolemarchos

David H.> Tak to je presne to co bych povazoval jako mnohem lepsi ideologii(nez ortodox chyt a pust). Akorat bych chranil i mimina pac by taky do toho produktivniho veku nemusela zadna ryba dorust.

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:37® kubas
kubas

sidla> Čau, situaci máš popsánu radši v osobce, abys nehodnotil nesmyslně neznalý věci, jako většina lidí zde :-).

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:37® malamut
malamut

David H.> v tom máš naprostou pravdu. Pokud by rybáři měli hospodařit, a ne si jen honit ega, RŘ a BPVRP by vypadaly jinak. Bohužel, hospodařit nechce nikdo, každej se chce jen bavit a „sportovat“. Já se zmasením K-80+ nemám nejmenší problém, jsem totiž dobrý hospodář :-)

Čtvrtek 22. srpna 2013 v 16:34® HaD
HaD

Na druhou stranu – kolik ryb a kde se dnes samo vytírá, že… ?!

novější starší
Stránky:   4 3 2 ...