- Úterý 27. prosince 2011 ve 23:44® osprey
-
Stavba> V mém loňském článku je odkaz na článek v Živě, který
obsahuje dost informací o výskytu kormorána v minulosti na našem území.
Od té doby, co se u nás rozvinulo rybníkářství, neměli u nás
kormoráni moc šancí zahnízdit. Lidi je nenechali.
Navíc tento druh táhl přes Českou republiku i v těch letech, kdy tu
nehnízdil.
- Úterý 27. prosince 2011 ve 23:39® osprey
-
XAXAP> Kolego, ty jsi ten, kdo tady neargumentuje, omílá pár frází a
když neví nic lepšího, tak se snaží rozhodit oponenta urážkami.
Další diskuzi s tebou končím. Ona to ani žádná diskuze není.
- Úterý 27. prosince 2011 ve 22:59® Stavba
-
Doudleban> " Kormorán tu byl, pak dlouho nebyl, teď tu zas je" můžu se
zeptat na důvěryhodný zdroj této informace? Oficiálně je stálé
hnízdění v ČR zaznamenáno až v roce 1982. díky
- Úterý 27. prosince 2011 ve 21:37® toman.rich
-
XAXAP> Jaký je tvůj názor na řízení populací kormorána třeba
v Dánsku nebo ve Francii?
- Úterý 27. prosince 2011 v 18:51® Ftmči
-
XAXAP> To lze těžko považovat za trhlinu, protože o ničem takovém
nebyla vůbec řeč. Reagoval jsem na toto : ,,… uveď jediný příklad, kdy
člověk přírodě jednosměrným vražděním někdy prospěl? není ani
jeden." Tak ti nevím. Kdybych chtěl být nepříjemný, označím to za zlý
úmysl, ale budu to brát jen jako neúmyslnou chybu.
Add: Kormorán tu byl, pak dlouho nebyl, teď tu zas je a jeho populace se
nekontrolovatelně množí na úkor místních společenstev… Tolik
k invaznosti kormorána.
Jak by se tedy podle tebe mělo postupovat? Počkat až zafungují
limitující prvky prostředí a populace kormoránů sama poklesne na únosnou
mez? Težko ale přesvědčit rybáře a rybníkáře, aby příštích X let do
vod nic nesadili. Právě vysazování ryb tu teorii J křivky dost nabourává.
Pochopil-li jsem tvé myšlenkouvé pochody špatně, omlouvám se.
- Úterý 27. prosince 2011 v 18:23® kubas
-
XAXAP> Já jsem myslel, že Brouk Pytlík existuje jen v pohádce a ono
přece :-).
- Úterý 27. prosince 2011 v 16:49® Barr
-
Doktor Jekyll nebo pan Hyde? Nebo předčasný silvestrovský program na
Chytej? Spíš nemocný člověk,měl by být léčen.Rok jsem sem
nepsal,nesledoval to,končím znova,nejsem psychiatr a k diskusi s ním a za
jeho chorobné přítomnosti, nemám motivaci.
- Úterý 27. prosince 2011 v 16:10® XAXAP
-
PetrAnd> promrhal jsi prostředky státu a rodičů zbytečně, sic si ze
svých studií nepochopil to hlavní, a to je kritický sebepřístup.
- Úterý 27. prosince 2011 v 16:08® XAXAP
-
osprey> jsi frustrovaný azaslepený blbec, Míro. Místo argumentace se
tady raději poplácáváš po ramenou s individui, kteří se ohánějí
ekologií, aniž by ji kdy pochopili.
Krom toho nereaguješ na to, co se ti nehodí. A nezkoušej se pouštět do
rétorické roviny, protože tam si na sakra tenkém ledě.
- Úterý 27. prosince 2011 v 16:04® XAXAP
-
Doudleban> tvůj příspěvek má fatální trhlinu, kormorán není
invazivní druh
- Úterý 27. prosince 2011 ve 13:28® osprey
-
PetrAnd> Ano, takto to také vnímám. Mluvíš mi z duše.
Současné lidstvo je odkázáno na udržování toho, čemu říkáme
kulturní krajina – její součástí jsou pak i ostrůvky obývané
společenstvy původního rázu (různá chráněná území). Prakticky všude
nějaká forma regulace neustále probíhá. Dokonce i v těch chráněných
územích. Ono to vůbec nemusí být prováděno zbraní – vápnění,
odvodňování, zavodňování, odlesňování, zalesňování,
zpřístupňování návštěvníkům a podobné věci jsou rovněž významné
regulační zásahy, často s netušeným dopadem.
A v téhle péči o krajinu máme obrovské dluhy – v podstatě
kamkoli se podívám.
- Úterý 27. prosince 2011 ve 12:23® Barr
-
PetrAnd> Děkuju !!
- Úterý 27. prosince 2011 v 10:17® PetrAnd
-
to all: Vystudoval jsem zoologii a ekologii, navíc chytám ryby skoro
třicet let a přestože se většinou podobných diskuzí nezúčastňuji,
chtěl bych sem doplnit pár informací.
Za prvé nikde kolem nás žádný přirozený ekosystém již dávno
neexistuje. Lidská činnost natolik pozměnila veškeré prostředí, že dnes
již musíme téměř vše v Evropě považovat za kulturní prostředí. Proto
ale také neplatí žádné poučky viz XAXAP. Rovnováha v tomto kulturním
prostředí je pouze a jen v rukách člověka. A jelikož je jakákoliv
(i člověkem udržovaná) rovnováha v přírodním prostředí velmi
křehká, vedou jakékoliv „chyby“ k nedozírným následkům. Čili
přeloženo pro problém kormorán – lidé to zavinili, lidé musí
pomoci – pokud to necháme „na přírodě“ rozhodně můžeme zapomenout
na ten obrázek kulturní krajiny, který by se nám líbil.
Za druhé stále dokola se objevuje tvrzení, že v přírodním prostředí
(řece, krajině atd.) by tihle tvorové (kormorán, vydra atd.) nepáchali
takové škody. Že kdyby nebyly upravované řeky, dostatek břehových
porostů atd. bylo by pro ryby snazší přežít. Bohužel moje dlouholeté
pozorování a zkušenosti hovoří úplně jinak. Veškeří rybožraví
predátoři jsou natolik dobrými lovci, že ani nejpřírodnější prostředí
nepomůže. Horní úseky pstruhových řek, klasická lipanová pásma,
nádherné přírodní úseky sekundárních pstruhových pásem, meandrující
parmová a cejnová pásma v údolních nížinách, a konečně i samotné
údolní nádrže jsou dnes z hlediska přirozeného rybího společenstva
zdevastovány nebo jejich převážnou obsádku tvoří pouze každoročně
nasazované rybí druhy.
Za třetí bych chtěl uvést, že zřejmě značnou část
„odpovědnosti“ nesou i změny klimatu. Ať již v tom hraje lidstvo
podstatnou roli nebo ne,a ať jsme schopni s tím do budoucna něco dělat nebo
ne, faktem je a zřejmě i zůstane, že naše vody dlouhodobě zamrzat
nebudou. Když k tomu přičteme nedostatek potravy pro stále se zvyšující
počet rybožravých ptáků v severských mořích a exponenciální nárůst
rybožravých savců u nás, bylo jasné že ke konfiktu musí dojít. Všechny
ale zaskočilo, jakou rychlostí dokázali kdysi ohrožené druhy nejen
zvyšovat své počty, ale i vytěžit pro sebe maximum z nabízených
příležitostí.
A za poslední – neschopnost našich i evropských úředníků v tomto
problému něco udělat je naprosto alarmující. Zároveň však tento problém
ukázal, že rybářské svazy jsou v dosavadní podobě pouhou formální
zástěrkou pro organizování „lidové zábavy“ a zdaleka ne dobrým
hospodářem navíc pověřeným tak složitou činností, jako udržováním
rovnováhy v přírodním prostředí.
- Úterý 27. prosince 2011 v 9:37@ Výr
-
XAXAP> výraz „jednosměrným vražděním“ vo mne vyvoláva obraz
ochranára ktorý vlastným telom chráni chudákov ohrozených
lykožrútov :-)
Pokiaľ si to nezaregistroval ide o snahu rybárov hospodáriacich (či už
dobre alebo zle) na tečúcich a stojatých vodách zabrániť škodám …teda
zredukovať populáciu kormorána na ÚNOSNÚ mieru…rovnako sa redukuje
populácia hlodavcov, zvery prípadne hmyzu…
- Úterý 27. prosince 2011 v 9:30@ Výr
-
XAXAP> síce druhý ale nedá mi to…tým " jednosměrným vražděním "
vo vzťahu ryba kormorán myslíš čo ??? Ryby alebo kormorány ??? :-))
- Pondělí 26. prosince 2011 ve 21:22® osprey
-
XAXAP> Já nevím, kde žiješ. Ale regulují se stavy mnoha živočichů.
U veškeré velké zvěře (kromě pár okrajově přítomných druhů)
v této zemi se stavy regulují lovem. Třeba jelení zvěř by tady dávno
zdevastovala lesy, kdyby se nelovila. Podobné je to s divočáky.
V některých afrických rezervacích museli se slzou v oku zregulovat
stavy slonů, protože jinak by jim to tam prostě sežrali. V rybářství se
obsádka upravuje mnoha způsoby naprosto běžně (a neříkám, že je to
vždy dobře). Úžasný objev ochránců byl, že v mnoha našich rezervacích
je nutné pravidelné sečení nebo pastva (i to je regulační zásah).
Jsou tisíce případů, kdy člověk musel udržet rovnováhu, kterou
předtím narušil, dalšími zásahy a v mnoha případech toto trvale
probíhá.
Nezlob se, hraješ si na biologa, meleš tu něco o komančských výrazech
(co mají komunisti společného s kormoránem?), konstruktivního jsi
nevyplodil nic.
A jestliže používáš výraz jednosměrné vraždění, ani se
nepokoušej kritizovat můj slovník.
- Pondělí 26. prosince 2011 ve 20:19® Ftmči
-
XAXAP> Pravda, nejsem Míra, ale snad se můžu také zapojit. Nedokážu
už to najít (tudíž je to bez ,,důkazů"), ale na jakémsi ostrůvku se
podařilo vybít zavlečenou populaci krys a díky tomu se dokázaly vzchopit
vymírající druhy místních pěvců. Myslím si, že právě u invazních
druhů může být jednostranná likvidace jediným možným řešením právě
proto, že daný ekosystém je proti nim v dané chvíli zcela bezbranný.
Samozřejmě takovéto snahy mohou dopadout i dost tragicky (Austrálie –
králící – mixematóza). Vinou člověka došlo k mnoha nevratným
ztrátám, není tedy povinností člověka, pokusit se přírodě pomoci, je-li
to možné? Otázká zní, co je ještě pomoc a kdo chce opravdu pomoct.
- Pondělí 26. prosince 2011 v 17:14® XAXAP
-
osprey> Míro, myslím, že máš dost inteligence na to, aby sis strčil
ty komančský výrazy za klobouk … moje tvrzení podkládá historie …
uveď jediný příklad, kdy člověk přírodě jednosměrným vražděním
někdy prospěl? není ani jeden. Tohle není právo pro člověka. Po tomhle
volají jen a pouze hlupáci.
- Pondělí 26. prosince 2011 ve 12:57® kelt90
-
Kdo platí kormoránům hostinu?
- Sobota 24. prosince 2011 ve 23:34@ Výr
-
…mněl jsem hezkou vizi …že vrátili se vyzi