Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pátek 2. listopadu 2007 ve 23:05 ® Boňác reakce na …

tak pozor na přechodu

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 ve 22:27 ® Robur

Teď si uvědomuji, že Dědek bydlí v sousední městské části…

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 ve 21:13 ® jiris

fikus – s dedkem nic neobvyklyho. Kazdej kdo ho zna by o něm mohl napsat stohy historek 

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 ve 21:05 ® fikus

tak nevím jestli o tu smůlu přišel. Letos v létě jsem byl s dědkem na ryby a zhruba po hodině lovu spadl do řeky a nabral si do prsaček 

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 17:40 ® Dědek

Koukám, že se celkem dost lidí baví na můj účet ) teď už se tlemím i já, ale tehdy … škoda mluvit. A to mě neměl ( a pořád nemá ) toulavec s pupákem vůbec rádi. Co jen mi naprováděli, to by vystačilo na deset takovej článků. Hrozné období. Když se k nim přidal had, miloušek fík a další, to byl nářez  )

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 11:58 ® toulovec reakce na …

harpunar: ano máš pravdu, s dědkem ani dvojdomek. Když jsme před dvěma lety jeli společně s dědkem, pupákem a dalšími na dírky k Čáslavi, když jsme si podávali u vodu ruce, můj 6 letý se optal :" tati, to je ten dědek jak nosí smůlu?" :o))))))))

• hádej kolik ten den chytil mladej ryb – 9 a dědek – ehm ehm. No nic :o)))Můj mladej v tom má jasno......

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 11:39 ® harpunar

Toulovče-já se málem pochcal,to je příběh s říše neškutečných!!! Jen bych s dědkem nikdy nechtěl dvojdomek,vono kdyby hořelo,jsme v prdeli oba!A kde by požár začal je nabíledni. Jinak tvůj příspěvek tipuji na absolutní vítězství!!!! Hezký weekend všem

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 11:21 ® toulovec reakce na …

Boňác: mohli bychom tu o dědkově vyjímečným období vyprávět hodinu a váleli by jste se smíchy! To bylo období, kdy se tady pravidelně skoro denně po obědě scházela partička a co se odehrávalo si jistě mnozí z pamětníků dobře vzpomenou. Vrcholilo to v pátek, kdy se náhle návštěvnost zvedala ze stálých 20 lidí, mnohdy až k závratnému číslu 100–120 lidí a každej sledoval co tu vyvádíme. Přiznám se že to co jsme tu dědkovi s pupákem, HaDem a ostatním škodolibě vyváděli bych rád prožíval znova. To bylo období smíchu, fotomontáží … no prdel jako prase. Jirka (dědek) tehdy tím jak měl to škaredé období, tak byl rád za každé setkání s kamarády a dovedeš si představit jak my škodolibí šmejdi jsme mu to vraceli :o))) Proto ho taky svorně všichni máme rádi – jen už je ostražitej šmejd jeden :o))))))

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 10:44 ® Daganvidor reakce na …

Tajemství staré vápenky Chytli jste na rybách také něco jiného než rybu? Třeba starou botu nebo něco jiného, protože na rybách je možné vše… Náš příběh se odehraje na konci prázdnin roku 2003, kdy jsem na radu svého kamráda Dana jsme šli na Vápenku v Krupce. „Prosim tě tam nic nebude“, vysvětloval jsem mu. „Ne náš soused tam chodí a jsou tam ryby, no fakt,“ přesvědčoval mě kamarád. Vápenka byla hezká, jen ta voda byla taková divná..inu od vápna. Ale co, na hladině se dělala kolečka a naproti nám přišel současně klučina asi dvanáctiletý a měl s sebou takový malý prouteček… A už jsme machrovali: „Ty vole, vždyť ti to zlomí i vokoun.“ Kluk se jen smál a nahodil. Ani ne za 30 vteřin bác – dostal záběr. Prut se mu ohnul k prasknutí a vytáhl amura (cca 70 cm). Šup do vezírku. Zase nahodil a bác – zase amur a ještě větší. „Tak čau blbouni a jestli chcete něco chytit, tak jen tady“. „Né to je dobrý“ opáčili jsme, ale jen co zmizel, už byl jeho flek obsazený. Kým asi. Nahodil jsem a nic splávek se nepohnul. Přehodil jsem. Pak to přišlo, splávek se zakuckal a vtrhl pod vodu. „Je tam“ ujelo mi a sekl jsem. Prut se mi ohnul až do poloviny. Dan jen vydechl, „ten bude mít snad metr“. Náhle cosi povolilo, hvíííízd pištěl vlasec, špička odpružila a něco nestvůrného vyletělo z vody společně se splávkem nad hladinu. „Co to bylo“ zoufale se ptal kámoš. „Nevím,“ ale záhy jsme, rozpoznali, co že to bylo. Bum! Danovi něco nechutného spadlo na hlavu a od ní se odrazilo na zem. Odvážně jsem předmět vzal do ruky. Byla to stará velká pánev. A tady náš lov končí, stará vápenka vydala své velké hájemství a my mohli jen přemýšlet jak se tam ta pánev dostala, ale to už je jiný příběh..

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 8:11 ® Robur

Alivio, nebuď blbé, na listopad nechám všechny vystřílet patrony a v prosinci vyhraju já s nějakou smyšlenou historkou o Hurvínkovi no a nebo možná ty, pokud mě poslechneš…

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 7:59 ® Shrek

Hmmm,taky jsem chtěl napsat něco o tom jak BoBo tahá ryby a já dráty,trubky,pne­umatiku apod.Ovšem Toulík nasadil laťku,kterou nepřeskočim.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 0:24 ® regulus reakce na …

BTW – hned druhej den jsem si šel koupit polarizační brýle. Do onoho pátku jsem je považoval za jakousi frajeřinu. Když sem ale dojel domů, tak mi dobrnklo, že ta třpytka se do mě mohla strefit i ze předu a třeba i do oka. Od té doby u přívlače s menšíma nástrahama a u muškaření brýle používám vždy, především kvůli ochraně očí, polarizační efekt je jenom přidaná hodnota.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2007 v 0:15 ® regulus reakce na …

Je docela možný, že jsem to tu někde napsal (na Dědka stejně nemám), ale aspoň se zasmějete.

Stalo se to asi před 1,5 rokem , loni na jaře.

Sem si jeden pátek vyšel na Svitavu s lehkou vláčkou a v pohodě si chytám jelce. Vzal jsem si takovej možná 1 km úsek tam a zpátky. Při zpáteční cestě se mi zcela nečekaně chytla regulérně za hubu malá asi 30 cm parma, to celkem potěšilo i když o nějakým bojování nemohla být ani řeč. Po chvilce jsem nahodil a aniž bych si toho všiml, se mi rozepnula karabina a rotačka putovala bez silonu doprostřed řeky. Trochu mě to rozladilo, ale to jsem ještě netušil co mě čeká. Po dalších asi 200m pochodu, mě to vzalo něco většího a drželo se to u dna. Dostal jsem to asi z půlky řeky ke břehu (myslel jsem, že je to větší parma nebo jelec, ale táhlo to zcela jinak, bylo to strašně rychlý). Najednou se na mě z vody vynořila štičí tlama. Bleskurychle jsem zareagoval, hlavu podržel nad vodou (podběrák jsem měl složenej v báglu na zádech), že ju chytím za skřele a vyhodím na břeh. Pochopitelně mlela hlavou jako zběsilá a 5 cm od mojí ruky, mě ten silon uflákla a zdrhla i s další rotačkou. Naprosto vždy používám lanko, protože není většího nasrání, než když ti to štika gřufne těsně u břehu, i při UL (v tomto případě wolframový) kromě Svitavy, protože tady musí štika a okoun z vody ven, je to malá řeka a štika by tu měla být naprostou vyjímkou. Pátkem vyjímka skončila. To jsem ale ještě netušil, co mě čeká. Jelikož jsem lanko sebou vůbec neměl, navázal jsem woblera, kdyby se náhodou ještě spletla i když to bylo strašně nepravděpodobný a taky to tak dopadlo. Taková drobnost, že mě ujely nohy a sjel sem po prdeli po trávě a šutrech skoro do vody, mě sice nasrala, řekl jsem si ale, že je den blbec a pokračoval zpět k autu. Byl jsem zaparkovanej kousek od splavu, tak jsem si říkal, že to ještě párkrát nahodím a pojedu dom (od té štiky jsem sice už nic nechytil, ale celková denní bilance byla solidní, asi 15 jelců, parma a štika i když zdrhla). Už jsem to chtěl zabalit a najednou jsem chytil o něco na dně. Bylo to tak 3 m ode mě, a jak jsem byl vzteklej, tak jsem tím prutem párkrát švihl, ono to povolilo, vylítlo z vody a jakýmsi reflexem, jsem švihl prutem na opačnou stranu, aby to přistálo ve vodě, to jsem ale neměl dělat. Rotačka nabrala rychlost a trojhákem se mě zašila zezadu do hlavy. Co s tím, jeden hrot z trojháčku, úplně celej zaraženej v hlavě, krve jak z prasete. No jet dom s takovou ozdobou se mě nechtělo, tak jsem vzal pean (moc dobrá věc) a že si to vytáhnu. Jenže, já to vytáhl, ale silon se mě zamotal za knoflík od bundy a jak se to našponovalo, tak jsem si ho do tý hlavy zabodl znovu, jenže o 5cm vedle. Vztekle jsem ho vyrval, sbalil to, jel dom a šel na .

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 23:56 ® Boňác reakce na …

Všechny prozatimní příspěvky jsou hodně milý,ale toulíku – málem jsem se počural(čti pochcal) smíchy…a to jsem členem poroty… Pište dál!!!!,moc se bavím a je to úžasný… upřímně – na rybách se zažije spousta krásnýho a neopakovatelnýho!

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 23:52 ® HaD

ještě doplňuji, že příběhů může každý vložit neomezené množství

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 22:03 ® LojzaRybka reakce na …

nebylo to krutý,ale krutě mě bolelo potom břicho

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 21:59 ® toulovec

dovolím si poslat příběh svého kamaráda dědka, dalo mi to 1/2 hodiny než jsem to našel ve zdejší diskusi našel, je to to nejlepší co jsem zde za 3 roky četl. Musím ovšem povědět, že se jedná o neuvěřitelně hodnýho člověka, kterýmu se v tý době sralo na co se podíval, holt infarktové období.

st 15. června 2005 ve 21:27:17 ® Dědek Pánové, tak dneska to stálo za to. Zdrhnul jsem z práce s tím, že si udělám pěkné odpoledne. Vyrazil jsem z Brna asi ve tři a po 5km mě zastavili policajti a světe div se, dostal jsem pokutu za to, že nemám oranžovou vestu. Tak jo, pokračoval jsem dál a před Nedvědicema jsem píchnul. Smůla, ale stane se. Takže jsem nasadil rezervu, ujel asi 2km a píchnul znova!!!! To už je na posr… ,naštěstí jel okolo majitel servisu a na požádání mi asi za hodku přivez opravené kolo. Takže jsem pokračoval dál a dojel na určené místo. Začalo pršet, tak jsem si řekl, že počkám a dám si cigáro. Málem jsem se v autě udusil, tak jsem si stáhnul okýnko. Ale ouhla, dolů šlo, nahoru ne… Do auta mi napršelo asi 100litrů vody, než jsem sundal čalounění a okno provizorně vytáh a podložil. To už ani nepočítám, že jsem při převlíkání upad do bahna. Ale mělo to pokračování. Chytal jsem asi 5minut pod splavem a při přesunu jsem v kalné vodě přehléd šutr a svalil se jako žok do vody. Paráda, v prsačkách jsem měl najednou několik hektolitrů vody. A pokračovalo to dál. Jak jí nikdy nepotkám, tak přišla RS. Nic jsem neudělal, až na ten problém, že místo Svratka jsem napsal Jihlava. Pánové, pokud bych mohl, tak se sám na místě zastřelím,málem jsem přišel o papíry, ale dobře, moje vina. A pokračovalo to dál. Totálně zmáčenej,potupenej a hodně nasranej jsem toho už chtěl nechat a vydal se k autu. Ale průser, jak jsem se tak máchal ve vodě, tak jsem ztratil klíčky. Co říct, už mi teklo ze zubů. Ale nedalo se nic dělat a volal jsem zoufale domů s nadějí, že mě pochopí. Nepochopili. po vyslechnutí informací, že jsem totálně neschopnej a úplně na hov… se přeci jenom vydali s nahradníma klíčema za mnou. Ted sedím u počítače,nasranej a hladovej jako vlk a nejraději bych dal někomu po tlamě. Ale jak to tak beru kolem a kolem, tak jsem asi jediný adept já

Nemám už pochyby o tom, že je vítěz předem znám, na tohle nikdo nemáte!! Musím dodat, že abych dědka z této šlamastiky vytáhl, pozval jsem ho druhý den po této historce na ryby – 2 m od vody sebou švihl a zlomil prut. Dali jsme cigáro a jelo se domů. Tak mu volal kámoš pupák, že když má takhle posraný období, ať sedne do auta adojede za ním na chatu – dědek kilometr za brnem rozmlátil auto. Vyprávět mi to někdo jiný, nevěřil bych mu jediný slovo.

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 21:58 ® ESKY

Tuto příhodu mi vyprávěl nedávno jeden můj známý : Kdysi jsem se domluvil s kámošem Fousáčem, že vyrazíme na candáty. Bylo to začátkem prosince, zima nic moc, alespoň ne pro nás ! Jo, byl sice ve čtvrtek trochu mráz, ale nám to nevadilo, rybičky byly nachytaný a čekali až je půjdem nastražit. V sobotu jsme vyrazili za husté mlhy a dojeli na Modlany (propadlina blízko Teplic) Voda krásně omývala břeh, vidličky šly dobře zapíchnout a místo pro křesílka bylo rovné a čisté. Oba dva jsme nastražili na své dva pruty krásné plotičky a fííí už letěly vzduchem, napnutí vlasce a položení prutů do vidliček už byla rutina, už jen překlopit překlápěč a položit kamínek na cívku a ta krásná zimní výprava na candáty na položenou může začít ! A představ si, že nám celý tři hodiny nic nezabralo ! K poledni se začala mlha zvedat a sluneční paprsky nám odhalily drsnou pravdu – asi šest metrů od břehu plavala obrovská ledová kra a na ní svítily naše čtyři plotičky. Teda takový záchvat smíchu jsem ještě nezažil, seděli jsme ještě asi půl hoďky a jen se smáli a kroutili hlavami. ***jak jsem koupil tak prodávám a doufám, že se to kámoš Láďa nikdy nedozví, že jsem se s vámi o tento jeho zážitek podělil. E.

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 21:52 ® Kubajs

LojzaRybka:ty jsi krutej!!!!

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 21:45 ® doktorov

No přispěji troškou do mlýna něčím úsměvným. Bylo nám s kamarádem asi 12let,chytal jsem sním na malém rybníku zvaném Bejkovna (Hradec Králove) měl jsem nalíčeno na štiku a kamarád na candáta. Naproti nám vláčeli 2 kluci stejně staří jako já s Petrem,koukat na ně byla zábava jeden si to házel přes druhého. Asi po půl hodině co se každý znich snažil chytnout rybu jako bejk zaznělo z jejich strany „Já vám tu metrovku vytáhnu před očima“ z našich ůst vyjel brutální smích já i Petr věděl že tady žádná není,další salva smíchu byla při pohledu na jeho plandavku s velikostí asi 15cm!! Hned první nához nás s Petrem posadil na zadek a to doslova,on totiž ten velký lovec při náhozu zahákl tím velkým trojhačkem vedle stojícího kamaráda za krk!! Ten brutální řev a náš smích byl slyšet snad na míle daleko. „Vyndej mi to z krku ty …“,a zase řev „polej mi to mineralkou ať nechytnu infekci“ No co budu povídat to se musí vidět. Trvalo to asi deset minut vydolovat trojháček,ale smích nám vydržel do večera. Ikdyž chtěl chytnout metrovku,tak se mu přeci jen povedl kapitální ůlovek,chytnul svého kamaráda! Myslím si že v nějakém časopise by to na nějakou cenu ůtěchy bylo ne?

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 21:36 ® LojzaRybka

Tak to muj asi nejkurioznější příbeh byl s Tomasem když jsme jeli na sraz CHYTEJ,s teplic jsme vyjeli kolem 16:00 a tomas řekl že smim stylem jízdy jsme v Dbré vodě asi za dvě hoďky,bohužel bylo už asi 21:00 a my bloudili po jižních čechách,Dobrou Vodu jsme našli,ale bohužel vesnici,dobrá voda se jmenovali ty rybníky,tak jsme hledali dál a jak jsme tak jeli přes jednu tu jihočeskou vesničku,tak ejhle rybník na návsi a někdo tam na druhé straně sedí při světle a chytá ryby,tak jsem rychle zařadil spátečku,přijel k rybníku a volám od auta na lovícího,,,prosim vás kudy do dobré vody,,,bohužel žádná odezva,tak jsem zavolal ještě párkrát a zase nic,tomas dodal že je asi nahluchlej,tak jsme došli k rybáři a k údivu jsme zjistili že celou dobu voláme jak dva magoři uprostřed vesnice a v noci na vodníka vyřezanýho ze dřeva a z jednoho baráku měl natáhlej káblík k lampičce,chlapi já se vten moment málem počůral.Nakonec jsme na sraz dorazili ale nikomu jsme raděj nevyprávěli takovej zážitek,protože by se nám tam každej smál. 

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 21:21 ® skwor

PS: I když to zní neuvěřitelně, mám na to svědky.

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 21:20 ® skwor

Můj příběh sice na rybách jen začíná, ale přesto ho sem napíšu. Asi před třemi lety jsem lovil na plavanou na Berounce takřka v centru jedné vesnice. V tom se vedle mě na břehu objevil ptáček velikosti kuřete (ještě neměl ani pořádně peří). Nechtěl jsem ho tam nechat a jedna místní obyvatelka mi řekla, že je to malý páv a že je jeden místní chová. Vydal jsem se tedy k domu, který mi ukázali (největší vila ve vesnici). Zazvonil jsem a zůstal stát u dveří. Z domu vyběhl pes a po něm člověk připomínající teroristu z Al-kájdy. Postupně se z domu vynořilo ještě asi sedm osm lidí podobného vzhledu. Jeden řekl špatnou češtinou „Já myslim, že to neni páv. Já by si ho nehal, ale nevim, co to žeře..“ tak jsem se rozloučil a odešel. Cestou domů jsem stále přemýšlel, koho mi ten člověk připomínal. S rodiči jsem potom „páva“ odvezl do záchranné stanice, kde nám řekli, že to je ve skutečnosti holub. Asi týden potom jsem při otevření jednoho deníku zažil šok. Z jedné fotografie na mě koukal ten cizinec, kterému jsem toho holuba nesl. Byl to světoznámý Kubánský módní návrhář Osmani Laffita, který již několik let žije v Čechách.

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 20:36 ® Kubajs

Už od malička vláčím a tak pokaždé když přijedeme astátou na nějaké místo tak ho provláčím a pak jdu až chytat na feeder či položenou.No našli jsme si takový rybníček prý plný velkých okounů a tak jsem se pustil do vláčení.Vláčel jsem asi 3,5hodiny a ani drbanec.A tak jsem si sedl k feederu.Asi za 15 minut přijel pán a shodou okolností to byl chlápek s kterým táta chodil na základku a dali se do řeči.Ten chlap vláčel a táta chytal na položenou a když u náš vláčel už asi 2 hodiny řek že to nemá cenu a jel dom!Hned poté co odjel táta dostal prudký záběr,zasekl a po delším souboji vytáhl okouna 44cm.Nahodil ani ne za 5minut vytáhl Candáta 69cm.Poté nahodil ještě jednou a vyvlékl se mu u břehu candátek kolem 30cm a to vše chytil na Medovky(Puffy)a Medovou kukuřici!

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2007 ve 20:04 ® HaD

Pro měsíc listopad je cena pro nejlepší příspěvek SADA dvou nových DVD („Chytáme přívlačí s Tomášem Rozsypalem“ a "Základy lovu na feeder s Miroslavem Horáčkem alias Opsreyem – www.chytej.cz z naší edice – více na www.edice.chytej.cz. V případě, že se výhercem stane ten, který si již DVD zakoupil, budou mu peníze vráceny!

reagovat