Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Sobota 22. července 2006 ve 14:33 ® CeP reakce na …

Axamith> hehe.. tak na srazu si po tobe vzdycky dukladne proslapnu vas flek a uz se tesim jak vyrazne si konecne vylepsim skore v oddeleni nalezy…  ))

reagovat

Sobota 22. července 2006 v 11:05 ® Axamith

Protože mi všechno padá z ruk a když chytám, tak stojím v řece, raději jsem si všechno přivázal k vestě. Dokonce i čelovku mám přivázanou lankem na štiku k čepici. Snad jenom pár drobností, co se nyvytahujou z kapes každý den jsou jen tak volně ložené. Letos začal syn rybařit, tak s ním bobkařím. Kdo jiný než táta ho to má učit, že. A tak mě to stojí spoustu kravinek, ktarý pravidelně nechávám u vody. Už aby začal taky muškařit, nebo ty břehy ani nebudou pod tou hromadou vidět . . .

reagovat

Sobota 22. července 2006 v 11:02 ® Shrek

No takže nechal jsem u vody svůj první nůž z imitace jeleního parohu,dále vidličky,povo­lenku,ta se mi jako jediná vrátila zpět díky slušnému kolegovi rybářovi,běžně věci typu splávek,krmítko apod.Ovšem mému tátovi se přihodila příhodička:Jeli jsme na Jesenici,já bral z auta svůj vláčák,táta si bral kaprařinu,brácha vzal tátovo vláčák-na tu dobu velice precizní sestavu od AbuGarcia dovezenou z Německa.Tatík si vesele loví a když jdeme zpět,tak já odnášim svůj vláčák,táta opět kaprařinu a brácha se courá někde za náma.Ráno vybalujeme věci z auta a ejhle,vláčák nikde,táta jede na Jesenici 60 km a tam je jeho vláčák opřenej o karavan,u něj asi 5 Němčourů vytlemenejch jak sluníčko v březnu.Bohužel vláčák nedovezl zpět.

reagovat

Sobota 22. července 2006 v 8:56 ® Gagi

O ztátách psát nebudu, jsem hroóóózně roztržitý, ale potřeboval bych najít nějakou říčni pannu. Nebo alespoň říční.

reagovat

Sobota 22. července 2006 v 7:24 ® mishak reakce na …

Cudla:to jsem si do minulého týdne taky myslel a už mám jen jojo s roztřepeným konečkem!! A ani nevím kde a jak…Jinak pean je to můj třetí za poslední dvě sezony.Vidličky to byla běžná věc v mých začátcích a najít se mi podaří občas jen tu nejdrobnější rybářskou bižuterii.

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 23:49 ® Cudla

Pean jsem vyřešil jojem přidělaným na vestě,stráty nulové.

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 23:41 ® CeP

sem tam nejaka vidlicka. zrovna jednou oblibenou na fedder jsem nedavno nechal kdes na morave. jinak jsem nekolikrat zapomnel splavek, ci nejakou jinou drobnost. horsi je to ale s peanem. prichazim tak o 1 – 2 ks rocne. pro tento pripad mam sebou u vody vzdy nejaky ten obustek. a protoze obustky se ztraci jeste vice, tak je kupuju rovnou po 10. naopak jsem toho u vody zatim moc nenalezl. snad jen dve vidlicky. myslim ze mne velky nalez jeste ceka stejne jako zivotni ulovek. tesim se na oboji…

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 23:40 ® Cudla

takovej poklad ve sklepě nenajdu,ale vzal jsem si příklad soudruha Meresjeva naučil se znovu chodit.místa která jsem kdysi navštěvoval,oběvuji znovu a povim vám je to PARÁDA.

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 23:29 ® CeP reakce na …

Cudla> hergot.. tak si v tom sklepe uklid.. )

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 23:06 ® Cudla

Moje slabost byla a je vidličky.Povedlo se mi ale něco co se málokdy podaří,zakopl jsem o ně po 15letech.Poznal jsem je okamžitě sice antikoro,ale již nefunkční tak jsem je tam pochoval chudinky.Na to místo se velice blbě chodí,proto tam asi zůstaly.

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 20:46 ® Prichy

jednou jsem nasel na polni ceste grafitovou bolonku.....jinak chytim obcas nejakou tu nastrahu ci krmitko

reagovat

Pátek 21. července 2006 v 18:05 ® jake reakce na …

Firetiger: Ty vo.e to jsi snad musel být nalitý jak žok, ne… ) Ale loni jsme taky nechali s kolegou sumčák ležet u Moravy. Pak jsme se pro něj asi v hodinu po půlnoci vraceli…

reagovat

Pátek 21. července 2006 v 15:34 ® Firetiger

jake, můj rekord jsou dva pruty na jedné vycházce – a sice minulý týden; ještě jsem to nerozchodil 

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 14:49 ® jake

harpunar ))

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 14:48 ® jake

No vidím, že ani ostatní nejste žádná ořezávátka co se týče ztrát a nálezů. Můj rekord jsou 3 ztracené metry během týdne 

reagovat

Pátek 21. července 2006 ve 13:59 ® harpunar

Sander-Za dobro zlem odplácíš? Ten pick-up byl od Dezidera Čonky a jeho ženy Gizely a oni to opuštěné kolo naložili a jeli tě hledat!!!Co se mých ztrát týče,tak vloni jsem vytratil brejle polaroidy na Hartě a za týden jsem je našel.Byly v pořádku,jen slimáci je zneřádili,hajzli!!!

reagovat

Pátek 21. července 2006 v 11:13 ® perch reakce na …

no to je pech…to dokaze malokdo

reagovat

Pátek 21. července 2006 v 10:36 ® Robur

Pánové jste třetí liga, tak letos jsem šel chytat v dešti, už mně to teklo za krk, tak jsem mazal dom a moc se nerozhlížel, zůstala tam židlička, tak jsem si řekl, že se polepším. Za týden na tom stejném fleku jsem nechal vidličku, kde jsem ještě na ní měl zavěšený pean no a za další týden jsem šel s kamošem a na malém fleku jsme měli ještě 3 děti, tak jsem při skládání feedr opřel raději ke keři do takového kouta /aby na něj dítko nešláplo/, nicméně prý jsem ho nesl domů, takže doteď nevím, zda zůstal v tom keři nebo přes noc opřený o barák nebo ho někdo šlohl ze dvora, protože jsem ještě v noci kuchal rybu a nechtělo se mně courat přes dům, , ale udice je v prdeli. To vše jsem stihl za měsíc, Když jsem si pak koupil nový feedr, tak jsem do týdne zlomil 1*chytaný nový vláčák.

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 ve 23:49 ® perch

ja vidlicku…na uhorich a odpoledne jsem se pro ni vracel a kdyz jsem si rek ze se naposledy podivam tak jsem ji nasel…stistko

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 ve 23:07 ® ČudlařX

Já jsem si zapomněl při nočnim lovu na feeder špičky v trávě ,ale v půl pátý ráno jsem si je tam zase vyzvedl.

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 ve 22:44 ® Sander

Jo a ještě jsem ztratil jednu věc – své kolo, nebo spíše mi bylo kuriózním způsobem odcizeno – odložil jsem ho na konci cesty na kraji lesíka a šel si odvláčet asi kilometr řeky. Jaké bylo mé překvapení, když jsem přišel z5 a kolo nikde. Měl jsem bobky u prdele, byl jsem nasranej jak nikdy. Sebral jsem se a šlapal dál po cestě, kde jsem narazil na opuštěný bílý pick-up, kde bylo vzadu nasoukané mé kolo!!! Vzal jsem nůž otevřel jsem špatně zavřené zadní dveře. Kolo jsem vyndal a současně vysadil polovinu zrezlých dveří a odnesl asi 30m do lesa.
A jesli zloději odjeli bez nich, leží tam dodnes…

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 ve 22:34 ® skwor

Ztratil jsem wobler. A což je horší, někde doma …a našel jsem krabičku, ve které byl wobler, tři rotačky a dva twistry

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 ve 22:33 ® Robur

až já napíšu, co jsem letos vše ztratil, tak už se k vodě nedostanu, jak tam bude plno, aby to po mně mohli sbírat…:(, ještě teď jsem nasranej

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 ve 22:31 ® ywan

najčastejšie strácam nože, nikdy sa s krásneho Victorionoxa neteším viac ako mesiac a môžem ho mať zavesený aj na krku , občas nejaký pean, meter…ale tie aj najčastejšie nachádzam, ale zas stratím…kolotoč V poslednej dobe mám ale jeden dosť veľký, problém.Nechávam veci na sterche auta ( je tu ešte niekto ? ) už asi 4× som tam nechal polarizačky ale aj keď som sa zbadal po 20-tich Km tak som ich vždy našiel nepoškodené v nejakej zákrute, autá to normálne obchádzali ale to čo sa stalo minule bol šok,nechal som tam digitál!!!letím si po ceste, pozrem do speťáka a foťák, našťastie v púzdre leží na zemi asi 60m za mnou, oproti akurát valili 3 plne naložené liazky, jeden kamión,a asi 3osobné…to bola iná show najšťastie som sa rýchlo zastavil začal blikať trúbiť kričať, vyskočil som z auta, kamarát medzitým trúbil a blikal, tých 60m som zabehol možno za 15sekúnd, proste rekord, akurát ho obchádzala druhá liazka )našťastie sa ho podarilo zachrániť

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 ve 21:01 ® breca reakce na …

Taky se přidám k tematu – k vázání forpasů a malých háčků nosím normální háček na háčkování deček (mimochodem na tenký vlas a nemotorné ruce vynikající). Minulý týden jsem navázal háček za pomocí tohoto háčku, odstřihl jsem návazec z cívky a chtěl jsem udělat na něm smyčku. To všechno aniž bych vstal z křesla. Háček na háčkování však nebyl. Tak jsem to chvíli šmodrchal, než se mi to zdařilo a začal jsem milý háček hledat – ve vestě, kalhotech, za kalhotami, na zemi, pod židlí, i písek na břehu jsem prohrabával snad v okolí dvou metrů. Nic. Tak jsem rezignoval, nahodil, sedl do křesla a začal pozorovat špičku feedru. Něco mi však rušilo výhled. A ono ejhle, háček jsem si uložil za ucho, aby mi nikam nezapadl a nemusel jsem ho hledat. Řeknu vám, příjemně ztrávená půlhodinka!! ):o))

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 v 18:29 ® Sander

Téměř 5 let jsem měl ten samý nůž a peán a shodou okolností jsem obě věci minulý týden stratil. Peán jsem našel za pár dní – sice někoho jiného, ale také potěší. Nůž jsem bohužel nenašel, sháněl jsem týden ten samý ve městě a nakonec jsem ho našel pouze na internetu. Už mi pár dní zabírá místo v poudře na opasku Díky Bohu.

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 v 18:25 ® Tomik

No ztracím tak leda peany(a papiry.. )…odprdli už to tak 3..

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 v 17:41 ® mana01 reakce na …

Koukám, že mame stejný problém. Já si je přivázat k pasu, tak přijdu domů vejpůl!

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 v 10:56 ® jake

Já teda začnu. Inspirován příspěvkem o ztracené a znovu nalezené povolence. Něco podobného se mi stalo před cca 3 nedělemi. Přijdu k vodě (menší řeka), chci zapsat revír, sáhnu do kapsy u vesty pro papíry – nic. Šacovačka, zrychlený tep, orosené čelo – nic. Klídek, říkám si – vypadly mi někde v autě. Jdu do auta, hledám, už i potichu nadávám – nic. Hmm, tak to je mám doma – nejspíš mi vypadly někde v garáži. Jedu domů, cestou už lítají k..vy a p..e, leč k nalezení papírů ani toto nepomáhá. Situace už se stává vážnou a já, drbaje se na bradě přemýšlím, kde jsem teda ty papíry prodrbal…? Poslední šance – vypadly mi u vody den předtím, kde jsem chytal, jinde být nemůžou. Jasná věc, jedu tam – cca 10 km. Plocha, kde jsem se pohyboval byla poměrně značná, navíc v mnoha místech zarostlá bujnou vegetací a k tomu můj zrak… ze všech 5 smyslů – Achillova pata. Tak chodím, „ńúrám“ už i zoufale telefonuji kamarádovi, co se mi stalo. Po půlhodině už to prakticky vzdávám uklidněn kolegou, že mi snad vystaví nové. Ještě naposledy se vracím k místu, kde jsem nahazoval naposled a vtom jsem je uviděl. Ležely v mém modrém obalu, zmoklé, smutné, zcela bez hnutí a čekaly na mě. Úplně na kraji na břehu, kde stačil jeden špatný pohyb a spadly do vody a už by je nikdo nikdy neviděl. Můj verbální projev radosti se v tu chvíli asi nesl hodně daleko. Ještě že tam poblíž nikdo nebyl. Asi by si pro mě brzy přijeli kamarádi v bílých pláštích.
A další podobný příběh jsem zažil před třemi dny. Navštívil jsem prodejnu s rybářskými potřebami za účelem zakoupení krmné směsi, vidliček, háčků a podobných skopičin, ale většinou si ještě vždy udělám radost nějakou tou vláčkařskou bižuterií – tentokrát to byla měděná plandavka za 35,– Kč. Prodavač mi to dal všechno do modré igelitky, já jsem zaplatil, ale protože jsem chtěl ještě něco ve vedlejším krámě, předal jsem igelitku synkovi, který tam byl se mnou, ať už mě počká u auta. Po příjezdu k vodě jsem si začal nakoupené věci z igelitky třídit. Nicméně plandavku hledám marně. Prohledávám celý kufr – nic. Hned mě napadlo, že ji asi prodavač zapomněl dát do té tašky a leží mu ještě někde na pultě. Mám se vrátit? Stojí mi 35 korun za ten projetý benzín? Syna nakonec nechávám u vody ať chytá a já se vydávám zpět. Nicméně prodavač se mi dušuje, že plandavku opravdu dával do igelitové tašky i s ostatním zbožím. Znovu jdu do auta, prohledávám marně kufr a po pečlivém prohlídnutí igelitky v ní spatřuji nevelkou díru. To mě utvrdilo, že jedině tudy mohla plandavka vypadnout, ale kdy…? Pouze na trase mezi krámem a parkovištěm,což bylo cca tak 20 metrů. Společně s prodavačem hledáme na zemi v krámě, před krámem, leč marně. Nakonec si z trucu kupuju podobnou plandu za stejný peníz (v kapase mi zbylo ještě rovných 35 korun) a odjíždím se slovy, že si to štěstí snad vyberu u vody. Dlouho to tak nevypadalo, protože jsem tam cca dvě hodiny máchal rukama jak Turek pod Hostýnem bez viditelného efektu. Synátor seděl asi 50 metrů vedle mě a chytal na feeder cejny. Najednou se vedle mě objevil, řka: „Našel jsem plandu, nechceš ji?“ Já se ptám, kde že ji našel, a on, že na zemi, kde seděl, že se mu zapíchla do nohavice kalhot. „Ukaž ji“ povídám a v ten moment jsem propukl v neřízený chechot. Bronzová barva a přilepená cenovka 35,– odhalily záhadu ztracené plandavky. Už se těším, až to povykládám tomu prodavači . A aby byl happyend dokonalý, tak na tu novou plandu, kterou jsem si z trucu koupil místo té „ztracené“, jsem čtvrt hodinu po „nálezu“ chytil krásnou 53 cm dlouhou štičku. Pohopitelně vrácena vodě…

reagovat

Čtvrtek 20. července 2006 v 10:49 ® Kouba

Ja sem ztratil nůžky na rohlík!:DDDDD

reagovat