Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pondělí 26. července 2004 v 16:05 ® Dědek

Ryby nejím, takže to mám celkem vyřešený. 99% ryb pouštím, to jedno procento je na přání rodiny. Pokud je člověk soudnej, nemůže velkou rybu zardousit. K čemu by mu to bylo? Vždyť se to nedá snad ani jíst. Jsem taky pro zavedení horní hranice.

reagovat

Pondělí 26. července 2004 v 15:35 ® Chose

No ja nejim ani mensi ryby,takze to mam vyreseny. Ale ty ryby vzdycky poustim s tim,aby se zas jednou,az vyrostou,zase vrátily na muj prut. Jinak sem taky pro zavedeni horni miry. nejen kapra ale vsech uslechtilych ryb.

reagovat

Pondělí 26. července 2004 v 0:11 ® jiris

DaH – úctu bychom měli mít nejen k velkým rybám. To by byl můj sen dvojí míra, aby ryby chcípali věkem. A sakrá už jsem se probudil.

reagovat

Neděle 25. července 2004 ve 21:07 ® pupak

DaH< Tak to jsem podle veku uplne v prdeli, za 30 let uz budu rad kdyz udrzim moc a stolici o prutu a myslence nemluve. Dukazem toho, ze stare ryby na tom nejsou nejlepe v rozmnozovani je vyrazovani tkzv. generacnich ryb z lihni, hlavne na P revirech k velke radosti rybaru kde jsou okamzite sezrany, dost srandy, každej z nas chce chytit trofejni rybu, kazdej se s ni chce pochlubit je pravda, ze v dobe fotoaparatu to jde i timto zpusobem, ale vetsina rybaru ji chce tez proste a jednoduse sezrat aby posleze zjistili, ze kvalita masa z takove ryby, mimo nekolika vyjimek, uz stoji za prd. Po teto zkusenosti tyto ryby pak vetsina lidi v budoucnu pousti.

reagovat

Neděle 25. července 2004 ve 20:28 ® HaD

jiris: no možná se s tou produkcí potomstva pletu (i když počet jiker se uvádí na kg jikrnačky), ale i tak, trocha úcty k rybě, která je starší než Ty nebo já mít můžeme ne?

reagovat

Neděle 25. července 2004 v 19:55 ® Jindra5

Mi vždy krvácí srdce, poduk mám zabít rybu

reagovat

Neděle 25. července 2004 v 15:42 ® jiris

Dah – asi tu hlavu vyhodím ) S tím, že staré a velké ryby vyprodukují nejvíce potomstva bych si dovolil nesouhlasit. Takový sumec 120–150 na tom je daleko s plodností lépe než dvoumetr, stejně pstruzi a jiné ryby. Teoreticky je to jak u lidí Ve 25 letech to jde lépe jak v 90 )

reagovat

Neděle 25. července 2004 v 11:48 ® HaD

sedum: jednou bych to taky ještě pochopil, i když...... sám jsem vždycky chtěl mít hlavu na zdi z trofejního-životního sumce. Dneska už vím, že zarámovaná fotka např. 30×40 cm bude vypadat mnohem líp a nebudu muset rybu zabíjet. Jo a ještě jsem opomenul u toho zabíjení to, že tak velké a staré ryby vyprodukují nejvíce potomstva, které nám pak dělá radost na prutě!

reagovat

Neděle 25. července 2004 v 11:47 ® jiris

Jak se říká všeho s mírou.

reagovat

Neděle 25. července 2004 v 11:44 @ 

Na tuto otázku se dá podívat ze dvou různých pohledů a přitom každý bude mít nějakou logiku. My kluci co spolu chodíme na ryby víme, že velké ryby jsou již téměř nejedlé a z kulinářského hlediska jsou téměř passé. Hlavně ale kromě toho víme,že když ji vrátíme zpět vodě,tak se můžeme zase příště těšit na krásnou bitvu kdo z koho a to je to, co nás k té vodě tak tahá a přitahuje. To je rozumný pohled z hlediska těch správných rybářů, kteří již mají něco za sebou.

Teď ten druhý pohled. Dokáži někdy pochopit rybáře, který vysedává roky u vody a na svoji rybu několik let čeká. Najednou ta maxiryba tady je. Dokáži se vžít do jeho pocitu a stavu,kdyby právě přiložený tlakoměr praskl a záznam EKG by nenašel patřičné stupnice. V tu chvíli by nebyla na světě síla,která by ho přinutila,aby tu rybu vrátil vodě zpět „zase napříště“. To je přirozený lovecký pud. Toto ještě pochopím. Už bych nechápal, kdyby se ta situace poněkolikáté opakovala. To už by bylo drancování,které nemá s rybářskou etikou nic společného.

Tento souboj svědomí a rybářské etiky dokáže v dnešní době vyřešit technika. Myslím tím fotoaparáty a digikamery. Tato technika,ačkoliv se to nezdá,může pomoci zachovat velké rybí exempláře i pro naše děti. Teď jde jen o to,aby začínající adepti tohoto krásného koníčku měli ve svém okolí správné lidi,rybáře a hlavně rybářské vedoucí ,kterým to myslí a vidí o něco dál. Starýho psa již novým kouskům nenaučíš!

reagovat