Chytej.cz

Rousnice vs. Kopané žížaly

21.8.2017 vložil HaD | Nástrahy | zobrazeno: 5.054×

Žížaly patří mezi nejtradičnější a nejuniverzálnější rybářské nástrahy. Rybář a žížala – to spojení k sobě pasuje podobně jako fotbalista a kopací míč. Nikdy se nedozvíme, kdy člověka poprvé napadlo napíchnout na háček nějaké sousto a předložit ho rybám a nevíme pochopitelně ani to, jakou nástrahu dotyčný jedinec použil. Ale dost možná, že to byla právě žížala. Neexistuje snad ryba, pro kterou by žížala neměla jistou přitažlivost. Smlsne si na ni i jinak přesvědčený vegetarián amur, miluje ji všežravý kapr a proteinové bombě v podobě pořádného žížalího sousta neodolá ani vrcholový predátor sumec. Není ovšem žížala jako žížala. Na světě je známo přes 5 500 druhů těchto bezobratlých tvorů z kmene kroužkovců, ve velikosti od 2 cm až po 3 m dlouhé obry, a mnozí z těchto užitečných tunelářů žijí (doslova) i v naší zemi. Mezi naše nejhojnější žížaly patří rousnice (známá také pod lidovým jménem dešťovka) a její menší příbuzná žížala rolní, kterou rybáři nazývají nejčastěji kopaná žížala. Oba tyto druhy žížal se vždy hojně využívaly k lovu ryb. Dnešní duel ukáže, jak si stojí coby rybářské nástrahy ve vzájemném porovnání.

Text: Tomáš Lotocki Foto: autor, Milan Rozsypal

Rousnice

Rousnice

 

Rousnice je jedna z našich největších žížal, běžně dorůstající 10 – 15 cm, výjimečně však může dosáhnout až čtvrtmetrové délky. Má načervenalé až hnědavé zbarvení, charakteristický je výrazný zmasilý kroužek, který odděluje kratší hlavovou část od zbytku těla. Hledáme ji na vlhčích obdělaných půdách, dále na trávnících, v okolí vod a prakticky všude tak, kde není půda příliš kamenitá, štěrkopísčitá či výrazně jílová. Za normálního počasí se rousnice nalézá přes den v půdě a za noci vylézá na povrch, a to tak, že část těla má na povrchu a částí zůstává pod zemí. Tehdy na ně vyrážíme s čelovou svítilnou (nejlépe s červeným světlem, které rousnice neplaší). Nastane-li suché období, reaguje rousnice tím, že zaleze hlouběji pod zem, a nevylézá na povrch ani v noci. V takových chvílích se může stát její získání docela pěkným oříškem a většinou nám nezbyde, než si rousnice zakoupit v některé prodejně rybářských potřeb, kde patří k standardně nabízenému sortimentu. Zakoupené či nasbírané rousnice krátkodobě uchováváme v chladném prostředí v lednici či ve sklepě. Pokud chceme přechovávat rousnice dlouhodobě, můžeme si založit jejich chov. V ideálním případě se nám začnou rousnice sami rozmnožovat a my máme po starostech s jejich obstaráváním.

Rousnice patří mezi nejuniverzálnější nástrahy, co se týče druhové skladby ryb, které na ni zaberou. Spolehlivě přivábí úhoře, sumce, kapry, líny, parmy, okouny, ale i cejny, karasy, plotice a prakticky všechny druhy kaprovitých ryb (s výjimkou těch nejmenších). Na rousnici však zaberou i vrcholoví predátoři, jako je candát a štika a úlovky byly zaznamenány i u potravně specializovaných ryb, jako je amur, tolstolobik, nebo maréna. 

Nastražená dospělá rousnice – to už je pořádně vydatné sousto, které nám ryba vezme jen ve chvíli, kdy má opravdu hlad. Lovit na rousnici má tedy smysl ponejvíce v období vysoké potravní aktivity, což se týká jak ročních období, tak denních dob. Rousnice je ideální nástrahou na jaře a v létě, méně účinná je v chladném období roku. Nefunguje ani v horkém počasí, v létě je tedy její nastražování účinné prakticky jen za časného jitra a v pozdním večeru.  Rousnice je však hlavně výbornou noční nástrahou, kdy nám skvěle poslouží k lovu ryb, které jsou právě nejaktivnější po setmění. Na řece pak dobře fungují v přikalené vodě po bouřkách a přívalových deštích. S rousnicemi se nejčastěji chytá klasicky na položenou, můžeme je však využít i při lovu na feeder, nebo na plavanou. Na chomáč rousnic se chytají také sumci za použití vábničky, někteří rybáři s rousnicemi dokonce i vláčí.

Při umisťování na háček je především důležité, aby rousnice působila přirozeně, proto je třeba používat háček úměrný velikosti nástrahy. Existuje mnoho způsobů nastražování těchto žížal, mezi nejběžnější patří nastražování do uzlíku, na vlasec, tzv. „na kalhotky“, či lov na chomáč rousnic. Pro konkrétní způsob umístění na háček se rozhodujeme zejména podle cílové ryby a velikosti nástrahy. Rousnice se obecně nastražují poměrně snadno, nejsou příliš pohyblivé a na háčku dobře drží.

  

 

Kopané žížaly

Kopané žížaly

 

Při obdělávání půdy se setkáváme s žížalami, které jsou menší než klasické rousnice – dorůstají do velikosti max. okolo 10 cm. Jsou málo pohyblivé, mají většinou světle růžovou barvu a výrazný masitý kroužek, široký až 8 mm, se nachází zhruba v polovině délky za hlavovou částí. Tyto žížaly označujeme jako kopané, neboť je snadno získáváme při rytí nebo okopávání půdy. Oproti rousnicím se ani před den nenalézají příliš hluboko v zemi, k jejich získání je tak většinou zapotřebí jen malý rýček nebo motyka a pár minut zahradnické práce. Někdy nám může stačit dokonce jen vytrhnout pár travnatých drnů či prohledat vlhčí místa pod kameny, kusy dřev apod. Naopak v noci na povrch „kopačky“ vylézají jen zřídka. Tyto žížalky si stejně jako rousnice můžeme posbírat i za deště nebo po dešti, kdy jsou jich většinou plné cesty. Takovéto žížaly jsou však již poloutopené a rozhodně se nehodí k dlouhodobějšímu přechovávání či dokonce k chovu. 

Kopané žížaly mnoho rybářů vnímá jako podřadnou nástrahu, kterou využívá jen ve stavu nouze. Je pravdou, že kopaná žížala je oproti jiným druhům na háčků velmi málo pohyblivá a působí dojmem „mrtvého sousta“. Přesto není dobré nad těmito žížalami ohrnovat nos – chutnají prakticky všem rybám a mohou nám zachránit zdánlivě ztracený lov, například v okamžiku, kdy rostlinné nástrahy selhávají a jiné živočišné nástrahy nejsou zrovna dostupné. Kopanou žížalu nastražujeme na háček většinou klasicky do klubíčka. Žížaly na háčku poměrně dobře drží a na větší udičku můžeme jednoduše nastražit i více kusů. Takovýto masitý uzlík kopaných žížalek pak může být velmi lákavým soustem i pro větší druhy ryb, jako jsou kapři a úhoři (znám dokonce rybáře, pro které je chomáč kopaných žížal top nástrahou na úhoře a dávají mu přednost i před rousnicemi). Problémem však je, že i takovéto sousto bude přitahovat malé ježdíky, okounky a kaprovitou droboť, která nám kusy žížalek často doslova otrhají z háčku (zvlášť lovíme-li s nimi přes den). Na kopané žížaly můžeme chytat jak klasicky na položenou, tak i na plavanou nebo feeder. Kousek kopané žížalky můžeme zkusit zkombinovat i s jinou nástrahou, například zrnkem kukuřice.

Pro přechovávání kopaných žížal platí zhruba totéž co pro rousnice. Lze si založit i jejich dlouhodobý chov, což však činí málokterý rybář – vzhledem k jejich (možná však jen zdánlivé) nižší atraktivitě a také skutečnosti, že si je můžeme poměrně snadno obstarat ve volné přírodě.

 

Klady

+ velmi univerzální nástraha, na kterou lze ulovit téměř jakoukoli rybu
+ pořádné masité sousto, které zaujme i velké ryby a vrcholové predátory, jako jsou sumci
+ vynikající nástraha na noční lov
+ top nástraha na úhoře (zejména na jaře, kdy se ještě nesmí lovit na rybky)
+ snadné nastražování, na háčku dobře drží

Klady

+ poměrně snadná dostupnost – můžeme je lehce získat z půdy
+ v případě nouze o živočišné nástrahy si je můžeme obstarat přímo v terénu u vody
+ podle některých rybářů vynikající a přitom velmi podceňovaná nástraha na úhoře

Zápory

– málo účinná v období nízké potravní aktivity ryb
– méně účinná v zimě a obecně v chladném období roku
– složitější obstarávání v období sucha

Zápory

– malá pohyblivost na háčku (zejména v porovnání s menšími druhy kroužkovců, jako jsou hnojní červi)
– představují menší sousto, které hůře zaujme opravdu velké ryby
– nevyselektují rybí droboť, která bude nástrahu otrhávat z háčku
– musíme si je obstarat sami (v rybářských obchodech se neprodávají)

Závěrečné zhodnocení

Žížala – to je funkční spojení rybářské tradice, univerzálnosti a efektivity lovu. Chytali na ně už naši pradědové a přesto se i dnes účinností přinejmenším vyrovnají většině moderních rybářských nástrah. Dospělá rousnice představuje oproti drobnější a méně výrazné kopané žížale už od pohledu atraktivnější nástrahu, které dá většina rybářů automaticky přednost. Masitá dešťovka je skutečně synonymem tradiční a stále velmi účinné nástrahy na téměř všechny druhy ryb. Zejména v jarním a letním období si lov bez rousnic stále jen málokdo z nás dovede představit. Přišli bychom nejen o spoustu zajímavých úlovků, ale i o tu neopakovatelnou atmosféra spojenou s nočním rybolovem. Bylo by však chybou odsunout kopané žížaly do kategorie nějakých podřadných živočišných nástrah. I ony rybám chutnají a mohou představovat i k rousnicím velmi důstojnou alternativu, zejména ve chvílích, kdy vyloženě necílíme na ty největší kusy, či v okamžicích, kdy ryby nemají bezbřehý apetyt a dávají přednost spíše drobnějším soustům.

Váš názor

Máte návrh na duel? Dejte nám vědět!

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat
K tomuto záznamu není vložen žádný příspěvek.