Denní lov vs. Noční lov

Denní lov

Rozepisovat se zevrubněji o lovu ryb ve dne (tím se rozumí lov za denního světla) pochopitelně není možné. To bychom museli pojmout rybařinu v celé její šíři, neboť většinu našich loveckých aktivit uskutečňujeme – aspoň v našich podmínkách – za denního světla. Pokud jsme se ale rozhodli pro srovnání denního a nočního lovu, zkusme si popsat aspoň základní specifika, kterými se od sebe chytání za světla a za tmy odlišují.

Základní rozdíl je už v tom, že příchodem k vodě za bílého dne vstupujeme do prostředí, které je k nám nakloněno přátelsky, a cítíme se v něm komfortně. Člověk je jak známo denní živočich, který je přizpůsoben životu za světla. Ve dne se cítíme jistí a bezpeční, funguje nám dobře zrak a biorytmus je nastaven na bdění a tělesnou aktivitu. Noc je naopak časem útlumu tělesných funkcí a dobou, kdy se ukládáme k spánku. 

Při lovu však nezáleží jen na nás, musíme se také umět přizpůsobit rybám a u nich už takové jasné vymezení neexistuje. I ryby pochopitelně spí, ale přerušovaně a v kratších intervalech. Většina ryb je proto určitým způsobem aktivních po celých 24 hodin, i když i ve světě pod hladinou existují ryby s převažující denní a noční aktivitou. Typickým denním dravcem je štika, přes den chytneme častěji i okouny, boleny, jelce a většinu drobných rybek či juvenilních jedinců (mladých ryb). Denní ryby mívají dobrý zrak a pohybují se často u hladiny či ve vodním sloupci. Naopak „noční ryby“ žijí převážně u dna a lépe než zrak mají vyvinuté jiné smysly (zejména čich). Při lovu ryb s převažující vizuální orientací za denního světla musíme dbát především na to, aby nás ryby nezpozorovaly a předkládat nástrahy, které se budou líbit jejich očím – přirozeným chováním ve vodě, pohybem nebo barvou. Ryby s rozvinutou vizuální orientací bývají zvědavé, ale také velmi opatrné a snadno se nechají odradit. Prozkoumávají zrakem své okolí a dobře ví, jak se předměty v jejich přirozeném prostředí chovají. Pokud je chceme přimět k záběru, musíme jim předložit nástrahu způsobem, který co nejlépe odpovídá jejich smyslové zkušenosti. Celá sestava proto musí být maximálně vyvážená a uzpůsobená danému prostředí. Už příliš silný vlasec nebo lanko může rybu od záběru odradit (zejména v čisté prosvětlené vodě). To samé platí o nepřirozeně vypadající nebo pohybující se nástraze (masný červ nastražený na velkém háčku, příliš rychle vedená třpytka, apod.). Samostatnou kapitolou je pak barva nástrah, která hraje při lovu ryb s dobrým zrakem také svoji neoddiskutovatelnou roli. Každý zkušený vláčkař určitě potvrdí, že například v průzračné vodě velmi dobře funguje tmavá (černá) barva, v hodně prosluněné vodě pak nástrahy v barvě mědi apod. Plavačkáři zase vědí, že zejména v zimě je zapotřebí používat vnadící směsi tmavé barvy, protože světlé krmení v čisté ledové vodě ryby odrazuje.

Zásadní roli v tom, zda budeme úspěšnější při lovu ve dne nebo za světla, hrají také přírodní podmínky a roční období. Nespornou výhodou chytání za světla je to, že nejsme omezeni denními dobami lovu a můžeme ho provozovat po celý kalendářní rok, zatímco typický noční lov, kdy u svých prutů vydržíme do půlnoci (a kde je povolen lov nonstop i déle) máme omezený prakticky pouze na letní měsíce.

Noční lov

I noční rybolov je natolik široké téma, že vměstnat ho do jednoho článku je zhola nemožné. Kdybychom si měli noční rybolov nějak v kostce shrnout, mohli bychom říct, že jsou v něm obsaženy dva rozměry – první je rozměr pocitový, emocionální, druhý řekněme prakticky rybářský. Noční lov má skutečně neopakovatelnou atmosféru naplňující naše srdce nevšedními zážitky: A navíc je tu ono vědomí – jak by řekl nesmrtelný Ota Pavel – že lidem patří den, zato noc je doménou ptáků, zvířat a také tajemných velkých ryb. A my jako vetřelci vstupujeme do světa, který nám nepatří a noc nás za to trestá i hladí na duši. 

Ale pak je tu ta praktická rovina, kterou symbolizují ryby, ryby skutečné a hladové, které nám nedávají spát a za nimiž se proto vydáváme do světa noční temnoty. Jak už bylo naznačeno, noční rybolov přináší přirozenou selekci úlovků a možnost chytit opravdu trofejní rybu. Ze statistik jasně vyplývá, že u mnoha druhů je nejlepší dobou k ulovení kapitálního kusu hluboká noc. A nejedná se jen o ryby, které vnímáme jako noční druhy (sumec, candát, úhoř, mník), ale i kapry, cejny, parmy a další kaprovité ryby. Zatímco den patří rybí drobotině, která naší nástrahu nenechá na pokoji, v noci vstupují na scénu skuteční králové vod. Abychom však i tyto velikány podvodní říše udolali, musíme být bezezbytku připraveni, jinak nám budou i nadále unikat a žít jen ve světě našich rybářských představ a snů.

Jak už jsme si řekli, člověk je denní tvor a jeho zrak není uzpůsobený činnosti ve tmě. Abychom se tedy mohli v temnotě pohybovat aspoň trochu jistě a bezpečně, musíme naše oči adekvátně nahradit, jinak se i ty nejjednodušší úkoly stanou nerozlousknutelným oříškem. Vezměme si jen takovou maličkost, jako je navázání háčku. Zatímco za denního světla je správné umístění háčku na vlasec jednoduchou rutinní akcí, v noci se může stát úkolem prakticky neřešitelným, hlavně ve chvíli, kdy chybí to nejdůležitější – spolehlivé světlo. Světlo potřebujeme v noci v podstatě na všechno: signalizaci záběru, umísťování nástrah na háček a veškeré drobné mechanické práce s naší sestavou; silnější světlo pak pro zdolávání a manipulaci s rybou, kontrolu našeho lovného místa, balení náčiní a cestu od vody atd. Bez světla jsme doslova utopeni ve tmě a mizí naděje na jakýkoli úspěch. 

Naším prvotním úkolem je bezpečně rozpoznat záběr. Dříve bývala nejběžnější „světelnou zbraní“ při nočním lovu obyčejná svíčka v zavařovačce, dnes používáme číhátka s vlastním osvětlením nebo zvukovou signalizací, tyčinková chemická světýlka (tzv. lámačky), nebo neluminiscenční způsoby signalizace (elektronické hlásiče záběrů). 

Pro ostatní úkony související s nočním lovem existuje jasná první volba, a tou je svítilna, připevněná pružnou textilií k hlavě – tzv. čelovka. Kvalitní čelová svítilna splňuje veškeré požadavky, které jsou po dobrém nočním světle vyžadovány: je lehká, vodotěsná, dává možnost zaostření i nastavení světla do potřebné polohy a hlavně nám na rozdíl od klasické baterky nechává obě ruce volné. Moderní čelovky jsou už navíc opatřeny nejen klasickým, ale i červeným světlem, které nám pomůže i při sběru rousnic, jež patří mezi nejlepší nástrahy při nočním lovu ryb. Na čelovce bychom neměli šetřit a vybrat opravdu kvalitní výrobek, pokud možno s náhradní baterií, uloženou přímo ve svítilně.

Další nutnou podmínkou úspěšného nočního lovu je nenápadné a hlavně nehlučné chování. Musíme na něm trvat hned z několika důvodů. Ryba je v noci jednak mnohem plašší a citlivější na jakýkoli nepřirozený hluk a také má v nočním klidu tendenci vplouvat i do příbřežních mělčin, kde se přes den většinou prohánějí jen hejna potěru. Právě na mělčinách a v okolí břehů bývá lov za tmy velmi úspěšný, ovšem pouze za předpokladu, že se budeme chovat opravdu tiše a nenápadně. Většina nočních druhů ryb má velmi dobrý sluch. U takového sumce se nemusíme příliš bát, že nás při lovu spatří, zato každý neopatrný pohyb, každý krok navíc, může vousáče vyplašit a lov tak zcela pohřbít. 

Důležitou součástí nočního rybolovu je i výběr místa. Zde je potřeba dobře vážit a lovit nejlépe v místech, která už známe z denního chytání a kde na nás pokud možno nečíhají nástrahy v podobě množství vázek nebo těžko přístupných a strmých břehů. Je třeba mít stále na paměti, že co je těžké ve dne, je za tmy ještě třikrát obtížnější. To platí také v otázce nahazování, resp. jeho přesnosti, hlavně pokud lovíme cíleně na zakrmeném místě a nechceme do vody nástrahu plácat jen tak nazdařbůh. 

Samostatnou kapitolou je pak zdolávání úlovku. Jedna moudrost z učebnice rybářské latiny říká, že naše největší ryby jsou vždy ty, které se nepodívaly na břeh. A já bych k tomu dodal, že jsou to hlavně ty, které nám utekly v noci. Tma má zkrátka velké oči a snížená schopnost orientace dává různým výpadům a síle tahu ryby téměř nadpřirozenou moc. Proto nebuďte zklamaní, když se kapřík – pokud by upláchl, tak jistě pětikilový! – v podběráku smrskne sotva na polovinu své „původní“ váhy. I takovéto loveckého šálení přispívá k působivosti nočního lovu ryb. Každopádně i při zdolávání ryby je třeba snažit se nadělat co nejméně hluku a rybu zdolávat opatrně, ale rychle, zvláště chytáme-li v mělké vodě v blízkosti břehu.

V neposlední řadě musíme být připraveni i na skutečnost, že v noci bývá u vody zima, a to leckdy i po teplém dni. Mít v zásobě dostatečné množství teplého oblečení je podmínkou toho, abychom si noční lov opravdu užili. Drkotání zubů sice rybám nevadí – tak plaché zase nejsou –, ale nám může noční chlad rybařinu dokonale otrávit. Je zkrátka lepší mít husí kůží ze záběrů a zdolávání úlovků, nežli ze zimy. 

Klady

Zápory