Hlavním specifikem lovu štik na Drop Shot je to, co u štikové přívlače obecně - štičí zuby představují značnou hrozbu pro běžné návazce, ať už jsou vyrobeny z obyčejného nebo flurocarbonového vlasce. Při cíleném lovu „zubatých“ je třeba zabránit častým úkusům, ať už z etických nebo ryze pragmatických důvodů.
Proto tu teď vypukne obvyklý kolotoč úvah na téma, zda nekompromisně použít lanko nebo se za určitých podmínek uchýlit i k alternativním materiálům, mezi nimiž jednoznačně dominuje silný fluorocarbonový vlasec.
Protože u Drop Shotu se chytá na nástrahy opatřené jednoháčkem, který je navíc možno zbavit protihrotu, má někdy (to slovo zdůrazňuji) skutečně smysl „jít do rizika“ a v čistých vodách opravdu fluorocarbon nebo jen silný vlasec použít. Rozhodně by ale měl být dostatečně silný (0,40 mm je skromný základ). Po záseku je pak třeba rybu vodit tak, aby plynule jezdila a unavovala se postupně. Pravděpodobnost toho, že pořádný fluorocarbonový návazec nevydrží, je pak skutečně malá.
Přehnaným moralistům připomenu, že normálně se DS chytá bez lanka a štiky na něj berou také. Zdá se mi, že procento úkusů je přitom o něco menší než u klasického lovu na gumy, což je asi dáno umístěním nástrahy na kmeni nad zátěží. Ta napíná sestavu a do jisté míry brání hlubšímu polknutí.
Štička chycená kamarádem při lovu okounů (holý vlasec 0.12 mm)
Jistotu ale samozřejmě představuje lanko, které bych doporučil použít v naprosté většině situací. Lanka jsou různá – od „zelené příšery“ stále hojně prodávané ve formě hotových návazců skoro v každém obchodě až po titanové skvosty od Drennanu nebo strunu Bungee Steel od Cormoranu. Každé má jiné vlastnosti a jejich vhodnost pro výrobu dropshotových sestaviček se dost různí.
Jaké jsou vlastně požadavky na lanko, vhodné pro výrobu DS sestavy? V první řadě musí být nenápadné, protože nástraha se pohybuje téměř na místě a štika má dost času si ji v klidu prohlédnout. Nenápadnost zahrnuje čtyři faktory – malý průměr, nenápadné zbarvení, matný povrch a tvarovou stálost.
O průměru nemá smysl diskutovat, snad jen v tom smyslu, že lanko musí mít i určitou nosnost a pod 4 kg bych nešel. Pokud jde o zbarvení, některá lanka sice vypadají poměrně nenápadně, ale za jasného dne jejich kovový povrch dělá pod vodou víc odlesků než by si byl majitel vůbec ochoten připustit. Na spoustě míst nemá vůbec smysl toto řešit, ale např. v čisté vodě některých pískoven ano.
Tvarová stálost (lanko by mělo být tužší a bez sklonů ke kroucení) má u DS zásadní význam – nástraha se tu pohybuje na jednom místě nahoru a dolů a pokud celou tu dobu lanko nad ní poskakuje jako péro z gauče, není to zrovna ideální. Proto také není žádoucí, aby bylo lanko na DS zakončeno obratlíky (hlavně nahoře), které svou hmotností nežádoucí pohyby lanka jen umocňují.
Výroba DS sestavy na štiky
Ve chvíli, kdy se lanko pokusíme do sestavy zapojit, možná vyvstane pár otázek. Hotovou DS montáž s lankem jsem u nás prodávat neviděl, takže si ji budeme muset posvazovat sami. Přitom budeme buď používat uzly nebo zamačkávací trubičky.
Pro ty, kdo si zatím celý život kupovali hotová lanka, je to konečně důvod začít si je vyrábět přesně podle svých potřeb - a nejen pro Drop Shot.
Pojďme se podívat, co to vlastně chceme vyrobit.
Vypadá to sice, že z toho dělám vědu, ale v podstatě se jen musíte zamyslet kde a jak co navážete a potom zkouknout ve vodě, jestli se sestava chová rozumně. Jak si to jednou vychytáte, není dál co řešit.
Z obrázku je vidět několik věcí:
a) Zátěž dávám na kus slabšího vlasce – ke dnu je to několik decimetrů a nemá cenu plýtvat lankem, můžete si snadno změnit délku návazce (výměnou za jiný) a navíc v případě uváznutí zátěže utrhnete jen ji.
b) Lanko nebo fluorocarbon mohou zasahovat pod nástrahu (stačí 10 – 12 cm) – je to trochu lepší z hlediska motání a teoreticky to může sem tam zachránit nějakou tu zátěž, protože i tato část sestavy se občas dostane do štičí tlamy. Přítomnost lanka pod nástrahou ale není nezbytně nutná a níže se k tomu ještě vrátím.
c) V sestavě jsou tři spoje (červené kroužky), kde je potřeba vybrat vhodný uzel. Ten závisí na použitých materiálech. U spojů lanka s kmenem nebo zátěžovým návazcem nechám každého, ať si je vyřeší po svém (smyčky, mikrokroužky, uzly,…). I já používám různé varianty podle toho, co s čím spojuji. Dál se budu věnovat jen upevnění háčku na návazec odolný štičím zubům.
Připevnění háčku
Asi nejjednodušší je výroba fluorocarbonového návazce – použijete normální uzel Palomar. Postup vázání je v prvním článku o Drop Shotu:
http://www.chytej.cz/clanky/932/drop-shot-jak-na-to
Na silných fluorocarbonech nebo návazcových materálech typu Hardmono to jde o něco hůř, ale jde. Na obrázku je Palomar na vlasci 0.60 mm.
Zkoušel jsem uvázat Palomar i na lanku, ale moc to nejde. Jsou velké problémy s dotažením. Daleko jednoduší je obyčjné očko. Uvážete ho jednou, utáhnete, uvážete podruhé to samé, před úplným dotažením prostrčíte dolní konec očkem háčku (stejné jako poslední krok vázání uzlu Palomar), aby háček aspoň nějak odstával a dotáhnete natvrdo.
Tenhle uzel uvážete na naprosté většině lanek. Jenom lanko při utahování stále rovnejte a případné zlomy a zakřivení po dotažení uzlu zkuste vyrovnat v prstech.
Pamatujte na to, že štika si bude váš výtvor prohlížet a snažte se proto vybírat tenčí tmavá matná ocelová lanka, která nemají velkou tendenci se kroutit.
Další velice jednoduchá možnost je uchycení háčku do očka vytvořeného pomocí zamačkávací trubičky. Jako optimální se mi jeví Cormoran Blacksafe s průměrem 0,8 mm. Jsou z kvalitního materiálu a mimořádně krátké, což všude kromě Drop Shotu vnímám spíš jako nevýhodu, ale tady díky tomu háček s nástrahou příliš nevybočuje z osy lanka.
Při lovu na DS s lankem mi vadily dvě věci. Lanka se při pobytu ve štičích čelistech často zkroutí a dojem z práce sestavičky pak prostě není stoprocentní. Navíc je trošku problém s výměnou nástrah. Abych se s tím nějak popral, sáhl jsem po lanku Cormoran Bungee Steel, což je tenká ocelová struna opatřená matnou povrchovou úpravou a na konec tohoto lanka jsem pomocí trubičky (uzel na tom neuděláte) uchytil karabinku. Do karabinky nacvaknu háček s nástrahou a zároveň k ní přivážu i vlasec se zátěží.
Mohu měnit pak co chci a jak chci, struna vypadne ze štičí tlamy ve stejném stavu, v jakém se do ní dostala a nijak zvlášť se to nemotá. Nástraha sice neodstává od kmene, jak by při DS měla, ale štikám to tolik nevadí a navíc velké háčky s pořádným smákem beztak odstávají dost bídně.
Celá záležitost má jen jeden háček – hladká struna se dá z trubičky vyrvat snáz než lanko, takže zamačkávat je třeba poctivě a z obou stran, přičemž oba stisky kleštěmi by měly svírat úhel 90°. Když to uděláte dobře, spíš strunu přetrhnete, než byste ji z trubičky vytáhli.
Nástrahy a náčiní
Sestavu bychom měli vytvořenou, v krátkosti se proto podíváme, na co budeme chytat. Budou to klasické měkké nástrahy, v ideálním případě smáčci. Použít se ale dá i větší klasický twister nebo streamer.
Na streamer mám zatím jen jednu, ale jde to
Pro cílený lov štik by měla být nástraha poměrně velká. Nejsem žádný přívrženec lovu podměrečných „kudel“ a vzhledem k tomu, že tak jako tak budou stejně tvořit valnou část úlovků, nehodlám jim to nijak usnadňovat. Naopak všude kromě míst s hejny potěru bude větší kus jen potěšen, když mu nabídnete slušnější sousto. Proto používám smáčky kolem 12 – 13 cm a používal bych i větší, kdybych na ně někde za rozumnou cenu narazil. Časem se k nim určitě dopracuji, protože tak jako většina lidí v české kotlině s Drop Shotem zatím začínám a patřičný arzenál je třeba budovat pomalu, zato systematicky. Na co jsem chytal v roce 2010 můžete vidět na snímcích porůznu v článku, na co budu chytat v roce 2011, to nevím ani já sám.
Dobrou zprávu mám pro všechny, koho by zajímalo potřebné náčiní. Nic extra nepotřebujete.
Existují sice speciály na tento druh lovu (moc se mi líbily Greys Prowla a Shimano Speedmaster), ale bez potíží se dá štikový Drop Shot provozovat s běžným vláčecím prutem dlouhým 270 – 290 cm se špičkovější akcí a odhozovou hmotností do 30 g.
Zátěž by měla vážit 7 – 15 (někdy i 20) gramů a její hmotnost je dána hlavně velikostí nástrahy. Dvougramový brok a patnácticentimetrový smáček prostě moc nejdou dohromady.
Na navijáku záleží asi tak jako u lovu štik jinými technikami - v zásadě jde jen o to, aby spolehlivě fungoval a trochu ladil s prutem, čímž samozřejmě nemyslím barevný odstín.
Pokud jde o návin – použil jsem vlasec 0,22 mm. Co použije někdo jiný, nechám na jeho laskavé úvaze. Klidně to může být i pletenka, ale já dávám při lovu štik přednost vlasci.
Jak na to
Právě jsme se dostali k nejzásadnějšímu problému štikového „dropšotění“. Drop Shot je lenivá pomalá technika, s jejíž pomocí rozhodně neprochytáte hektary vody. S rotačkou, wobblerem, jerkem, ba i „obyčejnou“ gumou se prohledá podstatně větší plocha. Jsou-li štiky aktivní a navíc třeba rozptýlené na větší ploše, je ztráta času pokoušet se o ně s Drop Shotem. Chytnete jednu tam, kde jich někdo jiný vytáhne několik.
Opravdu je třeba dost pečlivě zvážit, kdy má smysl nahrazovat tradiční metody štikové přívlače nějakou novinkou, s níž většina českých vláčkařů (mě nevyjímaje) teprve sbírá zkušenosti.
Drop shot se prosadí v těch okamžicích, kdy bude možno využít jeho přednosti a ne se trápit jeho nevýhodami. Protože jeho hlavní předností je dokonalá prezentace nástrahy v omezeném prostoru, navíc s možností fixovat nástrahu v určité výšce nade dnem, hodí se DS k prochytávání přesně vyhraněných stanovišť s vysokou pravděpodobností výskytu ryby, která ale není příliš nakloněna nechat se ulovit na některou z „rychlejších“ technik.
Ideálními lovišti jsou různé jámy, menší „vracáky“, vývařiště jezů, okolí vývratů nebo zatopených stromů, zlomy dna a podobná místa. Tam můžeme napínat nervy dravce i dlouhé minuty a doufat, že ho nakonec přesvědčíme k záběru. To, že štika si dokáže nástrahu prohlížet i dlouhé minuty, je dost běžné a na chytej by se ve videích určitě našla nějaká pěkná ukázka. Jednu za všechny vám podstrčím ve formě odkazu až sem.
http://www.chytej.cz/rybarska_videa/1000/
I když se nejedná o lov na Drop Shot, je jasně vidět, že protahnout někudy nástrahu a tvrdit, že „tady nic není“ je nesmysl. Ani relativně vzrušivá štika není tak zuřivý dravec, aby bez váhání startovala po všem a zejména s příchodem zimy si dovede dát s útokem docela načas. Možná budete překvapeni, když se vám po pětiminutovém pocukávání na jednom místě najednou sevřou kolem gumky zubaté čelisti. Ale musím upozornit, že často je záběr velmi jemný. Prostě najednou je „na tom“.
Potenciálně se DS jeví jako technika vhodná i pro lov štik na dírkách, ale ten jsem bohužel nikdy neprovozoval a zas tak moc po tom netoužím. Neexistuje ale žádný důvod proč by to nešlo a míra úspěchu je tak jako tak závislá hlavně na přítomnosti ryb a šikovnosti rukou každého konkrétního soudruha.
Vedení nástrahy si vyzkoušejte někde na mělčině – je to lepší než tisíc rad z Internetu. Pro štiku je atraktivní například přechod z pomalejšího pohybu do jakéhosi křečovitého úniku vzůru, ale dá se dělat i řada jiných věcí a někdy (zejména v prosinci) stačí jen zvolna pocukávat nástrahou kousek nade dnem.
U Drop Shotu je samozřejmě ideální lovit z lodě, ale dá se to i ze břehu a já, protože loď nevlastním, jsem ani jinak nechytal.
Protože je nástraha větší a její pohyb může být při lovu štik impulzivnější (pokud to chcete), potřebuje určitý prostor. Nezapomeňte na to pamatovat při odměřování návazce k zátěži.
A poslední věc – ačkoli s olovem 15 – 20 g dohodíte možná desítky metrů, nejvíc ryb jsem chytil relativně nakrátko. Souvisí to asi s potřebou vertikálního pohybu nástrahy a také tím, že menší štiky pobřežní zónu na mnoha vodách dost preferují.
Tahle vzala při lovu okounů skoro pod nohama
Kdybych měl shrnout své dosavadní zkušenosti, pak musím říct, že štikový Drop Shot rozhodně není technika, kterou si osvojí davy a vyplení s ní naše už tak dost vypleněné vody. Je náročný na výběr místa, prochytá malou plochu, nutí rybáře k neustálé koncentraci a pečlivé práci s prutem… prostě zrovna u štiky je po většinu roku a na většině míst snadnější uspět s jinými způsoby přívlače.
Ale může se stát, zejména v závěru roku, že žádný z těch jiných způsobů neuspěje a vy víte, že někde kousek před vámi (případně pod vámi) je tutový flek nebo dokonce ryba, o které víte a která na vás prozatím okázale dlabe. To je ta chvíle, kdy nadešel Drop Shotu čas.
Text i foto: M. Horáček - Osprey
osprey> Zdravím,kúpil som si lanko bungee steel+trubičky Cormoran-Klemmhulsen(Black Safe) na vašich článkoch som videl ako trubičky správne zamačknúť k lanku,bude vhodný mikrokrúžok vložiť na jednu stranu lanka a na druhú karabínku?Ked chcem chytať na rotačky tak by som si chcel vyrobiť,na jednej strane obratlík na druhej karabínku,dakujem.
cujo> Za 3 roky stovky štik, to gratuluji! Zřejmě asi navštěvuješ naprosto jinak zarybněné revíry, než tu na jihu máme my. Ne že by tu nebyly, ale do takovýchto množství máme mooooc daleko…
osprey> s tím napnutím pletenky a následným přeříznutí máš 100 %ní pravdu, jak jsi to napsal, hned jsem si vzpomenul, jak lehce jsem ji přeřízl…
Já chytám tři sezóny s návazcem z fluorokarbonu (Carp Spirit PHEN-X – 0,60mm). Za tu dobu sem nachytal stovky štik různých velikostí a ani jednou mi to nepřefikla. Často používám wobllery od 5 – 10 cm a stane se, že štika spolkne woba celýho a vždy to vydrželo. Pokud už použiju lanko, např. na přehradách, tak lanka 7×7 od drennanu nebo mustadu
Je to stoprocentně řezání a proto taky když nemáš lanko a neukousne se ti hned, tak ji musíš vodit tak, aby se moc neobracela. Protože pokud je to někde zapadlé a nehýbe se to, tak dokud se to neposune, tak je velká šance ji vyndat.
A protože je pletenka pletená, mnohem líp se na těch hrotech zubů chytá. A protože nepruží, daleko víc se v té tlamě šponuje a každé cuknutí má větší efekt. A když to, co z ní zbyde, unese kilo, tak dík neprůtažnosti to prdne spíš než vlasec. Ono je to jedno k druhýmu.
Neřeším, co je lepší, ale 10:1 pro pletenku, aby to byl řádový rozdíl, to ne.
osprey> Já vím – taky proto píšu o té nutnosti „přejet přes tu správnou hranu zubu“, je to spíš řezání než kousání…
Jde o to, o jakých průměrech se bavíme. Já si za svým stojím a opírám své zkušenosti o cca 1100 – 1200 ulovených štik všech velikostí, převážně na vlasce.
A jedno upozornění. Štika to nekouše.
osprey> No a v tomhle s tebou právě tak docela nesouhlasím – já bych si za tou „řádovostí“ docela stál. Houževnatost proti „kousání“ je u pletenky výrazně větší – si to zkus překousnout… Aby se pletenka ucvakla musí opravdu padnout na tu správnou ostrou hranu zubu ryby, monofilu stačí méně. Mimochodem je naprostý nesmysl ta představa, že monofil „nařízneš“ a on drží – ani náhodou, jakmile se naruší na jednom místě víc než cca do třetiny, tak jde dopryč při prvním zatažení (a to je přesně problém u štiky). Ta tvoje zkušenost s parmami v kamenech bude spíš o narušení povrchu v celkem malé tloušťce, ale zato na velké ploše, to je ale dost jiná situace. Navíc se mi to ale stejně jako LeoC moc nezdá – ne že by se pletenka nedala přetrhnout, ale vlasec si nestojí výrazně lépe – nenarazil jsi na nějaký šmejd?
osprey> S tím zadrhnutím pletenky jsi mě zaskočil.
Obecně se všude píše, že právě pletenky jsou daleko odolnější proti oděru a moje zkušenosti s chytáním feedrem s pletenkou Berkley Fireline o průměru 0,08 –0,12 jsou vesměs velice kladné. Jen jeden problém jsem měl a to při průběžné montáži mi uvízlo krmítko (což na Hartě není problém) a stál jsem před problémem, protože měl jsem tam kmen 0,08 mm, krmítko hozené tak na cca 25–30 m. Nešlo to urvat, málem jsem zlomil špičku na feedru a pletenku se mi nechtělo stříhat, neboť jsem ji asi 14 dnů předtím kupoval a to m za 4,50 Kč. Jinak moje problémy při chytání byly vždy někde jinde než u pletenky…
Výraz „řádově“ znamená o řád, tedy desetinásobně. Jenže to neplatí ani omylem.
Problém je posouzení síly pletenky a monofilu, ale hlavní výhoda monofilu je ta, že se nerozplétá. Pokud je naseknutý do půlky, tak půlka drží. V pletence jsou vlákna propletená a kličkují celým profilem, takže když ji dáš do půlky, může jich být porušených i 80% nebo to povolí rovnou celé. Samozřejmě záleží na způsobu splétání pletenky, vrstvení monofilního vlákna apod. Při lovu kaprů a parem na kamenité dně jsem návazce ze slabé pletenky dokonce zavrhl. Pravidelně jsem ztrácel ryby (kvůli oděru té šňůry), zatímco s vlascem o poloviční nosnosti ne.
Byla by to asi zajímává a nekonečná diskuze, ale odolnost pletenek proti štičím zubům je natolik bídná, že nestojí za to o ní diskutovat.
LeoC> pletenka je sice proti překousnutí od štiky o řád lepší než normální vlasec, ale jak píše osprey – když se sejde vhodné napnutí s nějakou vhodnou pozicí zubu, tak taky nemá moc šanci.
LeoC> určitě se dá pletenka použít: jak kdy když máš lanko dáš tam lanko když se ti hodí pletenka dáš pletenku,ale jak sem psal to ti štika překousne ono se zdá že pletenka je silná al když ti štika zatřepe hubou tak ti to přebrousí…
osprey. já jsem na nádržích chytal taky a můžu říct že to jde, sem tam se nějaký ten dravec chytne většinou okolo těch převisů,vrbiček,koryt,lavic atd ale ze břehu jsem chytnul štiku 60cm,okouna 32cm a tloušte 50cm a bylo to docela nezáživné ale jak pro koho někdo to má rád ze břehu někdy z loďky.ale jak už jsem psal před tím dá se DS využít i na lov ze břehu ale kazdopádně je to lepší z loďky nevím jak ty ale já to mám radši na tekoucích vodách,UN, a sem tam i na stojatých vodách ale na těch tekoucích mám rád ze břehu a na těch jako je UN Orlík,Lipno atd radši chytám z loďky…
plenetenku, na DS by se měla používat tedy pokud si jí dáš jako kmenovou ale štika ti přetrhne pletenku to už sem zažil pletenka na sumce: na 100kg a štika zatřepala držkou a byla pryč ale jestli nepujde a jinou situaci kdy nejsou lanka dalo by se to taky použít…
LeoC> Pletenka se v nůžkách žvejká, ale napnutou ji cvakneš nožem jak nic. Já ji použil jednou, když se v devadesátých letech začala prodávat a prodejci tvrdili, že ji štika nedá.
Hned ta první ji dala a stačily jí dvě vteřiny… A to ani netrefila nástrahu, ale tu šňůru před Wobblerem. Byl potápivý a nevyplaval. Štiku jsem chytil do hodiny a měla asi 54 cm.
MatesKGB> Chytal jsem jen ze břehu. Na té nádrži to půjde, budeš obchytávat břehy a házet tak do 10 m. A možná bych dal jako zátěž něco vy stylu tyrolského dřívka, aby to nevázlo. Tak nějak si dovoluju předpokládat, že ty strmé břehy budou kamenité.
Akorát jedna věc – velkou část roku nebude DS na štiky ta nejlepší technika. Mě to baví, že je to nové, ale štikám je to jedno. Většinu roku bych si na vítězství DS nad tradičnějšími technikami asi nevsadil.
osprey> a co takhle místo lanka dát pletenku? Ještě jsem to nezkoušel, ale když si vzpomenu, jak blbě se stříhá pletenka, pokud jsou jen trochu tupé nůžky, tak by se snad i dala použít. Možná je to velká blbost, možná nové řešení.....
Ahoj, článek docela dobrej a hlavně ten nákres montáže, teď už konečně pořádně vím jak to uvázat. Letos chci tuhle techniku pořádně vyzkouše tak jsem zvědav jak to dopadně:-) Jen jsem se chtěl zeptat jestli se na tuto techniku dá úspěšně chytat i ze břehu, chytal bych hlavně na nádržích kde každých 5m délky znamená 3–6m do hloubky…
díky
candatek18> Já jsem s těmi nástrahami celkem spokojený.
Za odkaz děkuju, nabídku mají pěknou a možná si u nich něco vyberu, možná i něco, co by tě ve snu nenapadlo.
No a na přehradách štiky většinou nechytám, pokud se mi náhodně nepověsí. Takže pro mě je hloubka už 3 m.
osprey povedlo se ti to ale nástrahy jaké nástrahy si použil???? já sám bych ti doporučil Smáčky najdeš je na www.camo-tackle.de tam dáš Drop Shot Rig a tam je to jenom Minnow Shad nebo tak nějak a je to jako malá štička a je to vyloženě na DS já jsem stim docela dost štik nachytal hlavně v hloubkách, na mělčine se mi DS na štiky nevyplati ale je to dost dobrej článek.
Ještě komentář – máme to tu poslední dobou tím Drop Shotem pěkně zamořené. Vzniklo to tak, že se mi při výrobě předchozího DS článku hromadil materiál o štikách, až z toho byly články dva. Takže je to shoda okolností, ne nějaká reklama nebo náhlé pominutí smyslů.
A tenhle článek je z mé strany na dlouhou dobu poslední o této technice.