Hlavním specifikem lovu štik na Drop Shot je to, co u štikové přívlače obecně - štičí zuby představují značnou hrozbu pro běžné návazce, ať už jsou vyrobeny z obyčejného nebo flurocarbonového vlasce. Při cíleném lovu „zubatých“ je třeba zabránit častým úkusům, ať už z etických nebo ryze pragmatických důvodů.

Proto tu teď vypukne obvyklý kolotoč úvah na téma, zda nekompromisně použít lanko nebo se za určitých podmínek uchýlit i k alternativním materiálům, mezi nimiž jednoznačně dominuje silný fluorocarbonový vlasec.

Protože u Drop Shotu se chytá na nástrahy opatřené jednoháčkem, který je navíc možno zbavit protihrotu, má někdy (to slovo zdůrazňuji) skutečně smysl „jít do rizika“ a v čistých vodách opravdu fluorocarbon nebo jen silný vlasec použít. Rozhodně by ale měl být dostatečně silný (0,40 mm je skromný základ). Po záseku je pak třeba rybu vodit tak, aby plynule jezdila a unavovala se postupně. Pravděpodobnost toho, že pořádný fluorocarbonový návazec nevydrží, je pak skutečně malá.

Přehnaným moralistům připomenu, že normálně se DS chytá bez lanka a štiky na něj berou také. Zdá se mi, že procento úkusů je přitom o něco menší než u klasického lovu na gumy, což je asi dáno umístěním nástrahy na kmeni nad zátěží. Ta napíná sestavu a do jisté míry brání hlubšímu polknutí.

Štička chycená kamarádem při lovu okounů (holý vlasec 0.12 mm)

 

Jistotu ale samozřejmě představuje lanko, které bych doporučil použít v naprosté většině situací. Lanka jsou různá – od „zelené příšery“ stále hojně prodávané ve formě hotových návazců skoro v každém obchodě až po titanové skvosty od Drennanu nebo strunu Bungee Steel od Cormoranu. Každé má jiné vlastnosti a jejich vhodnost pro výrobu dropshotových sestaviček se dost různí.

Jaké jsou vlastně požadavky na lanko, vhodné pro výrobu DS sestavy? V první řadě musí být nenápadné, protože nástraha se pohybuje téměř na místě a štika má dost času si ji v klidu prohlédnout. Nenápadnost zahrnuje čtyři faktory – malý průměr, nenápadné zbarvení, matný povrch a tvarovou stálost.

O průměru nemá smysl diskutovat, snad jen v tom smyslu, že lanko musí mít i určitou nosnost a pod 4 kg bych nešel. Pokud jde o zbarvení, některá lanka sice vypadají poměrně nenápadně, ale za jasného dne jejich kovový povrch dělá pod vodou víc odlesků než by si byl majitel vůbec ochoten připustit. Na spoustě míst nemá vůbec smysl toto řešit, ale např. v čisté vodě některých pískoven ano.

Tvarová stálost (lanko by mělo být tužší a bez sklonů ke kroucení) má u DS zásadní význam – nástraha se tu pohybuje na jednom místě nahoru a dolů a pokud celou tu dobu lanko nad ní poskakuje jako péro z gauče, není to zrovna ideální. Proto také není žádoucí, aby bylo lanko na DS zakončeno obratlíky (hlavně nahoře), které svou hmotností nežádoucí pohyby lanka jen umocňují.

 

Výroba DS sestavy na štiky

Ve chvíli, kdy se lanko pokusíme do sestavy zapojit, možná vyvstane pár otázek. Hotovou DS montáž s lankem jsem u nás prodávat neviděl, takže si ji budeme muset posvazovat sami. Přitom budeme buď používat uzly nebo zamačkávací trubičky.

Pro ty, kdo si zatím celý život kupovali hotová lanka, je to konečně důvod začít si je vyrábět přesně podle svých potřeb - a nejen pro Drop Shot.

Pojďme se podívat, co to vlastně chceme vyrobit.

 

Vypadá to sice, že z toho dělám vědu, ale v podstatě se jen musíte zamyslet kde a jak co navážete a potom zkouknout ve vodě, jestli se sestava chová rozumně. Jak si to jednou vychytáte, není dál co řešit.

Z obrázku je vidět několik věcí:

a) Zátěž dávám na kus slabšího vlasce – ke dnu je to několik decimetrů a nemá cenu plýtvat lankem, můžete si snadno změnit délku návazce (výměnou za jiný) a navíc v případě uváznutí zátěže utrhnete jen ji.

b) Lanko nebo fluorocarbon mohou zasahovat pod nástrahu (stačí 10 – 12 cm) – je to trochu lepší z hlediska motání a teoreticky to může sem tam zachránit nějakou tu zátěž, protože i tato část sestavy se občas dostane do štičí tlamy. Přítomnost lanka pod nástrahou ale není nezbytně nutná a níže se k tomu ještě vrátím.

c) V sestavě jsou tři spoje (červené kroužky), kde je potřeba vybrat vhodný uzel. Ten závisí na použitých materiálech. U spojů lanka s kmenem nebo zátěžovým návazcem nechám každého, ať si je vyřeší po svém (smyčky, mikrokroužky, uzly,…). I já používám různé varianty podle toho, co s čím spojuji. Dál se budu věnovat jen upevnění háčku na návazec odolný štičím zubům.

 

Připevnění háčku

Asi nejjednodušší je výroba fluorocarbonového návazce – použijete normální uzel Palomar. Postup vázání je v prvním článku o Drop Shotu:

http://www.chytej.cz/clanky/932/drop-shot-jak-na-to

Na silných fluorocarbonech nebo návazcových materálech typu Hardmono to jde o něco hůř, ale jde. Na obrázku je Palomar na vlasci 0.60 mm.

 

Zkoušel jsem uvázat Palomar i na lanku, ale moc to nejde. Jsou velké problémy s dotažením. Daleko jednoduší je obyčjné očko. Uvážete ho jednou, utáhnete, uvážete podruhé to samé, před úplným dotažením prostrčíte dolní konec  očkem háčku (stejné jako poslední krok vázání uzlu Palomar), aby háček aspoň nějak odstával a dotáhnete natvrdo.

 

Tenhle uzel uvážete na naprosté většině lanek. Jenom lanko při utahování stále rovnejte a  případné zlomy a zakřivení po dotažení uzlu zkuste vyrovnat v prstech.

Pamatujte na to, že štika si bude váš výtvor prohlížet a snažte se proto vybírat tenčí tmavá matná ocelová lanka, která nemají velkou tendenci se kroutit.

 

Další velice jednoduchá možnost je uchycení háčku do očka vytvořeného pomocí zamačkávací trubičky. Jako optimální se mi jeví Cormoran Blacksafe s průměrem 0,8 mm. Jsou z kvalitního materiálu a mimořádně krátké, což všude kromě Drop Shotu vnímám spíš jako nevýhodu, ale tady díky tomu háček s nástrahou příliš nevybočuje z osy lanka.

 

Při lovu na DS s lankem mi vadily dvě věci. Lanka se při pobytu ve štičích čelistech často zkroutí a dojem z práce sestavičky pak prostě není stoprocentní. Navíc je trošku problém s výměnou nástrah. Abych se s tím nějak popral, sáhl jsem po lanku Cormoran Bungee Steel, což je tenká ocelová struna opatřená matnou povrchovou úpravou a na konec tohoto lanka jsem pomocí trubičky (uzel na tom neuděláte) uchytil karabinku. Do karabinky nacvaknu háček s nástrahou a zároveň k ní přivážu i vlasec se zátěží.

 

Mohu měnit pak co chci a jak chci, struna vypadne ze štičí tlamy ve stejném stavu, v jakém se do ní dostala a nijak zvlášť se to nemotá. Nástraha sice neodstává od kmene, jak by při DS měla, ale štikám to tolik nevadí a navíc velké háčky s pořádným smákem beztak odstávají dost bídně.

Celá záležitost má jen jeden háček – hladká struna se dá z trubičky vyrvat snáz než lanko, takže zamačkávat je třeba poctivě a z obou stran, přičemž oba stisky kleštěmi by měly svírat úhel 90°. Když to uděláte dobře, spíš strunu přetrhnete, než byste ji z trubičky vytáhli.

 

Nástrahy a náčiní

Sestavu bychom měli vytvořenou, v krátkosti se proto podíváme, na co budeme chytat. Budou to klasické měkké nástrahy, v ideálním případě smáčci. Použít se ale dá i větší klasický twister nebo streamer.

Na streamer mám zatím jen jednu, ale jde to

 

Pro cílený lov štik by měla být nástraha poměrně velká. Nejsem žádný přívrženec lovu podměrečných „kudel“ a vzhledem k tomu, že tak jako tak budou stejně tvořit valnou část úlovků, nehodlám jim to nijak usnadňovat. Naopak všude kromě míst s hejny potěru bude větší kus jen potěšen, když mu nabídnete slušnější sousto. Proto používám smáčky kolem 12 – 13 cm a používal bych i větší, kdybych na ně někde za rozumnou cenu narazil. Časem se k nim určitě dopracuji, protože tak jako většina lidí v české kotlině s Drop Shotem zatím začínám a patřičný arzenál je třeba budovat pomalu, zato systematicky. Na co jsem chytal v roce 2010 můžete vidět na snímcích porůznu v článku, na co budu chytat v roce 2011, to nevím ani já sám.

 

Dobrou zprávu mám pro všechny, koho by zajímalo potřebné náčiní. Nic extra nepotřebujete.

Existují sice speciály na tento druh lovu (moc se mi líbily Greys Prowla a Shimano Speedmaster), ale bez potíží se dá štikový Drop Shot provozovat s běžným vláčecím prutem dlouhým 270 – 290 cm se špičkovější akcí a odhozovou hmotností do 30 g.

Zátěž by měla vážit 7 – 15 (někdy i 20) gramů a její hmotnost je dána hlavně velikostí nástrahy. Dvougramový brok a patnácticentimetrový smáček prostě moc nejdou dohromady.

Na navijáku záleží asi tak jako u lovu štik jinými technikami - v zásadě jde jen o to, aby spolehlivě fungoval a trochu ladil s prutem, čímž samozřejmě nemyslím barevný odstín.

Pokud jde o návin – použil jsem vlasec 0,22 mm. Co použije někdo jiný, nechám na jeho laskavé úvaze. Klidně to může být i pletenka, ale já dávám při lovu štik přednost vlasci.

 

Jak na to

Právě jsme se dostali k nejzásadnějšímu problému štikového „dropšotění“. Drop Shot je lenivá pomalá technika, s jejíž pomocí rozhodně neprochytáte hektary vody. S rotačkou, wobblerem, jerkem, ba i „obyčejnou“ gumou se prohledá podstatně větší plocha. Jsou-li štiky aktivní a navíc třeba rozptýlené na větší ploše, je ztráta času pokoušet se o ně s Drop Shotem. Chytnete jednu tam, kde jich někdo jiný vytáhne několik.

Opravdu je třeba dost pečlivě zvážit, kdy má smysl nahrazovat tradiční metody štikové přívlače nějakou novinkou, s níž většina českých vláčkařů (mě nevyjímaje) teprve sbírá zkušenosti.

Drop shot se prosadí v těch okamžicích, kdy bude možno využít jeho přednosti a ne se trápit jeho nevýhodami. Protože jeho hlavní předností je dokonalá prezentace nástrahy v omezeném prostoru, navíc s možností fixovat nástrahu v určité výšce nade dnem, hodí se DS k prochytávání přesně vyhraněných stanovišť s vysokou pravděpodobností výskytu ryby, která ale není příliš nakloněna nechat se ulovit na některou z „rychlejších“ technik.

Ideálními lovišti jsou různé jámy, menší „vracáky“, vývařiště jezů, okolí vývratů nebo zatopených stromů, zlomy dna a podobná místa. Tam můžeme napínat nervy dravce i dlouhé minuty a doufat, že ho nakonec přesvědčíme k záběru. To, že štika si dokáže nástrahu prohlížet i dlouhé minuty, je dost běžné a na chytej by se ve videích určitě našla nějaká pěkná ukázka. Jednu za všechny vám podstrčím ve formě odkazu až sem.

http://www.chytej.cz/rybarska_videa/1000/

 

I když se nejedná o lov na Drop Shot, je jasně vidět, že protahnout někudy nástrahu a tvrdit, že „tady nic není“ je nesmysl. Ani relativně vzrušivá štika není tak zuřivý dravec, aby bez váhání startovala po všem a zejména s příchodem zimy si dovede dát s útokem docela načas. Možná budete překvapeni, když se vám po pětiminutovém pocukávání na jednom místě najednou sevřou kolem gumky zubaté čelisti. Ale musím upozornit, že často je záběr velmi jemný. Prostě najednou je „na tom“.

Potenciálně se DS jeví jako technika vhodná i pro lov štik na dírkách, ale ten jsem bohužel nikdy neprovozoval a zas tak moc po tom netoužím. Neexistuje ale žádný důvod proč by to nešlo a míra úspěchu je tak jako tak závislá hlavně na přítomnosti ryb a šikovnosti rukou každého konkrétního soudruha.

 

Vedení nástrahy si vyzkoušejte někde na mělčině – je to lepší než tisíc rad z Internetu. Pro štiku je atraktivní například přechod z pomalejšího pohybu do jakéhosi křečovitého úniku vzůru, ale dá se dělat i řada jiných věcí a někdy (zejména v prosinci) stačí jen zvolna pocukávat nástrahou kousek nade dnem.

U Drop Shotu je samozřejmě ideální lovit z lodě, ale dá se to i ze břehu a já, protože loď nevlastním, jsem ani jinak nechytal.

Protože je nástraha větší a její pohyb může být při lovu štik impulzivnější (pokud to chcete), potřebuje určitý prostor. Nezapomeňte na to pamatovat při odměřování návazce k zátěži.

A poslední věc – ačkoli s olovem 15 – 20 g dohodíte možná desítky metrů, nejvíc ryb jsem chytil relativně nakrátko. Souvisí to asi s potřebou vertikálního pohybu nástrahy a také tím, že menší štiky pobřežní zónu na mnoha vodách dost preferují.

Tahle vzala při lovu okounů skoro pod nohama

 

Kdybych měl shrnout své dosavadní zkušenosti, pak musím říct, že štikový Drop Shot rozhodně není technika, kterou si osvojí davy a vyplení s ní naše už tak dost vypleněné vody. Je náročný na výběr místa, prochytá malou plochu, nutí rybáře k neustálé koncentraci a pečlivé práci s prutem… prostě zrovna u štiky je po většinu roku a na většině míst snadnější uspět s jinými způsoby přívlače.

Ale může se stát, zejména  v závěru roku, že žádný z těch jiných způsobů neuspěje a vy víte, že někde kousek před vámi (případně pod vámi) je tutový flek nebo dokonce ryba, o které víte a která na vás prozatím okázale dlabe. To je ta chvíle, kdy nadešel Drop Shotu čas.

 

Text i foto: M. Horáček - Osprey