K vodě jsme přicházeli těsně po rozbřesku, přibližně v 5.00 hodin. Ihned jsme zakrmili na ploše 2x2 metry (4–6 koulí velikosti pomeranče) a začali chytat tak, aby červi – nastražovali jsme 4 až 7 kusů – leželi na dně. První záběr přišel vždy pár minut před šestou a pokaždé (!) to byl úhoř.

Záběr vypadal následovně... Splávek o nosnosti 2,5 gramu se možná dvě minuty s přestávkami chvěl a nejistě pohupoval, až pak se pozvolna rozjel pod hladinu. Následoval zásek, boj úhoře s plavačkovým prutem a vlascem o průměru 0,14 mm, a poté už náš údiv.

Poprvé jsme takto chytili dva úhoře, podruhé jednoho, pak opět dva a nakonec tři (na ryby jsme jezdili vždy v neděli). Nejmenší měřil 45 a největší 58 cm. Zajímavé je, že záběry úhořů přicházeli mezi 5:50 a 6:40, v době, kdy už na hladinu dopadaly sluneční paprsky. Vlastně každé to ráno bylo slunečné. A zajímavé je to ještě z toho důvodu, že nikdy dříve jsme zde úhoře nechytili – ani na žížalu.

A cejni? Ti brali také, ale až po úhořích.