Z mého osobního a neprofesionálního pohledu se jedná o velice bojovnou rybu, jejíž úlovky vnímám spíše jako zpestření při lovu tloušťů na plavanou v zimních a jarních měsících. Cíleně jsem se těmto šupinatým torpédům nikdy moc nevěnoval. Zato jsem si všiml, že to s tou jejich proklamovanou býložravostí nebude až tak úplně pravda.

Několikrát jsem se například setkal s úlovky amura na malou mrtvou rybičku. Jednalo se vždy o menší exempláře ulovené během dne za letních veder a to výhradně na stojatých vodách. Kamarád zase po povodni ulovil pár kusů na rousnici.

V tekoucích vodách kolem mého bydliště se chování amurů podobá návykům tloušťů, vyhledávají podobná místa a dokonce se i zdržují ve smíšených hejnech spolu s tloušti. Zvláště amuři ve velikostech cca 45-55cm se tak často uloví spolu s jelcem při zimní a jarní plavané. V letních měsících pak tito menší jedinci křižují proudy a tišiny za kameny a úplavy stejně jako tloušti. A v těchto chvílích se s trochou štěstí nechají ulovit i způsobem pro tento druh velmi netypickým – na přívlač.

Před lety se mi povedl „náhodný“ úlovek amura 56cm při vláčení, kdy jsem dostal perfektní záběr zpoza kamene, kolem kterého jsem protahoval dvoudílný wobler Salmo Frisky. Chvilku po záběru jsem věřil, že zdolávám kapitálního tlouště, ale způsob souboje těsně pod hladinou a nepřestávající výpady ukazovaly na trochu jiný rybí druh. Jistotu jsem měl až při pohledu do podběráku, kde jsem místo tlouště uviděl amura s woblerem v koutku tlamy, který koukal stejně nevěřícně jako v tu chvíli já.

Můj první uvláčený amur zdolaný na Salmo Frisky

Letos v létě jsem při objevitelských výpravách s vláčákem v ruce a s několika nástrahami po kapsách vesty narazil na malý nevýrazný a nehluboký přítok, na jehož břehu kromě kopřiv a svízele vyrůstal i nízký rozvětvený strom se žlutými „špendlíky“ (Myrobalán třešňový  - Prunus cerasifera). Zralé plody volně padaly do vody, kde pod lehce podemletým břehem bylo vidět početné hejno drobnějších jelců, kteří zřejmě číhali na padající ovoce. Ústí potoka křižovalo i početné hejno drobných bílých rybek, do kterého občas zalovil nějaký ten dravčík. Toto místo jsem pravidelně navštěvoval a lovil zde menší boleny, tlouště a občas i nějakou tu štičku na mělce potápivé woblery. Až jednou jsem si s sebou nevzal krabičku s woblery a tak jsem nasadil jen menší „okounové“ gumy a jako první přišlo na řadu kopyto Relax Clonay 2“ ve žlutozeleném provedení. Náhod jsem směřoval přesně do místa pod větvemi stromu. Záběr na sebe nenechal dlouho čekat, sotva guma na 2g hlavičce klesla ke dnu, dostal jsem do prutu energický škubanec, na který jsem odpověděl okamžitým zásekem zápěstím. Následoval rychlý úprk vedený překvapivou silou po proudu směrem do koryta řeky. Neseřízená brzda navijáku a 0,16mm monofil udělaly své a než jsem stačil vše napravit, ryba byla i s nástrahou pryč. Navázal jsem nové kopyto a zopakoval nához. Opět následoval intenzivní záběr během klesání nástrahy ke dnu. Tentokrát ale brzda zapracovala správně a po příjemném přetahování zjišťuji, že mám u hladiny dost neobvyklou rybu, která se na přívlač běžně nechytá. Byl to amur lehce přes 50cm a od záběru ho neodradilo ani ocelové lanko, které jsem navázal pro případ přítomnosti štiky, na kterou jsem po prvním záběru tipoval.

První amur uvláčený pod špendlíkovým keřem

Bohužel zdolávaný amur udělal ve vodě pořádnou rotyku a na tak malém toku to znamenalo kompletní poplašení celého místa. Dalšího záběru jsem se již nedočkal ani při několikeré obměně nástrah. Napadlo mě, že přítomnost amurů na daném místě není náhodná a že je zlákaly padající sladké mirabelky podobně jako hlídkující jelce. Na stromě bylo špendlíků ještě celkem dost a tak jsem v následujících dnech toto místo několikrát navštívil a pokaždé jsem měl alespoň jeden záběr od amura a to vždy jen na Relax Clonay 2“ v barvě dozrávajícího ovoce. Celkem jsem na tuto nástrahu ulovil ještě 4 kusy.

Úspěšná nástraha dosud vězí v tlamě býložravého „dravce“

Velikost zdolaných ryb byla do cca 60cm, ale na prutu jsem měl i větší jedince, kteří se mi však vždy vyřízli v tahu. Ztráta některých mě docela mrzí a nezbývá mi než doufat, že i v příští sezóně bude úroda špendlíků bohatá a amuři si tento zdroj potravy opět najdou.

Největší úlovky se blížily hranici 60 cm, ale dostal jsem i záběry větších ryb

A co dodat na závěr k mým nevšedním zážitkům? Přestože jsem zcela cíleně dostával opakované záběry amurů na umělou nástrahu, je zřejmé, že se nejedná o pravou přívlač, kdy nástraha představuje rybku či jiný vodní organismus. Ryby si prostě jen pletly žlutozelenou nástrahu s padajícím ovocem. Jenže na druhou stranu – je snad někde psáno, že by vláčecí nástraha nemohla představovat právě ovoce?Autor článku i fotografií: Petr Štefka alias Scanix