Chytej.cz
Kajak HALIBUT - VÝPRODEJ
Atlas ryb: Amur bílý Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Amur bílý

Amur bílý

  • latinsky: Ctenopharyngodon idella
  • slovensky: Amur biely
  • anglicky: Grass carp
  • německy: Grasskarpfen
  • U nás nepůvodní druh, dovezen z Asie
  • Nemá dobu hájení
  • Minimální lovná délka: 50 cm
  • Není chráněn

Amur bílý

Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844)

Amur-52cm.jpg

Amur bílý je jedním z druhů asijských kaprovitých ryb, které byly, dík výborným výsledkům dosaženým při jejich rybničním chovu, vysazeny v mnoha částech světa včetně Evropy a naší republiky. Vyskytuje se ale i v Africe (Egypt, Súdán) a na americkém kontinentu (USA).

Původně se vyskytoval od povodí Amuru na východě Ruska až do Číny, kde směrem na jih zasahoval jeho výskyt až ke Kantonu (Kuang - čou).

Jednalo se převážně o říční druh obývající toky velkých nížinných řek a jejich ramena. Protože mu ale nedělá potíže ani pobyt ve stojaté vodě, rychle se dostal i do rybničních chovů, kde je ceněna zejména jeho schopnost živit se hrubým vodním rostlinstvem.

Když se po 2. světové válce zvažovalo, jakými cestami zvýšit produkci našich kaprových rybníků, byly převzaty zkušenosti z východu a dovezeny některé druhy, které kaprovi výrazně nekonkurují a využívají další potravní zdroje. Byl to amur jako druh živící se  hrubší vegetací, tolstolobik bílý využívající bohaté zásoby planktonních řas a tolstolobec pestrý živící se spíše živočišným planktonem. Jmenované druhy se vcelku osvědčily a zabydlely se natrvalo nejen v produkčních vodách, ale našly si cestu i do sportovních revírů. K nám byl amur poprvé dovezen SSSR v roce 1961 do rybníků na Třeboňsku. Další dovozy se uskutečnily v letech 1964 a 65.

Amur-56cm.jpg

Do sportovních revírů byl poprvé vysazen v roce 1972. Ukázalo se, že naše klima amuři sice snášejí, ale nejsou u nás schopni přirozeného výtěru a na volných vodách v chladnějších částech státu mají poměrně velké ztráty při přezimování. Také růst je pomalejší než ve státech se subtropickým klimatem. Lépe dopadla aklimatizace v teplejších oblastech a zejména na jižní Moravě se amurům celkem daří. Z našich druhů je amurovi  nejpříbuznější perlín a to nejen systematicky, ale i způsobem obživy. I perlín se živí v mládí planktonem a v dospělosti hlavně rostlinstvem. Vzhledově se ale oba druhy výrazně odlišují.

Kromě amura bílého žije v Číně ještě amur černý (Mylopharyngodon piceus). Protože není s amurem bílým blízce příbuzný a vývojově má blíže k ploticím, používá se pro něj nověji české jméno amurovec černý. Tvarem těla se amurovi bílému do značné míry podobá, dorůstá i přibližně stejných rozměrů a co do zbarvení je tmavší, jak už napovídá jeho jméno. Byl k nám rovněž dovezen (naposledy v roce 2000) a experimentovalo se s jeho chovem. Protože jsou ale významnou složkou jeho potravy měkkýši, nepředstavuje tak velký přínos pro rybniční hospodářství a navíc hrozí nebezpečí, že by ve vodách, kde bude vysazen, místní měkkýše zlikvidoval. Ve světě jsou s tím dost negativní zkušenosti.

 

Amur-60cm.jpg

Amur bílý by se dal stručně popsat jako velká ryba tvarem těla podobná tloušti, ale zbarvená jako kapr. Má širokou hlavu s nízko postavenýma očima a zvláštními ústy, která mají střední postavení a silné kožnaté pysky. Ploutve jsou dobře vyvinuté, jejich tvar a rozmístění nápadně připomíná jelece tlouště, ale naprosto tu chybí jakýkoli náznak červené barvy. Šupiny jsou veliké a lehce nazlátlé. V čistých vodách s rostoucím věkem ryby postupně tmavnou. Amur je v celosvětovém měřítku významným rybím druhem. Kromě produkce poměrně kvalitního masa se využívají i jeho biomeliorační schoponosti (vyžírá rostlinstvo). Z pohledu sportovního rybáře se jedná o atraktivní druh, kromě jiného i proto, že průměrná kusová velikost je podstatně vyšší než u většiny našich ryb.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 7 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 8 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 2 tvrdé a 17 měkkých a břišní ploutev 2 tvrdé a 8 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 40 – 45 šupin, nad postranní čárou je 6 – 7a pod postranní čárou 5 –  6 řad šupin.

Požerákové zuby jsou velice mohutně vyvinuté, dvoujřadé s pilovitým zakončením. Jejich masivnost a ostré hrany dovolují bezproblémové drcení vodního rostlinstva.

Amur-zuby.jpg

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • válcovité tělo s masivním ocasním násadcem
  • krátká hřbetní ploutev podobná ploutvi tlouště

Amur-63cm.jpg

  • malá široká hlava
  • nízko posazené oči
  • zvláštní tvar úst

Amur-50cm-a.jpg

  • šupiny velikostí i barvou připomínající kapří
  • tmavé černošedé (nikdy červené) ploutve

Výskyt v ČR

Ideální prostředí pro amura představují zarostlé stojaté vody – tůně, pískovny, rybníky i údolní nádrže, ale je vysazován i do tekoucích vod.

Jako teplomilný druh zcela závislý na vysazování se u nás amur vyskytuje spíše v teplejších částech státu. Nejčastěji se s ním můžeme setkat na jižní Moravě, běžný je i v Polabí a samozřejmě všude tam, kde byl ve větším počtu vysazen. Najdeme ho i ve většině velkých přehrad, kde mají amuři tendenci vplouvat do mělkých prohřátých zátok. Protože se běžně chová v kaprových rybnících, občas (zejména za povodní) proniká i do toků, do nichž ústí rybniční stoky.

Amur-river.jpg

V jihomoravských řekách můžeme narazit na pěkné amury

Biologie

Ve své domovině je amur původně říční rybou, která obývá dolní toky řek a proniká odtud i do stojatých říčních ramen. Je ale velmi adaptabilní a tak bez potíží prosperuje i v rybnících, údolních nádržích, zavlažovacích či melioračních kanálech a podobně.

Amuři žijí v hejnech. Společně se pohybují v prostoru nádrže, případně na řekách zjara migrují proti proudu. Hodně času tráví ve vodním sloupci, v teplé části roku často přímo pod hladinou, kde je voda nejteplejší. Teplota vody má pro život amura zásadní význam, optimálně mu vyhovuje rozmezí 20 – 28°C. V teplé vodě se amuři intenzivně krmí a spotřebují ohromné množství potravy. Následně i rychle rostou. Pokud dojde k ochlazení vody, příjem potravy se přerušuje a naopak výrazné oteplení vyvolá vysokou potravní aktivitu ryb.

Amur-leden-a.jpg

Amur by v našich vodách teoreticky neměl přijímat potravu v zimě. Tato ryba ulovená spolu s několika dalšími na proudné řece 14. ledna je ale důkazem toho, že hlad může donutit ryby, aby teoretické předpoklady zcela ignorovaly.

O amurovi se všeobecně ví, že je schopen se živit ve velkém měřítku hrubším vodním rostlinstvem. Pravda je ovšem taková, že tento druh nepřijímá pouze rostlinnou potravu. Potěr se zpočátku živí planktonem a asi ve stáří dvou týdnů se teprve začne postupně přeorientovávat na rostlinnou potravu. Plankton ale v určité míře přijímá až zhruba do věku 2 let. I dospělí amuři si občas doplňují jídelníček masitými sousty, zejména organismy dna. Vodní rostlinstvo tvoří u dospělých ryb asi 40 – 70 % obsahu trávicí soustavy.

Aby strávil rostlinnou hmotu, potřebuje amur dlouhé a objemné střevo. Přesto není účinek trávicího procesu příliš efektivní a tak podle publikovaných údajů zkonzumuje amur na 1 kg vlastního přírůstku 12 – 57 kg rostlinstva. Velké rozpětí je tu dáno výživnou hodnotou a stravitelností konkrétní aktuálně konzumované rostliny. Mezi rostlinami si amur vybírá. Existují druhy, které konzumuje s oblibou, jiné naopak odmítá i v případě, že trpí nedostatkem potravy. Kromě přírodní potravy amur dobře přijímá i krmiva, jimiž se na chovných rybnících přikrmují kapři a  také se naučí navštěvovat místa zakrmená sportovními rybáři (s oblibou konzumuje např. kukuřici).

Amur-pod-hladinou.jpg

Amur projíždějící se podél břehů malé zarostlé tůně

 

Jako druh specializovaný na mělké prohřáté vody snese amur i velmi nízký obsah kyslíku . Dobře snáší i silný zákal vody. V době silných povodní, kdy mají ryby žábry zanesené sedimentem, může být amur první rybou, která bude schopna zabrat na nástrahy rybářů - nasvědčují tomu i zkušenosti z některých jihočeských řek po povodních v roce 2002.

Amur dospívá ve stáří 3 až 11 let – spíš než na věku závisí dospělost na dosažení určité velikosti – u toho to druhu je to  zhruba 60 – 70 cm. Divocí amuři v asijských řekách se vytírají ve vodním sloupci v květnu a červnu při teplotě vody 20 – 25 °C. Jikry volně unáší proud a proto k líhnutí dochází velmi rychle – podle teploty vody už za 19 – 32 hodin, což je skutečně mimořádně krátká doba. I tak jsou ale jikry mezitím odneseny na vzdálenost mnoha km. Proto tření předchází migrace ryb proti proudu.

Samice amura může mít ve vaječnících i přes 1 500 000 jiker (obvykle několik set tisíc). Některé údaje ale hovoří i o více než 2 miliónech. Čerstvě vytřené jikry jsou malé, v průměru mají něco přes milimetr. Ve styku s vodou ale nabobtnají na mnohonásobek původního objemu a během několika hodin zvětší svůj průměr na 4 – 5 mm.

V našich podmínkách nebyl přírodní výtěr zaznamenán. Všichni amuři na našem území pocházejí z umělého výtěru, který se podobně jako u mnoha jiných druhů provádí za využití hypofyzární stimulace. V praxi to znamená, že je generačním rybám injekčně podán výtažek z podvěsku mozkového (hypofýzy) předtím usmrcených pohlavně zralých ryb. Tento zákrok vyvolá v poměrně krátké době uvolnění pohlavních produktů. V podmínkách střední Evropy je amur významným druhem jen na některých menších stojatých vodách, kde byl vysazen ve větším počtu. Místy se dokonce využívá k likvidaci přebujelého vodního rostlinstva. Není to ale úplně jednoduché, protože některými rostlinami se amuři neživí nebo je přijímají jen okrajově a v jiných případech zase dokáží potlačit výskyt podvodních porostů natolik, že negativně ovlivňují výtěr bílé ryby a další přirozené funkce ekosystému. V některých vodách (obvykle stará říční ramena s výskytem vzácných rostlin a živočichů) dokonce orgány ochrany přírody vysazování tohoto druhu omezují.

Stáří a růst

Amur je velká a rychle rostoucí ryba. Na našem území však nenachází optimální podmínky a tak se úlovky z našeho území nemohou svými rozměry měřit s exempláři ze subtropických oblastí. Zatímco u nás amur jen zcela ojediněle překračuje délku 110 cm a hmotnost 20 kg, ve své domovině prý může dorůst délky přes 150 cm a hmotnosti blížící se 50 kg.

Pokud jde o růstové schopnosti, ty jsou u amura přímo udivující. Zdá se, že stačí dostatečně teplá voda a dostatek potravy a amur je schopen překonat veškeré představy, které si člověk vytvoří na našich vodách. V subtropických a tropických oblastech roste amur rychleji než jakákoli naše ryba – například jedinci vysazení v Karakumském kanále dosahovali ve věku 5 – 6 let hmotnosti 18 – 20 kg. Ve vodách Malajsie prý zase může amur už ve stáří 9 měsíců dosáhnout v ideálním případě délky 63 cm a hmotnosti 3,3 kg. To z něj dělá jednu z nejrychleji rostoucích sladkovodních ryb. Na našem území je ale růst mnohem pomalejší. Je to tím, že v zimním období nepřijímá potravu a teplota vody optimální pro jeho metabolismus je u nás dosažena jen v letním období na dobu několika týdnů.

Co se týče věku, bylo prokázáno stáří vyšší než 15 let, údaje o starších rybách, které velmi pravděpodobně existují, nejsou dostupné.

Amur-leden.jpg

Ryba završující druhý až třetí rok života (délka kolem 35 cm) uniklá z chovného rybníku do řeky

 

Některé úlovky amura z našeho území

 

Délka Hmotnost Revír Datum ulovení Nástraha
113 cm 23 kg ÚN Žermanice 16.5. 2009 extruda
116 cm 17 kg ÚN Orlík 17.8. 2009 položená s krmítkem
110 cm 17,60 kg Dyje 5 18.7. 2008 boilie

 

Růst amura na území jižních Čech (rybniční chov)

(pouze přibližné údaje)

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Celková délka (mm) 140 350 550 670 750 830 - - - -

Sportovní rybolov

Amur je oblíbeným úlovkem mnoha rybářů, už proto, že se jedná o velkou a bojovnou rybu, která má navíc i poměrně chutné maso. Málokdo se ovšem na amury specializuje. Většinou se uloví náhodně při lovu kapra, zvláště na místech dlouhodobě vnaděných kukuřicí a někdy i boilies.

Podle některých  rybářů bere amur snáz nástrahy vznášející se ve sloupci nade dnem nad zakrmeným místem, ale je schopen bez potíží je sbírat i ze dna. Při specializovaném lovu se používá i vnadění ovocem – zde je možné využít stromy zasahující nad hladinu vody a v době opadávání plodů lovit v jejich blízkosti. Dalším oblíbeným způsobem lovu amurů je lov z hladiny. Za nástrahu může posloužit chleba, rohlík, vyhlášená je špička kornoutu od zmrzliny. Kromě toho lze na háček napíchnout i listy rostlin (pozor, amur si vybírá) nebo opadané jehnědy z topolů.

Amur-pod-hladinou1.jpg

Amuři se za teplých slunných dnů rádi pohybují v blízkosti hladiny. Vyplatí se proto zjistit si počet a velikost ryb v hejnu, jejich oblíbená stanoviště, dobu, kdy jsou aktivní a podle toho se rozhodovat při vlastním lovu. Zdolávaný amur je velmi zdatným protivníkem. Dokáže vyvinout značnou sílu a podniká dlouhé úniky. Také jeho výdrž je víc než solidní, což se nejvíce projeví při lovu na řece, kde amuři dokáží celkem schopně využívat sílu proudu.

 

Narozdíl od kapra má amur menší sklon k zajíždění do vázek, což dává reálnou šanci na zdolání velkých kusů na jemnějším náčiní.

Amur-75cm.jpg

U mnoha zaseknutých amurů se zvláště na stojatých vodách setkáme s tím, že i hodně velká ryba se často nechá poměrně snadno přitáhnout do blízkosti břehu, a tam se najednou obrátí a prudce vyrazí na volnou vodu. Překvapený rybář má pak často co dělat, aby ji neutrhl a někdy o ni skutečně i přijde. Toto chování nemusí být pravidlem. Řada ryb bojuje naplno už od záseku – např. amuři zaseklí v proudu nebo ti, kteří za sebou od záběru vlečou těžkou zátěž únikové udice.

 

Existují rybáři, kteří počáteční chabou obranu amura dokáží využít k bleskovému zdolání třeba i metrového kusu. Je k tomu potřeba hlavně velký kaprařský podběrák. Pokud totiž ryba rybáře nevidí, nechá se přitáhnout do těsné blízkosti břehu až nad připravený podběrák. Chce to ovšem cvik a kousek štěstí.

 

Možný výběr náčiní pro lov amura:

Málokde je amur tak hojný, aby se pro jeho lov vyplatilo kupovat nějaké speciální náčiní. Obvykle se proto používá stejné náčiní jako na kapry.

Cajk.jpg

 

V závislosti na očekávané velikosti úlovku a prostoru pro zdolání ryby to mohou být plavačkové nebo feederové pruty, silnější teleskopy nebo kaprové děličky. Pro lov velkých jedinců jsou ideální kaprové pruty s měkčí akcí, protože obvykle není potřeba házet daleko a s ohledem na občasné prudké výpady amura je lépe preferovat „zdolávací“ vlastnosti prutu.

Naviják a vlasec je třeba vybírat podle použité techniky lovu a podmínek v lovišti. Háčky by měly být kvalitní, protože tuhá tlama amura se hůř prosekává.

Amur bílý - fotografie

th-Amur-leden-a.jpgth-Amur-pod-hladinou.jpgth-Amur-63cm.jpgth-Amur-zuby.jpgth-Amur-50cm-a.jpgth-Amur-75cm.jpgth-Cajk.jpgth-Amur-pod-hladinou1.jpgth-Amur-leden.jpgth-Amur-river.jpgth-Amur-52cm.jpgth-Amur-56cm.jpgth-Amur-60cm.jpgth-Amur-50cm.jpg

Nastrahy.cz - Daiwa akce