Tento fascinující objev se brzy projeví i odvětví sportovního rybolovu.

Uvedu příklad: Především kapraři a posléze i lovci sumců začali před několika lety vehementně prosazovat metodu chyť a pusť. Považovali ji za humánní a ušlechtilou. Prostě každou ulovenou rybu vrátili zpět do vody. Masachtivý rybáři z kmene Masajů zase každou ulovenou rybu zabili. Tyto protipólné postoje dvou rybářských skupin jsou známé a často diskutované. Jedni tvrdí, že každá ulovená ryba musí zákonitě zpět do vody, druzí jen odmítavě kroutí hlavou s tím, že každá ulovená ryba musí skončit na pekáči. Jenže co na to ryby? Těch se na jejich názor nikdo neptá. A to je právě chyba. Dá se předpokládat, že mladý statný kapr jistě po ulovení uvítá opětovný návrat do své rodné vody. Aby taky ne. Za svůj krátký život toho ještě mnoho nestihl. Dobře ví o těch rozsáhlých škeblových polích, kde se dá dost slušně nacpat břicho, z trubky pod pivovarem vytéká taková divná pěna, která dobře chutná a dokáže navodit prima náladu a konec konců ve vodě plave docela dost kapřích slečen, které stojí za hřích. Ovšem může se stát, že například paní cejnová, které ten její „lopaťák" neustále okukuje mladé cejní slečny, toho má už dost a touží po věčném odpočinku v rybím ráji. No a takovou paní cejnovou někdo uloví a zase jí pustí zpátky. No není to k vzteku? Profesorka Masáriusová tedy vymyslela naprosto nový typ rybářského vezíru, který má několik přepážek pro uložení několika ryb. Každý sektor má navíc malý otvor, kterým se ryba do vezírku umístí, ovšem tímto otvorem může ryba, pokud bude chtít, z vezírku ve vodě opět odplout.


Tím má tedy každá ulovená a do vezírku umístěná ryba možnost volby. Buď ve vezírku zůstane a může se těšit na brzký vstup do rybího ráje, nebo jednoduše z vezírku odpluje. Naprosto geniální záležitost. Co říkáte?

Doporučuje a vyrábí firma Masáriusová s.r.o.