Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

ZLATÉ TŘPYTKY Z BULHARSKA necteno

4.6.2008 | Závody | Pstruh duhový | 24.228 čtenářů | hodnocení: dobrý | komentáře: 155

ZLATÉ TŘPYTKY Z BULHARSKANa VI. Mistrovství světa v přívlači, které se konalo v Bulharsku ve dnech 22.-26.5.2008 naše reprezentace konečně prolomila smůlu a po dvou stříbrech získala pro ČR první zlaté medaile v soutěži družstev. Navíc to dokázala rozdílem třídy a doslova deklasovala zbytek světa. Své prvenství potvrdila i prvními čtyřmi místy v jednotlivcích, což se za celou historii MS zatím žádnému národnímu týmu nepodařilo...

Balkánské zmatky

Našemu skvělému vítězství však předcházela řada událostí, které nenasvědčovaly, že se takový výsledek vůbec podaří. Že se šampionát bude konat letos v Bulharsku, se vědělo zhruba tři roky. Bohužel v loňském roce se Bulhaři nezúčastnili MS na Slovensku, a tím pádem upřesňujících informací bylo jako šafránu. Propozice závodu k nám dorazily asi dva měsíce před vlastním mistrovstvím. Obsahovaly jen hrubý časový plán, místo konání a číslo účtu, kam se mělo zaslat startovné. Jakékoliv snahy o získání něčeho navíc se rovnaly nule. Dokonce ani Rusové, kteří mají vždy ke všemu blíž, nevěděli víc než my. Nervozita zúčastněných států rostla víc a víc s blížícím se termínem konání. Naštěstí se Bulhaři asi 14 dní před závody probudili a zaslali doplňující údaje. Přesto stále chyběla informace nejdůležitější. Na jaké vodě se bude závodit? To jsme se měli dozvědět až na místě činu - v lázeňském městečku Devin.

Přípravy a odjezd

Přípravy se konaly v hektickém tempu. Napřed to vypadalo, že se šampionát nebude konat vůbec a najednou bylo na vše málo času. Naštěstí jsme na improvizace zvyklí. Reprezentační tým vyrazil na cestu po vlastních kolech ve složení: závodníci - Michal a Tomáš Tichý, Tomáš Čepelák, Jiří Špáda a Josef Foltýn, trenér reprezentace - David Maixner, manažer reprezentace - Stanislav Pernický, kapitán družstva - Pavel Vokál, asistenti trenéra a náhradníci - Tomáš Krejča, Michal Čepelák a Miroslav Zvolánek.

Mistrovství oficiálně začínalo v pátek 23. května tréninkem na závodní trati. Po značných útrapách jsme na místo určení dorazili o den dříve. Šokovalo nás posledních padesát kilometrů k cíli, které byly pro nás i pro naše vozy doslova hrůzostrašné. Silnička se klikatila pohořím Rodopi a valná část trasy vedla hlubokými kaňony, na jehož dně se klikatila řeka Váča. Právě tato řeka měla být našim budoucím závodištěm.


Příjezd, ubytování a porada

Po příjezdu a ubytování v místním lázeňském hotelu jsme se hned vydali získat nějaké informace. Naštěstí jsme se během několika minut setkali se slovenskými reprezentanty, kteří už zde byli o den dříve, takže nám ušetřili spoustu času a zbytečných dotazů. Prozradili nám, že závodní úsek je cca 20 km směrem po proudu řeky pod stavbou nové přehrady. Tato stavba velmi výrazně ovlivňovala průzračnost vody v řece. Údajně bylo domluveno, že v době tréninku a závodů se na stavbě nebude pracovat a voda se rychle odkalí.

Blížil se čas, kdy se měla konat porada s organizátory. Měli jsem připravenou spoustu otázek a celkem mile mě překvapilo, že jsem dostal skoro na vše odpověď. Kluci zatím získali spoustu postřehů před tréninkem, takže jsme se dali do práce a společně připravili nástrahy k otestování. Oficiální trénink byl zkrácen na pouhé dvě hodiny, což znamenalo, že není času nazbyt. Oproti jiným rokům jsme se rozdělili tak, abychom byli na všech úsecích a měli tak možnost co nejvíce zmapovat vodu.


Trénink a převratný objev

Pro přesun na trénink jsme zvolili přistavený autobus. Po pár minutách jízdy jsme se jednohlasně shodli, že na závod tento způsob dopravy určitě nezvolíme. Bulhaři nevynikali dochvilností, takže autobus vyjel se slušným zpožděním a cesta, byť jsme byli doprovázeni místní policií, trvala přes hodinu. Navíc si autobusák hrál na kaskadéra a pohled do strmých roklí nám opravdu nedělal úplně dobře. Těšili jsme se až vystoupíme u řeky. Těšili jsme se zbytečně! Čekal nás pouze výhled na silně zkalený proud. Pořadatelé nám stroze oznámili, že se trénink o dvě hodiny posouvá, až se prý voda dostatečně vyčistí. Na první pohled však bylo patrné, že se kalí čím dál víc, takže nám nezbývalo než se snažit něco vyzkoumat. Já s Michalem Tichým jsme vyrazili na sektor B.

Až na zbarvení vody se nám řeka líbila. Koryto i břeh byly balvanité a prudké úseky se střídali s tišinami. To by nám mohlo vyhovovat. Zabrali jsme místa pod proudy a těšili se na první záběry. Jenže ouha!! Po hodině tréninku bylo na našem úseku uloveno asi jen pět ryb a my sami byli stále bez záběru. Všechny úlovky tvořili duháci. Na jiných úsecích to bylo obdobné. Takže co teď? Každá ryba byla ulovena na něco jiného, avšak převažovaly rotačky. Jenže z takové bídy se dá těžko udělat nějaký úsudek. Přiznám se, že jsem byl chvílemi bezradný. Zkoušeli jsme všechny možné druhy rotaček a woblerů a vykoledovali jsme si jen pár záběrů. Jednu chvíli se u nás zastavil Ital a hned prvním hodem zapřáhl duháčka. Podíval jsem se, co rybu oklamalo. Tu nástrahu jsem znal! Byla to bílá měkká žížalka. Tutéž nástrahu jsem viděl už na loňském MS v Portugalsku, kde nás díky ní Italové v posledních deseti minutách přechytali o jedinou rybou, a tím nás připravili o titul. Michalovi jsem ihned předal informaci a tak jsme se změnili na gumky. Nasadili jsme naši oblíbenou „růžovku". Odezva byla blesková. Záběr! Ihned jsme nástrahu z vlasce sundali a přesunuli se kousek od zvědavých očí soupeřů. Na dalším místě Michal tuto nástrahu opět vyzkoušel a nestačili jsme se divit. Co hod, to záběr! Michal nechával ryby setřepávat ještě v proudu, aby nevzbudil přílišnou pozornost. Navíc jakmile se poblíž objevil závodník z Ruska, kterému se naše aktivita nelíbila, rychle ji vyměnil za „neškodnou" rotačku. V ten moment byl trénink ukončen. Šli jsme zpět k autobusu a nálada se nám podstatně vylepšila. Po příjezdu následoval rychlý oběd a honem na poradu. Tam se už losoval celý závod, pouze sektorové losování bylo naplánováno na sobotu před odjezdem na úseky.


Slavnostní zahájení a stanovení taktiky

Po poradě se opět spěchalo, tentokrát na slavnostní zahájení. To začalo opět o dvě hodiny později, neboť se čekalo na bulharskou vládní delegaci. Když jsem se jí konečně dočkali, současně s ní dorazila i průtrž mračen. Celé zahájení jsme prostáli v dešti a sledovali folklórní soubory pod zastřešeným pódiem. Navzájem jsme se ujišťovali, že padá déšť, který nám přinese štěstí. Dlouho jsme se nezdrželi a ani na doprovodném banketu a raději jsme šli na pokoje ladit teorii taktiky. Připravili jsme si také spoustu nových nástrah, zkontrolovali zda jsou všechny bez protihrotů a domluvili si obsazení asistentů v jednotlivých sektorech.

Pro sobotní závod byli vybráni Michal a Tomáš Tichý, Tomáš Čepelák a Jožka Foltýn. Stanovili jsme si asistenty. Za Čepelkou bude jeho brácha Michal, za Jožkou parťák z ligy Tom Krejča, za Tomášem Tichým Pavel Vokál a Michalovi Tichému budu sekundovat já. Jirka Špáda byl stanoven jako druhý rozhodčí domácích Bulharů. Pak jsme šli spát. Čekalo nás pěkné vedro na závodní trati a souboj na krev...

Technická vsuvka

Závod MS byl rozdělen do pěti kol dlouhých 35 minut, které jsou děleny desetiminutovými přestávkami. Při těchto přestávkách jsou zaznamenány u centrálního sektoru výsledky z daného kola a z něj se také ve vylosovaných intervalech vycházelo do sektoru. Po zahájení závodu mohl závodník své místo opustit a přejít nebo přeběhnout na jakékoliv volné místo. To šlo udělat během závodu libovolněkrát. Jelikož se šampionátu účastnilo dvanáct států, tak bylo připraveno v každém sektoru 24 úseků dlouhých cca 15 metrů. Vylosované pořadí vycházení do sektorů bylo poměrně rozhodujícím faktorem pro úspěch v závodě. Pokud závodník vycházel jako poslední, tak jeho šance na zabrání dobrého místa byla minimální. Po prvním kole totiž všechny týmy věděly, která místa byla nejnadějnější a ta byla také obsazena nejdříve. Asistenti museli v průběhu závodů bedlivě sledovat úspěchy na těchto místech a jejich případné uvolnění závodníkům hlásit. Ne každý ze soutěžících totiž dokázal na vhodném místě zachytat, a asistent musel svého závodníka „přesouvat" na tyto uvolněné fleky.

První závod na MS

Ráno jsme vylosovali přesně tak, jak jsme vůbec nechtěli. Tom Čepelák „vyfasoval" sektor A, Jožka B, Michal Tichý C a jeho brácha Tomáš D. Tím bylo rozhodnuto i o asistentech. Díky přesunu v autech jsme byli na sektorech dříve než ostatní a ihned nastal první organizační zádrhel. Rusové a Italové protestovali proti záměně sektorů A a C. Jako příčinu uvedli, že jsme si to špatně zapsali. Jelikož se ale jednalo o „společný omyl" i ostatních týmů, tak bylo jasné, že se z jejich strany jednalo o pouhou manipulaci. Naštěstí se nás ostatní mančafty zastaly. Reprezentanti Polska se dokonce na protest proti rusko-italským plánům odmítli nastoupit do závodu. Naštěstí organizátoři potvrdili původní domluvu a mohlo se závodit. Velkým překvapením byli rozhodčí. Pořadatelé jednoduše naverbovali bulharskou armádu. Snad poprvé v historii MS však byli rozhodčí náležitě proškolení a fungovali naprosto bez problémů. Dalším překvapením byla čistá voda v řece, která ovšem mohla rozmetat naši předem stanovenou taktiku.

Po prohlídce sektoru jsme s Michalem vybrali místa, kde by bylo dobré chytat. Ale protože jsme vycházeli do sektoru až v polovině startovního pole, byl by zázrak najít tato místa volná. Zázraky se dějí! Zcela nečekaně zůstalo z našeho pohledu nejlepší místo neobsazené. Domluvili jsme se, že Michal začne s rotačkou, která skvěle fungovala při jeho prvním individuálním triumfu v Itálii před pěti lety. Jednalo se o přetíženou hammerku č. 2 s červeným listem. Když závod vypukl, volba nástrahy se ukázala jako ta nejlepší. Během prvních 35 minut zdolal Michal 15 duháků a dostal se s desetibodovým náskokem hned do čela závodu. V ostatních sektorech kluci bojovali zhruba ve středu pole, ale už „přečetli" sektory a chystali se z nich vytěžit maximum. V druhém závodě se Michal opět nečekaně dostal na místo, které se nám také zamlouvalo, ale závodník před ním zde moc ryb nepochytal. Hammerka vykonala své, a teprve když ji ryby začaly ignorovat, Michal ji zaměnil za hlubokopotápivý wobler v délce 3 cm. Ihned se sice dostavil úspěch, ale nevydržel dlouho. Na břeh pomohl jen dalším třem rybám. Nastal čas použítí úspěšných nástrah z tréninku. Trefa do černého! Záběr za záběrem! Občas se ryba z jednoháčku vypnula, ale téměř ihned zabral další kousek. Informace jsem průběžně předával dál do ostatních sektorů. Kluci začali výrazně bodovat. Naši závodníci byli pod bedlivou kontrolou všech soupeřů, ale zdálo se, že toho zatím nikdo neuměl využít. Náskok jsme měli poměrně veliký, ale ještě nebylo dobojováno. V našem sektoru byl největším soupeřem Slovák Laco Mlynarovič. Měl na Michala sice ještě ztrátu, ale o to lepší měl vstupy do závodu. Dohodli jsme se s Michalem, že se pokusí proběhnout celý sektor a zvýšit náskok aspoň o 3 body v každém závodě. Tahle taktika se podařila. V předposlední částí závodu měl Michal na kontě 31 ryb a už ho nikdo nemohl dotáhnout. Každá ryba byla výborná pro celkový součet družstva. Navíc asistenti hlásili výborné výsledky ze svých sektorů. Jožka vedl a oba Tomášové si drželi druhá místa. Michal ještě přihodil dalších 6 bodíků a ostatní také přidali pár střípků do mozaiky. Své pozice si udrželi až do závěru. Byl to náročný závod a únava na všech ležela jako deka. Bylo nutné pořádně si odpočinout a nabrat síly na následující závodní den. Otevřené úseky byly hotovou výhní a to ještě pořadatelé předpovídali příchod tropických veder. Zítřek rozhodně nebude snadný...

Opatrná radost po prvním dni

Na večerní poradě jsme se dozvěděli oficiální výsledky sobotního závodu. Byli jsme první se součtem pořadí 6. Slováci druzí se součtem 11,5, třetí Bulhaři (14,5) a jim už na záda dýchali Rusové (15,5). Výsledky byly nadějné, ale hlavně je nesmíme přecenit. Dalo se předpokládat, že se na nás všechny týmy zaměří a budeme pěkně hlídaní. Nejhorší v tom bývají Rusové, kteří dokáží konkurenčního závodníka znejistit nebo hledají skulinu, aby mohli prodat protest.

 

Večer jsme opět doladili nástrahy, vyhodnotili poznatky z prvního závodu a stanovili taktiku na nedělní závod. Pak následoval panák na dobrou noc a honem do postelí.

Rozhodující den

Ráno při losování došlo ke změnám. Jožka si prohodil sektor s Tomem Tichým. Z toho jsme moc nejásali, ale vzali jsme to sportovně. Kluci si ještě vyměnili postřehy ze sobotních sektorů a šlo se závodit.

A bylo to tu nanovo. S Michalem jsme vyráželi dna trať opět pozdě, ale kupodivu zase zůstalo volné jedno ze solidních míst. Nad námi se usídlil dvojnásobný mistr světa Shanin z Ruska. Takže na pár metrech byl k vidění výjimečný souboj opravdových mistrů. Michal zpočátku vedl o pět ryb, ale Rus náskok dokázal stáhnout a dokonce i o rybu vedl. Michal se nenechal vyšachovat a na konci první části vedl 11:8. Ruský trenér zkoušel Michala vyvést z rovnováhy, ale nepovedlo se mu to. Zprávy od ostatních kluků nebyly nic moc, ale přes mizerný los bojovali ze všech sil. Na dálku jsem je povzbuzoval a doufal, že ztráty dohoní zkušenostmi.

Michal vycházel do dalších dvou kol na samém chvostu závodníků, takže mu zbývalo než v sektoru paběrkovat. Přesto se mu dařilo. Dostal se před něj jen slovenský reprezentant Martin Forbák, který chytal opravdu famózně. Od asistentů jsem dostával zprávy, že se pozice ostatních výrazně zlepšila a všichni atakují čelní místa v sektorech. Michal mezitím více času věnoval pozorováním míst, kde ryby včera chytal. Na poslední dva závody vybíhal z pozice jedna a dvě. Dohodli jsme se, že půjdeme na včerejší nejlepší místo. Dnes na něm dvakrát začínal domácí závodník, který zde zachytal, ale spousta ryb mu i spadla, protože jeho technika nebyla zrovna z nejlepších. Jak jsme dohodli, tak se stalo. Na sousedním místě zakotvil největší soupeř Forbák, aby měl Michala pěkně na dohled. Během čtvrthodinky už Michal vedl o tři ryby.

Nervy se šťastným koncem

Před posledním kolem dorazily zprávy z dalších sektorů a byly velmi povzbuzující. Všichni naši jsou první, ale Slováci tvrdě dotahují. Na poslední závod volíme s Michalem místo, kam se ještě nedostal. Může to být riziko, ale na druhou stranu tak, jak on, tam určitě nikdo nechytal. Vyšlo to! Michal vyhrál s 31 rybami závod o 4 ryby před druhým Slovákem. Naše radost nezná mezí. Všichni nám blahopřejí. Klukům se podařil neskutečný finiš. Udělali tři jedničky v sektorech a jen Čepelkovi zkazil radost chvilku před koncem dravý Chorvat, který se bodově dotáhl, takže se s ním Tom musel o první místo podělit. To ovšem nic nezměnilo na výsledku, že nás nikdo nepřechytal a máme titul v kapse. Neustále jsem přepočítával výsledky, které mám byly hlášeny vysílačkami a nechtělo se mi to věřit. Jenže byla to pravda! Obsadili jsme první 4 místa v jednotlivcích! Tak to tu ještě nebylo! Jel jsem pro kluky na sektory a po setkání jsme všichni řvali radostí. Upřímné gratulace přicházely ze všech stran a my si je řádně užívali. Jsme MISTRY SVĚTA!

 

Obsazené stupně vítězů

Konečně tu bylo slavnostní ukončení mistrovství a ocenění těch nejlepších. Jako první nastupují jednotlivci. Mistr světa Michal Tichý, stříbrný Jožka Foltýn a bronzový Tomáš Tichý. Přál jsem si, aby tam byli stupně čtyři, protože na něm by stál Tomáš Čepelák. Jakmile zazněly tóny české hymny, na všech medailistech bylo patrné pohnutí a ani já na tom nebyl lépe...

Při vyhlašování konečného pořadí družstev nastoupili nejdříve celkově třetí domácí reprezentanti. Byl to nečekaný výsledek, ale Bulhaři si jej opravdu zasloužili. Druzí vystoupali Slováci. Jejich výsledek už takovým překvapením nebyl, protože to jsou vynikající a zkušení závodníci. Pak už zbylo místo jediné a nejvyšší. Zbylo pro nás - pro české vláčkaře. Poprvé nás hřála na hrudi zlatá medaile z mistrovství světa. Při znění hymny jsme nebyli schopni ani pořádně dýchat. Teď už znám pocity hokejistů, fotbalistů i jiných úspěšných sportovců. V ten okamžik mi bylo jasné proč reprezentujeme svou vlast. Nikdo za tím nehledá pocit uznání a obdiv. Konec konců v našem sportu to asi ani nejde. V tuto chvíli se cítíme být hlavně Čechy, kteří dokázal světu, že jsou prostě nejlepší...

Závěrečný banket a vzhůru domů

Po oficialitách následovalo určité vnitřní vypnutí. Byla to neskutečná úleva s pocitem, že to máme za sebou. Během chvíle ji opět vystřídala nová záplava euforie. Byli jsme domluveni, že hned po banketu vyrazíme na dalekou cestu domů. Ale zábava byla tak trochu strojená. Nikdo se moc nebavil, protože se už viděl na zpáteční cestě. Naštěstí jsme se Slováky spojili stoly a vypukla „bratská" oslava. Během pěti minut nás následovali i všechny ostatní týmy. To ještě dějiny šampionátů nezažily. Takovou spontánní mezinárodní oslavu nikdo nečekal. Bylo to skvělé a ukázalo se, že všichni rybáři mají k sobě vždy blízko. Protože mě čekalo řízení auta, odešel jsem v nejlepším, tedy při výměně národních dresů. Škoda, že v přívlači nezávodí víc žen, bylo by to ještě veselejší.

Ráno po snídani jsme naložili auta a vyrazili k domovu. Cesta byla opět náročná, ale vědomí, že jedeme domů s medailemi nás hnalo kupředu. Všichni jsme se druhý den sešli ve Slatiňanech, kde na nás čekalo nádherné přivítání. Sešlo se zde spousta známých, přátel, kamarádi z Chytej.cz, novináři a dokonce TV Prima. Přiznám se, že na mě toto přivítání udělalo ohromný dojem. Objetí Ticháčků s rodiči, byl moment, na který snad nikdy nezapomenu...

Poděkování a přání nakonec

Na závěr bych chtěl poděkovat všem členům týmu za nasazení, které řadím do výkonů snů. Bylo mi ctí pracovat v kolektivu lidí, kteří jsou zapáleni pro stejnou věc a udělali vše pro získání titulů mistrů světa.

S ohromnou pokorou děkuji Radě Českého rybářského svazu za to, že nám umožnila reprezentovat Českou republiku na této prestižní akci. Reprezentovat by však nebyla možné bez oficiálních sponzorů. Hlavním partnerem reprezentace je firma MIVARDI. Dalšími partnery byly firmy Rybolov s.r.o, Rybářské potřeby Ladislav Král, TILAK, Kredit v.o.s, Váhala a spol., CA Janča Strážnice, TURCOMM truck servis, Ventrča s.r.o. a Nástrahy.cz. Mediálně nás podporoval rybářský časopis Kajman a internetová TV Chytej.cz.

Doufáme, že příští rok na Mistrovství světa v přívlači, která se bude konat v Andoře, budeme bojovat opět o příčky nejvyšší. Už teď je jasné, že obhajoba zlatého umístění bude těžká, neboť konkurence nespí a rozdíly ve výkonnosti mužstev se vyrovnávají. Za naše závodníky i realizační tým mohu už dnes slíbit, že se o medaile opět popereme.

David MAIXNER - trenér státní reprezentace v přívlači

VIDEO: Reportáž s Mistry po jejich návratu do ČR >>>

 

 

 

Nezbytné statistické údaje

Závěrečné pořadí družstev

stát

počet ulovených ryb

celkový součet pořadí

1.

Česko

15210,5
2.

Slovensko

108
27
3.

Bulharsko

77
37
4.

Rusko

80
40,5
5.

Itálie

84
47,5
6.

Chorvatsko

72
49,5
7.

Ukrajina

59
60
8.

Polsko

45
60,5
9.

Lotyšsko

44
61
10.

Portugalsko

49
64
11.

Andora

27
81
12

Maďarsko

20
85,5

 

Pořadí jednotlivců

Závodník

stát

počet ulovených ryb

celkový součet pořadí

1. TICHÝ Michal

Česko

68

2

2. FOLTÝN Josef

Česko

29

2

3. TICHÝ Tomáš

Česko

32

3

4. ČEPELÁK Tomáš

Česko

23

3,5

5. Mlynarovič Lad.

Slovensko

36

4

6. Forbak Martin

Slovensko

36

4,5

7. Boraš Mijo

Chorvatsko

23

6

8. Pitertsov Andrej

Rusko

24

6,5

9. Mrázik Juraj

Slovensko

18

7,5

10. Simonsons Egans

Lotyšsko

16

7,5

 

 

 

 

52. poslední byl závodník z Maďarska

 

1

24


Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

3 hodnocení, v průměru 3.3 hvězdičky

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Pátek 4. července 2008 v 10:31® HaD
HaD

Jiřino!!! Víš, že jsem měl na mysli velký ryby!

Středa 25. června 2008 ve 13:00® pupak

HaD – rikas tu, ze jsem stejnej jako ostatni, v tom pripade musim chytat donekonecna malou rybu, fotit se s ni a a neustale s fotkama zahnojovat „muj lov“ na vsech rybarskych webech, byt stasten, ze chytim za den 50–100 ryb, jedno jak velkych a vecer zapisuju . . . muj mily dennicku, dneska zase nic . . . Ty kluku jeden fikana, tys me prokouk a odhalils mou pravou tvar . . .

Pondělí 23. června 2008 ve 14:27® HaD
HaD

pupak: No vídíš, jsi stejnej jako ostatní. Víš co jsi chytl a kdy jsi se dostal přes 50 cm. Ono je to totiž principielně vcelku jedno, jestli je to notýsek, album, video, pc… nebo mozkový archiv. Taky tam máš uloženo cos chytl a až dostaneš třeba 60tku, budeš vědět, že je to ten rok nejvěští, ten život největší atd. A neříkej že ne, stejně bych nevěřil.

Pondělí 23. června 2008 v 10:34® pupak

HaD – nevim, odhadem letos tak 35–6, loni jsem se take s potokem nedostal prez 50sat, ale metr jsem k nemu opravdu nikdy neprilozil a ani neprilozim, vis ja jsem spokojenejsi, kdyz si chytim 1–2 sivenky, vecer je dam na maslicko a reknu ti to je pro me lepsi zazitek nez vecer cumet do alba jak trubka a honit si ego u notysku s „OSOBACKAMA“, ale jak rikam kazdy jsme jiny . . .Preju ti hezke vecery u notysku!

Neděle 22. června 2008 v 11:50® HaD
HaD

ZN: já raději jezdil na babetě, dokud jsem nepíchnul přední kolo a když mi došel benzín, to byl pak sport to došlapat :-D!!! Teď už skoro rok čeká na opravu…

Neděle 22. června 2008 v 11:49® HaD
HaD

pupak: pouštění za každou cenu taky neuznávám. Nemám rád jakékoliv extrémy, tedy si nemyslím, že ortodoxní C+R je v pořádku. Ale pouštět ryby je nadmíru důležité. Zejména v současné době, kdy se technicky rybáři dostávají hodně vysoko. Myslím, že by nebyl problém vybít ve vodách všechno, co tam plave. To bys chtěl? Ani šupina a jen občas nasazení kapříci či duháci s životností několika dnů?

S focením máš pravdu, řada lidí při focení dá rybě zabrat a může se stát, že to nerozchodí. To mě taky štve, ale taková je doba a pořád lepší, když si velká skupina ryby jen fotí, než aby všechny ty co vidíme na obrázcích, končily na fotkách z kuchyňské linky a následně na pánvičce.

Malej dotaz: jakýho máš největšího chycenýho potočáka? Víš to? A když chytíš většího, budeš mít radost? Já rozhodně ano a nevidím na tom nic špatného.

Neděle 22. června 2008 v 10:48® rarach

ZN: Spíš bych to upřesnil rybář co jezdí na kole a lyžích, o sportu už se také moc mluvit nedá.

Sobota 21. června 2008 v 8:48® ZN
ZN

já jsem rybář sportovec. Na závody nejezdím, ale zato jezdím na kole.

Pátek 20. června 2008 ve 13:18® pupak

HaD – neuznavam KREC A RYBIZ MADE IN CR, VZDY VSUDE A ZA KAZDE PRILEZITOSTI, ono vsudypritomne RYBA PLAVE DAL je zavadejici a jsem uz na tyhle kydy alergickej, jako na hlasky typu „OSOBACEK“ atd., prezije li chudak ryba zdlouhave zdolani, pak vyvaleni na brehu, pote dlouhe neumele foceni, vosahani vod tech „vasich“ pracek a v neposledni rade stane se-li ji to nekolikrat v prvnim tydnu po nasazeni – TAK POKUD PLAVE DAL TAK JE TO ZAZRAK NEBO PLAVE OPRAVDU, ALE BRICHEM VZHURU PO PROUDU!

driv jsem na nejake ty sranda zavody jel, to mas pravdu, ze ted nejezdim je take pravda, duvod proc je tomu tak, je potreni rybariny jako takove a vsudepritomna SPORTOVNOST za kazdou cenu bez ohledu na rybu, sorry ale u toho byt nemusim . . .

Pátek 20. června 2008 ve 12:39® HaD
HaD

pupak: nezmenil. Nikdy jsem k zavodnikum odpor nemel. Zmenu vidim u Tebe. Drive Ti to tak nevadilo a sam jsi i na nejake zavody jel. Dnes jsi radikalnejsi. Neuznavas pousteni ryb a zbytecne trhani tlamek. Takze zadnou ulovenou rybu nikdy nepoustis a vsechno sejmes?

Pátek 20. června 2008 v 11:36® pupak

HaD – Zmenil si se, skoda z dobreho rybare se stal SPORTOVEC a mas pravdu nechame toho. . .

Čtvrtek 19. června 2008 v 18:32® HaD
HaD

pupak: nechme toho. Nemá to smysl, když nechápeš co tím chci říct.

Čtvrtek 19. června 2008 v 15:49® pupak

HaD – Davide, az bude 20 maniku na motorkach honit po louce vysazeny brouky tak si reknu ta rybarina je ale SPORT!!!!

Čtvrtek 19. června 2008 v 15:19® HaD
HaD

pupak: Jirko, tohle je argument neargument. Kdybychom to brali takhle a vzali v potaz popularitu obou sportů (i podle prostoru v médiích apod), tak MS v přívlači válcuje hokej jak parní válec silnici.

Já vím, že Tě nepřesvědčím a ani vlastně nechci. Pokud ale zastáváš názor na závodění takový, že je to nesmyslný sport, který je založen na trápení živých tvorů, tak bys měl ale odsuzovat všechny sporty a závody. Dnes jsem viděl motokrosové závody a zapřemýšlel, kolik fauny a flóry tím trpí. Stejně tak jakýkoliv jiný sport – jen té energie, které se spotřebuje na stavby a provoz megasportovních budov, spaliny, oxid uhličitý atd.. Rybáři jsou myslím mikrozlomek všeho špatného, co člověk přírodě způsobuje. A když už máte tedy odpor k téhle činnosti, tak by jste to měli po hlubším zamyšlení rozšířit na vše, co člověk pro zábavu dělá. Potožmo na vše soutěžení. I při závodních šachách se podle té analogie zbytečně svítí…

Úterý 17. června 2008 ve 14:54® pupak

fridrich – s tebou se nebavim tak co se do toho pletes, psal mi Dejf a odpovidal jsem jemu a ne tobe

Úterý 17. června 2008 ve 14:33® fridrich

pupak ty mas nejakej mindrák pocházející puvodem z RVHP? Nebo spíš ze zeměpisu, Itálie by byl dobrej člen. Nemůžu pochopit co na tom prostě někomu vadí. Ti kluci tomu davají pořád vše co můžou, baví je to a stojí je to balík peněz, pokud to tebe nebaví tak nezávod, ve statusu ČRS je podpora mládeže a sportu a ne jen cpaní masa do vody pro nenasytný mrazáky. hold se neco nekomu podařilo a zase to vadí těm, co se jim asi nikdy nic nepodařilo. Může se tady polemizovat o financování, tuhle debatu beru ale kecy o RVHP – sory, je mi tě líto

Úterý 17. června 2008 v 11:47® pupak

HaD – vic a hlavne z nekolika kontinentu, nez to vlackarske RVHP . . .

Pondělí 16. června 2008 ve 12:04® HaD
HaD

Pupák: všetečná otázka: kolik je států při MS v hokeji?

Čtvrtek 12. června 2008 ve 20:35® inspo

gratulace vsem nasim reprezentantům…at se tak daří i nadále…skvělá reprezentace…jestě jednou gratuluji

Čtvrtek 12. června 2008 v 8:59® Prichy
Prichy

tvuj prispevek Přichy: Jak se chceš domluvit, když o to sám nestojíš, prolistuj si svoje příspěvky.

promin, koncim debatu, jdu delat neco rozumnejsiho.­....byt s tebou mohu souhlasit, ty nepotrebujes abych s tebou souhlasil, ty potrebujes oponenta na tyto hloupe debaty…fakt koncim

Čtvrtek 12. června 2008 v 0:49® rarach

Malou kopanou jsem nikdy nehrál, mne malé věci nezajímaj.

Čtvrtek 12. června 2008 v 0:47® rarach

Přichy: Já nepotřebuju někam couvat, zvláště uplakánkům jako ty. Už jsem ti mnohokrát psal, že o revírech víš prd, nikde si nebyl a neustále zde modeluješ svoje bludy – krajské, okresní a další ptákoviny. Na rozdíl od tebe nebudu překvapen změnou, kdežto ty se z ní posejříš, až tě budou soudruzi hnát z pstruhovky. Na Libou klidně pojedu, už proto abych viděl jak to panáčkům v samostatně hospodařící MO jde, že by ten rybník kam může veřejnost byla sádka, tak to ani náhodou, ale oni mají i takové kam veřejnost nepouští a tak je to správné.
O zdravotnictví nebo nemocnici kde pracuji pomlč, nevíš o tom také zhola nic, snažit se nemocnici srovnat s takovým krcálkem kde pracuješ je směšný.

Středa 11. června 2008 ve 21:43® fridrich

takze se to pekne otáčí tam kam jsem mířil, kvalitní malé samostatné organizace jsou jediným možným cílem, tak jako je to všude běžné, bude to ale ještě dlouhá cesta. Když zainvestuji peníze do ryb, vím kolik chci prodat povolenek, masare omezim na chyt a pust a musím pocitat s financmi na hlidani reviru (na rozdíl od zahranicí to nase morálka vyzaduje) a najednou vím ze tam chci ty a ty lidi, musí to neco stát (jako hold kazdej koníček). Nejde o zcela komerční revíry, znám super soukromé revíry kde si zachytáš krásnou přírodní rybu, fungovat to musí. A nepoženu se na reví kd rvou rusáci o rána a delaji bordel, budu si moci vybrat

Středa 11. června 2008 v 19:42® rgb23
rgb23

pěkně se to tady zvrtlo…

Středa 11. června 2008 v 17:46® Prichy
Prichy

rarach: no na libou si jed sam, ja tam byl a s rybarinou to ma malo co spolecneho… (rudo, soukromaky jsou sadky na kapry…nasadit vychytat…tem je uplne putna, ze tam neni lin, ze rusaci delaji binec do rana atd..... u fandy si odpocinu vic)

nemam duvod se nekoho ptat jesli muzu tam ci tam.....proc bych mel privodit situaci ktera by mi uskodila (na to prece neni nic socialistickeho v demokracii udajne rozhoduje vetsina a ja ti rikam, ze vetsine nebude pro spolky s jednim rybnikem)…

to je cele…ja neudelam nic, ty nic, on to nekdo rozhodne za nas a ja verim, ze se nakonec budeme divit vsichni i ty.....

jeste poznamka, kdy jsi hral naposledy tu malou kopanou? registrace a poplatky jsou povinne tusim od roku 1999

je hezke, ze jako zdravotnik me poucujes o socialismu cloveka kterej dela ve 20000-cove nadnarodni spolecnosti kde se prolina socialismus (zakotveny v lidech) s radikalnim kapitalismem.­....diky supr.

V prispevcich nebud konkretni ke me…moje nazory jsou jen ledovec toho, co slysim od normalnich lidi…ti by ti nerikali, rudo klid, oni by jednali ver mi.

A jen tak mimochodem i tve predstavy o domluve (viz par prispevku dole) jsou divne.....i kdyz jsem krok po kroku couval, stejne jsi neuhnul ani o krok…dle me nejsi schopen jakehokoli kompromisu…bohuzel spis pro tebe.

Středa 11. června 2008 v 15:35® rarach

Jo a ke Svatavě, tý se dočkaš Only Fly asi už za svazu, už to dlouho trvat nebude. Pak jsem na tvou reakci zvědavej.

Středa 11. června 2008 v 15:31® rarach

Přichy: Ty furt neopuštíš ten svůj socialismus, když někdo bude chtít aby jsi u něj chytal, tak prostě ti povolenku prodá. Viz. Libá, přijedeš rozbalíš a za pár chvil přihopsá chlapík a zkásne Tě, rychlý – jednoduchý nebo budou povolenky na benzinkách a tak. Všude to funguje, to prostě není žádná novota. Roční povolenky a tak ma pár členů, kteří se ovšem aktivně podílejí, lepeřečeno pracují pro revír nebo pár VIP, ale po to je každýmu…Tobě jako běžnému rybáři přece stačí servis jako je u lyží, kultury atd..

Středa 11. června 2008 ve 13:51® Prichy
Prichy

jo a klidne by karlovarsky kraj mohly byt dva spolky MP a P......... ted uz fakt letim do prace

Středa 11. června 2008 ve 13:50® Prichy
Prichy

rarach: to chapu, jsi prvni, co napsal neco v nejakem smyslu vecnem (na rozdil od ostatnich)… Je tam mnoho uskali…ktere by se dali ovsem „vychytat“ …priklad, ted si vzpomenu, ze jdu chytat tam a tam a jsem v riti, protoze nesezenu povolenku.....proto bych radsi rocni…treba drahsi a krajskou (krajskou v tom smyslu „karlovarsky kraj“ ne zapadocesky). Pak par soukromych vod na moznost porovnani.

Bohuzel musim konstatovat, ze to co se deje na libe mi neni libe a nebavi me chytat na techto voda (nevim proc, asi ze to neni prilis divoke, ci spontalni ci co ja vim…uloveky tam jsou, znam lidi, co tam odsud tahaji kufry ryb denne.....takze tam ja platim jejich ryby, ktere odvezou…paradoxne). Presne vim, o co ti jde a mas pravdu, ze na spouste reviru by to pomohlo, ovsem jsou reviry kde by vseobecna (plosna) privatizace uskodila…a jaky by byl tento pomer nedokazu odhadnout). Dal rikas, ze bych se nekde nedostal.....vemve dve osoby nejakeho rudu ze sokolova („vlastnika“ svatavka) a nejakeho vlacare jaru ze sokolova (s vychazkami tak max 20 krat od dubna do cervna) jakou sanci by mel tento jarda se dostat na svuj oblibeny usek reky, kdyby ho dostal s tak krajnim nazorem jako ruda. Dle me zadny (ted pomineme, ze se zname atd, pomineme i mistni podminky…pocitam jednohak bez protihrotu atd (cos ja bych byl schopen udelat) ale nejaky jiny jarda ze sokolova ne). Myslim, ze ten Jarda ze sokolova nema proc kopat za rudu ze sokolovat (opet prejdi ze se zname a obcas i pohadame).

Takze pokud by totak melo byti, muselo by se neco zmenit? Je to tak?

Jestlize budes chtit neco zmenit musi to prinest neco nadpolovicni vetsine dnesnich rybaru? je to tak?

Jestlize bys chtel presvedcit vice lidi, hadani a invektivy ti moc nepomohou. Je to tak?

Rudo ja myslim, opravdu myslim…jen mozna vidim malinko vice problemu nez ty a ze bych rad zarybnene vody vis sam, moc dobre i pres to, ze ti moji okouni jsou prakticky vsude a vlastne si nemam (kdyz to vemu sobecky) na co stezovat…

Do nasi debaty se mohou pripojit i ostatni, nebojte se rici svuj nazor…stejne jde o prd, jsme zatim moc mala manez na nejake zavery…

Středa 11. června 2008 ve 12:36® rarach

Nemusel by jsi mít roční povolenku žádnou. Měl by jsi kus domácí vody, tedy pokud by jsi byl členem, někam by jsi se vůbec nedostal a někde by jsis ji koupil jenom na ten den kdy by jsi jel chytat. Viz. Libá u Chebu Každý by si hospodařil dle svého a pouštěl si na revír rybářů, také kolik by chtěl.

novější starší
Stránky:   6 5 4 ...