Chytej.cz
Čeburašky RedBASS EX
Atlas ryb: Pstruh duhový Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Pstruh duhový

Pstruh duhový

  • latinsky: Oncorhynchus mykiss
  • slovensky: Pstruh dúhový
  • anglicky: Rainbow trout
  • německy: Regenbogenforelle
  • Nepůvodní druh dovezený ze Severní Ameriky
  • Nemá dobu hájení
  • Minimální lovná délka: 25 cm
  • Není chráněn

Pstruh duhový

Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792)

Pstruh-duhovy-rudy-podklad.jpgPřestože pstruh duhový je u nás všeobecně znám i rozšířen a početností převyšuje pstruha obecného, jedná se o nepůvodní druh, který k nám byl přivezen koncem 19. století – konkrétně v roce 1888 z Německa, kde už byl tou dobou chován několik let.

Pozdější dovozy ve 20. století pocházely zejména z chovů v Dánsku a jejich základem by měla být jezerní forma duháka z jezera Kamloops v Britské Kolumbii (tehdy uváděná jako Salmo gairdnerii kamloops).

Dnes se ve světě chová řada linií, které jsou dík desítkám let chovu v umělém prostředí a cílenému výběru generačních ryb už v podstatě domestikovány a podobně jako rybniční kapr se začínají vzdalovat od divokého předka, byť zatím ne tak dalece.

Divoký pstruh duhový obývá severní Tichomoří od Kalifornie přes Britskou Kolumbii a Aljašku až na Kamčatku. Vyskytuje se tu poměrně běžně a podobně jako pstruh obecný vytváří celou řadu forem (tažnou mořskou, jezerní, potoční a navíc ještě různé zeměpisné variety). Co je zajímavé, taxonomicky je pstruh duhový řazen do skupiny tichomořských lososů – do stejného rodu patří i známí pacifičtí lososi čavyča, kisuč, keta, gorbuša a nerka.

Ostatně není to zas tak zvláštní, evropský pstruh obecný a losos obecný patří také do společného rodu Salmo.

Narozdíl od ostatních tichomořských lososů je ale u pstruha duhového daleko běžnější jeho potoční a jezerní forma. Vyskytuje se v tisících řek a jezer severoamerického kontinentu, zatímco tažná mořská forma je na většině lokalit vzácnější než ostatní druhy tichomořských lososů a nikde se nevyskytuje v masovém měřítku. Do mnoha řek vplouvají za účelem výtěru jen pouhé stovky těchto nádherných ryb a jejich úlovek na udici je vysoce ceněn.

Američtí rybáři označují mořskou formu slovem „steelhead“ a považují ji za mimořádně bojovnou a atraktivní rybu, s níž se dík její vzácnosti často zachází daleko šetněji než s ostatními druhy lososů a na mnoha místech je lovena pouze způsobem „chyť a pusť“.

Pstruh-duhovy.jpgPro chov v zajetí byly vybrány menší a barevnější formy obývající řeky a jezera. Narozdíl od evropského pstruha obecného snáší tyto ryby vyšší teplotu vody, lépe si zvykají na umělá krmiva a celkově jsou výsledky jejich chovu v akvakultuře lepší. Po sportovní i gastronomické stránce se jedná o mimořádně zajímavou rybu a proto se umělé chovy rychle šířily a následovalo i vysazování pstruha duhového do volných vod prakticky všech kontinentů. Z míst, kde byl vysazen a úspěšně se tu aklimatizoval, lze jmenovat Austrálii, Nový Zéland, Norsko, Švédsko, Argentinu, Chile, Peru, Ugandu, Keňu a řadu dalších. V některých řekách a jezerech těchto států žijí dnes pstruzi duhoví prakticky divoce a dobře tu prosperují.

Díky obrovskému areálu a množství forem byl pstruh duhový několikrát nezávisle na sobě vědecky popsán a současné vědecké jméno se obecně používá poměrně krátkou dobu. Ve starších knihách je většinou uváděn pod latinským názvem Salmo gairdnerii. Tak jako u našeho pstruha došlo i u tohoto druhu postupem času k prokřížení jednotlivých linií při odchovu násad. Čisté původní populace jsou dnes vzácné a najdeme je hlavně na odlehlých místech americké divočiny.

Rozpoznat pstruha duhového od ostatních lososovitých ryb není těžké. Jeho tělo má našedlou nebo stříbřitou barvu se vodorovným narůžovělým pruhem na bocích. Tento pruh může být velmi výrazný anebo naopak sotva znatelný a pak ryba působí stříbřitým dojmem.

Duhak-bobo.jpgDrobné tmavé tečky pokrývají celé tělo a na rozdíl od jiných salmonidů jsou ve velkém počtu jak na ocasní a hřbetní ploutvi, tak i na tukové ploutvičce. Ve zbarvení a proporcích těla jsou značné rozdíly dané lokalitou, konkrétní chovnou linií a zejména podmínkami chovu. Můžeme tak najít pstruhy štíhlé i nestvůrně zavalité, někdy jen s torzy ploutví či krátkými masivními hlavami. Intenzita zbarvení kolísá od stříbřitého až po úplně tmavé.

Chov pstruhů duhových v bazénech, rybnících i klecích ponořených ve vodě přehradních nádrží (nebo i v moři) dnes nese veškeré známky moderních hospodářských velkochovů. Ryby jsou namačkány v relativně stísněném prostoru a automaticky krmeny granulovanými krmnými směsmi. Voda je filtrována a její kvalitu hlídá často počítač. Produkce takto odchovaných ryb se pohybuje v tisících tun a pstruh duhový je možná nejvýznamnějším druhem chovaným v akvakultuře.

Dobře zvládnutá metodika chovu a dostupnost násad se projevila tím, že se dnes pstruh duhový hojně vysazuje do sportovních revírů. U nás tomu není jinak. I když se sice v některých našich řekách (např. Loučná,  Metuje a řada dalších) pstruh duhový přirozeně vytírá, je drtivá většina duháků vysazena jako uměle odchované ryby v lovné velikosti.

Pstruh-duhovy-dirky.jpgPři vysazování ryb z umělého chovu je běžné, že jsou ryby převezeny do volných vod přímo z prostředí, kde vyrostly a jsou okamžitě loveny. Rybářům se tak dostávají do rukou pstruzi postrádající opatrnost i potravní návyky divokých ryb bezelstně chňapající po všem, co pluje kolem, navíc s nedostatečně vyvinutými ploutvemi a někdy i různými deformacemi. Není se potom co divit, že v očích některých rybářů degradují tyto produkty umělých velkochovů na „kropenaté plotice“.

Je to škoda a samotní pstruzi za to nemůžou. Svůj osud si nevybrali a pokud stráví ve volných vodách nějaký čas, stávají se z nich možná obtížněji ulovitelné ryby než divoký potočák.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 (obvykle 3) – 4 tvrdé paprsky a 7 – 13 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 – 3 tvrdé a 7 – 13 měkkých větvených paprsků, v prsní ploutvi je 1 tvrdý a 10 – 15 měkkých a v břišní 1 tvrdý a 7 – 12 měkkých paprsků.

V postranní čáře je u jedinců chovaných na našem území 105 – 150 šupin, nad postranní čárou je 19 – 34 a pod postranní čárou 19 – 38 řad šupin.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu

  • obvykle štíhlé vřetenovité tělo
  • tuková ploutvička, téměř vždy se skvrnami
  • tečky na ocasní ploutvi
  • Pstruh-duhovy-Sander.jpg

     

  • tečky jsou drobné a mají pouze černou barvu
  • Pstruh-duhovy-hlava.jpg

     

  • drobné jemné šupiny
  • narůžovělý pruh podél postranní čáry
  • Pstruh-duhovy-dirky-b.jpg

     

 

Výskyt v ČR

Výskyt dnes zcela závisí na vysazování, které probíhá nejen na většině pstruhových revírů (je jen málo takových, kde se pstruh duhový nevysazuje), ale i na mnoha mimopstruhových a soukromých revírech. Díky tendenci migrovat s vodou proniká pstruh duhový i hluboko do mimopstruhových úseků řek.

Na některých lokalitách se i přirozeně vytírá. Legendární řekou s dlouhodobým výskytem pstruha duhového, kde bylo asi poprvé prokázáno jeho přirozené rozmnožování u nás, je Loučná (levostranný přítok Labe).

Vltava24-pstruh-d.jpg

Velké množství pstruhů duhových se každoročně vysazuje do Vltavy nad Českými Budějovicemi.

 

Ricka-pstruh-d.jpg

Na říčkách této velikosti je většina vysazených duháků brzy vychytána.

 

Stojak-zumberk-pstruh-d.jpg

Jeden z jihočeských "pstruhových stojáků" pod tvrzí Žumberk.

 

Biologie

V otázce biologie druhu by bylo třeba věnovat se individuálně všem formám včetně tažného steelheada a také rybám v umělých chovech, protože s těmi se nakonec český rybář setkává nejčastěji. V následujících odstavcích bude popisováno chování a biologie ryb chovaných na našem území s tím, že bude přihlíženo hlavně k jejich životu po vysazení do volných vod.

Pstruh-duhovy-39cm.jpgU nás se pstruh duhový vyskytuje v tekoucích i stojatých vodách. Protože snáší i vyšší teplotu vody i menší obsah kyslíku než pstruh obecný a je odolnější vůči znečištění, může být vysazen do výše položených údolních nádrží, chladných kaprových rybníků nebo do tažnějších úseků mimopstruhových řek. V tekoucích vodách není tolik vázán na úkryty jako pstruh obecný potoční a často se vyskytuje v celém příčném profilu koryta. Na mnoha místech má pstruh duhový už krátce po vysazení tendenci migrovat, zpravidla po proudu, což snižuje kusovou návratnost, ale zároveň je to příčinou občasného objevení velkých pstruhů duhových v mimopstruhových úsecích řek.

V nádržích sepstruzi pohybují obvykle ve sloupci, často objíždějí břehy a jsou-li tu rušeni, například lovem, nakonec se stahují ke středu vodní plochy. Hloubka, v níž se zdržují, se mění v průběhu dne i během sezóny. Běžně se pohybují u hladiny a naopak i u dna. Při lovu je třeba ryby hledat a zkoušet nejen různé partie nádrže, ale i různé vrstvy vodního sloupce.

Pstruh-duhovy-na-smaka.jpgPotravou pstruhů duhových jsou hlavně vodní bezobratlí včetně bentických druhů a hrubšího planktonu. Na  stojatých vodách se v potravě duháků běžně vyskytují i velké druhy perlooček. Sbírají ovšem i náletový hmyz. Je samozřejmostí, že větší kusy loví i rybky a jiné větší živočichy. V produkčních vodách dovedou do jisté míry i konzumovat potravu podávanou kaprům Je celkem běžné, že se stahují na zakrmovaná místa a s oblibou konzumují kukuřici, kolínka a jiné rostllinné nástrahy.

Čerstvě vysazené ryby postrádají potravní návyky a poté, co byly zbaveny snadného zdroje potravy v podmínkách umělého chovu, pokoušejí se lovit prakticky vše, co se kolem nich pohybuje. Rybáři to vědí a nástrahy určené k lovu čerstvě vysazených ryb jsou poměrně velké, barevné (včetně odstínů jako je růžová, oranžová, žlutá či fluozelená) a dráždivé.

Ve druhém roce života jsou u nás pohlavně dospělí všichni samci a většina samic (souvisí to s rychlým růstem v umělých chovech). Samice některých chovných linií dospívají až ve třetím roce.

Tření hodně připomíná pstruha obecného. Dochází k němu v říjnu až lednu (existují ovšem i linie s jarním výtěrem) a tak jako jeho příbuzný se i duhák vytírá do hnízda, které vybuduje samice v písčitém nebo štěrkovitém dně mělkého proudu. Jedinci žijící v nádržích vytahují většinou za výtěrem do přítoků. Jikry jsou o něco menší než u pstruha obecného (do 5 mm) a samice jich klade 800 až 5 000.

V rovníkových oblastech, kde byl vysazen, se může pstruh duhový třít i několikrát do roka.

Pstruh-duhovy-prirodni-vyter.jpg

V některých našich řekách probíhá i přirozený výtěr pstruha duhového. Často má jen malou úspěšnost a setkat se s duháky narozenými v přírodě je vzácnost. Tato ryba pochází s největší pravděpodobností z přirozeného výtěru, o čemž mimo jiné svědčí nádherně vyvinuté ploutve.

 

Význam pstruha duhového je u nás především hospodářský. Primárně je odchováván pro potřeby trhu a kromě nabídky zpracovaných pstruhů dnes roste poptávka i pro živých rybách, které jsou následně vysazovány do sportovních a komerčních revírů.

Pstruh-duhovy-na-nymfu.jpgSoučasná často až nadměrná přítomnost pstruha duhového v přírodních vodách je motivována poptávkou po vysazování lososovitých ryb, kterou není možno jinak uspokojit. Jen v některých vodách sehrává pstruh duhový opravdu pozitivní roli a kladně ovlivňuje jejich obsádku. Jedná se o úseky řek, které pstruhovi obecnému příliš nesvědčí a některé stojaté vody – pískovny, údolní nádrže a chladnější rybníky. Ve většině případů a zejména pak na malých revírech narušují vysazení pstruzi duhoví rovnováhu přírodních společenstev a snižují početnost původních druhů ryb.

Do budoucna by bylo žádoucí oddělit revíry nebo jejich úseky s masovým vysazováním levně produkovaného duháka určeného k okamžitému odlovení od úseků, kde by se udržovaly životaschopné populace našich původních lososovitých ryb.

Stáří a růst

Pstruh-duhovy-64.jpgRůst pstruha duhového závisí na tom, se kterou z jeho forem máme tu čest a následně i na tom, jaké množství potravy měla konkrétní ryba k dispozici.

Největších rozměrů dorůstá tažná forma steelhead. Ta celkem běžně dosahuje délky 1 m a rekordní jedinec měřil přes 120 cm a vážil 25,4 kg.

V Evropě dosahují největších rozměrů generační ryby z umělých chovů, které jsou někdy v závěru svého života přesazovány do komerčních revírů. Zejména v západní Evropě se lze setka t s jedinci kolem 10 kg. U nás se zatím setkáváme s rybami dlouhými přes 80 cm, jejichž hmotnost se může pohybovat v rozmezí 6 – 8 kg.

Rozdíly mezi přírodními a uměle chovanými populacemi jsou samozřejmě obrovské. Zatímco růst v přírodních podmínkách na některé naší řece často odpovídá růstu pstruha obecného nebo je jen o málo vyšší, intenzivně krmené ryby ve velkochovech jsou odchovávány do konzumní hmotnosti 200 g v průběhu jediného roku a během relativně krátké doby dosáhnou hmotnosti několika kg.

 

Některé úlovky z našeho území

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
89 cm 7,05 kg Křetínka 1A rok 1985 ?
82 cm 5,50 kg Polička (nesvazový) 27.9. 2009 přívlač
78 cm 5,70 kg ÚN Slapy 20.6. 1998 hrouzek 10 cm

 

Růst pstruha duhového na vybraných lokalitách

Požadavky na růst generačních pstruhů u nás chované linie PdD 1966:

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7
Hmotnost (gramy) 200 800 1700 2600 3200 3700 4500

 

Loučná – do roku 1972

(upraveno převodem z délky těla na celkovou délku)

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8
Celková délka (mm) 115 199 271 343 381 445 507 548

 

Stěnava – do roku 1961

(upraveno převodem z délky těla na celkovou délku)

Věk (roky) 1 2 3 4
Celková délka (mm) 83 156 183 249

 

První tabulka zachycuje růst nejlépe rostoucí linie duháka chované na našem území (stav dle literatury z roku 1995). Označení PdD 1966 znamená, že se jedná o linii pstruha duhového dovezenou z Dánska v roce 1966. Slovo „požadavek“ znamená, že ryby vybrané pro další chov by měly dosáhnout uvedené rychlosti růstu. Ta je udána v gramech, protože pro ekonomiku provozu mají hlavní význam hmotnostní přírůstky a ne délka ryb.

Údaje z Loučné reprezentují jednu z nejlépe rostoucích populací ve volných vodách (údaje ze 70. let nemusejí odpovídat současným), přesto je vidět, že v 8 letech věku dosahují tyto ryby velikosti přibližně tříleté generačky z umělého chovu.

Růst na říčce Stěnavě je v podstatě srovnatelný s pstruhem obecným a ze vzorku je patrný i nedostatek starších vzrostlejších jedinců.

Z pohledu ekonomiky celého procesu je proto jednodušší a rychlejší ryby odchovat uměle a vysadit v lovné velikosti. Sportovně vyspělí rybáři sice pohlížejí na tyto pstruhy s despektem, ale je to daň masovosti a nenákladnosti české rybařiny.

Sportovní rybolov

Dirky-pstruh-d.jpgSportovní lov pstruha duhového se příliš neliší od pstruha obecného. Jistá specifika se objevila až při zavedení „pstruhových stojáků“, jejichž obsádku tvoří zejména pstruzi duhoví. Tam je zpravidla nutné být schopen házet daleko a prochytávat různé vrstvy vody. To spolu s tím, že část vysazených ryb má poměrně slušné rozměry, nutí zejména muškaře k nákupu speciální výbavy.

Při srovnání obou druhů vykazuje pstruh obecný větší agresivitu vůči vláčecím nástrahám, více miluje úkryty a zdá se být teritoriálnější. Pstruh duhový snáší i pomaleji tekoucí nebo stojatou vodu a hlavně čerstvě vysazené kusy mají často návyky spíše kaprovitých než lososovitých ryb. Běžně jsou ochotny zabírat na plavanou či položenou na žížaly, červy a dokonce i rostlinné nástrahy. Lze je dokonce stahovat i vnaděním.

V zahraničí se lov pstruhů na plavanou na různá těsta nebo rovnou na červy praktikuje celkem běžně. Nejsportovnějším způsobem lovu pstruhů duhových je nepochybně muškaření následované přívlačí. Poslední dobou se šíří lov duháků na dírkách vyvrtaných v ledu provozovaný na soukroých komerčních revírech. V dírce loví rybář buď na plavanou nebo pomocí vertikální přívlače.

 

Možný výběr náčiní pro lov pstruha duhového:

 

Muškaření na tekoucí vodě

Pstruh-duhovy-moucha.jpgPrut 240 až 305 cm - AFTMA 4 až 6, podle typu vody, řada rybářů poslední dobou inklinuje k ještě jemnějším prutům.

Návazce 0,10 – 0,20 mm.

Nástrahy: Všechny typy mušek, nymf a strímrů.

 

 

 

 

Muškaření na pstruhových stojácích

Prut 270 až 305 cm - AFTMA 5 až 8, podle potřeby dlouhých hodů a velikosti vysazených ryb.

Návazce 0,12 – 0,20 mm.

Nástrahy: Všechny typy mušek, nymf a strímrů, pro stojaté vody existuje řada speciálních vzorů.

 

Přívlač

Pstruh-duhovy-a.jpgPrut délky 180 až 300 cm, délka závisí hlavně na rozloze a přístupnosti revíru, typu nástrahy, potřebě dalekých hodů apod. Odhozová hmotnost prutu může kolísat o 1 – 5 g do 10 – 30g, což je gramáž postačující i na opravdu velké ryby.

Vlasec 0,12 – 0,22 mm splývající s barvou vody, pletená šňůra se obvykle nedoporučuje.

Nástrahy: Rotační třpytky i plandavky, drobné wobblery, „gumové“ nástrahy a různé typy nástrah vyráběných z peří.

 

Lov na dírkách

Pstruh-duhovy-dirky-a.jpgCo nejkratší jemný proutek, nejlépe přímo speciál pro lov na dírkách.

Návazce 0,12 – 0,16 mm.

Nástrahy: Marmyšky, mikrotwistery, smáčci, různé druhy mušek.

Pro lov na plavanou nebo ze dna se používají červi, žížaly, rybičky, houska, sýr, speciální těsta,…

Pstruh duhový - fotografie


Nastrahy.cz - Daiwa akce