Každého asi nejprve napadne, jestli má smysl obětovat čas k lovu této ryby, když si není jistý, zda je právě jeho revír pro mníka tím pravým, jestli se zde vyskytuje či zde byl někdy v dřívější době uloven.
Úsek řeky bohatý na úlovek tohoto nočního dravce.
Obecně by se dalo říci, že je tato ryba obyvatelem lipanového a parmového pásma, ale výjimkou nejsou údolní nádrže, jakým je třeba legendami opředené Lipno. Jenže vlivem znečišťování toků a rostoucího zájmu sportovních rybářů, někdy před 20-25 lety, byl mník doslova na hranici vyhubení na většině našeho území. Ovšem v téže době jejich žalostnému stavu začal dopomáhat umělý výtěr a odchov plůdku na rybnících, ze kterých roček mníka putoval do sportovních revírů, což mělo za následek zvýšení jeho početnosti. Takže není od věci, zeptat se na příslušné Místní organizaci, zda se mník do vašeho předpokládaného lovného místa vysazuje. Pokud ano, jistě je to dobrá zpráva, zvyšující vaše naděje na úspěšný lov. Mník má v oblibě členité a kamenité dno, podemleté břehy. Na hloubce příliš nezáleží. Ideálním místem je třeba tišina v podjezí, kam mníci rádi míří za potravou. Mírný proud není na škodu.
Úlovek malého mníka také potěší.
A nyní už k samotnému lovu...
Ačkoliv mník není nějak dobrý lovec, povahu dravce mu nikdo neodpáře. Nejčastěji používanou nástrahou je tedy rybka a ne zřídka také rousnice, která bývá úspěšnou především při lovu v zakalené vodě po silné bouřce. Řeč bude o bezesporu nejúčinnější metodě - položené.
Bohužel nelovím zrovna na revírech, kde je mník nějak příliš hojnou rybou, proto se mu snažím vyjít vstříc a nástrahu předkládám tak, aby ji mohl co nejsnadněji najít - mrtvou rybku nadlehčuji polystyrenem a montáž upravuji tak, aby se rybka vznášela jen kousek nade dnem. Toho docílím tím způsobem, že zhruba 10 - 15 cm před háček zamáčknu tak velký broček, aby rybě nekladl přílišný odpor při záběru a aby naopak nebyl příliš malý, jinak by se rybka vznášela vysoko ve sloupci. Jeho velikost je tedy nutné sladit s velikostí nástražní rybky a tudíž s množstvím polystyrenu, zatlačeného v její tlamce. Velikost rybky by se měla pohybovat v rozmezí 6 - 10 cm, na druhu celkem nezáleží. Není na škodu nechat rybku před lovem "zasmrádnout" a po napíchnutí naříznout břicho, aby byla více cítit.
Ačkoliv je mník zarputilý hltavec, poměrně dost často jsem zaznamenával neproměněné záběry. Postupem času jsem došel k názoru, že návazec není dobré nechávat kratší než 50cm. To samé platí i u průvěsu čihátka, které by mělo být co možná nejlehčí, aby nekladlo rybám odpor. Doporučuji používat dvojháčkový systém, protože velice častým zájemcem o vaši nástrahu bývá také tloušť, který delší dobu rybku ochutnává jen mezi pysky a s jedním háčkem je jeho zdárný zásek spíše loterie.
Častým úlovkem je také jelec tloušť.
Záběr mníka lze velice dobře rozpoznat. Není nijak rychlý, spíše trhavý. Ryba stojí víceméně na místě a snaží se polknout nabízené sousto. Po záseku se snaží ukrýt do kořenů či pod kameny, je tedy dobré nepodcenit náčiní, se kterým hodláme lovit. Mník je rychle rostoucí a krátkověká ryba, takže v ideálních podmínkách může v šesti letech života dosáhnout trofejní velikosti a váš "cajk" dokonale prověřit. Především vlasec by neměl být menšího průměru než 0,20 mm, běžně se používá i 0,25 mm. V místech, kde není tolik vázek, si dovolím i kvalitní 0,18 mm. Ideální délka prutu by se měla pohybovat někde mezi 3,0 - 3,5 m, vrhací zátěž 20 - 40 g, klidně i více.
Aktivita mníka, jak je známo, stoupá se snižováním teploty vzduchu a tudíž i teploty vody. Vrcholu dosáhne okolo 5 °C a když k tomu připočteme fakt, že záběry přichází zpravidla až po setmění, snadno si každý může vydedukovat, jakým podmínkám bude rybář při jejich lovu vystaven. Ne zřídka jsou mníci při chuti, když na obloze plují těžké sněhové mraky, fučí silný vítr a co chvíli sněží. To už je opravdu zkouškou rybářovi trpělivosti. Zde je třeba pečlivě dbát na ošacení, nestydět se použít třeba dvoje kalhoty, pletené ponožky a na ruce palčáky. Něco na zahřátí, v podobě horkého grogu v termosce či něčeho "ostřejšího" v náprsní kapse také přijde vhod. Když se člověk nehýbe, snadno prochladne a pak je rozumnější hodit nohy na ramena a doslova prchnout. Nemá smysl se za každou cenu přemáhat a pokoušet zdraví.
Pohled tajemných očí mníka vás uchvátí.
I když, pokud trefíte ten správný čas, kdy jsou mníci skutečně při chuti, v tu chvíli přestanete vnímat okolí a soustředíte se jen na ona magická čihátka prozrazující zájem ryb o vaši nástrahu. Být ve správný čas na správném místě se stane málo kdy, ovšem o to cennější pak tyto chvíle jsou. Neexistují nějaká pravidla, za jakého počasí, za jakého tlaku a stavu vody je nejlépe všeho zanechat a klusat k vodě s mrtvými rybkami. Přijde to zcela neočekávaně, leckdy i za takových podmínek, za kterých už ani nedoufáte v nějaký úspěch...
Z lovu...
Bylo ještě světlo, oba pruty nahozeny na osvědčených místech, čihátka však zatím nezaznamenala jediný pohyb pod vodní hladinou. Jasná obloha, nízký stav vody a nadcházející úplněk nevěstily nic dobrého. Ještě pár chvil po setmění nejevil zájem o mou nástrahu ani tlouští dorostenec. Má nálada se blížila k bodu mrazu. V duchu jsem se smířil s dnešním neúspěchem.
Do konce doby lovu zbývala ještě hodina, ale přesto jsem byl již pevně rozhodnut předčasně sednout na kolo a uhánět do vyhřátých prostor svého domova. Už skládám stoličku, když si všimám lehkého pohybu čihátka na spodním prutu. Poté následuje typický tloušťový záběr, který bez potíží proměním. Tloušť měří krásných 52 cm. Rybu vyháčkuji a opatrně pouštím zpět. Prut pro jistotu nahazuji znovu a nalévám si poslední šálek horkého čaje a doufám v zázrak. A ten přichází!
Horní prut se začne mocně kývat. Typické trhavé pohyby čihátka dávají tušit, jaký že dravec se přišel nasytit. Zásek sedí, a mník okolo 55 cm je úspěšně zdolán. Krásná ryba s atypickým zbarvením. Zbavuji ho háčku, když se v tu chvíli pohne i spodní prut. Následuje dlouhý záběr, opět typický pro tyto tajemné noční loupežníky. Po záseku se nejprve zprudka protáčí poměrně utažená brzda navijáku a ryba se mocným tahem snaží zajet do vázky ve břehu, kde bych o ni jistě přišel. Kvalitní dvacítka mi však prokazuje velikou službu, rybu otáčím a pomalinku směřuji k podběráku. Ve vodě se přede mnou doslova vyvaluje bílé břicho solidního mníka a znovu mizí v tmavé vodní hlubině. Napodruhé už však ryba končí v podběráku. Krásně vybarvená jikernačka mníka jednovousého měří rovných 66 cm. Je seklá jen za krajíček a tak ji snadno zbavuji háčku a podrobuji focení i se svým 55 cm dlouhým kolegou, který čekal na vlhkém hadru opodál. Poté obě ryby opatrně pouštím.
Mník 55 cm s netypickým zbarvením
To jsou oni...
Měsíc v úplňku již vylezl nad koruny stromů a blíží se šestá hodina. Skládám pruty a plný nadšení nasedám na kolo. Až cestou domů si uvědomuji, jak pocit z vydařeného lovu dokáže zahřát na srdci a teploty pod bodem mrazu mi nezkazí náladu ani v nejmenším...
Pokud jste se prokousali článkem až sem, doufám, že vám mé poznatky budou v praxi alespoň trochu užitečné. Na závěr si dovolím jednu malou poznámku.
Lov mníka je velice citlivá záležitost. Někdy se stane, že i bez náznaku záběru vylovíte mníka, majícího nástražní rybku hluboko v jícnu. V mém případě to vycházelo asi na dva až tři kusy z deseti. Proto jsem neváhal a zakoupil rychloreznoucí háčky, aby se jich ryby mohly za pomoci svých agresivních trávicích šťáv rychleji zbavit. Důležité je pro úspěšné puštění a přežití mníka zacházení s rybou. Nejlépe je nebát se namočit podběrák, v něm mníka opatrně vyháčkovat a případně vyfotit, poté pustit zpět. Je to opravdu krásná a tajemná ryba, která si nezaslouží skončit prakticky pár týdnů před třením na pánvi.
Sander
Mám na kontě cca 20 mníkú 70–80 cm.Těch pod 70cm stovky. Tam kde jsem je chytával (velkou žížalu nic nenahradí). Ideální bylo, když pršelo a byla vysoká kalná voda a v noci mrzlo. Tak bývalo většinou v listopadu, ale ne každý rok. V prosinci, když pořádně mrzne, je to otřesné a tím u mne asi začaly problémy se žílami na nohou. Už jsem se jich nikdy úplně nezbavil. Řeka, která je jich plná, byla přeřazena do jiné kategorie a na mušku jsem chytil v životě jen jednoho mníka.
tak se pochlubím, mníky už mám dva a hubu jsem udržel na uzdě, takže se košt nekonal. Teď jsem kupodivu ještě zjistil, že mníky nelze snad ani brát, páč patří mezi chráněné druhy či živočichy, takže ˇřad nám to teoreticky umožňuje ale zákon zákazuje.
Osprey > ještě to musím uvážit. Meteorologové dnes očekávají vítr, který zde prý nemá obdoby (hlásí celý den v rádiu), a jelikož jsem v tomto malinko pesimista, tuším, že bude fičet celý víkend. Vlastně, už jsem se s tím smířil! A na té Blanici se fakt nikde neschováš.
V záloze mám Písek, ale Otava po těch nastávajících deštích zase půjde rychle nahoru a jestli se ještě k tomu zakalí, možná se uvidíme… Jistě to nebude procházka růžovým sadem, ale když se dostanu pořádně jen o víkendu, využiji toho za každého počasí. Kdyžtak buď na drátě. Ahoj.
Sander: Zdravím. Vydry jsou tam pečený vařený, ale za celou dobu jsem ji tam viděl ve dne jednou – loni za těch mrazů. Škoda, žes ten flek nezažil před osmi lety, kdy tam nebyly…
S chytáním je poslední dobou problém – nestíhám a mám potíže dostat se vůbec k vodě. Tuhle jsem se urval k vodě na vycházku s 20 minutami čistého rybolovu…
Normálně tam ty ryby tak aktivně neberou, ale ta letošní zima je na ně hroznej životabudič. Snad se o víkendu taky urvu. Mohli bychom se i sejít.
František: Kdo mluví o vzorcích? U nás hrajeme pořád nějaké hry. Ta hlavní ze strany žáků by se dala nazvat „Kdo ho nas… víc?“, ta moje „Kdo předvede, že něco umí, nemusí dostat za pět.“ Ale hlavně, že si rozumíme.
Sander: Navrhuju brát naši rivalitu (he he) s hodně velkým nadhledem (myslím, že se to děje). To, že si v příštích letech vytrvale polezem do zelí, je realita a spoustu věcí děláme hodně podobně. Prostě dva kohouti na jednom smetišti… Občas o tobě trousím jedovaté poznámky (snažím se raději v soukromí), protože nebýt tvé osoby, potrápil bych si ty ryby na Blanici klidně v únoru, takhle slíbím účast na společenské akci v ČB a pak tady čtu, jak mi to tam rubeš:-)) Co nadělám, moje ryby to nejsou, takže na ně buď hodný, ať nám ještě povyrostou.
rarach > asi máš paravdu. Důkazem toho může být nedávný nález mrtvého 30cm mníčka z přítoku naší pstruhovky.
Fugas > dík moc. Ovšem parmy budu jen lovit, na „papír“ je dávat nehodlám :-)
Osprey > neboj, za svou prozatimní rybářskou karieru jsem z Blanice neodnesl ani šupinku, s rybama se snažím zacházet šetrně, takže by ten navštívený úsek měl zůstat bez újmy. Tedy bez újmy způsobené mnou. V Heř. nad mostem, pod tím přítokem, je břeh doslova posetý kopičkami šupin – převážně tloušti, občas slušný karas. Někteří tlouštíci měli i přes pade. Je to opravdu ráj vyder a docela se divím, že jsem ji tam nespatřil i za bílého dne.
Jinak to jsem si tedy v neděli začapal docela dobře, dával jsem vinu počasí, ale takhle to tedy bylo… :-)) Jen škoda že kolega, který se chytat teprve učí a já, omámen sobotním úspěchem, ho vezmu na ta samá místa, a on byl chudák bez záběru…A to jsem mu ještě půjčil svou mačku :-(( Když nebude v sobotu moc fičet, máš mě tam zas. Možná ale půjdu pár km výš. Tenhle úsek je už okoukán. Jo, a pod jezem nad železničním mostem máš tlouště 55+. Drží se vzadu u pravého břehu (nebo alespoň tam mi vzal)…
Omlouvám se má to být: pedagog ;-)
osprey, osprey, kdybys sledoval nejnovější trendy ve školství, tak bys věděl, že týrat děti písemkama a memorováním vzorců a potažmo jiných pravidel je naprosto aut! Moderní padgog učí hrou a nechává na dětech co se chtějí a co nechtějí naučit!!! Manželku, kantorku s letitou praxí, jsem po tom co si to přečetla na iDNES.cz, probíral slivovicí z kómatu snad hodinu:-). Jinak k článku: Musím jen závidět a těšit se, že se mi snad taky někdy na Lužnici zadaří.
Sander: Průvěs byl 80 cm a tomu druhému jsem ještě kus pustil. Velká byla nástraha – ale já malého nechtěl. Kde jsi byl v sobotu vím, chyt jsem tam po tobě celkem vzato kulový. V neděli jsi zase chytal ty po mě, takže jsme si kvit. A navíc mám letos pstruhovou povolenku, což taky o lecčems vypovídá:-)) Narozdíl ode mě nemusíš po víkendech opravovat čtvrtletky z matiky…
Sander: paráda, jen tak dál! Co takhle další článek o parmách?:-)
Velmi dobrý článek, ale je tam několik nepřesností. Mník se vyskytuje i v těch nejmenších potůčkách a to i v množstí, že by jsi byl přkvapen, samozřejmě tam nedorůstá nějak závratných velikostí, takže je tam zcela nenápadný, nikdo tam nechodí lovit, tak se dovíš až když tam náhodou zabrousíš s agregátem. To kolik ho je na pstruhovkách, nelze vlastně již dnes zjistit, neexistuje spolehlivá metoda lovu, která by byla povolena, ale jistě tam jsou, občas se někdo pochlubí, že ho chytil na mouchu ze dna. K lovu bych dodal, že když sněžilo, brali mníci celý den a dali se chytat i na plavačku.
osprey > já si říkal, která vydra mi zde lítá po nocích… Alespoň to vypnutí těch ryb potvrzuje má slova, že ačkoliv je mník hltavec, není dobré nechávat průvěs menší jak 50cm a počkat až ho vytáhne. Jiná řeka jiný mrav, ale tohle zde platí docela spolehlivě.
A ti sobotní tloušťáci, chycení blíž Tvému bydlišti než si myslíš, tak to máš za to :-)) hehe
dam > díky. Je to opravdu srdeční záležitost. Mník je fakt krásnej, a nejen to…
teď mám doma rybářství, je tm čláenk o mnících, bořík píše, že pouštěl a pak když viděl,že jedna 45 cm má v jícnu mníka cca 12 cm, tak ho vzal. Já se asi přiznám, že kdybych jich chytl víc, tak jednoho okoštuju. Horší je, že zatím nemám ani jednoho. Ale…
Skvělý článek, závidím ti tvou tpělivost. A co se čte nejlépe je tvá solidárnost s chyceným mníkem. Dobře, že je pár takových rybářů mezi námi, kteří chápou proč je důležité takový úlovek pustit zpět do své říše. To je už srdeční záležitost.
U nás dole je nemůžu najít. Několik nocí jsem vymrznul jak zvíře… a kulový. Tak jsem si jednou zajel na tvoje. Dostal jsem dva záběry. Protože se mi v miulosti dva totálně zažrali, mám trochu fóbii, že se mi to stane zas a sekal jsem moc brzo. První spadl hned, druhý u břehu – tam jsem si jist, že to mník určitě byl – tak kolem 40 cm.
Taky mám velice rád cílený lov Mníků. Moje MO je pravidelně vysazuje. Chytám je v podjezí na řece Moravě na rozhraní proudu a klidné vody. Nekdy je to fakt o nervy! Jak píšeš, záběry přicházejí absolutně bez pravidel, prostě to přijde, berou jak steklí a pak týden nic! Moje nej jsou 3 rybičky potěru jakéhokoliv druhu. Nahazuju asi tak 1 – 5 m od břehu.
Kosmik: Šak to neva, že je hájený, to neznamená že se o něj nemůžeš pokusit! Pokud ryby pouštíš, tak ti to může být ukradené :-)
sander>peknej clanek,preju vice takovych ulovku:-)
Dík za článek,uvídíme příští zimu, teď je u nás hájený.
revoke > zhruba 12–15m, někdy hodím spodní prut 20. Ale nemůžeš to brát jako nějaké pravidlo. Kdyby bylo na „mých“ místech rozhranní proudu a tišiny 50m, musím házet 50 atd… Chce to hodně zkoušet, ale většinou kde se uloví jeden, může to znamenat, že jsi našel jejich „cestu“ a zpravidla se v tomto fleku uloví kusů více. Možná se o jejich lov během ledna ještě pokusím. Těžko říct, jak na ně zapůsobila tahle (prozatím) teplá zima, zda se jejich výtěr posune…opravdu nevím. Každopádně rousnice se po dešti nechají stále nachytat (!), tak když bude zbytek ledna teplejší, snad se nějaký fousáček povede.
ještě by mě zajímalo, v jaké vzdálenosti od břehu obvykle chytáš?
Bezva článek a o to víc je mi líto, že naše organizace zamítla nasazování mníka s argumenty, že bude žrát pstruhy, konkurovat jim v potravě a rybáři z nich nebudou nic mít, protože je hájený ;-(