Denní doba lovu, lov v ročních obdobích
Celkem dobře si zachytáte již v červnu, v období prázdnin se výsledky ještě mírně zlepší a vrcholu dosáhnete na konci srpna a v měsíci září. Pak ale nastává prudký propad. V podzimních plískanicích v říjnu a listopadu je jesena – alespoň pro mne – velmi obtížné lokalizovat (již se stáhnul z kamenitých mělčin do hloubek nebo možná až do přehrady) a spíše si zachytám boleny a štiky, naopak musím být spokojen s denním úlovkem max. 3 kusů jesenů. Přesto lze v některých letech za relativně teplého období (např. v roce 2001) chytat jeseny i v listopadu a v prosinci.

Co se týká denní doby lovu, ta samozřejmě souvisí s ročním obdobím. Je zajímavé, že na začátku sezóny si spíše zachytáte až dopoledne, ne ráno za východu slunce. Často jsem byl v období prázdnin zoufalý (a potvrdilo se mi to i v letošní sezóně), kdy jsem za první dvě hodiny lovu o jesena ani nezavadil a poté měl hodinu záběry v maximálně pětiminutových intervalech. Narozdíl od candáta nebo štiky aktivita jesena často trvá i přes celé dopoledne a dokonce i v největších vedrech si můžete jeseny (podobně jako boleny) skvěle zachytat.
V září nebývá výjimkou, že jeseni jsou aktivní po celý den. Doslova miluji rána, kdy za východu slunce jeseni realizují „trestné výpravy” na mělčiny za hejny rybiček.

Co se týká odpoledních a večerních hodin, nemohu přesně posoudit aktivitu těchto ryb, protože v tomto období chytám ryby výjimečně.

Místo lovu
Jak je velmi neurčitě popsáno výše, jelce jesena najdete tam, kde má dostatečný úkryt a dostatečné množství potravy. V letních měsících je to zejména na mělčinách, kde má dostatečné množství potravy a v posledních letech i dostatečný úkryt v podobě podvodních rostlin, které se v hojném počtu na revíru Svratka 1 vyskytují. Vůbec podvodní rostliny jsou velmi dobrým identifikátorem výskytu jelce jesena a pokud dokážete obratně vést Vaši nástrahu v těsné blízkosti těchto trav, máte napůl vyhráno. Toto se týká i pruhu trav, který se vytvořil v některých místech podél břehu. Samozřejmě můžete zkusit štěstí i „na volné vodě” a to zejména tehdy, pokud jeseny uvidíte buď lovit nebo sbírat hmyz.

V neposlední řadě můžete nalézt „tutová” místa, kde se jeseni zdržují. Např. já mám prakticky od mých počátků vláčení na Svratce jedno oblíbené místo, kde jsou v délce cca 30m „nastlány” větve a stromy. Již několik menších povodní prošlo Svratkou a přesto toto místo zůstává víceméně stejné. Je to místo, které se líbí nejen jesenům, ale i bolenům a okounům, chytil jsem zde i štiky, candáty a dokonce i jednoho sumce. Na druhou stranu musím přiznat, že tolik mé bižuterie, co zde visí na podvodních větvích, nevisí nikde jinde. Bohužel, toto je jediné místo na celém revíru Svratka 1, které je mou tutovkou a ostatní horká místa, která znám, jednou bodují a jindy jsou téměř „hluchá”.

Způsoby lovu
Konečně kapitola, která Vás pravděpodobně nejvíce zajímá. Zapamatujte si, že nepravidelný pohyb nástrahy je zpravidla klíčem k úspěšnému lovu jelce jesena. Často vídám u svých kolegů, že na stejném místě chytají odlišné ryby. Pokud se zastavíte cestou z Vranovic do Pouzdřan u silničního mostu přes řeku a pozorujete okolní rybáře, vidíte zejména ty, kteří nadhodí a poté většinou rychlostí blesku rovnoměrně stahují nástrahu – zpravidla rotační třpytku nebo woblera – bez jediného pohybu špičky prutu, bez jediného přerušení navíjení vlasce. Ano, i tito rybáři jsou za svou vytrvalost odměněni zpravidla záběry bolenů, ale jesena pravděpodobně chytí jen náhodně. Když jsem byl na Svratce se svým kamarádem Pavlem, o kterém se domnívám, že je velmi dobrým rybářem, také on nejprve nevěděl, „jak na ně”. Stáli jsme kousek od sebe a chytali na stejnou nástrahu – já jeseny, on okouny. V tomto případě Pavel dobře pracoval s nástrahou, ale trochu jinak než já a teprve po několika radách se dočkal na svém prutu kýženého odporu větší ryby.

Při svých toulkách po řece Svratce používám téměř výhradně dvou nástrah – cca z 90% rotační třpytky a z cca 10% woblery. Jejich vedení přizpůsobuji nejvíce roční době a aktivitě lovu ryb. Způsoby vedení rotační třpytky jsem již popsal ve článku, který si rovněž můžete přečíst na tomto serveru. Prakticky všechny tam uvedené způsoby lovu jsou na jesena účinné, ale musí být použity v pravý čas. Pro určení vhodné nástrahy a způsobu vedení použiji následující modelové příklady:

1) pozdně letní ráno a dopoledne, jeseni loví na mělčině v hejnech rybek
Zde platí obecná zásada, že čím více je ryba aktivní, tím větší nástrahu jí můžeme předložit. Zároveň můžeme použít celkem rychlé vedení nástrahy. Nebojte se opravdu prudkého pohybu, v mnohém tento způsob může připomínat lov bolena. Zpravidla po nadhození prudce potáhnu rotačku až na hladinu a kousek ji táhnu těsně pod hladinou (za třpytkou se objeví zčeření vody). Poté řekněme na 1s nenavíjím vlasec a očekávám, že právě v tuto chvíli by měl přijít záběr. Pokud nepřijde, opět se prudkým pohybem nástrahy snažím zaujmout rybu a přinutit ji k útoku. Dobré je také měnit směr chodu nástrahy, tj. například táhnete nástrahu po proudu a v místě, kde tušíte přítomnost ryby, otočíte špičkou prutu proti vodě, tedy nástrahu zastavíte resp. začnete táhnout proti vodě.

2) horký letní den, viditelná aktivita jesena téměř nulová
Zpravidla používám menší rotačky, aglia long 1 je přesně to pravé. Na barvě tolik nezáleží, ale pokud bych si měl vybrat, spíše bych volil zlatou barvu, přesněji řečeno mosaz. Velmi účinné bývá pomalé vedení těsně nade dnem kolmo na proud nebo šikmo proti proudu. Problém někdy bývá najít rybu, ale pokud se vám to povede, určitě se na daném místě zdržte déle než do chycení první ryby. Pokud chcete použít woblera, opět bývá účinné pomalé vedení těsně nade dnem kolmo na proud nebo šikmo proti proudu. Rovněž můžete zkusit pomalé vedení podél břehu, zejména tam, kde jej lemují koberce trav. Přeji Vám prožít nádherný zážitek, kdy se kousek od břehu pod vaším woblerem z hloubky vynoří půlmetrový jesen a nekompromisně na něj zaútočí.

3) podzimní den, ryby jsou aktivní po celý den
Většinou začínám rovněž s vrbovým lístkem č.1 či 2, ale pokud jsou záběry „poctivé”, tak zvětšuji klidně až na 12g. Chytil jsem jesena i na těžší rotačku, ale jednalo se dle mého názoru o náhodu. Z větší třpytky nemusíte mít rozhodně obavy, již opakovaně se mi to vyplatilo. Ryby zpravidla útočí velmi rozhodně a v těch nejlepších dnech není problém během čtvrthodinky zdolat pět čtyřicítek. Na obrázku je jesen asi 45cm chycený na „trojku mosaz” se samolepkou duhák.



4) podzimní den, jeseni sbírají hmyz
Tak tento příklad byl v loňském roce po tři návštěvy mojí noční můrou. Neznám nic horšího, než když vidíte aktivně sbírat ryby, a přesto jim nedokážete nabídnout nástrahu tak, aby si ji vzaly. Vyzkoušel jsem všechno možné, než jsem několik jesenů dokázal přesvědčit na rychle taženou nulku nebo jedničku. Fígl byl v tom, že jsem třpytky musel táhnout výhradně po proudu. Domníval jsem se, že by měla bodovat černá barva, ale nakonec se mi nejvíce osvědčila v mé terminologii tzv. „beruška”, kterou ve dvojkové velikosti a stříbrné variantě vidíte na obrázku společně s jesenem 49cm.

5) pozdní podzim, jeseni jsou neznámo kde
Nezoufejte, že řeka je prázdná a že nic nemůžete chytit. Zpravidla se snažím prochytávat úplavy nebo hlubší místa s táhlým proudem, kdy třpytku vedu co nejpomaleji kolem břehu, pokud možno těsně u dna. Záběry už nebývají nijak ostré, ale přesto se dají spolehlivě identifikovat. V tomto období to chce obecně hodně trpělivosti a nevzdávat to horkém místě po dvou třech hodech. Ale to jistě zkušeným lovcům ani začátečníkům nemusím opakovat.

Doufám, že jste si ze článku odnesli přinejmenším jeden drobný poznatek či nápad, resp. že to čtení alespoň pro Vás nebyla ztráta času.
A pokud se rovněž orientujete na lov této nádherné ryby, bych byl velmi rád, pokud mi napíšete své postřehy nebo alespoň připomínky k tomuto článku.