Vyhledávání
Ryby podle abecedy
A
B
C
D
H
- Hlavatka obecná
- Hlavačka mramorovaná
- Hlaváč černoústý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
J
K
L
M
O
- Okoun říční
- Okounek pstruhový
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
P
Ryby podle čeledí
- Amur bílý
- Bolen dravý
- Cejn perleťový
- Cejn siný
- Cejn velký
- Cejnek malý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
- Jelec jesen
- Jelec proudník
- Jelec tloušť
- Kapr obecný
- Karas obecný
- Karas stříbřitý
- Lín obecný
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
- Parma obecná
- Perlín ostrobřichý
- Plotice lesklá
- Plotice obecná
- Podoustev říční
- Slunka obecná
- Střevle potoční
- Střevlička východní
- Tolstolobec pestrý
- Tolstolobik bílý
- Candát obecný
- Candát východní
- Drsek menší
- Drsek větší
- Ježdík dunajský
- Ježdík obecný
- Ježdík žlutý
- Okoun říční
Ryby podle řádů
- Amur bílý
- Bolen dravý
- Cejn perleťový
- Cejn siný
- Cejn velký
- Cejnek malý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
- Jelec jesen
- Jelec proudník
- Jelec tloušť
- Kapr obecný
- Karas obecný
- Karas stříbřitý
- Lín obecný
- Mřenka mramorovaná
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
- Parma obecná
- Perlín ostrobřichý
- Piskoř pruhovaný
- Plotice lesklá
- Plotice obecná
- Podoustev říční
- Sekavčík horský
- Sekavec podunajský
- Slunka obecná

Jelec jesen
- latinsky: Leuciscus idus
- slovensky: Jalec tmavý
- anglicky: Ide, Orfe
- německy: Aland
- Původní druh na většině našeho území
- Hájen od 16.3. do 15.6.
- Minimální lovná délka: 25 cm
- Chráněný, veden v kategorii "ohrožený"
Jelec jesen
Leuciscus idus (Linnaeus, 1758)
Jelec jesen je z našich tří druhů jelců asi nejméně známý a rozšířený. Je to jednak tím, že dává přednost spíše větším nížinným řekám s pomalejším prouděním, ale zároveň není příliš odolný vůči znečištění, takže v nedávné minulosti z většiny našich vod téměř vymizel. Právě dolní partie řek byly totiž u nás znečištěny nejvíce. O vzácnosti jesena v 70. letech je možné si udělat představu i z toho, že literatura z oné doby vyloveně uvádí jako trofejní kus jedince dlouhého 42 cm. Dnes, kdy se situace postupně zlepšuje, je takový jesen naprosto běžným úlovkem a místy se pravidelně loví i půlmetrové exempláře. Stále ale platí, že ve větším počtu se tento druh zatím vyskytuje zejména na jižní Moravě. V Čechách už ale začíná být místy také hojnější a díky vysazování se postupně šíří.
Jelec jesen je rozšířen ve velké oblasti od Rýna na západě až do povodí řeky Leny na Sibiři. Najdeme ho i v povodí Volhy, v severních přítocích Černého moře, řekách ústících do Baltu (včetně jižní Skandinávie) a dokonce i v řekách tekoucích do Severního ledového oceánu, což svědčí o tom, že rozhodně není nijak teplomilným druhem.
Jesen se dost podobá jelci tloušti, ale jeho tělo je daleko vyšší a plošší. Svým tvarem spíše připomíná tělo plotice.
Dalším výrazným rozdílem mezi oběma druhy je ošupení. Šupiny jesena jsou ve srovnání s tlouštěm drobnější.
Hlava je zašpičatělá, oči o něco menší a také kulatá jesení ústa jsou ve srovnání s tlouštěm podstatně menší, i když mezi kaprovitými rybami jsou jejich rozměry pořád ještě úctyhodné.
Ploutve jsou u tohoto druhu zašpičatělé a hřbetní i řitní ploutev jsou prohnuté dovnitř.
Velikostně je jesen oproti tloušti o něco menší.
Spousta lidí zná z parkových jezírek či zahradních bazénků zlatou formu jelce jesena. Ta je v Evropě známa už od 16. století a věděl o ní i Carl Linné, když tvořil první ucelený systém organismů. Tato forma je dnes uměle množena a běžně se prodává. Ve 40. letech 20. století byla vysazena do Štrbského plesa ve Vysokých Tatrách, kde navzdory chladné vodě poměrně dobře prosperuje a vykazuje celkem slušné přírůstky. V našich revírech se zlatá forma příliš nevyskytuje, jen občas – např. za povodní uniká i do volných vod, kde ale díky svému nápadnému zbarvení většinou rychle padne za oběť predátorům.
Pro sportovní rybáře je na většině našeho území jesen jen náhodným úlovkem dosaženým při lovu jiných ryb, mnozí ho ani neznají. Šikovní rybáři s celoroční aktivitou, pokud mají to štěstí a loví na správných vodách, se ale s tímto druhem setkávají celkem pravidelně po většinu sezóny od časného jara až do pozdního podzimu. Dříve býval loven ve větším počtu a na některých revírech se pohyboval na předních příčkách ve výkazech evidujících množství vykázaných úlovků. V současnosti je jesen podle vyhlášky 395/1992 Sb. stále veden jako chráněný druh v kategorii "ohrožený" a pokud není jeho lov na daném revíru ošetřen výjimkou, měl by být po ulovení vrácen vodě.
Rozlišovací znaky
Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 6 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 8 – 12 měkkých větvených paprsků.
V postranní čáře je 55 – 63 šupin.
Požerákové zuby jesena do značné míry připomínají požerákové zuby tlouště. Jsou rovněž dvojřadé, ale celkově subtilnější.
Čeho si všímat při běžném pohledu:
Výskyt v ČR
Jelec jesen se vyskytuje hlavně v tekoucích vodách nižších poloh. Místy ho najdeme i ve vodách stojatých, např. v některých pískovnách v Polabí nebo v nádržích pod Pálavou (např. Nové Mlýny). Nejhojnější je asi na hranici parmového a cejnového pásma, protože mu vyhovují mírně proudící úseky.
Nejlepší stavy jesenů jsou dnes na jižní Moravě, zejména na Dyji a dolních úsecích Jihlavy a Svratky. V Čechách se vyskytuje místy v Polabí a na dolním toku Ohře.
V jižních Čechách se viditelně zlepšil výskyt tohoto druhu díky velkorysému zarybňovacímu projektu, v jehož rámci byly na mnoha jihočeských revírech vysazeny desetitisíce ročků. Dnes se tu jesen pravidelně, i když nikterak hojně, vyskytuje např. ve Vltavě a v Otavě. Dík povodním se dostala část těchto ryb do nádrží Orlík a Hněvkovice, v jejichž přítokových partiích rovněž můžeme na jesena narazit.
V tomto mírně proudícím úseku na malé řece se dá na jesena celkem pravidelně narazit.
Dolní úsek Svratky je na jeseny poměrně bohatý - mimo jiné i proto, že sem ryby vytahují z Věstonické nádrže.
Biologie
Jelec jesen může žít v tekoucích i stojatých vodách. Preferuje spíše větší, hlubší a volně tekoucí řeky nižších poloh, v níchž je místy poměrně hojný.
Nejhojnější je asi na hranici parmového a cejnového pásma, ale zasahuje do obou z nich. Může obývat i říční ramena nebo některé větší stojaté revíry s čistou vodou.
Jeseni jsou společenské ryby, které se obvykle zdržují v menších hejnech. Jsou aktivní po velkou část roku. V zimě se stahují do hlubších úseků a na jaře postupně vytahují do proudnější vody. V horkém létě se mohou koncentrovat pod jezy.
V potravě jesena převládají larvy hmyzu a náletový hmyz, zjara jikry ryb, někdy potěr a drobnější rybky. S přibývajícím věkem nabývá na významu i rostlinná složka. Oproti příbuznému jelci tloušti konzumuje jesen spíše menší sousta.
Pohlavně dospívá jelec jesen ve 3. – 4. roce života, vzácně i dřív. Tře se poměrně brzy, protože mu k výtěru postačuje i teplota vody 8 – 10 °C. V extrémním případě to může být už koncem března, obvykle však v dubnu a květnu. Samcům se před výtěrem tvoří zejména v přední části těla drobná třecí vyrážka. Výtěr je pravděpodobně dávkovitý (v těle samic byly zjištěny jikry v různém stupni vývoje).
Mlíčák jesena s třecí vyrážkou
K výtěru vytahují jeseni do mělčích proudů, ve stojatých vodách pak vyjíždějí alespoň do oblasti přítoku (pokud nějaký je). Třou se hromadně ve větších skupinách. Obvykle kladou jikry na vodní rostlinstvo nebo kořeny stromů, ale mohou se vytřít i na písek nebo kameny na dně. Počet jiker se pohybuje podle velikosti samice mezi 10 000 a 100 000, u jikernaček dlouhých kolem 50 cm dosahuje až 200 000.
Jelec jesen není druhem, který by měl zásadní význam pro fungování rybích společenstev v našich řekách. Na většině toků jen obohacuje a zpestřuje jejich obsádku a nahrazuje či doplňuje tlouště v pomaleji proudících úsecích. Místy ale může být i poměrně hojný a některé řeky v Rusku byly v minulosti vysloveně označovány jako „jesenové“.
Stáří a růst
Růst jesena není příliš rychlý, ale přesto tento druh patří spíše mezi větší kaprovité ryby. Protože obvykle žije spíše ve větších vodách a v hladových potocích se s ním nepotkáme, není růstová variabilita tak velká jako třeba u tlouště.
Ryba 47 cm je už na malé vodě, kde vyrostla, trofejní. Na dolním Labi nebo na jihu Moravy ovšem plavou daleko lepší kousky.
Na většině vod, kde se vyskytuje, by měl jesen celkem bez potíží překračovat délku 40 cm. Tam, kde má opravdu ideální podmínky, není problém natrefit na více než půlmetrové exempláře. Největší kusy pak v Polabí a na jižní Moravě překračují i délku 60 cm. K dispozici jsou například údaje o jesenovi chyceném v roce 1982 v Labi. Ryba měla při délce 62 cm hmotnost 2,8 kg. Ze zahraničí je uváděn úlovek dlouhý dokonce 76 cm a vážící 4 kg.
Jelec jesen se zpravidla nedožívá vysokého věku – málokdy přes 10 let. Trofejní exempláře ale mají za sebou podstatně delší život - literatura se zmiňuje např. o jesenovi starém 18 let.
Některé úlovky z našeho území
Délka | Hmotnost | Revír | Datum ulovení | Nástraha |
---|---|---|---|---|
62 cm | 2,80 kg | Labe 28 | rok 1982 | ? |
60 cm | 3,30 kg | Ohře | 27.3. 2007 | rohlík - plavaná |
58 cm | 2,80 kg | Dyje 5 | 3.7. 2008 | boilies - kaprařina |
Růst jesena na vybraných lokalitách
(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
Dyje – Břeclav 1956 – 39 exemplářů
Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Celková délka (mm) | 70 | 119 | 184 | 241 | 300 | 338 | 396 | 406 | 422 |
Sportovní rybolov
Jesen je na většině našeho území spíše ojediněle lovenou rybou. Výjimkou je jižní Morava, kde je místy poměrně hojný, dorůstá zajímavých velikostí a celkem pravidelně se loví.
Jesen je jakousi umírněnější verzí jelce tlouště. Stejně jako on je lovitelný prakticky všemi technikami a po celý rok. Vyžaduje ale zpravidla menší nástrahy a jejich jemnější prezentaci.
Jako všichni jelci je rybou, kterou mají v oblíbě spíše vyznavači „pohyblivých“ technik. Úlovky jesena potěší muškaře, plavačkáře i rybáře lovící lehkou přívlačí. Ovšem největší jeseni se zpravidla uloví na položenou ze dna, obvykle na předem zakrmených místech při lovu kaprů.
Narozdíl od tlouště setrvává jesen lépe na zakrmeném místě. Zabírá ze dna i ve sloupci.
Plavaná je při lovu jesenů úspěšná hlavně v předjaří a v létě pod jezy, při položené je dobré věnovat se hlubším tahům, rozhraní proudu a tišiny nebo rozlehlejším úplavům. Přívlač je úspěšná v létě pod jezy, kolem zarostlých břehů a v blízkosti větví skloněných nad hladinou. Asi nejkrásnějším lovem jesenů je suché muškaření, pokud začnou tyto ryby za letních večerů sbírat potravu z hladiny.
Neexistuje žádné speciální náčiní pro lov jesena. Obvykle stačí vzít jemnější prut pro kteroukoli zvolenou techniku lovu, doplnit přiměřeným navijákem s návinem kvalitního tenkého vlasce (u muškaření šňůry) a patřičnou sestavou. Síla návazce by se ve většině případů mohla pohybovat někde mezi 0,10 – 0,18 mm.
Možný výběr náčiní pro lov jelce jesena:
Plavaná
Postačí jakýkoli "rozumný" plavačkový prut. Jak už je u jelců zvykem, běžnější je lov na větší vzdálenosti, kde se nejlépe osvědčují matchové pruty, bolonézky případně i jemnší delší teleskopy.
Nástrahy pro plavanou: rohlík, dortový oplatek, bílí červi, larvy vodního hmyzu,…
Položená
Jeseny lze na položenou lovit téměř jakýmkoli jemnějším prutem, ale asi nejlepší volbou je feederový prut odpovídající poměrům v lokalitě (i když na jeseny bohatě stačí light, někde si hloubka a tah vody vynutí i nasazení prutů kategorie heavy).
Nástrahy na položenou (feeder): rohlík, bílí červi, kukuřice (jeseni milují sladkou kukuřici z plechovky), pelety apod.
Muškaření
suché i mokré mušky, méně často nymfy a drobné streamery
Na mušku berou všichni jeseni, nejen ti zlatí...
Přívlač
miniaturní rotačky a wobblírky (někdy jeseni akceptují i větší velikosti, ale nedá se na to spoléhat), drobné gumové i péřové nástrahy