Vrhneme se tedy „na to”. Jak říkám, není to náročné na technické zázemí a zvládnout to může skoro každý s minimálními náklady. Když jsem přemýšlel, jak to udělat, aby barvy nevypadali fádně (jako když nově natřete plot), vzpoměl jsem si na lidi z „Paint Brush” (takové ty fantasy obrázky na kamiónech, motorkách apod.). Našel jsem si tedy něco o této technice. Jedná se o to, že tito lidé používají na svá díla ”normální” a transparentní barvy. Kombinací těchto barev (vrstvením) jsou schopni navodit různé efekty, např vodopád, kouřící komín apod. Dalším impulzem pro mne byl článek tuším Anglera, kde píše o lakování woblerků laky na nehty. Tyto techniky jsem spojil.

Co budeme potřebovat:

Laky na nehty

Je dobré hned neutrácet, lepší je obejít všechna něžná pohlaví v rodině a třeba i mimo ni. Dostanete určitě zbytků či dokonce nepoužitých laků až dost! Uvidíte sami. Já mám, jak vidíte (není to celá sbírka), laky tmavé a velice světlé. Ty jsou důležité. Přímo na dřevo totiž natírám bílou perleťovou, slonovou kost, světle žlutou apod. Toto provádím normálně štětečkem. Není co řešit :–).

Používám takovýto přípravek, abych nemusel wobler držet v ruce.

Nejlepe je, když původní dřevo tak trochu prosvítá, vysledný efekt je pak o něco blíže přírodě.

No, snad je to alespoň trochu vidět. (toto je nepovedený kousek, špatně jsem prořízl rýhu na lopatku, ale alespoň můžu ukázat vše step by step, snad z toho něco vyleze :–) uvidíme)

Další věcí co budeme potřebovat, je fixírka a kompresor. Kompresor se dá sehnat ze starší lednice. Já jsem takový dostal. Fixírka se dá vyrobit.

Malinko popíšu pro ty, co by snad nevěděli, jak to funguje. Jsou to vlastně dvě trubičky (já mám vnitřní průměr něco kolem 1mm), které jsou svými konci blízko sebe a uzavírají úhel o malinko menší než 90° (trochu experimentujte). Do vodorovné se fouká vzduch z kompresoru. Svislá je ponořena do řídké barvy (já mám konec upravený pomocí lékařské jehly 0,6 mm, která se dá koupit – to vše kvůli množství barvy). Prouděním vzduchu kolem vrcholu svislé trubičky vzniká podtlak, který nasává barvu a strhává ji v podobě kapiček tam, kam my potřebujeme – na woblírek.

Ještě musím dodat, že já mám kvůli zvýšení tlaku v cestě ještě tlakovou nádobu. A pistole (viz. obr. výše) přidává či ubírá tlak dle stisku. Pistole a tlaková nádoba by snad ani nebyla potřeba, ale nedokážu teď každému z Vás říci, jestli zrovna ta vaše fixírka s tím vaším kompresorem bude fungovat. Chce to zkrátka zkusit. Já to zkoušel ze začátku vodou a experimentoval.

Další šikovná věc jsou prázdné lahvičky od laků na nehty. Jednu používám jako nádobku na fixírku (provrtal jsem zavírátko tak, aby se dalo nasadit těsně na trubičku fixírky). Na jeden wobler namíchávám dle plochy 5–10 kapek laku a zhruba stejně ředidla. Je to velice úsporné a ani to tolik nesmrdí. Po ukončení práce je dobré fixírku prostříknou ředidlem (a kdyby se to náhodou stejně ucpalo, nevěšte hlavu – nová jehla stojí cca 1,50 Kč).

Pomocí laků na nehty a fixírky není problém udělat jakýkoli barevný přechod. Já jsem teď začal experimentovat se stříkání přes dámskou punčochu, tak bych to mohl zkusit.

Doufám, že se to povede. Namícháme barvu. Teď přijdou na řadu tmavší laky. Mějte na paměti, že vrstva je velmi slabá, a světlý lak by opravdu jen tónoval.

No a teď už je věcí názozu jak wobler dobarvit.

Lakovat to již nebudu, ale jinak používám dvousložkový epoxidový lak a zase vždy si namíchám jen tolik, kolik potřebuji.

Oči dělám z holografické pásky či normálních izolaček pro elektrikáře. Ty se prodávají v různých barvách. Pomocí děrovačů si připravím různě velká „kolečka”. Pak je stačí nalepit na sebe a několikrát po sobě zakápnout bezbarvým lakem.

Musí to vytvořit takovou čočku.


No a to je vlastně celé. Ještě jeden tip. Když jsem pomocí punčochy dělal okouna, normálně jsem vytáhl na punčoše pár očí a byly pruhy jak vymalované. No posuďte sami.

Další.

Redhead.

Děkuji všem za pozornost a doufám, že články líbily, a že třeba několika z vás pomohli.

Přichy