Obsahuje totiž řadu sporných míst, která se dají právnicky vyložit tak i tak. Řada z nich již byla probírána na různých internetových fórech, „u piva” apod..

V krátkosti uvedeme jen ty, kterých si i na „první omak” všimnete.

  • Lovná míra a jakási doba hájení u lososa, který je v našich vodách hýčkán a považován za zázrak. Díky tomuto ustanovení lze velmi snadno přehlédnout větičku o pár stránek dále, že je losos hájen celoročně. Smysl to tedy nedává. A proč taky, že?
  • Hájení bolena a candáta na vodách pstruhových, kde jsou jinak rybou škodící. Jedno ustanovení říká, že jsou to ryby na PR „škůdci” a nesmějí být po ulovení puštěny zpět a druhé je hájí, tedy v příslušném období musí být vodě vráceny. Teď „babo raď”–které ustanovení má „těžší” váhu?
  • Osoba lovící „vodní vši” pro akvarijní rybky – potřebuje povolenku (neboť dle litery zákona loví vodní organizmy)?
  • Po příchodu k vodě je lovící povinen zapsat příchod k vodě do příslušného formuláře. Zákon však už neřeší, jak postupovat v případě, že budou všechny kolonky popsány (má–li si rybář vyzvednout povolenku novou, zda za to bude platiti, nebo zda si ji má pouze překopírovat?). A tento jev rozhodně nebude výjimečný.
  • Formulace: „...zakazuje se lov vybraných druhů ...” jak můžu tušit, že mi na jaře skočí na rohlík místo cejna – hájený tloušť. Zde je opět prostor pro diskuse a RS se v horším případě může na rybáři „vyřádit” dle vlastní libosti.
  • V zákoně i prováděcí vyhlášce je jasně stanovený stejnokroj zaměstnanců rybářského orgánu, ale už tu není např. uvedeno, jak vypadá značka, kterou jsou označeny některé ryby (pro vědecké účely) a jakou formou máte splnit svoji povinnost tuto značku, tvar ryby, ... ohlásit uživateli revíru.
  • Nad "zapomenutou" mírou amura, tolstolobce a tolstolobika se ani nemá cenu rozčilovat (amur je od písmena A, to v abecedě může každý přehlédnout! pozn. autora). Argumentace, že jsou to nepůvodní druhy je asi spíše alibismem, neboť kapr byl také dovezen z Číny a byl ve středověku určen ke krmení štik a sumců. A to vůbec nehovoříme o tom, že ani např. pstruh duhový, siven americký, lipan podhorní také nejsou druhy původními a přesto jsou rybami ušlechtilým s dobou hájení a lovnou mírou.
  • Absence definic některých pojmů, jako jsou např. háčková soustava je už pak jen pomyslnou „třešničkou na dortu”. Všichni jsme totiž čekali, že nový zákon vyřeší nedostatky (nedefinované termíny) starého. Bohužel však nejen že je nevyřešil, ale vytvořil nové.
  • Legalizace podsekávání, které bylo vždy výslovně zakázáno (což už letos není), je zcela šokující a nepotřebuje, myslíme, další komentář.

Vezměme–li v potaz to, že NIC ze zákona č. zákon 102/1963 Sb. a vyhlášky. č. 103/1963 Sb., o rybářství, už neplatí a všechno je nanovo je nejasností více než dost! Dalším paradoxem, který vyplul na povrch je to, že lov na živou rybku je zakázaný, i když nový zákon jej výslovně nezakazuje. Je zde totiž ještě zákon o týrání zvířat č. 246/92 Sb., který to nijak neřešil. Ale letos v lednu přišla novela tohoto zákona (77/2004Sb.), která již má již v §14 písmeno n), kde uvádí, že "je zakázáno používat živá zvířata jako živou návnadu". Pro zvýšení mnohoznačnosti tohoto problému je ještě použita formulace v §2: „Ustanovení odstavce 1... se vztahuje přiměřeně i na jiné živočichy." Co je to jiný živočich, to už zde specifikováno není, proto se můžeme domnívat, že by to za jistých okolností mohla být klidně i žížala, červ apod. Pokud bychom se striktně drželi zmíněného zákona 77/2004 Sb., bylo by pravděpodobně možné samotný rybolov klasifikovat jako nezákonný, neboť příslušné paragrafy zakazují způsobování zvířatům utrpení, bolest, stres atd., k čemu v určité míře vždy při rybolovu dochází (možná budou v budoucnu místo háčků používány mini foťáčky a kamerky a na ryby se budeme jen dívat).

Takže nejen, že je tu nový zákon, ale s výkonem rybářského práva souvisí i další zákony, které dříve nebyly do souvislosti s ním dávány a aby rybář nyní postupoval zcela legálně, musel by detailně nastudovat 4 obsáhlé zákony (246/1992 Sb., 77/2004 Sb, 102/1963 Sb., 99/2004 Sb.) a příslušné vyhlášky (103/1963 Sb. a 197/2004 Sb.), nejlépe s advokátem, který je rybářem, aby vše dostatečně a jasně pochopil (pokud je to vůbec možné). Bylo by asi zajímavé vědět, kolik z cca 350000 rybářů ČR takto učinilo.

Aby nebylo krkolomností málo, je tu ještě jedna „novinka”. V podstatě na všech vodách v naší zemi, ať již v Čechách nebo na Moravě je zakázáno lovit z loďky. V RŘ je totiž zakotveno, že o lovu z loděk rozhoduje hospodář revíru. Soupis revírů pro rok 2004 platí, ale je otázkou, platí–li i výjimky a dodatky v tomto uvedené, nebo jen číslování a popis (odkud a kam ...). Pokud chápeme zákon správně, pak jsou všechny výjimky (platí jen popis revíru, název a číslo) zrušeny, tedy platí všeobecný zákaz.

Jsem zvědav, kolik taškařic nás ještě čeká např. při vydávání povolenek k lovu na příští rok. Zákon se tím zabývá v § 11 a vyhláška v § 7. Stanovují tu maximální počet vydaných povolenek na 1 ha vod pstruhových a mimopstruhových. Není tu ovšem ani zmínka o povolenkách regionálních, krajských, svazových. Tak jak to tedy bude?

Dopady na rybáře

A jak se nový zákon vlastně dotýká rybářů? Domníváme se, že poměrně zásadně.

  • Rybáři, kteří investovali nemalé částky do vybavení k lovu velký dravců, zejména pak sumců si mohou leda tak doma udělat výstavku. Náčiní bude totiž prakticky nepoužitelné a o odprodeji nemá ani smysl hovořit, neboť jen blázen by si jej kupoval.
  • Starší, fyzicky méně zdatní či nemajetní rybáři mohou na dravce částečně také zapomenout, neboť reálné bude pouze vláčení, což je fyzicky i finančně náročnější záležitost.
  • Vláčkaři, kteří se v současnosti velmi radují také budou mít zanedlouho „protažené obličeje”, neboť se jejich řady mnohonásobně rozrostou a „dobře si zachytat” bude fráze snů.
  • Jen kapraři, feedraři, plavačkáři by se mohli domnívat, že postiženi nebudou. To může platit pouze lokálně, protože např. úlovky sumce budou pravděpodobně výrazně nižší. A právě pro sumce, kterých v našich vodách bude přibývat, jsou ostatní ryby hlavní složkou jejich jídelníčku. A že spotřeba např. 30 kilového sumce je cca 60–120 kg ryb ročně je holý fakt. To představuje cca 50–100 nasazených kaprů. V extrémních případech se tedy také může v budoucnu stát, že rybářský svaz bude v podstatě „živit” tyto ryby a na samotné rybáře toho mnoho nezbude.
  • A nakonec v onom zmiňovaném "extrémním" výkladu skončíme všichni na syntetických žížalách, červech atd., protože nastražování živého tvora je přeci nezákonné. Řešením by mohlo býti jejich usmrcování, ovšem v zákoně 77/2004 Sb. se hovoří o omráčení tupým předmětem a vykrvením, což si ani při velké dávce fantazie u žížaly či moučného červa představit neumíme.

Přístup kontrolních orgánů

Podle dostupných informací, celá řada organizací instruovala svou RS tak, že má v podstatě vše tolerovat a pouze na přestupky upozorňovat. To je sice velmi „gentlemanský” přístup k věci a v podstatě verifikuje nesmyslné ustanovení nových zákonů, ALE považujeme jej za SKANDÁLNÍ !!! Tím se budou totiž členové RS dopouštět trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele podle par. 158 tr. zákona, neboť tím, že nesplní svou povinnost vyplývající z jeho pravomoci podle příslušných zákonů opatří jiné osobě (rybáři) neoprávněný prospěch. To RS vůbec nezávidíme. Jediným východiskem pro ni letos bude k vodě raději nechodit. Jedině tak se totiž vyhne nepříjemným sporům, trestním oznámením a případným soudním procesům. Většina rybářů si totiž vůbec nepřipouští, že jsou nějaké změny a hodlají chytat tak, jako vždy. A kdo z toho nejvíce vytěží? No přeci všudypřítomní pytláci, kteří budou mít jak se říká "pré".

Zákon jako takový je jedna věc a prováděcí vyhláška je věcí druhou. Když bude chtít hospodář zpřísnit interpretaci zákona, má na to právo, o výjimku (zmírnění), tak o to bude muset žádat schválením ministerstva, popřípadě novelou zákona. Kupříkladu RS navrhuje Svaz, ale její působnost řídí KÚ. V obou dokumentech pak není zmínka ani o rybolovu mládeže, ani o rybolovu cizinců. Na straně druhé je obdivuhodné, jak se zákon v hlavě IV. § 26. zabývá ochranou antarktických mořských živočichů a mořských živných zdrojů. Je to zákon zcela nový a ne doplňující novela, jak si zatím někdo myslí. Zapomeňme nyní na to co bylo a je, a začněme se spíše starat o to co bude. Myslím, že není za pět minut dvanáct, ale čtvrt hodiny po dvanácté, ale snad ještě není pozdě.

Rozhodně se necítíme býti vlastníky „patentu na rozum”, jedná se spíše o úvahu, jaký „nedodělek” nám nyní „vládne” a bude nám zpříjemňovat chvilky našeho volna, které trávíme provozováním našeho koníčku.

Rádi bychom znali i Vaše názory, „další jobovky”, fámy, postřehy a informace. Těšíme se na komentáře.

S pozdravem „Petrův zdar!” a s přáním „snad bude líp!”

DaH & Milky

PS 14.6.2004: Možná by ještě stál za zmínku nový poznatek, který učinil můj kamarád Ivo Sláma. V zákoně 77/2004 Sb. se totiž v souvislosti o zákazu lovu pomocí živého zvířete hovoří jako o "NÁVNADĚ". Pod pojmem návnada ovšem není a ani přeci nemůže být myšleno to co je na háčku. Návnada je vždy to co láká loveného tvora např. k nástraze. V myslivosti je to např. tzv. výrovka, což je přivázání výra (sovy) k větvi a ostatní ptáci (káně, poštolka apod.) na něj útočí a myslivec je může ze zálohy skolit. Pokud do vody nasypu 1 kg kolínek, jedná se o VNADĚNÍ, tudíž o NÁVNADU. V okamžiku, kdy jedno z nich NASTRAŽÍM na háček, jedná se o NÁSTRAHU. A právě o NÁSTRAZE, což rybička na háčku určitě je, zákon nehovoří. Opřít se tedy už může jen o všeobecné týrání, ale pak je tedy skutečně nezákonný samotný rybolov, uchovávání ryb ve vezírku apod.

Možná se pletu, ale tak to já a dotázaní právníci chápeme.

DaH