Díky této skupině rybářů, která zpravidla chodí na ryby hlavně kvůli masu (ono totiž všechno souvisí se vším), tak zůstávají na březích igelitové sáčky, plastové láhve od nápojů, krabičky od cigaret, ale třeba i láhve od alkoholu. Rybáři k vodě přinesou sáček nebo láhev naplněnou, a v okamžiku, kdy ji vyprázdní, nechají ji válet v trávě na břehu.

Foto: Václav Fikar Postupně, nejmarkantnější je to v místech hojně navštěvovaných sedavými rybáři (tzv. bobkaři), tak vznikají větší či menší skládky, které v žádném případě do volné přírody nepatří! A argument, už jsem to jednou zaslechl, že to dělají všichni, je jedním z největších projevů intelektuální omezenosti (člověk tím v podstatě sám o sobě říká, jaký je pitomec). Za prvé to totiž není pravda, jelikož to dělají jen někteří, a za druhé: I kdyby to pravda byla, rybář má povinnost po sobě své místo uklidit. A měl by to dělat zcela samozřejmě, protože bychom každý měli pečovat o kvalitu a krásu prostředí, v němž dobrovolně trávíme hodiny svého volného času. Jestli někomu nevadí chytat ryby na smetišti, tak prosím, vyčleňme pro něj ten nejhnusnější možný revír, kde bude moci v klidu rybařit a sám si jeho okolí bude moci znečišťovat dle libosti. Mně ale nepořádek na březích vadí velmi. Nepotřebuji ho mít u řeky nebo u přehrady, když už ho mám dost ve městě.

Je zajímavé, že rybáři lovící aktivně přívlačí nebo muškou, kteří se přemísťují z místa na místo, po sobě žádný nepořádek zpravidla nezanechávají. Možná díky tomu, že chodí sem a tam, přičemž vyhledávají nová zajímavá místa, jsou více seznámeni s kvalitou rybářských zákoutí a více si jich dokáží vážit. Možná jsou s přírodou přece jenom více spjati než tzv. bobkaři, kteří si přivezou „dvoukolák” s jídlem na jedno místo, kam si ráno dřepnou, zapnou rádio a večer se z něj zvednou možná s jedním kaprem. Obaly od jídla už zde zanechají, jelikož dopravit je zpět domů pro ně asi představuje neřešitelný problém.

Ano, vím, v rekreačních lokalitách nejsou rybáři jedinou skupinou obyvatelstva, která dokáže znečistit břehy komunálním odpadem – jsou to i stanaři či chataři, kteří si uklidí svou zahrádku, ovšem co je hned za jejich plotem, to už je nezajímá. Dokonce sami přes plot vyhazují nepotřebné věci. Jako kdyby je tím zprovodili ze světa, že?! Také vodáci, a ti by měli své řeky opravdu milovat, dokáži v okolí tábořišť vyprodukovat odpad, který zde po sobě zanechají. Vítr ho pak rozfouká...

Jak jsem již ale předeslal, nelze paušalizovat jednotlivé skupiny. Všude jsou dobytci, stejně jako lidé z opačného pólu – ti, díky kterým jsou okolí našich vodních toků ještě zachovalá. Vše je asi dané výchovou v rodině a vzděláním. Přesvědčuji se o tom dnes a denně.