Čtyři z pěti rybářů dodržují nepsaný zákon

V tom roce to bylo poprvé, co otec vyrazil na ryby. Nechodil na ně v zimě, vždy až v květnu, kdy už to podle jeho slov mělo nějakou cenu. Na cihlách, jak se zde říká místu, kde byl v letech 1960–61 kvůli výstavbě Jesenice zbytečně zbourán krásný historický zámek, otec nečekal dlouho na záběr. Jeho žlutá kolínka, vařená ve sladké vodě a obalená ve strouhance z bílého pečiva, přilákala zhruba kilového kapra.

Jako dítě, poprvé sledující rybáře v akci, jsem byl z úlovku nadšen. Skákal jsem kolem šupináče a nemohl se na něj vynadívat. A pak se to stalo. Otec uvolnil háček z kapří tlamy a mírovou rybu pustil s naprostou samozřejmostí zpět. Zíral jsem na to jako opařený. Nechápal jsem a myslím, že jsem tenkrát dokonce začal brečet. Těšil jsem se totiž, jak kapra ponesu domů, jak nás přivítají jako krále, jak...

Táta mi tehdy vysvětlil, že každý rybář musí první ulovenou rybu v sezóně pustit zpět, jinak by si pohněval svatého Petra proti sobě. „Je to takový nepsaný zákon, který rybáři automaticky dodržují. Kdyby ho někdo porušil, dostal by bolení břicha a velký průjem,” řekl mi. Od té doby tedy vím, že pustit první rybu v sezóně je nepsaný zákon rybářů.

A jak se k tomuto pravidlu staví dnešní rybářská veřejnost? Tradice je tradice. Podle lednové ankety serveru Chytej.cz čtyři z pěti rybářů onen odvěký nepsaný zákon dodržují. Uvedlo to 87 z celkového počtu 110 účastníků ankety. Zbývající část přiznala, že se tímto pravidlem neřídí a že hned první rybu v sezóně usmrtí. Z nabídky „daruji známým”, „sním” nebo „hodím kočkám” všichni tito vybrali třetí variantu – „hodím kočkám”...