Chytej.cz

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 24. necteno

18.9.2018 | Zajímavosti | 3.196 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 0

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 24.Mapování rybářské historie dá někdy pořádně zabrat. O některých firmách či výrobcích není nikde ani zmínka a nezbývá než pátrat v archívech nebo se vyptávat pamětníků. Někdy ovšem sehraje důležitou roli náhoda a přesně tak tomu bylo s navijákem Klirex.

Navijáky Klirex

Mapování rybářské historie dá někdy pořádně zabrat. O některých firmách či výrobcích není nikde ani zmínka a nezbývá než pátrat v archívech nebo se vyptávat pamětníků. Někdy ovšem sehraje důležitou roli náhoda a přesně tak tomu bylo s navijákem Klirex.

 

Jednou na rybách jsem si povídal s kamarádem Tomášem o krásách starého rybářského náčiní. Ryby nebraly a času jsme měli dost. „Jestlipak víš, že v jedné vesnici kousek od nás, bydlí výrobce slavného navijáku Klirex,“ pronesl nečekaně kamarád. „To není možné, naviják Klirex se vyráběl někdy ve čtyřicátých letech, to musí být jeho syn,“ pravím nevěřícně. Kamarád však trvá na svém.

1.jpg

Jiří Klír

 

Když jsem v prosinci 2014, v č. 8 představil naviják Klirex, psal jsem, že pochází údajně z pražské výroby, na trhu se jich objevilo několik druhů a další historie je prozatím neznámá. Díky náhodě a hlavně kamarádovi, si můžeme tuto strohou informaci opravit a doplnit. Pana Klíra jsem několikrát navštívil a zjistil, že se skutečně jedná o původního výrobce navijáku Klirex. Nevyráběl se však v Praze, ale ve Šnepově.

 

Pojďme to vzít od začátku

Jiří Klír je posledním žijícím mohykánem generace řemeslníků, kteří zásadně ovlivnili vývoj rybářského sportu. Smekací navijáky se u našich vod začaly objevovat již v třicátých letech právě díky šikovnosti českých výrobců. Navijáky z dovozu byly příliš drahé a pro většinu běžných lidí nedostupné. Rousek nebo Vlček dokázali vyrobit stejně kvalitní navijáky za poloviční nebo dokonce třetinovou cenu. Moderní náčiní si tak mohli dovolit i méně majetní rybáři. Tlustoš, Klír a spousta dalších výrobců na tyto průkopníky navázali během let čtyřicátých. Firma Klír byla rodinným podnikem.

2.jpg

Jiří Klír zamlada

 

Tři bratři

Nejstarší Karel se narodil v roce 1906 a firma nesla i jeho jméno – Karel Klír, strojírna Šnepov. Prostřední bratr Emil, ročník 1909, byl do kšeftu a staral se o chod firmy a papíry. Nejmladší Jiří se narodil v roce 1924. V roce 1939 se začal učit u firmy J. Volman v Čelákovicích (později TOS – Továrny obráběcích strojů) a doučil se u bratra Karla v roce 1943. Výroba prvních navijáků začala doslova na koleně někdy okolo roku 1940. Pan Jiří vzpomíná: „ Ze začátku jsme neměli ani frézu a vše vyráběli na upraveném soustruhu. První model Klirex 1 měl půlové překlápění, jen takový drátek. Fungoval však velmi dobře.

Jako učedník jsem opracovával nožičky z odlitků. Byly velmi hrubé a hodně jsem se na nich vyvztekal. Dělal jsem i překlápění a někdy mi brácha svěřil i výrobu koleček.

3.jpg

Klirex 1- s kovovou cívkou

4.jpg

Dodnes funguje výborně

5.jpg

Klirex 1 – značený na rotoru

 

Zprvu jsme byli v dílně jenom já a Karlík, Eman se přidal až později. Výroba se postupně zdokonalovala, jenže v roce 1943 nám Němci dílnu z důvodu rušení živností zavřeli. Dva roky jsem byl totálně nasazený v Krnsku u Mladé Boleslavi. V továrně, kde se původně vyráběly hračky, jsem dělal na leteckém oddělení a bylo to doslova peklo. Nýtovali jsme dohromady hlavní nosníky do křídel Messerschmitt Bf 110, což byl rychlý dvoumotorový stíhač. Při nýtování byl hrozný rámus a od té doby špatně slyším. Karel s Emanem pracovali ve firmě Kubíček a spol.“

6.jpg

Karel Klír zamlada

7.jpg

Karel Klír na rybách

8.jpg

Karel Klír miloval motocykly

Výroba navijáků pokračovala až po válce

„Po roce 1945 jsme z výprodejů vojenských fabrik, jmenovalo se to myslím národní fondy, získali pořádné vybavení a rozjeli novou výrobu. Nakoupili jsme frézy, velký soustruh, hoblík a další stroje. Karel dohlížel na výrobu, Eman na účetnictví a já s průmyslovkou dělal technologa. Klirex 2 měl již moderní překlápěč a výroba se velmi slibně vyvíjela. O navijáky projevil zájem obchodník s rybářskými potřebami Karel Staněk z Prahy a stali jsme se jeho výhradními dodavateli. Klirex stál asi 320,- Kč. Vyrábělo se okolo stovky kusů měsíčně a tomuto počtu jsme museli výrobu přizpůsobit. Firma Bartoš Hedvikov nám začala odlévat tělesa, velká kola, víčka, bubínek, kličku i matku cívky. My jsme vše kompletovali, dělali hřídelky, pastorky a celý překlápěč. Materiál na výrobu se jmenoval zinkonal, což byla patentovaná sloučenina zinku, hliníku a dalších přísad. Jenže zinek nadělal časem ve sloučenině velkou paseku. Všechna velká ozubená kolečka po nějakých dvaceti letech zestárla a odešla. To bylo období, kdy rybáři chodili a chtěli kolečka vyměnit. Ukázali jsme jim plnou bednu náhradních, jenže byla špatná taky. Formy zůstaly bohužel majetkem firmy a nemohli jsme vyrobit nová. Většina navijáků proto skončila v popelnici. Tento problém se týkal hlavně modelu Klirex 3, který měl již jiný překlápěč a cívku z umělé hmoty. Ke konci, kdy jsme měli výrobu dobře rozjetou, se navijáky prodávaly v krásné papírové krabičce s rybou a nápisem Klirex. Hlavní výroba navijáků probíhala v letech 1945 – 1948 a vyrobilo se jich odhadem něco přes 3000 kusů.

 

9.jpg

Klirex 3

10.jpg

Klirex 3 – značen na boku i rotoru

11.jpg

Klirex 3 – detail značení

12.jpg

Klirex 3 – značený i na cívce z umělé hmoty

 

V době, když se dělal Klirex 3, jsem už byl v Děčíně ve škole, takže jsem ty poslední dva svobodné roky ve výrobě chyběl. Do dílny jsem přišel tak jednou za měsíc, navijáky vyráběl Karel s Emilem. Karel se snažil vyvíjet stále něco nového. Okopíroval dokonce anglický Altex 2, který mu za války půjčil kamarád. Byl to moc pěkný naviják, vyrobilo se jich asi 50 kusů a fungují dodnes, protože jsme převodová kola udělali sami na fréze. K sériové výrobě ale nedošlo kvůli autorským právům. Stejný problém měla i Tesla Kolín, která se snažila Altexy taky vyrábět. Výrobu ani nezahájili, protože jim hned skočili na krk z důvodů anglické licence. Prototyp se ale vyrobil určitě. To bylo okolo padesátého roku. Těsně před znárodněním začala výroba navijáků poněkud váznout, protože firem chrlících navijáky, neustále přibývalo. Souběžně jsme proto začali vyrábět i stolní vysokoobrátkové vrtačky Klirex. Naším hlavním odběratelem se stala firma Rédl, která vyvážela hlavně do Austrálie. V roce 1950 všechno bohužel skončilo znárodněním a zrušením živnosti. Tou dobou Karel zaměstnával šest lidí.“

13.jpg

Vrtačky Klirex

 

Rybaření

„Můj táta byl velký rybář. Jmenoval se Alois a naši usedlost si koupil schválně kousek od Labe, aby to měl blízko na ryby. K vodě chodil pravidelně a o hospodářství se starala maminka Emílie. To byla úžasná ženská a pro tatínka, který kromě rybaření vlastně nic nedělal, měla pochopení. Táta vyrážel na ryby každé ráno okolo čtvrté hodiny a vždycky něco přinesl. Naši rodinu vlastně živil rybolovem. Většinou nosil skaláky a někdy chytil i pěkného kapra. Já s Emilem jsme chytali ryby jenom někdy, zatímco Karlík chodil pravidelně. Bavilo mě třpytkovat s Klirexem na Labi, kde braly štiky. Jednou jsme na ně vyrazili s partou kamarádů. Přijel jsem asi o hodinu později, a protože do té doby nic nechytili, začal jsem je hecovat, že nemají dobrej flek a štika se dá chytit jedině o kus dál. Kecal jsem voloviny, jenže štika mi tam na první hod skutečně zabrala. Ani jsem tomu nemohl uvěřit. Sebral jsem ji a hurá za klukama. Jen nevěřícně zírali, já jim zamával na pozdrav a odjel zase domů.“

14.jpg

Emil Klír

Jak šel čas

Po dokončení dvouleté průmyslové školy v Děčíně, odešel Jiří Klír v roce 1948 na dvouletou vojenskou službu do Milovic. Narukoval k 23. tankistické brigádě, která měla ještě západní výzbroj a jezdil jako radista v tanku Churchill. V roce 1950 nastoupil k firmě LANA, která se později přejmenovala na VÚTMS – Lysá nad Labem. Pracoval zde jako technolog a časem se stal vedoucím stavební laboratoře. Vydržel zde až do šedesáti let, kdy v roce 1984 odešel do důchodu, kterého si užívá již 34 let. Emil zemřel ve věku 75 let v roce 1983 a Karel v roce 1993 ve věku 87 let.

15.jpg

16.jpg

Jiří Klír vzpomíná na výrobu navijáku Klirex

 

Současnost

Pan Jiří je velmi všestranný a talentovaný člověk. Je mu devadesát čtyři let, rád čte a věnuje se výtvarnému umění. Sám umí i výborně malovat. Ze všeho nejvíce se však věnuje fotografování zvířat. S pomocí internetu fotografuje safari a uspořádal již několik výstav. Jeho vyprávění by vydalo na celou knihu. Při odchodu mě doprovází na dvorek, stojí ve vrátkách a mává na rozloučenou, jako bychom se znali spoustu let. Zamávám mu taky, protože mám stejný pocit. Už teď se těším na další setkání a příště spolu vyrazíme třeba na ryby. Určitě budu mít starý bambusák s navijákem Klirex, protože i po 78 letech funguje výborně. Pokud máte s tímto navijákem nějaké zkušenosti nebo jej dokonce vlastníte, dejte vědět. Pomůžete tak doplnit mozaiku příběhu jednoho skvělého navijáku a tří bratří.

17.jpg

Na shledanou příště...

 

Máte doma nějaké poklady rybářské historie? Napište o nich a případně zařadíme do rubriky nebo odkoupíme.

 

Autor: Zdeněk Hofman

Foto: Autor a archiv JK

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

4 hodnocení, v průměru 5 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat
K tomuto záznamu není vložen žádný příspěvek.