Klady jezerních lur

Lury jsou velmi jednoduché na vázání a jejich výrobu zvládne každý začátečník. Další výhodou je jejich vysoká účinnost na čerstvě vysazené pstruhy. Ryby vlastně k útoku vydráždí zvědavost. Hlavními faktory ovlivňujícími účinnost lury je její barva a velikost.

Rád používám především přírodní vzory, se kterými chytám nejen na stojácích, ale i na tocích. Díky stále novým materiálů (především syntetickým) se stále rozšiřují možnosti vázání a vznikají tak stále nové typy lur. Pro začátek si adept muškaření vystačí s několika odstíny much, které fungují dostatečně spolehlivě. Ze základních barev to bude především černá, žlutá, zelená, bílá, růžová (a jejich kombinace). 

Lura se skládá ze tří základních částí (pokud nebudu počítat zlatou hlavičku). Ocásek lury je poměrně důležitá část, protože při vedení nástrahy svůdně pohybuje – vlní se a pulzuje, čímž rybu dráždí. Ocásky jezerních lur se nejčastěji vážou z nabarveného krocaního peří, kterému se říká marabou.

 

 

 

 

Toto peří je k dostání v nepřeberných barvách a také v různé kvalitě. Až si budete vybírat balíčky s jemným peřím, snažte se, aby bylo peří co možná nejjemnější. Čím je peří jemnější, tím lépe se s ním pracuje a muška se ve vodě chová jinak. Délka ocásku by neměla být delší než je ramínko háčku. Dlouhé ocásky se někdy zamotávají za oblouček háčku nebo za ně ryby tahají a neútočí na tělíčko. Ocásek by neměl být příliš hustý a naopak ani příliš tenký. Optimální tvar si každý musí určit sám, podle konkrétních podmínek, kde lury používá. Tělíčko lury je důležité hlavně po stránce barvy a objemu. K vázání tělíček na lury se používají převážně šenylky nebo dubing, pokud chceme tělíčko vyčesat. Hlavohruď lury by měla být tmavší než tělíčko, ale není to pravidlem. Někdy se používá hlavohruď k doplnění siluety a někdy zase jako atraktor navázaný z ostře barevného dubingu. 

Lur existuje nepřeberné množství třídit je do různých kategorií podle materiálů a jednotlivých typů nemá význam. Další věcí, kterou je potřeba vzít v potaz, je zatížení lury. S lurami se většinou chytá ve větším počtu, což znamená, že jsou v sestavě navázané dvě až tři. Pokud by byly všechny mušky zatížené olověným drátkem a wolframovou kuličkou, těžko by se s takovou „těžkotonážní“ sestavou házelo. U jezerních lur zátěže moc nekombinuji, pokud je muška bez kovové hlavičky, tak jí zatížím v přední části několika oviny olověného pásku. Luru s hlavičkou už dále nezatěžuji, na jezeře je mnohem výhodnější použít k potopení mušek potápivou šňůru. Takto se dají mušky dostat jednoduše do potřebné hloubky bez použití extrémně dlouhých návazců a plovoucí šňůry. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vázání olivové lury

Nyní vám nabídnu vázací postup na mé oblíbenkyně - olivové lury. Jedná se o malou lurku, kterou v olivové nebo černé barvě používám při chytání duháků a potočáků na řekách nebo jezerech. Mušku většinou umístím na prostřední přívěs nebo i jako koncovou (pokud lovím s jedinou muškou v řece). Olivová nebo černá verze vyžaduje vedení u dna s potápivou šňůrou, nejlepší je mušku stahovat nepravidelnými oviny do osmiček. 

 

Vázací materiály

Háček vel. 8, olivové peří marabu, olověný a měděný drátek, dubing za australské vačice, olivový srpek z kohouta. 

 

 

Postup vázání

1) Háček vhodného tvaru a velikosti upnu pevně do svěráčku.


 

2) Klasickým způsobem navažu vázací nit.


 

3) Položím bobinu do držáku, a pomocí rotačního ramene navážu olověný drátek.


 

4) Navážu tenký snopeček peří marabu, pokud je moc dlouhý, tak jej musím zatrhnout (nezastřihovat nůžkami!). Silueta musí zůstat neporušena. 


 

5) Odstřihnu přebytečnou část peří marabu a podvažu ocásek jedním ovinem. 


 

6) Podél tělíčka navážu měděný drátek na kroužkování. 


 

7) Na nit nasoukám dubing za australské vačice s příměsí lesklých vláken.


 

8) Pomocí rotačního ramene tělíčko nadubuji. 


 

9) Tělíčko upravím a nechám si cca 1 mm volného místa u očka na navázání nožiček a zakončení mušky.


 

10) Navážu srpek z kohouta. Z pírka odtrhnu prachové peří. 


 

11) Bobinu položím do držáku a srpek uchopím do skřipce, nejprve udělám dva oviny u hlavičky a potom postupuji směrem k ocásku.


 

12) S nožičkami dojdu až na konec tělíčka k ocásku, tam srpek zajistím měděným drátkem. 


 

13) Nit nechám v držáku a kroužkuju mušku v protisměru vynutí nožiček až k hlavičce. Kroužkování mohu provést pomocí rotačního ramene. 


 

14) Drátek zafixuji vázací nití a odstřihnu jeho volný konec.  


 

15) Mušku zakončím ztraceným uzlem a zalakuji hlavičku. Olivová lura je hotova!


 

16) Pohled zdola.


 

17) Pohled shora. 


 

Text a fota: Tomáš Vítek (Tomucha)