
Několik let se ještě vyráběl ve firmě Fishing sport s.r.o., která výrobu rybářského náčiní od podniku Tokoz převzala. Firma Tokoz existuje dodnes, výrobou rybářského náčiní se od roku 1992 již nezabývá.

Zleva SOL Triplex C, Record 1, Record 2 a první model Reex
Dlouhá cesta ke konečné podobě
Historie navijáku Reex sahá až do první republiky a jeho duchovním otcem je Wenzel Thöner, majitel firmy SOL, která v Děčíně existovala již od roku 1903. Hlavním sortimentem podniku byly zprvu kancelářské potřeby a drobné kovové zboží. Po první světové válce se sortiment rozrostl o zubní techniku, pájecí a smaltované přístroje. Pan Wenzel byl vášnivý rybář a okolo roku 1920 (přesné datum není známo), začal vyrábět i rybářské náčiní. Jeho syn Wilhelm Thöner dokonce vyhrál několik rybářských přeborů a byl autorem většiny patentů. Naviják SOL Triplex měl zprvu podobu jednoduchého kolečka s otočným keramickým očkem umožňujícím nahazování na větší vzdálenost. Postupným zdokonalováním se Triplex změnil na naviják smekací, dobově nazývaný jako naviják s pevnou cívkou. SOL vyráběl tyto navijáky ve třech velikostech a později je začal označovat jako Triplex A, B, C. Nejmenší Triplex C měl již podobu navijáku Reex.


SOL Triplex C
Zrodil se Tokoz
Po druhé světové válce byla rodina Thönerových odsunuta do Německa a firma skončila pod národní správou. SOL přestal definitivně existovat v roce 1951, kdy veškerou výrobu převzaly Branecké železárny, národní podnik Branka u Opavy. Výroba rybářských potřeb byla z Děčína převedena do závodu Tokoz, který vznikl v bývalém podniku Jaro J. Rousek, ve Žďáru nad Sázavou.

První podoba loga Tokoz
Z Triplexu je Record
První verze navijáku Tokoz Record se lišila pouze názvem. Místo Sol Triplex bylo na krytce u kličky napsáno Tokoz Record. Podobně se doprodávaly i ostatní zásoby znárodněných rybářských potřeb. Tokoz však postupně rozjížděl vlastní výrobu.

První podoba Tokoz Record

Detail mechanického překlápěče
Record 2
Další verze navijáku Record již prodělala podstatnou změnu. Změnil se mechanizmus překlápěče navijáku. Původní patent firmy SOL fungoval mechanicky. Díky ozubení na nožce i překlápěcí, do sebe při otočení kličkou zuby zapadly a oblouk se překlopil. Tokoz však přišel s novým řešením, které umožňovalo zaklapnutí v každém bodě.
Dobový popis navijáku
Zdvih cívky: 8 mm
Kapacita cívky: 100 m vlasce 0,30 mm
Výška: 105 mm
Váha: 0,209 kg
Balení: po 1 kuse v lepenkové krabici
Cena: 45,- Kčs
Provedení: těleso navijáku černě lakované, bubínek leštěný ze stříkaného hliníku. Bubínek je poháněn kuželovým soukolím s multiplikací 1 : 2,63. Překlápěč je nucený, působí okamžitě v každém bodě a je vybaven proti poškození vlasce otáčivou kladičkou, sklovitě kalenou a popuštěnou. Cívka je opatřena signálním zařízením a je lehce seřiditelná k potřebnému tahu.


Record 2, model z období 1955
Record s půlobloukem
Half bail, předchůdce moderních překlápěčů, je u navijáku Record tak trochu záhadou. Existuje však více stejných modelů, což dokazuje, že se nejedná o domácí úpravu. Údajně byl prý vyráběn na zakázku, pro vývoz do Anglie. Těžko říct, třeba bude některý čtenář vědět více. Jisté je, že Record nahradil koncem padesátých let nový naviják Reex. Svému předchůdci byl zprvu velmi podobný.

Record s half bailem
Reex
Zásadní novinkou prvního modelu Reex byla zarážka zpětného chodu. Oblíbené zdolávání ryb pomocí kličky, která šla točit na obě strany, se tak začalo stávat minulostí. Rybáři stále častěji využívali brzdu na cívce navijáku.
První Reex měl černě lakované tělo a leštěný bubínek. Vyráběl se i v barvě khaki a dalších odstínech. Později se začal lakovat i bubínek a vzniklo mnoho barevných verzí, což jistě ocení současní sběratelé. Nejčastěji používaná barva byla zelená, šedá, modrá nebo třeba fialová.


První verze navijáku Reex
Dobový popis z katalogu pražského obchodního domu Bílá labuť
Vrhací naviják pro lehčí nástrahy, jehož těleso je černě lakované, bubínek leštěný z hliníku. Bubínek je poháněn kuželovým soukolím. Mechanizmus překlápění je seřízen na pérko tak, že překlápěč působí v každém bodě. Překlápěč vybaven proti poškození vlasce otáčivou kovovou kladičkou. Naviják je opatřen zpětnou zarážkou, která je uvedena v činnost vytažením kovového knoflíku, umístěného na vnější straně pouzdra. Plastickou cívku možno brzditi křídlovou matičkou. Klička je pevně přimontována. Balení v pouzdře kufříkového tvaru.
Váha: 237 g
Obsah cívky: 0,30 mm – 100 m
Výška: 105 mm
Cena: 44,- Kčs


Další verze prvního modelu Reex


Vzniklo mnoho barevných variant
Reex B
V roce 1961 byla uvedena do prodeje druhá řada navijáku. Nový Reex B měl kovovou cívku, která měla vyřešit problémy prvního modelu. Bakelitové cívky praskaly a bylo nutné zvolit kvalitnější materiál. Další úpravou prošla nožka navijáku, která je tvarově řešena tak, aby jej rybář při hodu mohl pohodlně držet. Kromě toho byl držák navijáku zesílen. Praktickou novinkou byla i snímatelná klička na závit. Kryt tělesa u kličky byl již přichycen třemi šroubky místo původních čtyř. Konstrukční parametry zůstaly zachovány jako u prvního modelu, který dostal zpětně označení Reex A.

Reex B

Reex B z druhé strany

Reex B s kovovou cívkou

Reex B byl vyráběný v různých barvách
Reex – 3. Řada
Dalším zdokonalením byla tvarová úprava zadní strany tělesa navijáku. Bylo zde přidáno i logo Tokoz s rybou. Tento model se vyráběl převážně v zelené barvě.

Reex 3

Pohled na upravenou stranu tělesa s logem
Reex – 4. Řada
Během let se naviják postupně zdokonaloval. Docházelo však pouze k drobnějším úpravám a změnil se i vzhled tělesa včetně nového loga ve tvaru štiky.

Reex s novým logem

Pohled z druhé strany
Reex - 5. Řada
Poslední podoba navijáku Reex byla hodně podobná předchozí verzi, nové logo se však nachází v kruhu a zdokonalilo se i barevné lakování. Některé součástky, jako matka na cívce, překlápěč nebo madlo kličky byly již shodné s dalšími navijáky výrobního programu. Mělo tak dojít k zefektivnění výroby, kterou se Tokoz snažil obstát v konkurenčním boji po roce 1989. Proti moderním navijákům ze zahraničí však neměl šanci a v roce 1992 výrobu rybářských potřeb ukončil.

Reex 5, úplně poslední verze

Pohled z druhé strany

Kufříky k navijákům Reex

Značení na víku kufříku

Později se navijáky prodávaly v kartonových krabicích

Návod k navijáku Reex A

Různé verze návodů

Reklamní leták
Trocha nostalgie
S navijákem Reex jsem chytal jako kluk už od šesti let. Dodnes si vzpomínám na prsty zamazané od šmíru, protože vlasec se často zamotal pod cívkou. Většinou bohužel v ten nejméně vhodný okamžik. Pokud se na háčku třepal karas nebo červenopeřice, nešlo o žádnou tragédii. Mnohem horší situace nastala, když zabral kapr. V obecním rybníku jich moc neplavalo a každý úlovek rovnal se v naší klukovské partě doslova senzaci. Naviják Reex dokázal zdolat dokonce i metrového „ouhoře“, což byl úlovek, který nás proslavil na mnoho let.
Nikdy nezapomenu na klukovská léta, kdy jsem seděl v modré teplákové soupravě, na betonovém břehu nebo stavidle a trpělivě čekal na záběr. Čas zatím nekompromisně plynul. Z malého kluka se stal dospělý muž, který je s každým mávnutím proutku starší a starší. Naviják Reex mně pokaždé vrátí do klukovských let a hned se mi lépe snáší útrapy středního věku. Když sedím nad pruty, je úplně jedno, jestli je mi pět nebo pětapadesát. A to je podstata a hlavní kouzlo rybařiny.

Velkou část dětství jsem prožil u rybníka

Dětské lamináty s navijáky Reex
Všechny navijáky včetně jednotlivých dílů a součástek jsou původní. Nejedná se o žádné repliky.
Máte doma nějaké poklady rybářské historie? Napište o nich a případně zařadíme do rubriky nebo odkoupíme.
Zdeněk Hofman
Foto a reprodukce: Lenka Hofmanová
rád na ty časy vzpomínám
Na výstavách vzbuzují navijáky Reex největší pozornost návštěvníků. Hned za nimi jsou MKáčka a taky Shakespeary. Vzpomínka na dětská a klukovská léta nejdou prostě zapomenout. Vyslechl jsem již mnoho příběhů a všechny jsou krásné.
Nazdar, díky za chvilku nostalgie, jeden z prvních Reexů, ten s tím hliníkovým bubínkem a bakelitovou cívkou, jsem kdysi zdědil po dědovi a pak jsem měl ještě jeden z počátku 70 let (v tom kufříku), oba zmizely v propadlišti dějin, pravdou ovšem je, že v 70 letech Reexu značně konkurovaly Stabily a i nějakej ten Shakespeare se dal koupit (ovšem ne za 65,– Kč), ale to je zase už o jiné „pohádce“. Je třeba uznat, že tyto navijáky, byť to žádná sláva nebyla (pochopitelně jak v které době), se zapsaly do historie československého rybaření nesmazatelným písmem.
Na Reexíku jsem vyrůstal.Ještě teď ho mám doma i s laminátkou a občas ho vezmu na ryby.U Reexů jsem měl problém s maticí brzdy-bakelit praskal,ale mám na něj pěkné vzpomínky. :-)