Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 14. necteno

20.10.2015 | Zajímavosti | 21.932 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 3

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 14.Národní podnik TOKOZ ze Žďáru nad Sázavou, k jehož výrobkům se již po několikáté vracíme, měl vskutku bohatý sortiment. Kromě silonových vlasců vyráběl téměř veškeré nádobíčko, které rybář u vody potřebuje. Moderní rybařina se od časů, kdy u našich vod kralovaly výrobky z Tokozu, neuvěřitelně zjemnila. Pryč jsou doby, kdy byl za trofejního kapra považován „desetikiláč“ a o sumci nad dvacet kilogramů se mluvilo ještě několik sezón. I přes tyto výhody se mnoho rybářů vrací k chytání se starým cajkem...

 

p1.jpg

 

Retro rybaření je stále populárnější 

Každou sezónu se snažím vyšetřit několik dní pro návrat do minulosti. Pokaždé, když usednu na starou židličku, přestávám vnímat okolí a vracím se do dětských let. Jsou to krásné chvilky strávené u vody. K retro rybaření patří pochopitelně setkání s kamarády, kapka alkoholu a hlavně dobrá nálada. Proto tak rád vzpomínám na letní výpravu k Velké řece.

Jako první sestavuji čtyřdílný cestovní laminát TOKOZ s navijákem TAP, který nebyl nikdy u vody. Je starý více než šedesát let a funguje perfektně. Brzda cívky krásně přede a už se těším, až ji roztočí nějaká pořádná ryba.

 

p2.jpg

 

p3.jpg

 

p4.jpg

K retru patří i setkání s kamarády

 

Navážu krmítko s háčkem a nahodím

Celá udice je překvapivě lehká. Největší slabinou prutu je však špatné těžiště. Rukověť je příliš krátká a při držení u navijáku táhne špičku k hladině. Trvá mi pěkně dlouho, než si na tuto skutečnost zvyknu. U navijáku objevuji problém se zpětným chodem rotoru. Nahodím, položím prut do vidliček, na vlasec navléknu policajta (manuální hlásič záběru) a chci vymotat trochu vlasce z cívky. Naviják se však protočí dozadu a vlasec zamotá kolem bubínku. Naštěstí tu mám rybářského matadora Jirku.

„Vzpomínám si, že se cívka nějak zajišťovala, jenže žádná zarážka tu není.“

Vytahuji udici z vody a začínáme naviják podrobně zkoumat. Na patě kličky objevíme kovový kroužek. „Myslel jsem, že slouží k demontáži kličky, ta jde ale jednoduše vyšroubovat.“„Koukni, funguje to,“ vyhrkne po chvilce Jirka a má pravdu. Při pootočení kroužkem do druhé polohy se bubínek zablokuje. Při otočení kličkou se funkce vrátí do původního režimu. Tato zdánlivá maličkost má pro obsluhu navijáku zásadní význam. Zkuste používat jakýkoliv naviják s uvolněnou zarážkou zpětného chodu a velmi rychle pochopíte. Neustálé zamotávání vlasce dokáže rybolov pořádně znepříjemnit.

 

p5.jpg

Matador Jirka

 

p6.jpg

Policajt

 

Konečně můžu chytat

Napíchnu žížalu, do krmítka nacpu trochu šrotu a nahodím. Lehký policajt však nemá šanci udržet v proudící vodě požadovaný průvěs a cukavými přískoky vyšplhá až k prutu. Řeka je v plné síle a s lehkým krmítkem si rozverně pohrává.

Příští hod už míří do klidnějších vod kousek od břehu. Policajt se bez problému usadí v dostatečném průvěsu a já zase na stoličku. Záběr přichází nečekaně brzy. Špička prutu se zaklepe a policajt prudce poskočí. Pak znovu a znovu a najednou vystřelí až k prutu. Zaseknu a mám rybu. Na ohnutém prutu cítím, jak divoce bojuje. Nemá však šanci, chvíli se přetahujeme a pomalu začínám mít navrch. Prut má dobrou akci, což mě překvapuje, protože je na čtyřech místech přerušený kovovými spojkami. Některé lamináty jsou tupé jako násada od koštěte, tenhle kousek však patří k těm lepším. Bohužel nemá žádné výrobní číslo. 

Už dávno jsem vyskočil ze židličky a poskakuji po břehu.Desetiletý Táďa vyčkává s podběrákem na správný okamžik a s úsměvem na líci sleduje moje počínání. Blbnu jako malý kluk a zatraceně si to užívám. Vůbec mi nevadí, že na háčku je jen obyčejný cejn, ba naopak. S nezvykle krátkým prutem mám i tak plné ruce práce. Je to ale parádní zážitek.

 

p7.jpg

Cestovní prut Tokoz a naviják TAP

 

p8.jpg

 

p9.jpg

 

p10.jpg

Cejn chycený s náčiním Tokoz

 

Jdeme na sumce

Lov největší ryby našich vod, přináší nezapomenutelné zážitky plné napětí. A co teprve se starým cajkem. S výběrem vhodného náčiní nemám tentokrát problém. Z prutů je jasným favoritem plný laminát 1161, s kovovým šroubením pro lov na bójku a legendární prut Lipno 8160 na přívlač. Pro lov ze břehu vybírám velký kolovrátek domácí výroby a pro přívlač naviják Silurus, který byl největším navijákem Tokozu, určeným právě pro lov sumců. Osobně jsem s tímto navijákem nikdy nechytal a ani jsem ho u vody nikdy neviděl.

Než se odhodlám nastražit starý cajk na bójku, zabere mi čtyřicetikilový vousáč s takovou razancí, že ztratím na testování dostatečnou odvahu. Zdolávat takovou obludu s obyčejným kolovrátkem musela být neskutečná fuška a je logické, že mnoho trofejních kousků se vytáhnout nepodařilo.

 

p11.jpg

Prut Tokoz 1161 s navijákem samo domo

 

„Zdeňku, zkusíme štěstí na lodi,“ navrhuje druhý den kamarád Milan a nemusí mě dvakrát pobízet. Lipno je prut z plného laminátu s pěti kovovými očky, z nichž první je sklopné. Délka 2,40 m s tvrdou akcí je přímo ideální pro přívlač za lodí. Zkouším pevnost a jsem spokojený. Prut mi sedí v ruce velmi dobře a vyhovuje i pružnost. 

Kvalitně se tváří i naviják Silurus. Pro jeho mohutnost se mu prý přezdívalo převodovka z embéčka. Jestli to je pravda, tak přezdívka dokonale sedí, protože šedé zbarvení navijáku je laku starých Škodovek hodně podobné. 

Pro pokus jsem vybral úplně nový model, který u vody nikdy nebyl. Starý silon jsem pochopitelně nahradil kvalitní, pletenou šňůrou, protože riskovat utržení sumce s velkou nástrahou v tlamě, by bylo nezodpovědné. Dlouho jsem přemýšlel, jestli nemám vyzkoušet i nějaký starý wobbler, ale představa, že nenahraditelný kousek pohřbím na dně řeky, mě přinutila použít moderní nástrahu.

 

Vyplouváme

Pokaždé, když vyrazíme po stopách sumců, si uvědomím, jak málo toho o velkých dravcích víme. Někdy nám za celý týden nezabere jediný a pak najednou během dopoledne chytíme i několik kousků najednou. 

Asi po půlhodině plavby jsme na místě. Milan zpomaluje rychlost na minimum a nahazujeme nástrahy. Zelenožlutý wobler zajíždí pod hladinu a tažen za lodí, začíná svůdnými pohyby lákat predátory k útoku. Sleduji špičku prutu, kmitající v rytmu vedené nástrahy a přemýšlím, jestli budeme mít štěstí. Tvrdá rána do prutu rozptýlí moje pochyby.Brzda Silurusu ječí jako pominutá. Rychle popadnu rukověť a vytáhnu prut. Po několika vteřinách je ale jasné, že nejde o záběr. Zvuk hrčící brzdy je totiž pravidelný, což znamená, že jde o vázku. Cívka navijáku se nestíhá protáčet, protože matice brzdy se sama trochu dotáhla. Nejslabší místo navijáku se okamžitě projevilo. Brzdící mechanizmus není tak citlivý jako moderní navijáky. Stačí jen trochu přitáhnout a je zle. Při zdolávání budu muset brzdu hlídat. Vyprošťujeme vázku a pokračujeme v plavbě. Znovu nahodím a přemýšlím, jak by to dopadlo, kdyby zabral nějaký obr. Prut je perfektní, ale navijáku moc nevěřím. Při vyprošťování wobleru přestal fungovat cvrček a kvíkání brzdy moje pochybnosti ještě znásobilo. Jednoho sumce by si Silurus zasloužil, protože na příští výpravu už asi nepojede. Ještě že jsem vzal dva náhradní.

 

p12.jpg

 

p13.jpg

 

p14.jpg

Tokoz Lipno 8160 v akci

 

Přichází opravdový záběr

„Je tam, mám ho,“ volám radostně. Několik nepravidelných „kopanců“ dokazuje, že tentokrát o vázku nejde. Milan se usmívá a čeká, až získám představu o velikosti ryby. Počáteční informace bývají někdy matoucí, protože na první pohled malá ryba, může být ve skutečnosti trofejní kus, který se řítí přímo na loď a opravdová bitva nastane až ve chvíli, kdy změní kurz nebo se vynoří na hladině. Tah po chvilce ustává, můžu přitáhnout brzdu a začít navíjet.

„Vypadá to nadějně, mám ho pod kontrolou,“ hlásím kamarádovi a vychutnávám si nevšední okamžik. I když začíná být jasné, že o žádného obra nepůjde, jsem v jakémsi retro rauši. Navíjím co nejopatrněji a většinu výpadů vyrovnám prutem. S Lipnem jsem naprosto spokojený, je to výborný pomocník.

Ryba je už pod lodí a začíná se vynořovat. Nejdřív zahlédnu šňůru plnou slizu a nakonec se objeví i můj soupeř. Je to sumeček junior. „Doufal jsem, že má aspoň metr, ale tohle je maximálně osmdesátka.“ Před padesáti lety by i takový kousek způsobil senzaci a díky starému cajku mám stejnou radost. Pokračujeme v lovu, ale další už nezabere.

 

Druhý den vyměním navijáky

Další Silurus je tentokrát zelené barvy a něco už má za sebou. Jeho historii bohužel neznám, ale funguje perfektně, tak věřím, že lov přežije. Tentokrát zkusím červenobílý wobler, který už tolikrát bodoval. Blížíme se k místu, kterému říkáme U třech hrbů. Dno je zde v pětimetrové hloubce silně zvlněné, se třemi kamennými výstupky. Bum, prásk! Prut se nečekaně zatřese a je to tady. Brzda dvakrát proklouzne a pak už hrčet nepřestane. „Tak tenhle bude větší,“ volám nadšeně a uvolňuji prut z držáku. Cítím, jak ryba tluče ocasem o šňůru a musím ještě pevněji stisknout prut. „Dej mu, ať pozná, co je to starý, poctivý cajk,“ povzbuzuje mě s úsměvem Milan a vypíná motor. Loď se okamžitě stáčí ve směru prchajícího vorvaně a začíná okružní jízda. Trochu přitáhnu brzdu a ryba nás táhne po proudu. Cítím, jak se vzrušením třesu po celém těle, ale je to příjemný stres. Žádná nervozita, prostě pulzující adrenalin. Plnými doušky si vychutnávám nejkrásnější okamžiky v životě rybáře.  

 

p15.jpg

 

p16.jpg

Souboj vrcholí

 

Sumec táhne jako lokomotiva a nezbývá mi nic jiného než vyčkávat. S moderním navijákem bych dotáhl brzdu a snažil se rybu přetlačit. Se Silurusem z roku 1959 však musím postupovat jako v rukavičkách. Vousatý bojovník je stále plný energie a pluje do nejhlubších míst řeky. Zachovávám klid, protože vím, že se nemá kde zamotat a vyčkávám, až mu dojde pára. Pak začínám pomalu navíjet a přitahovat ho k sobě. Ještě pořád nedokážu odhadnout, jak je velký, ale junior to nebude. Po chvíli už krouží kolem lodi a tluče ocasem do šňůry. Naviják se drží statečně, brzda funguje, jenom v převodech občas proklouznou ozubená kolečka. Je jisté, že není zkonstruovaný na takovou přetahovačku, jemněji to ale neumím. Jednou nohou si stoupnu na lavičku, loket zapřu o koleno a začínám ho zvedat. Povolenou cívku přidržuji rukou, vší silou se opřu do prutu a cítím, že jde konečně na hladinu. Moc se mu nechce, nakonec se vynoří strnulý jako prkno a celou vahou sebou plácne zpět do vody. To je dobrá finta, slabá šňůra by stoprocentně praskla, jenže já jsem připravený. Rychle pustím cívku a nechám pracovat stařičký naviják. Vousáč se ještě párkrát pokusí o úprk do hloubky a pak zůstane nehybně ležet na hladině. Poslední plácnutí ocasem symbolizuje ručník vhozený do ringu. Souboj končí. Sumec měří 126 cm. Z navijáku se doslova kouří. Kdoví, kolik se na navijáky Silurus ve skutečnosti sumců chytilo. Můj naviják to po letech dokázal a pokaždé, když ho vezmu do ruky, si na vyčerpávající souboj vzpomenu.

 

p17.jpg

Vítězství pro Tokoz

 

p18.jpg

V hlavní roli Tokoz Silurus

 

p19.jpg

...a prut Lipno

 

 

p20.jpg

Příště si opět posvítíme na laminátové pruty TOKOZ

 

Máte doma nějaké poklady rybářské historie? Napište o nich a případně zařadíme do rubriky nebo odkoupíme. 

 

Text: Zdeněk Hofman

Foto: Autor, Lenka Hofmanová, MildaMathejzík

 

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

14 hodnocení, v průměru 4.4 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Sobota 11. června 2016 ve 13:56® viking

Gudaska> Mám radost, že se články líbí. Lipno a stejně tak i ostatní plnolaminátové pruty, najdou jistě svoje uplatnění i dnes. Jsou téměř nezničitelné a velmi pevné. Nevýhodou je pochopitelně větší hmotnost a poněkud tupá akce, která se nehodí pro jemnější metody lovu. Pro lov sumců nebo pilkrování z lodě jsou však ideální.

Pátek 23. října 2015 ve 22:32® Gudaska

Moc rad ctu tyto clanky. Sam jsem vetsinu cajku od svych zacatku „ulozil“. A Lipno se podivalo 2× do Norska jako pilkrovaci prut. A ten mensi vozim jako privlacovou rezervu do Norska porad.

Čtvrtek 22. října 2015 ve 14:47@ m k

Taky mám jeden „natěrák“ Lipno (210 cm, světle modrý). Koupil jsem si ho v roce 1996 na ryb. burze za celých 100 kč a u vody byl všehovšudy 3×. Vzal jsem ho na přívlač na Labe a chytil mi 3 sumíky po 3 dny za sebou. A tento článek mi ten víkend zase připomenul. Díky.

p.s. dnes má svoje místo na chatě na zdi, ale kdo ví, třeba ho zas někdy provětrám …