Chytej.cz
Čeburašky RedBASS EX

Nemoci ryb 15: Okouni na oxazepamu, aneb vliv znečištění farmaky necteno

12.9.2015 | Vodní ekologie | Okoun říční | 3.019 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 2

Nemoci ryb 15: Okouni na oxazepamu, aneb vliv znečištění farmakyV minulém článku tohoto volného seriálu, který upozorňuje na různé zdravotní neduhy, kterými trpí naše ryby, jsem se zaměřil na téma vlivu hormonálního znečištění na zdraví ryb a vodních organismů. Bohatá diskuze, již tento článek vyvolal a která se netýkala pouze steroidních léčiv, mě přivedla k tomu, že bychom se měli tématu i nadále věnovat, neboť antikoncepční pilulky nejsou rozhodně jedinými farmaky, která mohou ovlivňovat zdraví a chování ryb. Než si však představíme další farmaceutické výrobky, které mohou pro vodní ekosystém představovat potenciální riziko, zaměřme se obecně na téma chemického znečištění vodního ekosystému a řekněme si, jak významně se proměnil jeho charakter za uplynulých několik desítek let...

 

Chemické znečištění vod

Znečištění vodního prostředí různými cizorodými látkami je významným faktorem ovlivňujícím zdravotní stav ryb, jejich reprodukci, způsob života a pochopitelně i kvalitu jejich masa. V důsledku rozvoje průmyslové činnosti v 19. a zejména pak ve 20. století došlo k dramatickému zvýšení množství chemických látek kontaminujících životní prostředí. V současné době se běžně používá téměř 100 000 chemických sloučenin. Tyto látky se různými cestami dostávají do prostředí a ovlivňují život organismů, včetně člověka. Jejich negativní vliv je však velmi složité a často i nemožné jednoznačně prokázat – na organismy totiž nepůsobí jednotlivé kontaminanty samostatně, ale v různorodých směsích, v nichž se v přírodě vyskytují. 

V minulosti se na znečišťování vod v nejvyšší míře podílela intenzivní průmyslová a zemědělská výroba. Mezi nejvýznamnější látky průmyslového původu patřily toxické kovy (např. rtuť, kadmium či olovo) a organochlorované sloučeniny (např. polychlorované bifenyly – PCB, hexachlorbenzen – HCB či dioxiny). Tyto látky dělaly z některých toků doslova mrtvé vody, a i tam, kde ryby přežívaly, byly většinou pro člověka nepoživatelné. Situace se naštěstí po zavedení dokonalejších čistírenských technologií a zákazu výroby i používání řady nebezpečných látek výrazně zlepšila a průmyslová výroba už naše životní prostředí zdaleka tolik nezatěžuje.  

Zemědělství se na znečišťování vodního prostředí podílelo nadměrným využíváním průmyslových hnojiv a perzistentních pesticidů, které dlouho zůstávají v prostředí (např. hexachlorcyklohexan – HCH, dichlordifenyltrichloretan – DDT). V souvislosti se změnami technologií zemědělské výroby a používáním rychleji odbouratelných pesticidů došlo i v této oblasti za posledního čtvrtstoletí ke zlepšení situace a přísun škodlivin do volných vod už není tak významný. 

V dnešní době se tak stávají hlavním zdrojem znečištění odpadní komunální vody. Díky výstavbě čistíren se sice výrazně zlepšila kvalita vody na většině našich toků, a to především z hlediska zatížení organickými látkami a nutrienty – např. fekáliemi a odpady z potravinářského průmyslu a živočišné výroby, méně pozitivních změn však proběhlo v oblasti přísunu cizorodých chemických sloučenin do volných vod. Člověk se ve svém běžném životě obklopuje stále novými chemikáliemi, které mohou negativně ovlivňovat nejen jeho zdraví, ale i celé ekosystémy, do nichž se následně dostanou. Za nejvýznamnější se v tomto ohledu dnes považují především farmaka a chemické látky pro osobní potřebu člověka.

 

nemoci_ryb.jpg

Farmaceutický průmysl dnes zažívá doslova zlatý věk, konzumací léků však ovlivňujeme životní prostředí víc, než se nám na první pohled může zdát.

 

Nebezpečí farmak 

Není žádným tajemstvím, že farmaceutický průmysl dnes zažívá, aspoň v našem civilizačním okruhu, doslova zlatý věk. Souvisí to s demografickými změnami ve společnosti, zvyšující se průměrnou délkou dožití i celkovou změnou našeho životního stylu. Farmaka jsou přitom biologicky vysoce účinné látky, které působí na organismy již ve velmi nízkých koncentracích. 

V minulém článku jsme se zevrubně věnovali tématu znečištění volných vod hormonálními látkami, na němž se v nejvyšší míře podílí užívání steroidních léčiv, zejména hormonální antikoncepce. Řekli jsme si, že některé metabolity přítomné v antikoncepčních pilulkách patří do skupiny tzv. endokrinních disruptorů (tj. hormonálních rozvracečů), což jsou syntetické nebo přirozeně se vyskytující chemikálie, které již v minimálním množství ovlivňují rovnováhu normálních hormonálních funkcí u živých organismů. Na několika odstrašujících příkladech jsme si ukázali, jak tyto chemické látky mohou zcela rozvrátit činnost endokrinní soustavy ryb, což může vést k neplodnosti, změnám pohlaví a postupnému kolapsu celých populací ryb. 

Mezi běžně používané přípravky obsahující hormonální rozvraceče nepatří pouze steroidní léčiva, ale například i některé kosmetické výrobky nebo saponáty. Protože dnešní čistírenské technologie nedokáží tyto sloučeniny zcela odstranit, dostává se široké spektrum takových látek do vodního prostředí a tento koktejl chemikálií může exponované organismy ovlivňovat mnohem více než stále klesající koncentrace průmyslových škodlivin. Vliv na vodní organismy přímo stoupá se snižujícím se naředěním vypouštěné vody a nejhorší situace proto není, jak by se dalo předpokládat, na dolních tocích řek, ale spíše na menších tocích či v středních partiích řek, kde se voda vypouštěná z čističek ředí méně. Možná i proto byly účinky hormonálních rozvracečů u nás pozorovány zejména u reofilních druhů ryb (což jsou např. parmy, ostroretky, podoustve nebo tloušti), obývající střední partie toků tzv. parmového pásma. 

Ovšem zdraví a život ryb neovlivňují pouze steroidní léčiva rozvracející hormonální systém, vliv na chování ryb byl zaznamenán i u dalších léků. I ostatní farmaka si totiž po průchodů naším organismem a vyloučení močí do odpadních vod zachovávají do určité míry svoje účinky, které mohou ovlivňovat i vodní faunu. 

Velmi zajímavou studii uveřejnila v nedávné minulosti skupina švédských vědců. Ta prováděla výzkum na populaci okounů z řeky Fyris protékající švédským městem Uppsala. Zjišťovalo se, do jaké míry ovlivňuje přítomnost reziduí farmak ve vodě život a chování těchto dravých ryb. Výzkum se přitom zaměřil na běžně používané léčivo, u nás známé pod názvem oxazepam.

 

nemoci_ryb.jpg

Antibiotika či antidepresiva jsou biologicky vysoce účinné látky, působící na organismus už při velmi nízkých koncentracích.

 

Okouni na oxazepamu

Oxazepam je lék patřící do skupiny benzodiazepinů. Je široce používaný od 60. let 20. století na léčení různých potíží – především se užívá pro zmírnění nervozity, napětí, úzkosti a neklidu, u duševních depresí se zvýšenou dráždivostí, u nespavosti provázené úzkostí a ke zmírňování příznaků při odvykací alkoholové kúře. K jeho oblibě přispěly i relativně slabé nežádoucí účinky. Výzkum účinků oxazepamu na chování okounů byl prováděn, jak už bylo řečeno, na malé říčce Fyris (Fyrisån) protékající městečkem Uppsala. Uppsala má velmi bohatou historii – jedná se o starověké sídlo Vikingů, v němž bojechtivý Skandinávci žili své neklidné životy a spřádali plány na další dobyvačné výpravy. Dnes se však jedná o poklidné švédské universitní město se zhruba 150 tisíci obyvateli, bez průmyslu a chemických továren, které je navíc vybaveno nejmodernějšími čisticími technologiemi. Za veškerými koncentracemi látek oxazepamu ve vodě lze vidět pouze užívání tohoto léku místními obyvateli. Nedá se předpokládat, že by Švédové byli oproti jiným národům nějakými přehnanými farmakofily (odmyslíme-li tedy jistou náchylnost studující mládeže ke konzumaci různých „oblbováků“, zejména ve zkouškovém období…), a tak lze usuzovat, že znečištění říčky Fyris farmaky bude zhruba odpovídat hodnotám, které budeme schopni naměřit i v jiných řekách protékajícími středně velkými městy. Výsledek výzkumu je pozoruhodný.

 

nemoci_ryb.jpg

Skandinávské řeky jsou stále symbolem panenské čistoty, právě na jedné z nich však byl prokázán vliv farmak na chování ryb.

 

Prokázalo se, že u ryb vystavených reálným koncentracím těchto látek ve vodě dochází k viditelným změnám v jejich chování. Okouni ztráceli přirozenou plachost a ostražitost, zvyšovala se jejich dravost a agresivita, a z hejnových ryb se stávali individualisté lovící na vlastní pěst, pohrdající nebezpečím a postrádající přirozený pud sebezáchovného jednání. Důvodem je nejspíše skutečnost, že droga působí v rybím mozku na stejné receptory, jako v tom lidském a ovlivňuje tak limbický systém. I proto si v příbalovém letáčku můžeme dočíst, že oxazepam nepříznivě ovlivňuje činnost vyžadující zvýšenou pozornost, motorickou koordinaci a rychlé rozhodování, např. řízení motorových vozidel. U okounů byla kromě výše zmíněného „asociálního“ chování pozorována i zvýšená žravost. 

Na první pohled jsou tyto skutečnosti varující. Ochrana před nebezpečím je jednou ze základních vegetativních potřeb každého organismu a jedinec, u nějž je sebezáchovné jednání potlačeno, si zcela jistě zadělává na problémy. U tvorů, žijících nebo i lovících pospolitě, jako jsou i hejnové ryby, se jakýkoli nepřirozený projev individualismu může jevit jako velmi riskantní.

Švédským vědcům však tato zjištění nestačila a rozhodli se s oxazepamem nadále experimentovat. A další výzkum ukázal ještě podivuhodnější věci. 

Vědci se tentokrát zaměřili na vliv farmak na embrionální vývoj ryb a život v nejranějších stádiích těsně po vykulení. Okouním jikrám těsně před vykulením byla do vody po tři dny „servírována“ uklidňující substance z oxazepamu. Posléze po vykulení byly rybky krmeny stejně jako v přirozeném prostředí a zkoumalo se, zda a jaký vliv měla oxazepamová lázeň, jíž byly rybky vystaveny. Výsledek experimentu byl překvapující. Nejenže se neprokázal žádný negativní vliv na embrionální vývoj ryb, ale naopak byla zaznamenána nižší úmrtnost než v kontrolní skupině, která „lázeň“ neabsolvovala. Okounci z ošetřených jiker byli ihned po vykulení mnohem aktivnější a žravější, což se pochopitelně projevilo i v jejich zvýšených vyhlídkách na přežití. 

Posléze byl celý experiment zopakován, tentokrát ovšem na dospělých jedincích okouna. Vědci v přirozeném prostředí odchytili dvouleté ryby, které vysadili do 600 litrové nádrže a rovněž obšťastnili koupelí v oxazepamu. Okouni byli poté dvakrát denně krmeni přirozenou potravou. I u těchto dospělých ryb ošetřených oxazepamem byla prokázána nižší mortalita, větší žravost a s ní spojené zvýšené přírůstky a celkově tak větší šance na přežití.

 

nemoci_ryb.jpg

Zvýšenému znečistění chemickými látkami z farmak jsou vystaveny zejména menší městské řeky, v nichž se se odpadní voda z čističek nemůže dostatečně zředit.

 

Suma sumárum jsou výsledky této série výzkumů zřejmě poněkud ambivalentní. Prokázalo se nade vši pochybnost, že znečištění vod rezidui farmak má vliv na život a chování ryb. Některé změny v jejich životních projevech, které byly pozorovány, můžeme označit za riskantní. Na druhou stranu byl prokázán i příznivý vliv některých těchto látek – nedobrovolná léčba lidským „uspávadlem“ zvýšila šance na přežití u juvenilních i dospělých jedinců okouna. V této souvislosti se jistě nabízí otázka, zda přítomnost těchto látek nemůže mít vlít i nás – zda je bezpečné pití vody, v níž jsou přítomna tato rezidua farmak, či konzumace ryb ze znečištěných vod. V tomto směru však můžeme být zcela klidní. Látky se v pitné vodě, či v tělech kontaminovaných organismů vyskytují v natolik mizivém množství, že naše zdraví nemohou nikterak ovlivnit. Můžeme si to uvést na zcela konkrétním případu: při necelých dvou mikrogramech Oxazepamu na litr vody (což může být reálná úroveň znečištění městské řeky) se v rybím mase kumuluje tolik účinné látky, že abychom do sebe dostali množství odpovídající jedné tabletě, museli bychom těchto ryb spořádat na čtyři tuny.

 

nemoci_ryb.jpg

Podle výzkumu švédských vědců tito říční okouni po vystavení účinkům oxazepamu ztrácejí plachost a ostražitost, a zároveň se zvyšuje jejich žravost a agresivita.

 

Závěrem

Je zjevné, že chemické znečištění vod představuje i nadále vážné riziko pro celý vodní ekosystém. Ukazuje se zároveň, že svým chováním a běžnými životními projevy ovlivňujeme své okolí více, než se nám na první pohled může zdát. I stále se zvyšující množství léků, které zkonzumujeme, má vliv na životní prostředí a podílí se na procesech ve vodním ekosystému. Na druhou stranu se neprokázalo, že by užívání farmak, jako jsou antibiotika nebo antidepresiva, mělo fatálně negativní vliv na život ryb a vodních organismů. Za největší riziko tohoto typu lze určitě nadále považovat hormonální znečištění vod (především steroidními léčivy), které má prokazatelně devastující vliv na činnost endokrinního systému ryb.

U jiných farmak se naopak zdá, že jako mohou léčivé účinky těchto přípravků pomoci nám, mohou být zřejmě do určité míry prospěšné i rybám. Zde bychom však měli být určitě opatrní a nedělat z jednoho výzkumu (i když velmi zajímavého) zatím žádné dalekosáhlé závěry.  

Proto moje rada na závěr zní: pokud budete mít při přívlači na vaší oblíbené řece pocit, že okouni nejsou příliš hladoví a smáčka neatakují dostatečně agresivně, raději zkuste vyměnit nástrahu, než si nechat u svého praktického lékaře předepsat krabičku oxazepamu. 

 

nemoci_ryb.jpg

Zdá se, že vliv farmak na zdraví ryb nemusí být vždy negativní. Okouny k větší žravosti a agresivitě se však snažme vybudit raději našimi nástrahami než krabičkou oxazepamu...

 

Text: Tomáš Lotocki

Foto: autor, Milan Rozsypal

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

7 hodnocení, v průměru 3.7 hvězdičky

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 16. září 2015 v 6:50@ Palivec

Piscivor> Tam je takových článků spousta. Lotocki se zaměřuje na ryby a podává to pěkně, ale čerpá z jiných článků. K tomu foto z lékárny. Je chvályhodné, že jeho seriál tady vychází, ale nejde o žádnou vědeckou senzaci.

Neděle 13. září 2015 ve 12:18® Piscivor

Pěkný článek. Tohle by se chytilo i v biologicky zaměřených časopisech.