Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

Lov cejnů na listopadových přehradách necteno

10.11.2002 | Položená | Cejn velký | 15.298 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 2

Lov cejnů na listopadových přehradáchV listopadu máme coby milovníci přehradního lovu cejnů jednu jistotu – jejich hejna už se nepotulují v příbřežních zónách, jako tomu bylo od května až do poloviny října. Zdržují se teď v hlubších místech (podle charakteru revíru v hloubkách od 3 do 10 metrů), kde bychom je měli chytat.

štika pronásleduje zdolávaného cejna Tento unikátní záběr nafotil pro internetový rybářský server Chytej.cz Václav Fikar. Původně se mělo jednat jen o snímek zdolávaného cejna (35–40 cm) při lovu na plavanou. Blesk fotoaparátu však dokázal prosvítit i "neprůhlednou" vodní hladinu, takže po vyvolání filmu a následně i fotografie se ukázalo něco, co zřejmě mělo zůstat skryto před očima přítomných rybářů i samotného fotografa. Totiž zdolávaného cejna doprovází v těsném závěsu až ke břehu krásná štika (odhadem kolem 90 cm). Kdyby byl břeh jen o pouhých pár metrů dál, pravděpodobně by na něj zaútočila a úspěšnému lovci by rybu sebrala z háčku doslova před očima...

Pokud budeme lovit z lodi, můžeme využít při vyhledávání zimoviště cejnů echolot. Ten nám ukáže profil dna, změří hloubku a odhalí přítomnost ryb. V tomto směru je velkým pomocníkem, i když ty ryby za nás nenachytá (jak si občas někteří myslí...). Jestliže echolot nevlastníme, a takových rybářů je většina, musíme se jako vždy řídit informacemi tzv. domorodců, nebo se spolehnout na vlastní instinkt.

Má zkušenost je následující. Přehradní cejny v listopadu vyhledávám obvykle v hloubkách 4,5 až 6 metrů, kde bývají k zastižení na většině našich údolních nádrží. Za vhodná místa považuji jámy či prohlubně ve dně, které jsou relativně blízko původnímu korytu, ústí do středních a větších zátok či pařezovky pod zónou přechodu tišiny na hloubku. Na tato místa se při lovu z pramice zaměřuji a v drtivé většině případů to vychází. Jsem–li pak se zvoleným místem spokojen (někdy ho vybírám celé dopoledne i na víc pokusů), označím si ho bójkou (pokud se to zde smí), a nebo si musím na březích nalézt a zafixovat záchytné body (např. výrazný strom, chatu, stožár...).

I v tuto chladnou dobu, kdy již pomalu můžeme hovořit o zimním čase, je důležité na přehradách vnadit. Ale... Přiměřeně, přiměřeně. Velmi účinná jako „zimní” návnada na cejny je vařená rýže (ta dokáže přitáhnout i pěkné plotice), kterou po ukotvení loďky rozhodím několika hrstmi na ploše cca 2–4 m2. O málo větší plochu krmného koberce volím tehdy, když na tomto místě chytám poprvé či podruhé, později – jakmile už naváži kontakt s rybou – tento koberec srazím, abych rybu koncentroval na menší prostor.

Hned na začátku lovu hodím do vody společně s rýží 2–3 koule zakoupené speciální vnadící směsi (Sensas, Van den Eynde), kterou naředím strouhankou. Velmi rád používám levnější Benfish (červený sáček) od firmy JSA, který rovněž smíchám se strouhankou a mletým lněným semínkem (50% Benfish, 40% strouhanka a 10% mletý len), nebo v poměru 1:1 s rozmočeným chlebem.

Během lovu už přikrmuji málo, zhruba po hodině přihodím dvě koule velikosti mandarinky a hrst rýže. Další krmení provedu ve stejné intenzitě až po 90 minutách, abych ryby, jejichž apetit je pomalejší, nenasytil dříve, než se potkají s vlastní nástrahou.

Pokud teplota vody neklesá přes den pod +5°C, dají se ještě docela dobře používat tzv. bílé červy (larvy masařek). Velmi dobrý je pařený rohlík, slušné výsledky mám i s žížalami. Ostatní tradiční nástrahy už se mi tolik v listopadu neosvědčily, i když třeba na kukuřici jsem tu a tam nějakého cejna ulovil.

Mělo by být samozřejmostí, že z pramice chytáme s průběžnými anglickými splávky s gramáží 3 až 6 gramů. Průměr vlasce 0,14 – 0,18 mm, to podle místních podmínek. V pařezovce, kde víme i o kaprech, určitě použijeme oděruvzdornou osmnáctku. Pro změnu na otevřené vodě, kde se potkáváme jen s cejny a ploticemi, nám bude bohatě stačit čtrnáctka. Prut volíme s parabolickou akcí o délce 4 až 5 metrů (max. do 40 gramů). S ním si opravdu vychutnáme souboj s každou rybou nad 30 dkg, a to nemluvím o „lopatách” přes dva kilogramy, kteří se touto dobou dají ulovit. Nemusím snad zdůrazňovat, že háček s nástrahou musí ležet na dně.

Při lovu cejnů ze břehu si vybíráme, pokud nám to podmínky dovolí, podobná místa jako při lovu z lodi. V lokalitách s příkřejším svahem nebo pod strmými břehy nedám dopustit na plavanou s anglickým splávkem, na větší vzdálenosti se do budoucna jako velmi perspektivní jeví ultralehká položená – tedy lov feederem.

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

2 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Čtvrtek 8. ledna 2015 ve 2:27® Jarda Š.

Většina laiků mezi bzučivkami a msařkami nerozlišuje a obvykle bzučivky nazývá masařkami.

Tento příspěvek byl editován Čtvrtek 8. ledna 2015 v 1:29 uživatelem Jarda Š..
Středa 26. ledna 2005 v 9:17

Všichni rybáři odborníci (třeba pan Tychler) šíří, že kostní červi jsou larvy masařek. Masařky jsou mouchy parazitické a je zhola nemožné larvy ve velkém chovat. Jedná se o larvy bzučivek, které kladou na maso a kosti. Pokud chci poučovat veřejnost, je dobré o tom něco vědět a věc si nejprve pořádně zjistit. Ovšem na atraktivitě nástrahy to nic neměmí. Cyrda, Prostějov.