Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER
Chytej.cz Atlas ryb Cejn velký
Atlas ryb: Cejn velký Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Cejn velký

Cejn velký

  • latinsky: Abramis brama
  • slovensky: Pleskáč vysoký
  • anglicky: Bream
  • německy: Brassen, Brachsen
  • Původní druh na celém našem území
  • Nemá dobu hájení
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Není chráněn

Cejn velký

Abramis brama (Linnaeus, 1758)

Cejn-velky-orlik.jpgCejn velký je jednou z našich nejběžnějších ryb. Jedná se o přizpůsobivý druh žijící v hejnech a obývající většinu našich stojatých nebo mírně tekoucích vod, zejména v níže položených oblastech. Často je v nich i dominantním druhem.

U nás žije na většině území a to jak v povodí Labe, tak i v povodí Dunaje a Odry. Celkově zahrnuje areál jeho rozšíření velkou část Evropy od Pyrenejí na západě až ke Kaspickému moři.

Vyskytuje se i ve Velké Británii, Itálii (Pád) a Skandinávii. Dokáže žít i v brakické vodě, takže ho najdeme v některých okrajových částech Baltského moře.

Cejn-velky-zima.jpgTypickým znakem všech cejnů a cejna velkého zvláště je vysoké ploché tělo. Zejména na úživných stojatých vodách bývají cejni opravdu vysocí a tak není divu, že se takovým rybám dostalo mezi rybáři označení lopata nebo lopaťák. Ploutve jsou u tohoto druhu velmi dobře vyvinuté, dlouhé, ostře zakončené a všechny mají tmavou barvu. Řitní ploutev je delší než u jiných kaprovitých ryb, ale cejni siný a perleťový ji mají ještě delší. Dolní lalok ocasní ploutve bývá delší než horní.

Boky cejna jsou pokryty poměrně velkými šupinami, jejichž barva se s postupujícím věkem ryby postupně ztmavuje. Původně stříbrné ryby postupně zlátnou až šenou a staré kusy mají často tmavý šedožlutý odstín, který je pro tento druh typický.

Cejn-velka-jikernacka.jpgÚsta cejna jsou výrazně spodní a ryba je může vysunout směrem dolů jako kratičký chobot, s jehož pomocí nasává potravu ukrytou v usazeninách na dně.

Cejn je na našich vodách původní velice početnou a prakticky nenahraditelnou rybou. Zatím je na mnoha místech tak hojný, že není nutné ho do revírů vysazovat a umělý výtěr se u tohoto druhu neprovádí.

Ve světě je dodnes na mnoha místech loven i průmyslově, u nás se podobné odlovy prováděly na některých přehradách a postupně se od nich upustilo. Pouze na Věstonické údolní nádrži se cejn dodnes odlovuje průmyslovými metodami. V dnešní době má cejn největší význam jako sportovní ryba lovená na udici – ať už rekreačně nebo na závodech v plavané či feederu. Dík své hojnosti a významu patří mezi naše nejlépe prozkoumané druhy ryb.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 9 – 10 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 23 – 29 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 15 – 18 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 9 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 50 – 59 šupin, nad postranní čárou je 12 – 15 a pod postranní čárou 6 – 10 řad šupin.

Požerákové zuby cejna jsou poměrně subtilní. V poměru k velikosti těla patří mezi kaprovitými rybami k nejmenším. Jsou jednořadé, obvykle se vzorcem 5 – 5 (na každém oblouku 5 zubů v jedné řadě).

Cejn-velky-pozeraky.jpg

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • vysoké ploché tělo
  • v mládí stříbrné, později šedožluté zbarvení boků
  • všechny ploutve tmavé
  • dlouhá řitní ploutev
  • Cejn-david.jpg
  • spodní ústa protažitelná v "chobot"
  • Cejn-velky-usta.jpg

 

Výskyt v ČR

Vyskytuje se u nás téměř ve všech mimopstruhových revírech. Typickými místy s bohatým výskytem cejnů jsou údolní nádrže, větší rybníky a pískovny, tůně a slepá ramena řek a samozřejmě klidné pomalu proudící úseky řek označované jako cejnové pásmo (i když cejn se nevyhýbá ani překvapivě proudným úsekům). Na mnoha místech se jedná o nejpočetnější druh ryby. Největší kusy pocházejí z velkých řek a rozlehlých mělkých nádrží. Mimořádnými úlovky cejnů proslula jezera pod Pálavou nebo ÚN Nechranice.

Nove-mlyny-cejn.jpg

Nádrž Nové Mlýny ukrývá možná největší cejny žijící na našem území.

 

Orlik-cejn.jpg

Orlík je proslulý bohatým výskytem cejnů spíše střední velikosti, i když občas tu proskočí zprávy o mimořádně velkých rybách.

 

Piskovna-cejn.jpg

Pískovny ukrývají hejna spíše menších cejnů, ale i v některých z nich se můžeme setkat s trofejní rybou.

 

Vltava-hluboka-cejn.jpg

Velká říční nadjezí jsou typickými vodami cejnového pásma a můžeme tu narazit i na velmi solidní kusy.

 

Ricka-cejn.jpg

Klidné nadjezí na malé říčce, kde se v minulosti vzácně lovívali cejni i přes 70 cm. Dnes jsou tu díky povodním a nárůstu počtu predátorů velcí cejni vzácností.

 

Biologie

Cejn-velky.jpgCejn velký je velmi přizpůsobivou rybou, které se nejlépe daří v mírně proudící nebo stojaté vodě. Nížinné pomalu tekoucí úseky řek jsou dokonce označovány jako cejnové pásmo. Dokáže ale přežít v širokém spektru podmínek, takže se s ním můžeme setkat na velké většině našich vod - s výjimkou horských a podhorských toků, mělkých silně proudících úseků, nádrží s okyselenou vodou apod. Preferuje lokality s měkkým bahnitým dnem, v němž si hledá převážnou část své potravy.

Cejn je hejnová ryba. Obvykle se do hejn sdružují jedinci přibližně stejné velikosti a na rozlehlejších vodách se často jedná i o stovky ryb. Podle provedených pokusů se při tvorbě hejna významnou měrou uplatňuje zrak a také chemické smysly. Oslepené ryby se údajně do hejn nezačlenily.

Hejna vykazují do jisté míry stanovištní chování. Pohybují se v určitém okrsku a pokud je voda dostatečně velká, je možné pozorovat, že přes den se drží v hlubších partiích, zatímco v noci vytahují do mělčin za potravou. Na některých vodách je možné se o tom snadno přesvědčit. Stačí ponechat v těsné blízkosti břehu větší množství hrubého krmení (ideální je vařená kukuřice). Do rána všechna zrna obvykle zmizí – většinou i ta, která ležela v hloubce kolem 10 – 20 cm.

Větší migrace podnikají cejni pouze v období tření, případně na přehradách, kde dochází k velkému pohybu hladiny.

Potravu cejna tvoří především drobní živočichové ukrývající se v bahnitých nánosech (nitěnky, patentky,...) a také zbytky odumřelých organismů (detrit). V letním období se hejna cejnů často pohybují ve vodním sloupci a pak může tvořit značnou část jejich potravy plankton.

Cejn-treci-vyrazka.jpgTření cejnů probíhá stejně jako u většiny našich kaprovitých ryb zjara. V teplejších oblastech státu se cejni začínají za příznivých podmínek třít už koncem dubna, obvykle ale výtěr proběhne v květnu a někdy se protáhne až do června. Obvyklá teplota vody, v níž se cejni třou je 15 – 18 °C.

Na některých lokalitách  se cejni třou jednorázově, jinde ve 2 – 3 dávkách. Samci se v této době snadno odliší od samic, protože mají výraznou třecí vyrážku. Ta se vytváří už zhruba měsíc před výtěrem. Cejni se před třením shlukují do početných hejn a občas podnikají kratší migrace – například do zátok nebo přítokových oblastí přehrad. Často je možné pozorovat, že ke tření přistupůjí různé velikostní skupiny ryb v odlišnou dobu. Větší jedinci se třou jako první a po nich se do výtěru postupně zapojují stále menší ryby.

Cejn-jikry.jpgCejni ukládají jikry na vodní rostlinstvo, trávu visící do vody, kořínky vrb a podobné měkké substráty. Snadno se nechají přimět k výtěru na hnízda zbudovaná z chvojí, travin a podobně. Před výtěrem obvykle ryby projíždějí ve skupinkách podél břehů a hledají vhodná místa. Výtěr probíhá v kteroukoli denní dobu, ale nejintenzivnější bývá v nočních hodinách. Pokud se během tření prudce ochladí, ryby výtěr přeruší. Společně s cejny se často vytírají i další druhy ryb a běžně se stává, že splynou pohlavní produkty dvou různých druhů. Z takto oplozených jiker se vyvíjejí mezidruhoví kříženci nesoucí znaky obou rodičovských druhů. Cejn velký se běžně kříží s ploticí, cejnkem a perlínem. Zejména kříženci s ploticí a někdy i s cejnkem malým jsou místy poměrně běžní. Při výzkumech na ÚN Orlík bylo zjištěno, že z 1000 kusů „bílé ryby“ je asi 5 – 7 kříženců. Není těžké je ulovit na udici a je zajímavé, že oproti cejnovi jsou při zdolávání bojovnější. Kříženci nedorůstají rozměrů cejna velkého, obvykle nepřekračují délku 40 cm. Teoreticky by měli být neplodní, ale u křížence s ploticí dochází u samic k tvorbě jiker a u samců se tvoří dobře viditelná třecí vyrážka. Je ovšem otázka, jak je to s životaschopností jejich pohlavních produktů.

Cejn-x-plotice-musov.jpg

Kříženec cejna a plotice z Mušova

 

Pohlavně cejn dospívá ve stáří 2 – 11 let, hodně to závisí na dosažené velikosti. Nejběžnější je nástup pohlavní dospělosti asi ve 4. roce života. Samice cejna může mít 30 000 – 350 000 jiker, průměrně kolem 100 000 kusů.

Cejna je možno považovat za jeden z našich nejvýznamnějších druhů ryb. Místy je vůbec nejpočetnějším druhem, podílí  se značnou měrou na celkové produkci většiny mimopstruhových revírů, jeho jikry a raná stadia potěru jsou potravou mnoha druhů ryb včetně kaprovitých. Mladší ročníky cejna představují běžnou potravu pro dravce jako je štika a candát, dospělí cejni jsou pak významnou složkou potravy sumce. Přestože je cejn velmi hojným druhem, dochází v posledních letech na mnoha tekoucích vodách k poklesu jeho početnosti. Také se zejména na menších řekách stále řídčeji setkáváme s velkými exempláři. Důvodů je celá řada – od regulací, které snižují počet míst vhodných k výtěru přes stále četnější výskyt predátorů (kormorán, vydra) až po nevyrovnanou průtokovou bilanci zahrnující časté povodně.

Cejn-velky-treni.jpg

Obrovská masa jiker, kterou cejni na rozlehlejší vodě vyprodukují během výtěru, se na krátkou dobu stává významným zdrojem potravy pro řadu vodních živočichů.

 

Stáří a růst

Protože cejn obývá nejrůznější typy vod a má sklony se přemnožovat, je jeho růst velmi proměnlivý. Za ideálních podmínek roste rychle a půlmetrový exemplář je v takové populaci poměrně běžný. Na vodách s nedostatkem dravců ale můžou cejni vytvářet i velmi početné zakrslé populace, v nichž se jedinci přes 30 cm vyskytují jen zřídka.

Podle literárních údajů je cejn dlouhověkou rybou a je schopen se dožít i více než 30 let – konkrétně je uváděna např. samice cejan z Finska, která ve věku 32 let měřila 50,4 cm a vážila 2,4 kg. Jinou podobně dlouhověkou rybou byl exemplář z Ruska strý 36 let. Na většině našich lokalit (zvláště pak ve zmíněných zakrslých populacích) však nenajdeme ani ryby polovičního stáří.

Cejn-velky-par.jpgO maximální velikosti cejna koluje řada dohadů. Na našem území se prokazatelně ulovily exempláře s délkou přes 80 cm a hmotností 6 – 7 kg. Ze zahraničí existují zmínky o zdokumentovaných jedincích s délkou kolem 90 cm a hmotností kolem 9 kg.

Existují ale i neověřené informace o cejnech s délkou přes 100 cm a váhou překračující 10 kg. Tyto zmínky nepocházejí jen z našeho území, ale mimo jiné i z Ruska. Žádná taková ryba zatím nebyla zdokumentována, snad jen údaj z finského jezera Vesijärvi, kde se v roce 1912 chytil cejn vážící 11,5 kg, nasvědčuje, že historky o metrových cejnech nemusí být nutně báchorkami. Pokud jde o naše vody, pak nejvíce informací o cejnech těchto extrémních velikostí pochází z Vltavy a nádrží na jejím toku. Pod Štvanickým jezem na Vltavě měl být například nalezen uhynulý cejn o celkové délce 103 cm.

Ačkoli velcí cejni obvykle pocházejí z rozlehlých revírů (dnes jsou to hlavně nádrže pod Pálavou a ÚN Nechranice), byly v minulosti uloveny kusy přes 70 cm i na malých říčkách jako je Vodňanská Blanice nebo Nežárka. V dnešní době rychlý sled povodní, zvýšený výskyt predátorů i sílící rybářský tlak snižuje na zmíněných revírech pravděpodobnost takovýchto úlovků. Reálnější je proto pokoušet se o trofejní cejny na velkých stojatých vodách, zejména v časném jaru, kdy i velké ryby připlouvají k břehům v očekávání blížícího se výtěru.

Treni-cejnu-orlik.jpg

Během tření cejnů se u břehů na krátký čas objeví i velké exempláře.

Některé úlovky z našeho území

 

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
84 cm 6,80 kg ÚN Nechranice 26.6. 1999 bílý červ
77 cm 5,40 kg ÚN Nechranice 16.4. 1999 burizon, položená
68 cm 4,80 kg Vltava 5 20.10. 1999 hnojáček

Růst cejna na vybraných lokalitách

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

 

ÚN Orlík – rok 1972- 80 (2530 exemplářů)

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Celková délka (mm) 71 117 163 204 237 262 282 301 319 357 379 416

Želivka – ÚN Švihov – rok 1977 (112 exemplářů)

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Celková délka (mm) 87 151 233 326 374 427 456 500 543 551 576 597

 

Zde je možné porovnat dvě odlišné rychlosti růstu na dvou údolních nádržích. Je vidět, že na Orlické údolní nádrži roste cejn poměrně pomalu – jde o hlubokou nádrž korytovitého typu, kde cejn příliš rychle ani růst nemůže. Navíc většina materiálu cejna pro výzkum bývala lovena na otavském rameni kolem Štědronína, kde je růst cejna ještě pomalejší než na vltavské větvi přehrady. Růst ryb ve druhém vzorku lze hodnotit jako velmi rychlý.

Sportovní rybolov

Cejn velký je jedním z nejčastějších úlovků našich rybářů. Dík jeho přizpůsobivosti se s ním můžeme setkat na většině našich mimopstruhových revírů a je jedním z mála druhů, na jejichž lov se lze specializovat. Obrovská hejna cejnů se vyskytují zejména v některých údolních nádržích a prozatím se na většině míst nezdá, že by je lov na udici výrazněji decimoval – rozhodně ne tak, jak je tomu u jiných v kuchyni vítanějších druhů.

Cejn-privlac.jpgCejni se loví většinou dostupných technik. S trochou snahy není problém je lovit na nymfové mušky, pravidelně i když nikdy ne ve velkém počtu jsou loveni i na ultralehké vláčecí nádobíčko, ale zdaleka nejúspěšnějšími technikami jsou plavaná a položená. U obou těchto technik bylo vypracováno množství postupů a udicových montáží vytvořených speciálně pro lov tohoto druhu. Stejně tak existuje v nabídce každé firmy, která se daným oborem zabývá, speciální cejnové krmení a posilovače.

 

Hodně specifických prvků pro lov cejnů vychází ze způsobu, kterým tato ryba  nejčastěji přijímá potravu. Krmící se cejn se postaví do svislé polohy (hlavou dolů), nasaje sediment ze dna a zhoupne se zpátky do vodorovné polohy, čímž se jeho hlava zvedne ode dna. Plavačkáři toho využívají tak, že poslední brok sestavy se umisťuje několik cm od háčku, takže cejn s nástrahou v tlamě ho nadzvedne při návratu do vodorovné polohy a nadlehčí tím splávek. Při lovu na položenou je zase díky omezeným pohybům cejna při záběru zase možno nabízet nástrahu na relativně krátkých návazcích (montáže typu balaton nebo srkačka).

Cejn-velky-svr-2007.jpgMladší a střední ročníky cejnů dobře reagují na krmení, nechají se stáhnout na jedno místo a lovit ve velkém počtu. Toho využívají závodníci v LRU plavaná a LRU feeder a často se ve snaze dosáhnout co nejlepšího umístění orientují právě na tento druh. Nahrává jim v tom i skutečnost, že cejn, přestože není právě malý, nepatří k bojovným rybám a je možné ho lovit za pomoci velmi jemného náčiní.

 

Obrovský problém představuje ulovení velkých cejnů přes 70 cm. Tyto ryby se na některých našich revírech vyskytují, ale chovají se jinak než jedinci obvyklých velikostí a je velmi těžké přimět je k záběru.

 

Možný výběr náčiní pro lov cejna:

 

Plavaná

V zásadě stačí jakýkoli plavačkový prut - matchový, bolonézka, dělička nebo bič, klidně i delší teleskop  – výběr závisí na typu vody, vyspělosti a možnostech rybáře.

Koncový návazec lze použít v rozmezí 0,06 - 0,16 mm.

Nástrahy - bílí červi, hnojáčci, larvy vodního hmyzu (patentky, larvy chrostíků,…) houska, oplatek, různá těsta, kukuřice, kroupy apod.

 

Položená

Cejn-vrc-2007.jpg

Prut je vybírán především s ohledem na podmínky lovu, zdolat cejna není obtížné. Lze použít prakticky jakýkoli lehčí prut včetně teleskopů či vláčecích prutů nižších gramáží. Vynikající je feeder – na stojatých vodách při lovu na menší vzdálenosti bohatě stačí kategorie „light“ nebo pickerový prut, v silnějším proudu to může být i „medium“ nebo „heavy“.

 

 

Jako návazce leze použít monofilní vlasce v rozmezí 0,08 - 0,20 mm, u některých montáží i tenkou pletenku. Silnější průměry mají výzanm hlavně při použití těžkých zátěží (zvlášť jsou-li pevně spojeny s návazcem) nebo při možnosti záběru jiných ryb - zejména kapra.

Nástrahy - bílí červi, houska, hnojáčci, rousnice, různá těsta, kroupy, kukuřice, kolínka, extrudy, burizony, malý kousek mrtvé rybky,…

 

Muškaření

Vyhovuje delší prut pro lov na nymfu – 270 – 330 cm pro šňůru 4 – 6. Návazce lze používat v rozmezí 0,12 – 0,20 mm a jako nástraha jsou vhodné menší nymfy.

Cejn velký - fotografie

th-Cejn-velky-treni.jpgth-Cejn-velky.jpgth-Cejn-jikry.jpgth-Cejn-treci-vyrazka.jpgth-Cejn-x-plotice-musov.jpgth-Cejn-david.jpgth-Cejn-velky-usta.jpgth-Cejn-velky-pozeraky.jpgth-Cejn-vrc-2007.jpgth-Cejn-velky-svr-2007.jpgth-Cejn-privlac.jpgth-Cejn-velky-par.jpgth-Treni-cejnu-orlik.jpgth-Orlik-cejn.jpgth-Piskovna-cejn.jpgth-Ricka-cejn.jpgth-Nove-mlyny-cejn.jpgth-Vltava-hluboka-cejn.jpgth-Cejn-velka-jikernacka.jpgth-Cejn-velky-zima.jpgth-Cejn-velky-orlik.jpg